Jak dál v podpoře exportu a lákání investorů

5. 6. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Na jaře loňského roku 2014 pohřbil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek plán svého předchůdce Martina Kuby na sloučení dvou vládních agentur. Podporu exportu a lákání investorů do Česka tak mají nadále na starost dvě agentury. Vzniknout má i nová instituce, která se zaměří na administraci evropských fondů.

Měl to být velký třesk v podpoře tuzemského exportu a zároveň lákání zahraničních investorů do České republiky. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba plánoval sloučení agentur CzechInvest a CzechTrade do konce roku 2013.

„Mělo to přinést zefektivnění služeb, které se u obou agentur potkávají. Z tohoto pohledu je velmi podobné, zda lákáte investora dovnitř nebo mu poskytujete služby na zahraničních trzích,“ vysvětluje s odstupem času své pohnutky Martin Kuba. „Jako většina státních institucí trpí obě agentury bolestí, jíž je neefektivita nakládání s veřejnými penězi. Sloučení by umožnilo optimalizovat jejich chod, aby stál daňové poplatníky co nejméně,“ dodává bývalý ministr.

Ten rovněž počítal s tím, že zahraniční zastoupení se budou přímo zodpovídat ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Kvůli tomu přešlo k 1. srpnu 2012 celkem 32 zahraničních zastoupení CzechTradu a šest zastoupení CzechInvestu do jednotné zahraniční sítě obchodních misí MPO.

Kroky ministerstva tehdy podpořil Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Naše očekávání ohledně spojení agentur CzechTrade a CzechInvest jsou značná. Mělo by vést k efektivnějšímu fungování ve prospěch exportérů a investorů,“ komentoval plány prezident svazu Jaroslav Hanák.

Jenže pak přišel pád Načasovy vlády a dočasný ministr úřednické vlády Jiří Cienciala slučování agentur pozastavil. Současný kapitán průmyslu a obchodu Jan Mládek tento proces loni na jaře zrušil definitivně a obě agentury získaly svá zahraniční zastoupení zpět. Po svém nástupu do funkce označil ministr za jednu ze svých priorit obnovu činnosti agentury CzechInvest a zlepšení fungování ekonomické diplomacie.

Zároveň zdůraznil, že podpora exportu se nebude týkat pouze velkých firem. „Stojíme na straně malých a středních podniků, jsme si vědomi důležitosti jejich role v ekonomice a budeme naši síť nadále rozvíjet a zefektivňovat, aby zůstala kompetentním partnerem českých firem v zahraničí i do budoucna,“ uvedl Jan Mládek.

Zájem vzrostl o pětinu

A jak vypadá oddělené fungování agentur po roce? „To, že agentura CzechTrade mohla fungovat samostatně, mělo jednoznačně pozitivní efekt. Od poloviny roku 2014 navíc disponoval CzechTrade opět svým hlavním nástrojem – sítí zahraničních kanceláří,“ konstatuje Radomil Doležal, generální ředitel CzechTradu.

To, že se agentura stabilizovala, podle něj dokládají nejlépe výsledky za rok 2014. Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí došlo k výrazné akceleraci zájmu exportérů o využití jejích služeb. Tento trend pokračuje i v prvním čtvrtletí roku 2015.

V roce 2014 došlo k meziročnímu navýšení zájmu o služby agentury o 18 procent, což představuje téměř 42 tisíc hodin činnosti zahraničních kanceláří pro firmy. Pracovníci CzechTradu působili na zakázkách pro 909 firem a zprostředkovali českým podnikům více než 3200 exportních příležitostí.

Jejich součástí bylo i 164 účastí českých firem na zahraničních výstavách a veletrzích, na kterých zhruba dva tisíce firem využilo možnosti prezentovat se společně pod hlavičkou agentury CzechTrade. Akcí exportního vzdělávání se za rok 2014 navštívilo 1052 účastníků. Podniky využívající služeb CzechTradu v roce 2014 uskutečnily 103 úspěšných exportů v celkové hodnotě 6,851 miliardy korun.

Úspěšnou spolupráci oceňují i zástupci podniků. „Ukazuje se, že vhodnější je fungování agentury nepřímo podřízené MPO a závislé na jeho úřednících,“ konstatuje mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Svaz má nyní například možnost doporučovat a vybírat zástupce do zahraničních kanceláří.

Pro budoucí fungování agentury považuje její generální ředitel také za důležité zvyšovat odbornost pracovníků CzechTradu, jak v zahraničí, tak v pražské centrále. Toho chce dosáhnout nejen interním vzděláváním zaměstnanců, ale i větší pozornosti při jejich výběru a přípravě.

