- Země:
- Rusko
- Datum zveřejnění:
- 03.05.2010
- Zdroj:
- Zastupitelský úřad Moskva
Jednalo se o první podobnou akci na téma výstavby průmyslových parků (PP) v Rusku. Přesto se fórum těšilo poměrně velkému zájmu – dle pořadatelů se zúčastnilo na 350 hostů a vystupujících, mezi nimiž byli zástupci 27 ruských regionů a 50 PP. Cílem bylo seznámit odbornou veřejnost s problematikou výstavby, financování a činnosti PP, jako budoucích tahounů modernizace ruského průmyslu. Mezi vystupujícími byli mj. zástupci ruské vlády, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva ekonomického rozvoje, představitelé ruských regionů, ale i předních mezinárodních firem a institucí působících v RF.
Fórum zahájil svým vystoupením prezident ruského podnikatelského svazu „Dělovaja Rossia“ Jevgenij Jurjev, který zdůraznil nutnost oprostit se od závislosti na těžbě surovin a modernizovat ruský průmysl. Tato modernizace se podle něj neobejde bez přílivu přímých zahraničních investic. Ruské investiční prostředí je ovšem dle hodnocení mezinárodních ratingových organizací jedno z nejhorších na světě. Práce na jeho zlepšení by tedy měla mít tu nejvyšší prioritu na všech úrovních. PP přitom představují významnou možnost, jak lokalizovat nové technologické provozy v RF a tím ve svých regionech působit jako centra modernizujícího se průmyslu.
Na základě zkušeností z jiných zemí je nepochybné, že dobře fungující PP jsou základním faktorem úspěchu rozvoje průmyslu v dané zemi. Na druhou stranu, ne vždy bylo založení PP úspěšné, řada ambiciózních projektů ztroskotala. Pro úspěšné budoucí fungování PP je důležité, aby při jeho zakládání a organizaci hrála hlavní roli vůle a iniciativa podnikatelů a nikoli úředníků. Ruští podnikatelé tedy od federální a regionálních vlád očekávají zejména vytváření podmínek pro rozvoj PP na základě soukromé iniciativy. Konkrétně by uvítali alespoň postupné odstraňování administrativních překážek, podporu vytváření samosprávných organizací operátorů PP, případně daňové výhody.
V dalším vystoupení vystoupil A. Baženov, manažer státní banky Vněšekonombank, která hraje klíčovou roli při financování rozvoje PP. Střední objem investic nutných pro vytvoření fungujícího PP je v současné době asi 250 mil. USD, což převyšuje možnosti většiny ruských regionů, které se tak obvykle neobejdou bez federální pomoci. Podle něj se v RF většina současných PP budují na „zelené louce“ (greenfieldy), nikoli ve stávajících zastaralých průmyslových lokalitách (brownfieldy). Přitom vytváření PP na brownfieldech by mohlo být řešením pro většinu monoměst (města, jejichž ekonomická a sociální existence závisí na jednom velkém podniku zpravidla ještě z dob Sovětského svazu, případně více podniků jednoho odvětví). Výstavba PP na zelených loukách je totiž prozatím obecně výhodnější a je na ruské vládě, aby tyto výhody vyvážila.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu RF S. Naumovv odpovědi na předchozí poznámku seznámil posluchače s již schválenými projekty „reindustrializace“ monoměst Sokol (Vologodská oblast), Nižnij Tagil (Sverdlovská oblast) a Togliatti (Samarská oblast). Podle jeho názoru jsou pro investory obecně nejdůležitější tyto základní faktory: zajištění odbytu pro výrobky, dostupná infrastruktura včetně zajištění dostatku vody, energie a surovin a dostupné financování. Daňové prázdniny a jiné výhody jsou až na dalším místě.
Představitel banky EBRD v RF, E. Rasmussen vyzdvihl velký význam RF pro tuto mezinárodní banku – až třetina všech financovaných projektů se uskutečňuje právě zde. Tyto projekty lze rozdělit do tří sektorů – korporátní, finanční sektor a sektor infrastruktury a energetiky. Obecně se EBRD soustředí na podporu rozvoje podnikatelského a investičního klimatu a zvyšování energetické efektivity ruské ekonomiky. Představitelé ruského průmyslu by se podle něj neměli bát zvyšovat produktivitu práce snižováním pracovních míst. Tento proces je u každé modernizace nevyhnutelný a na jeho konci vznikne mnoho nových pracovních míst v rámci moderních, konkurenceschopných provozů.
