- Země:
- Ukrajina
- Datum zveřejnění:
- 12.03.2010
V polovině r. 2009 propadla vytíženost výrobních kapacit všech ukrajinských metalurgických závodů na historické minimum 50% (u některých závodů vytíženost byla i pod 50%), a to při plných skladech zavalených hotovou produkcí. Zásoby drahé suroviny při současném 4-5-násobném propadu cen kovové produkce vedly náhle k ztrátovosti tradičně ziskového odvětví ukrajinského hospodářství. Ve druhé polovině r. 2009 se však podnikům podařilo značně zvýšit výrobu, meziročně tak klesla výroba válcovaného materiálu o 15% na 26,89 mil. t, oceli o 20% na 29,76 mil. t, litiny o 17% na 25,68 mil. t. Poměrnému růstu ve druhé polovině r. 2009 vděčí hutníci téměř 60%ní devalvaci místní hřivny, což podstatně zvýšilo konkurenceschopnost ukrajinské produkce na cizích trzích, kam bylo směřováno přes 85% ukrajinské výroby. Ukrajinští metalurgové museli však velmi rychle měnit destinace svého vývozu, v r. 2009 se takto vyvezlo značné množství do Číny, zatímco v r. 2008 nebyla do této země realizována žádná dodávka. Přes 35% všech exportních dodávek bylo směřováno do zemí Blízkého Východu (především do Turecka), zbytek do Jihovýchodní Asie a EU. Ve vývozních ukrajinských dodávkách převládaly levné polotovary, jejichž podíl se pohyboval na úrovní 47-50%.
Podstatným rizikem pro metalurgické odvětví je cena surovin, jejichž podíl na výrobních nákladech činí téměř 80%. Přestože ceny na hotovou kovovou produkci v r. 2009 rázně propadly, ukrajinské těžební podniky dlouho odmítaly snížit ceny železné rudy, což přimělo některé metalurgické závody uzavírat kontrakty s cizími dodavateli, především z Ruska a Brazílie. Druhým surovinovým problémem loňského roku se stal nedostatek koksárenského uhlí, jehož tradičním dodavatelem bylo Rusko, jelikož domácí výroba nikdy neuspokojovala požadavky vnitřního trhu. Ruští dodavatelé však v r. 2009 drasticky snížili dodávky s odůvodněním zvětšení spotřeby koksárenského uhlí v ruských teplárnách, které měly nahradit energetické ztráty po havárii na Sajano-Šušenské vodní elektrárně. Řada ukrajinských expertů však ve zmenšení objemu dodávek uviděla spíše politický kontext. Vzniklá situace přiměla metalurgy hledat koksárenské uhlí na jiných zahraničních trzích, což vyústilo v nákupu ameriské společnosti United Coal Company ukrajinskou skupinou „Metinvest holding“.
Význačným rysem loňského r. 2009 bylo dočasné zastavení mnoha projektů směřovaných na modernizaci výroby, ačkoliv začátkem roku experti prognózovali, že se krizové podmínky stanou dalším podnětem pro začátek strukturálních změn v odvětví. Očekávalo se, že se zmenší výroba martinské oceli ve prospěch rozšíření podílu oceli vyrobené způsobem kontinuálního lití a zdražený ruský plyn se bude postupně nahrazovat uhlím, přičemž se zavřou zastaralé a nadbytečné výrobní kapacity. Ve skutečnosti sice řada podniků zastavila martinské a vysoké pece, hlavním zdrojem šetření se ale stalo hromadné propuštění personálu. Podle oficiálních údajů ukrajinského odboru hutníků a horníků bylo propuštěno v r. 2009 45 tis. zaměstnanců. Ještě větší počet pracovníků byl nucen pod tlakem vedení podat žádost o neplacenou dovolenou.
Jako příklad realizovaných projektů v oblasti modernizace v minulém roce lze jmenovat pouze Alčevskij metkombinát, který uvedl do provozu zařízení na vhánění uhelného prachu, a Dněpropetrovskij metkombinat Dzeržinského s novou linkou kontinuálního lití předvalků. Oba závody zároveň pokračují ve výstavbě zařízení na výrobu elektřiny z odpadových plynů.
Vnitřní trh metalurgické produkce zůstává nejslabším článkem v schématu výroba-obchod-spotřeba kovových výrobků. V r. 2009 se zmenšil objem tuzemského trhu o 37% na 5,8 mil. t, což činí pouze 14% místní výroby. Hlavní spotřebitelé ukrajinského válcovaného plechu – závody na výrobu potrubí, hotových kovových výrobků, stavebních materiálů a strojírenské podniky – zkrátili své zakázky v důsledku krize o 38-70%. Experti však upozorňují, že právě vnitřní trh se má v budoucnu stát hlavním spotřebitelem místní metalurgické výroby, jelikož vlády mnoha států chrání vlastní metalurgické výrobce cestou zavádění protidumpingového cla, což nenávratně povede ke zmenšení ukrajinských exportních dodávek na tyto trhy. Druhým naléhavým krokem, který mají podniknout ukrajinské metalurgické závody pro svoji vlastní záchranu v budoucnu, je zvětšení podílu výrobků s vyšší úrovní zpracování.
Zdroj informací: Zahraniční kancelář CzechTrade Kyjev, časopis Expert