Italská výzva

Knoflíčky pro italské ikony od firmy AG PlusMezi exportéry, kteří v roce 2014 díky zahraničním misím CzechTradu pronikli na nový trh, se zařadila také společnost AG Plus, která patří mezi tradiční výrobce bižuterie na Jablonecku.

Dokázala zareagovat na poptávku italské společnosti D. E. B., která spolupracuje s řadou významných italských módních domů včetně gigantů, jako je Dolce & Gabbana.

„Majitel společnosti projevil zájem o české štrasové knoflíky, které doposud společnost objednávala v Itálii, ale nebyla s kvalitou výroby příliš spokojena,“ vysvětluje Ivana Třosková ze zastoupení CzechTrade v Miláně.

Díky CzechTradu navázal italský odběratel spolupráci se třemi českými výrobci. Po roce si ale pozici udržel jen AG Plus. „Každému zákazníkovi se snažíme vyjít vstříc a pružně reagujeme na jeho požadavky,“ popisuje Kateřina Březovská z obchodního oddělení společnosti AG Plus.

„Naopak další dva podniky se nedokázaly včas přizpůsobit požadavkům klienta, komunikace z jejich strany vázla a často byla výroba zastavena. Jejich pracovní doba končila již v patnáct hodin, což bylo pro klienta nevyhovující. Zástupci společností nereagovali ani na mobilních telefonech,“ popisuje Ivana Třosková nedostatky některých českých dodavatelů.

Právě flexibilní přístup a kvalitní výroba, jaké v případě zakázky pro Itálii předvedla společnost AG Plus, dávají podle odborníků malým a středním firmám šanci prosadit se i na těch nejnáročnějších zahraničních trzích.

Česko dominuje střední Evropě

Samostatné působení si chválí také v CzechInvestu. Se zahraničními i tuzemskými investory dojednala agentura v roce 2014 celkem 147 investičních projektů za 87 miliard korun. Překonala tak investiční agentury svých nejbližších sousedů Slovenska, Polska a Maďarska. Ve všech třech zemích dohromady totiž přilákaly jen 139 investorů.

Nejvíce z nově vytvořených šestnácti tisíc nových pracovních příležitostí by mělo vzniknout v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, které se dlouhodobě potýkají s vysokou nezaměstnaností. V každém z krajů budou nově necelé čtyři tisícovky míst.

„Zvýšená aktivita zahraničních investorů souvisí s postupným oživením evropského trhu, taženým především automobilovým průmyslem,“ komentuje současnou situaci ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Do sektoru automobilového průmyslu spadá celkem padesát investic v hodnotě 26,12 miliardy korun, které vytvoří 8447 pracovních míst. Mezi významná odvětví patří ještě kovodělný a kovozpracující, gumárenský a strojírenský průmysl.

„Aktivní jsou i české firmy. Expanduje jich nebývale vysoký počet, a to investicemi v řádu stovek milionů až miliardy korun. Jedná se zejména o strojírenské, textilní a potravinářské firmy,“ dodává ministr Jan Mládek.

Většinu projektů se podařilo zrealizovat v prvním pololetí loňského roku 2014, kdy investoři ještě mohli dosáhnout na výhodnější investiční pobídky. „Druhé pololetí bylo slabší, proto nyní musíme v lákání investic vyvinout vyšší úsilí. Připravená je k investorům vstřícnější novela zákona o investičních pobídkách a daleko aktivnější přístup k investorům předpokládá i naše nová strategie,“ konstatuje generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera.

K výsledkům agentuře pomohlo také navrácení jejích zahraničních zastoupení ve strategických lokalitách, ke kterým letos přibyla Jižní Korea. Právě potenciál korejských investorů je i přes významné investice firem Nexen Tire a Hyundai Mobis v České republice zatím nevyužitý.

Radomil DoležalRadomil Doležal (56)

Po roce 1990 řídil jako ředitel dceřiné společnosti vstup mezinárodní firmy Campingaz na český a slovenský trh.

V dalších letech i konsolidaci aktivit a rozšíření portfolia značek v regionu a změnu vlastnické struktury skupin v roce 1996 The Coleman Company, v roce 1998 Sunbeam Corporation a v roce 2005 Jarden Corporation.

Poslední dva roky před příchodem do CzechTradu působil v oblasti developmentu komerčních nemovitostí ve společnosti RSVP Invest.

 

Karel KučeraKarel Kučera (34)

Během své kariéry vystřídal několik soukromých společností, pracoval například pro Deutsche Post, poradenské firmy Accenture, M. C. Triton a také pro veřejnoprávní Českou televizi.

Po roce 2013 byl konzultantem a projektovým manažerem na volné noze. Zabýval se strategickými projekty v oblastech financí, procesního řízení a rozvoje podnikání.

Média v době jeho nástupu upozorňovala, že podle svého životopisu nikdy nepracoval v řídící pozici.

