- Země:
- Rusko
- Datum zveřejnění:
- 02.06.2010
V pátek 21.5.2010 proběhlo v Sankt Peterburgu zasedání premiérů států Celní unie RF-BY-KAZ (CU) a Euroasijského hospodářského společenství (EvrAzES), na němž mělo dojít k podepsání klíčových dokumentů, umožňujícím od 1.7.2010 nastartovat plnohodnotné fungování CU. Premiéři členských zemí CU se však nedokázali dohodnout na kompromisním řešení citlivých otázek a jejich mnohohodinová jednání v podstatě zkrachovala, respektive bylo dohodnuto, že jednání budou pokračovat další dva týdny na expertní úrovni.
Formálně CU funguje od 1.1.2010 – na území států CU platí od tohoto data jednotný celní sazebník (JCS) a jsou aplikována shodná netarifní omezení zahraničního obchodu vůči třetím zemím (podrobněji viz naše TIC č.j.: 3709/2009-MOSCOW ze dne 2.12.2009 a č.j.: 2122/2010-MOSCOW ze dne 29.1.2010). De facto však o plnohodnotném fungování CU a jednotného celního prostoru bude možné hovořit až poté, co vstoupí v účinnost celní zákon (kodex) CU (CZCU) a bude podepsáno cca 18 mezinárodních smluv, které vstoupí v účinnost současně s CZCU.
Je třeba podotknout, že již dříve, po dlouhých debatách členské země CU dosáhly dohody v jedné z klíčových oblastí fungování CU, kterou je bezesporu rozdělování příjmů plynoucích z dovozních cel mezi rozpočty RF, Běloruska a Kazachstánu. Do rozpočtu RF tak poplyne 87,97% vybraných celních plateb, Bělorusko obdrží 4,7% a Kazachstán 7,33%.
Jestliže problém rozdělování příjmů plynoucích z celních plateb se podařilo sice stěží, ale vyřešit, páteční jednání premiérů ztroskotala na neochotě ustoupit ze svých pozic. Rozpory se týkaly zejména exportních cel na ropu a ropné produkty, ochranářských opatření uplatňovaných vůči automobilovému a leteckému průmyslu a dovozu zboží pro osobní potřebu občanů.
Co se týče sporu RF a Běloruska ohledně aplikace exportních cel na ropu a ropné produkty, tak dočasným řešením tohoto problému bylo uzavření koncem ledna 2010 dohody mezi RF a Běloruskem, dle které RF dodá v roce 2010 6,3 mil. tun ropy pro vnitřní spotřebu bezcelně a zbytek dodávek již bude zatížen exportním clem. Minsk jako odpověď na aplikaci exportního cla zvýšil tranzitní poplatky o 11% a v březnu podal žalobu k Hospodářskému soudu SNS týkající se neoprávněnosti aplikace vývozního cla na dodávky ropy a ropných produktů do Běloruska. Ruská federace ústy premiéra Putina prohlásila, že je připravena dodávat bezcelně ropu a ropné produkty do Běloruska, ale až od doby, kdy začne fungovat jednotný hospodářský prostor na území RF-BY-KAZ. Bělorusko se ovšem domnívá, že bezcelní dodávky by měly být zahájeny již 1.7. 2010.
Ochranářská opatření vztahující se na automobilový a letecký průmysl ve formě svých (vyšších) celních sazeb prosazuje RF s tím, že musí ochránit domácí výrobce a splnit závazky vůči jak domácím, tak i zahraničním investorům v těchto odvětvích. Sama RF vynaložila ohromné prostředky na záchranu státních firem v tomto odvětví a tudíž chce vlastní trh ochránit. Rusko také nesouhlasí s tím, aby pro fyzické osoby dovážející si na území Běloruska nové a ojeté automobily byla zachována nižší sazba cla.
Kazachstán chce zase zachovat pro fyzické osoby možnost dovážet až 2 tuny zahraničního zboží za zvýhodněnou celní sazbu (0,6 euro) při každém překročení hranic. Tento postup by mohl velice neblaze ovlivnit lehký průmysl RF a to hlavně vzhledem k tomu, že většina takto do Kazachstánu dováženého zboží je původem z Číny.
V současné době jsou pravděpodobné tři varianty scénáře dalšího vývoje CU. První scénář může být takový, že se v průběhu následujících dvou až tří týdnů podaří vyřešit veškeré sporné otázky a od 1.7. 2010 začne fungovat CU, platit společný CZCU a doprovodné smlouvy, popřípadě budou uděleny výjimky týkající se sporných oblastí. Druhý scénář - jednání se protáhnou o 2 – 3 měsíce a CU bude spuštěna např. v říjnu. Třetí scénář - k 1.7.2010 bude vytvořena CU pouze mezi RF a Kazachstánem a Bělorusko přistoupí k CU poté, co bude připraveno akceptovat podmínky fungování tohoto uskupení.
Pro úplnost uvádíme, že Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko a Tádžikistán podepsaly dohodu o Celní unii a Jednotném hospodářském prostoru 26. února 1999, nicméně integrace třech hlavních hráčů z této „pětky“ probíhá značně rychleji. Smlouvou jsou určeny tři integrační etapy. První etapa – režim volného obchodu, konkrétně zrušení aplikace tarifních a kvantitativních omezení ve vzájemném obchodu, zavedení jednotného systému výběrů nepřímých daní, odstranění administrativních, fiskálních a jiných překážek, bránících volnému pohybu zboží. Druhou etapou je vytvoření celní unie s jednotným celním územím, společným celním sazebníkem, odstraněním celních kontrol na vnitřních hranicích, unifikací regulačních postupů v ekonomice a obchodu. Třetí etapou je vytvoření jednotného hospodářského prostoru, předpokládající aplikaci společné ekonomické politiky a vytvoření jednotného trhu služeb, práce a kapitálu, unifikaci národních legislativ, uskutečňování koordinované sociální a vědecko-technické politiky.