Z dalších myšlenek vystupujících:
· Základní ideou tvorby PP parků je přesvědčení, že RF není jen exportérem surovin, naopak se jedná o zemi s obrovským průmyslovým potenciálem a mnoha komparativními výhodami.
· Mezi základní výhody RF, které je třeba využít, patří potenciál dlouhodobě rostoucího trhu, podpora investic na federální úrovni, dostatek surovin a také pozemků pro vytváření PP.
· Pro investory je nesmírně důležitá přítomnost fungující infrastruktury včetně budov, inženýrských sítí, komunikací, atd. Neméně důležitá je však i občanská vybavenost v okolí. Investiční projekty obvykle vyžadují dlouhodobou stálou přítomnost manažerů zahraničních firem, které pochopitelně zajímají konkrétní podmínky života v regionu.
· Faktické řízení PP by mělo být především v rukou samotných podnikatelů, kdežto státní orgány by se měly soustředit na rozvoj příslušné legislativy a správní dohled. Podnikatelská samospráva je mimo jiné důležitá pro tvorbu nových norem a standardů, neboť ty stávající byly povětšinou vytvořeny v podmínkách sovětské plánovité ekonomiky a současné projekty často brzdí a prodražují.
Komentář:
Z účasti a aktivní debaty vystupujících i hostů bylo zřejmé, že problematika PP zajímá mnoho představitelů ruských státních orgánů i podnikatelské sféry. Představitel svazu „Dělovaja Rossia“ tyto podnikatele charakterizoval jako progresivní firmy, které nespoléhají na surovinové bohatství země ani na podporu vlády a hodlají se přitom aktivně podílet na modernizaci a zvyšování konkurenceschopnosti ruského průmyslu.
Jak bylo zmíněno výše, fungující PP byly a jsou ve většině světových ekonomik jednou ze základních podmínek rozvoje a modernizace průmyslu. Vytváření PP není v Rusku nic nového, průmyslové zóny vznikaly již za Sovětského svazu. V podmínkách netržního prostředí se však výhradně uplatňovala iniciativa shora a nemyslelo se příliš na odbyt, dostupnost financování a další faktory. Tyto zóny plnily spíše strategické úkoly v rámci SSSR, potažmo RVHP.
V současném Rusku nyní podle představitele zmíněného podnikatelského svazu reálně funguje okolo 20 moderních PP a dalších asi 30 je ve výstavbě. To je ovšem vzhledem k velikosti trhu a teritoria velmi málo. Pro srovnání, v Německu aktivně působí dle slov jednoho z vystupujících asi 200 PP, v USA více než 400, v Indii asi 550 a v Číně dokonce 600.
Vedle PP je možno zmínit ještě 13 zvláštních ekonomických zón (ZEZ), které v RF od roku 2005 působí na základě zvláštního zákona (viz dokument „Možnosti podnikání ve zvláštních ekonomických zónách“ v ruské teritoriální sekci portálu www.BusinessInfo.cz.). PP se svým charakterem nejvíce blíží dvěma průmyslově výrobním zónám (v Tatarstánu a v Lipecké oblasti). Na rozdíl od ZEZ nemají PP dosud legislativní základ. Jsou zde však i podstatnější rozdíly. ZEZ jsou primárně orientovány na podporu exportu a bývají proto vytvářeny v blízkosti vnějších hranic země nebo důležitých přístavů a letišť. Důraz je kladen zejména na poskytnutí daňových a celních výhod, odstranění administrativních překážek a další opatření umožňující plynulý export zboží a služeb. Naproti tomu PP nelze standardizovat, každý je jiný v závislosti na druhu výroby a tím i specifický ve svých potřebách co do infrastruktury, velikosti pozemků, požadavků na zásobování surovinami a energií a dalších charakteristikách. Na rozdíl od ZEZ je orientován především na domácí trh a uspokojování jeho potřeb. Z tohoto důvodu dávají dobře fungující PP výrazný impuls rozvoji průmyslu v celém okolí.
Vzhledem k absenci centrální právní regulace fungování PP v RF záleží především na administrativě daných PP a příslušných obcí a regionů, jaké podmínky pro činnost podnikatelů vytvoří. Například Kalužská oblast již několik let úspěšně láká do místních PP zahraniční investory, mezi nimiž lze jmenovat i českou Škodu Auto. Lze předpokládat, že další investoři budou v případě příznivých podmínek následovat.