Korejci oživí žateckou zónu

Přesto patří právě příchod jedné z korejských firem do tuzemska k těm nejvýznamnějším vstupům zahraničních investorů. Podpisem smlouvy s Nexen Tire získala Česká republika loni v červnu 2014 třetí nejvyšší investici ve své samostatné historii. O projekt v hodnotě 22,8 miliardy korun usilovala Česká republika třináct měsíců, jejím největším konkurentem bylo Polsko.

„To, že si společnost Nexen Tire pro svoji investici vybrala Českou republiku, ukazuje, že ČR se znovu stává bezpečným přístavem pro nové investory a jejich strategické plány. Za posledních deset let pomohl CzechInvest zprostředkovat více než 1400 investičních projektů v celkové hodnotě téměř 800 miliard korun. Tyto projekty pomohly vytvořit téměř čtvrt milionu pracovních míst,“ uvedl předseda české vlády Bohuslav Sobotka.

Výstavba továrny se uskuteční v průmyslové zóně Triangle u Žatce v Ústeckém kraji, odkud na konci roku 2012 odešla společnost Panasonic, která tu zaměstnávala na 600 pracovníků.

Korejský výrobce pneumatik by měl v továrně o rozloze 35 hektarů dát práci zhruba tisícovce lidí. Kapacita výroby má dosáhnout přibližně šesti milionů kusů pneumatik za rok. Letos má výstavba továrny začít, v další etapě by mohlo dojít k rozšíření investice až na 45 miliard korun. V budoucnu by společnost mohla zaměstnat více než 2300 lidí a továrna by se měla rozkládat na celkem 70 hektarech.

Český stát se ve smlouvě zavázal k investičním pobídkám v maximální hodnotě 3,8 miliardy korun, v podobě hmotné podpory v rámci strategické investiční akce ve výši 1,1 miliardy korun, hmotné podpory na vytvoření pracovních míst ve výši 300 milionů korun, slevy na dani z příjmů právnických osob ve výši dvou miliard korun, kompenzaci Ústeckému kraji za slevu na pozemky ve výši 302 milionů korun a hmotné podpory na školení a rekvalifikace ve výši 92 milionů korun.

„Podle kvalifikovaných odhadů se státu vrátí vynaložená investice dvakrát. Přínosy investice spočívají především v přímé a nepřímé zaměstnanosti a souvisejících odvodech a daních z příjmů a v efektech ze stavby haly, na které se budou podílet české firmy,“ vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Roční odvody daně z příjmů společnosti Nexen Tire po vyčerpání daňových prázdnin by se měly pohybovat ve výši stamilionů ročně. Ve druhé polovině roku 2015 začne společnost Nexen Tire obsazovat manažerské pozice, od roku 2016 pozice ve výrobě.

Pozitivní byl z pohledu investic také začátek letošního roku 2015. „V prvních měsících roku 2015 registrujeme nebývale velký zájem investorů, a to napříč sektory. Obracejí se na nás i stávající investoři, kteří plánují další projekty. To dokazuje, že se jim u nás podniká dobře a oceňují širší a intenzivnější servis, který jim začínáme poskytovat,“ doplňuje Karel Kučera.

Gigantický projekt v Indii je šancí pro české firmy

Jen málokde ve světě se bude v příštích letech stavět tak intenzivně jako v Indii. Jednu z největších zahraničních příležitostí pro české podniky představuje ambiciózní plán indické vlády na vytvoření Průmyslového koridoru Dillí–Bombaj (Delhi-Mumbai Industrial Corridor neboli DMIC). Ten by měl pomocí nových tratí pro nákladní železniční dopravu vytvořit páteřní území o délce 1483 kilometrů.

„Cílem je zvýšit podíl zpracovatelského průmyslu na HDP země a vytvořit síť inteligentních a udržitelných měst, kde bude výroba klíčovým ekonomickým odvětvím,“ vysvětluje Manjeet Malik, prezident Indicko-české obchodní komory. Na tento gigantický projekt navazuje i další plán na obnovu dopravní infrastruktury. Jeho součástí je rozsáhlá výstavba a modernizace sítě letišť.

„Nevyrábíme sice velká letadla, ale patříme k několika málo zemím, které mají kapacity a odborníky pro výrobu malých letounů. Rádi bychom pomohli Indii také s výstavbou malých letišť,“ podotýká náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka. Země tak podle něj není pouze příležitostí pro české firmy, které chtějí do Indie vyvážet svoje výrobky, ale také pro české investory.

Země by mohla být cílem také pro české stavební společnosti. Kromě letišť totiž chystá i výrazný rozvoj silniční sítě. Do té chce Indie investovat 3,8 miliardy amerických dolarů, za které hodlá vybudovat 4,86 milionu kilometrů silnic a dálnic. Z toho má být 100 tisíc kilometrů takzvaných národních dálnic. Celkem bude Indie do rozvoje dopravní infrastruktury investovat 19 miliard dolarů. (dal)

Nový úřad dohlédne na evropské fondy.

Agentura CzechInvest se nejen vyhnula slučování, v příštích měsících ji čeká i dělení. Evropská komise při jednáních s Českou republikou o implementaci služebního zákona požadovala, aby zprostředkující subjekty pro jednotlivé operační programy spadaly pod režim zákona o státní službě.

Proto se do konce roku 2015 agentura CzechInvest rozdělí a zhruba 130 zaměstnanců přejde do nové Agentury pro podporu podnikání a inovace, která bude mít od 1. ledna 2016 na starost administraci EU fondů spadající pod ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ministr průmyslu a obchodu Jan MládekAgentura CzechInvest ve stávající podobě dokončí administraci OPPI (Operační program Podnikání a inovace) a nový OPPIK (OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) bude spravován novou agenturou.

„Zbytek CzechInvestu se bude nadále věnovat svému hlavnímu úkolu, kterým je zprostředkovávání investičních projektů do České republiky,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Vznik nové agentury na administraci OPPIK umožní novela zákona o podpoře malého a středního podnikání, kterou vláda musí na základě podmínky Evropské komise projednat do 30. června 2015. „Proto hodláme novelu předložit nejpozději do 1. června 2015,“ řekl Jan Mládek.

Nejvíce zakázek v Německu a Rusku

Nejvíce úspěšných vývozů zprostředkovaly zahraniční kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu, Petrohradě a ve Stockholmu. Největších hodnot podpořeného vývozu dosáhly kontrakty dojednané s pomoci zahraničních kanceláří v Moskvě, Düsseldorfu a Záhřebu. Největší počet exportních případů pocházelo ze sektorů strojírenství a stavebnictví.

Co se týká hodnoty kontraktů, bylo nejúspěšnější zemědělství a lesnictví s 6,2 miliardy korun a stavebnictví se 107 miliony korun. Mezi úspěšné projekty patřila například dodávka stroje na výrobu mléčných výrobků od společnosti Milcom do Maďarska, vývoz keramiky společnosti Lasselsberger – Rako do Dubaje nebo export truhlíků od firmy Frajman plast do Polska.


Stát navíc ubezpečuje, že vznik nové agentury nebude znamenat žádné dramatické zvýšení veřejných výdajů. „Hlavní provozní výdaje související s implementací operačního programu jsou hrazeny z evropských prostředků. Výdaje ze státního rozpočtu budou minimální,“ zdůrazňuje ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera.

České podniky se na rozsáhlá „škatulata, hejbejte se“ dívají poněkud s nedůvěrou. V době, kdy čerpání z evropských fondů pro období 2014 až 2020 nabralo téměř rok a půl zpoždění, totiž přicházejí další komplikace. „Vznik této organizace obnáší nejméně třičtvrtěroční legislativní proces.

Kdo bude projektové žádosti přijímat, administrovat a hodnotit v mezidobí? Nedostane se třeba i celé vypsání prvních výzev z OPPIK kvůli neexistenci zprostředkujícího subjektu do zpoždění? To jsou otázky, na které se ministerstva průmyslu a obchodu i ministerstva pro místní rozvoj ptáme. Prozatím sice přesné odpovědi nemáme, ale z obou ministerstev máme zprávy, že se záležitosti intenzivně řeší,“ upozorňuje Milan Mostýn.

Příchod zahraničních investorů i rostoucí export tuzemských firem loni výrazně pomohly k oživení domácí ekonomiky po několikaleté recesi. O tom, zda v grafech půjde o jednorázový výkyv, nebo začátek trvale rostoucí křivky, se bude rozhodovat v příštích měsících. Plánovaná aktualizace pobídek pro investory i nová exportní strategie by k tomu měly významně přispět.

Příliv peněz z Koreje

Kromě domácích firem byli v roce 2014 na českém trhu co do počtu nejaktivnější investoři z Německa a Spojených států. Ve výši investovaných prostředků však vede právě Korea. Čtyři firmy z této země, kromě dvou zmíněných ještě Donghee Czech a Hanwha Advanced Materials Europe, investují 25,77 miliardy korun a vytvoří 2429 pracovních míst.

Mezi významnější investice v uplynulém roce 2014 patřil také projekt švédské společnosti Mölnlycke Health Care ProcedurePak, která na Karvinsku vytvoří stovky pracovních míst při výrobě zdravotnického materiálu, královéhradeckého Karsit Holdingu v oblasti automobilového průmyslu nebo textilní firmy Veba.


Převzato z časopisu Profit
Autor článku: Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek