Hlavní makroekonomické ukazatele ČR 

Dokument přináší vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů reálné ekonomiky, mezi něž patří především hrubý domácí produkt a hrubý domácí produkt na 1 obyvatele, vývoz a dovoz zboží a služeb, deflátor HDP, národní úspory, produktivita práce, energetická náročnost, tržby v průmyslu, stavebnictví, službách a zemědělství, zaměstnanost a míra registrované nezaměstnanosti a v neposlední řadě vývoj spotřebitelských cen.

• Hrubý domácí produkt
• Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele
• Výdaje na konečnou spotřebu
• Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu
• Vývoz zboží a služeb
• Dovoz zboží a služeb
• Domácí realizovaná poptávka
• Deflátor HDP
• Hrubý disponibilní důchod
• Hrubé národní úspory
• Míra hrubých národních úspor
• Míra hrubých úspor domácností
• Souhrnná produktivita práce
• Jednotkové pracovní náklady
• Energetická náročnost
• Emise CO₂
• Průmysl – tržby
• Stavebnictví – tržby
• Služby – tržby
• Zemědělství – tržby
• Zaměstnanost
• Míra registrované nezaměstnanosti
• Obecná míra nezaměstnanosti
• Míra dlouhodobé nezaměstnanosti
• Průměrná hrubá měsíční nominální mzda
• Průměrné reálné mzdy
• Průměrný starobní důchod / průměrná mzda
• Míra inflace
• Ceny
• průmyslových výrobců
• stavebních prací
• tržních služeb
• zemědělských výrobců
• vývozu zboží
• dovozu zboží
• Směnné relace

Legenda:

• r/r – meziroční změna
• * – stav ke konci období

Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích činností považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržních i netržních). Jde o propočet v kupních cenách, za které jsou realizovány tržní výkony (tzn. včetně daní z produktů a bez dotací na produkty). U netržních služeb je přidaná hodnota vyjádřena jako souhrn náhrad zaměstnancům a spotřeby fixního kapitálu. Prvotní propočet je proveden v běžných cenách. Pro potřeby sledování vývoje s vyloučením vlivu změn cen následuje převod do průměrných cen předchozího roku, ze kterých se tzv. řetězením získají údaje ve stálých cenách roku 2000.

Hodnoty ukazatelů za roky 1995 až 2008 vycházejí z revidovaných ročních národních účtů za tyto roky. Hodnoty za rok 2007 jsou převzaty z definitivní roční sestavy národních účtů za tento rok, za rok 2008 ze semidefinitivních předběžných národních účtů a hodnoty za rok 2009 jsou převzaty z předběžné roční sestavy národních účtů za tento rok. Hodnoty za rok 2010 jsou odvozeny ze součtu čtvrtletních podkladů. Hodnoty hrubého domácího produktu a dalších makroekonomických ukazatelů ve stálých cenách vycházejí v souladu s požadavkem Eurostatu z cenové úrovně bazického roku 2000 a byly vypočteny pomocí meziročně řetězovaných indexů údajů vyjádřených v cenách předchozího roku.

zpět na začátek

Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele

• HDP na 1 obyvatele v Kč = podíl HDP v běžných cenách a středního stavu obyvatel v příslušném roce
• PPS (Purchasing Power Standard). Standard kupní síly je měnová jednotka, v níž se navzájem vyrovnávají rozdíly mezi kupní silou jednotek národních měn členských zemí EU podle stavu po jejím rozšíření k 1.1.2007 na EU 27. Úhrn údajů o HDP za všech 27 zemí přepočtených do eur (dříve do ECU) se rovná stejné částce vyjádřené v PPS. Údaje o hodnotě PPS za jednotlivé členské státy jsou převzaty z obecné databáze Eurostatu dne 15.12. 2010.

zpět na začátek

Výdaje na konečnou spotřebu

Výdaje na konečnou spotřebu představují spotřebu hrazenou z disponibilních důchodů domácností, vládních institucí a neziskových institucí sloužících domácnostem. Jsou to výdaje rezidentských institucionálních jednotek na výrobky a služby, které jsou určeny pro přímé uspokojení individuálních potřeb nebo kolektivních potřeb členů společnosti. Tyto výdaje mohou být realizovány v tuzemsku nebo v zahraničí. Dominantní postavení mají výdaje na konečnou spotřebu domácností, které představují více než 70 % celkových výdajů na konečnou spotřebu a více než 50 % hrubého domácího produktu.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností zahrnují hodnotu výrobků a služeb užitých domácnostmi pro uspokojení individuálních potřeb, hrazených z důchodů domácností a pořízených nákupem, dary i formou naturální spotřeby. Nepatří sem však nákupy určené pro podnikatelskou činnost ani nákupy cenností.

zpět na začátek

Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu

Tvorba hrubého kapitálu zahrnuje tvorbu hrubého fixního kapitálu, změny stavu zásob a pořízení minus úbytky cenností.

Tvorba hrubého fixního kapitálu obsahuje hodnotu pořízení hmotného i nehmotného investičního majetku koupeného, bezúplatně převzatého nebo vyrobeného ve vlastní režii, sníženou o hodnotu jeho prodeje a bezúplatného předání. Patří sem i pořízení formou finančního leasingu. Cílem pořízení je vždy využívat tento investiční majetek při produktivní činnosti, včetně bydlení v obydlí jeho vlastníka; nespadají sem předměty dlouhodobé spotřeby pořízené domácnostmi pro uspokojování konečné spotřeby ani čisté pořízení cenností.

zpět na začátek

Vývoz zboží a služeb

Vývoz zboží a služeb vychází z údajů obchodní bilance (zboží) a platební bilance (služby). Jeho součástí je i spotřeba cizinců v ČR (odhadnutá zejména podle výše nákupu valut). Zahrnuje i vývoz realizovaný prostřednictvím domácností cizích zemí, který se uskutečnil za české koruny.

zpět na začátek

Dovoz zboží a služeb

Dovoz zboží a služeb vychází z údajů obchodní bilance (zboží) a platební bilance (služby). Jeho součástí je i spotřeba českých občanů v cizině (odhadnutá zejména podle prodeje valut). Zahrnuje i odhad dovozu z ciziny, který se uskutečnil prostřednictvím českých domácností za české koruny.

zpět na začátek

Domácí realizovaná poptávka

Domácí realizovaná poptávka zahrnuje výdaje na konečnou spotřebu, tvorbu fixního kapitálu a na čisté pořízení cenností.

zpět na začátek

Deflátor HDP

Deflátor HDP představuje poměr HDP v běžných cenách k HDP ve stálých cenách.

zpět na začátek

Hrubý disponibilní důchod

Hrubý disponibilní důchod = hrubý domácí produkt + čisté prvotní důchody a čisté běžné transfery od nerezidentů – čisté prvotní důchody a čisté běžné transfery nerezidentům

zpět na začátek

Hrubé národní úspory

Hrubé národní úspory = hrubý disponibilní důchod + úprava o změny čistého podílu domácností na rezervách penzijních fondů – výdaje na konečnou spotřebu

zpět na začátek

Míra hrubých národních úspor

Míra hrubých národních úspor = hrubé národní úspory / hrubý disponibilní důchod

zpět na začátek

Míra hrubých úspor domácností

Míra hrubých úspor domácností je poměr hrubých úspor domácností k hrubému disponibilnímu důchodu domácností. Vyjadřuje průměrný sklon domácností k úsporám.

zpět na začátek

Souhrnná produktivita práce

Souhrnná produktivita práce je počítána jako podíl hrubého domácího produktu (v cenách roku 2000) a celkové zaměstnanosti podle národních účtů.

zpět na začátek

Jednotkové pracovní náklady

Jednotkové pracovní náklady představují poměr čistých prvotních pracovních důchodů pracovníků (náhrady zaměstnancům a čistý smíšený důchod z národních účtů) a hrubého domácího produktu ve stálých cenách.

zpět na začátek

Energetická náročnost

Energetická náročnost je vyjádřena podílem spotřeby primárních energetických zdrojů a hrubého domácího produktu ve stálých cenách roku 2000. Primární energetické zdroje zahrnují domácí vytěžená paliva, vodní a větrnou elektřinu, jaderné teplo, saldo dovozu a vývozu a změnu stavu zásob paliv a energie a jsou vyjádřené v energetických jednotkách (v GJ). K výpočtu byl použit HDP ve stálých cenách roku 2000.

zpět na začátek

Emise CO₂

Emise CO₂ – celkové emise a propady CO₂ představují výsledek inventarizace emisí a propadů oxidu uhličitého v ČR. Inventury jsou připravovány dle předepsané metodiky IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change), která je založena na základních statistických údajích, zejména energetické bilanci.

zpět na začátek

Průmysl – tržby

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy reprezentují pouze tržby za výrobky a služby z CZ-CPA 05-39, jedná se tedy o tržby očištěné od vedlejších neprůmyslových činností podniku. Zjišťují se v běžných cenách sledovaného roku.

zpět na začátek

Stavební produkce

Index stavební produkce (ISP) je základní ukazatel konjunkturální statistiky stavebnictví. Při jeho výpočtu se vychází z vývoje stavebních prací ZSV přeceněných do stálých cen. Index je primárně počítán jako měsíční bazický index, v současné době k průměrnému měsíci roku 2005. Od bazických indexů jsou dále odvozeny indexy meziroční a případné kumulace v čase (čtvrtletní, pololetní, roční kumulace).

zpět na začátek

Služby – tržby

Tržby ve službách zahrnují celkové tržby bez DPH za zboží, vlastní výrobky a služby, zjišťované na konstantním poli podniků.

Ukazatel zahrnuje:

• tržby za Dopravu a skladování (CZ-NACE 49 až 53)
• tržby za Ubytování, stravování a pohostinství (CZ-NACE 55 až 56)
• tržby za Informační a komunikační činnosti (CZ-NACE 58 až 63)
• tržby za Činnosti v oblasti nemovitostí (CZ-NACE 68)
• tržby za Profesní, vědecké a technické činnosti bez činností Výzkum a vývoj a Veterinární činnosti (CZ-NACE 69 až 71 a 73 a 74, nezahrnuje CZ-NACE 72 a 75)
• tržby za Administrativní a podpůrné činnosti bez Činností souvisejících s úpravou krajiny (CZ-NACE 77 až 82 bez 81.3)

zpět na začátek

Zemědělství – tržby

Tržby v zemědělství zahrnují tržby za vlastní výrobky a služby bez DPH za zemědělství a rybářství (CZ-NACE 01+03).

zpět na začátek

Zaměstnanost

Za zaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání; hlavním kriteriem pro zařazení mezi zaměstnané je tedy vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní aktivity. Není proto rozhodující, zda pracovní aktivita těchto osob měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání, nebo zda současně studovaly, pobíraly nějaký důchod apod.

Podle mezinárodní metodiky jsou mezi zaměstnané zahrnovány:

• osoby pracující ve vlastní či rodinné firmě,
• profesionální příslušníci armády
• osoby ve výkonu základní vojenské a civilní služby (do r. 2004 vč.)
• osoby na mateřské dovolené, které před nástupem pracovaly

Podle mezinárodní metodiky nejsou mezi zaměstnané zahrnovány:

• osoby na mateřské dovolené, které před nástupem nepracovaly, a osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené – jsou klasifikovány jako nezaměstnané nebo osoby ekonomicky neaktivní podle toho, zda splňují či nesplňují podmínky obecné míry nezaměstnanosti (ILO).

zpět na začátek

Míra registrované nezaměstnanosti

Míra registrované nezaměstnanosti podle původní metodiky je počítána jako podíl, kde je v čitateli počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (zdrojem dat je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) a ve jmenovateli pracovní síla, tj.:

1. počet pracovníků ve všech sektorech národního hospodářství (NH) s jediným nebo hlavním zaměstnáním vč. žen na mateřské a další mateřské dovolené (z podnikového zjišťování) + počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (do konce 1. čtvrtletí 1994)
2. počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (od 2. čtvrtletí 1994 do konce roku 1996)
3. počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (vše klouzavý roční průměr). Do zaměstnanosti se na rozdíl od předchozích období nezapočítávají ženy na další mateřské dovolené (od 1. čtvrtletí 1997).

Od 3. čtvrtletí 2004 přistoupilo Ministerstvo práce a sociálních věcí k metodické změně spočívající v odlišném zahrnování některých skupin osob jak do čitatele, tak do jmenovatele. V čitateli je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vč. občanů ČR a občanů EU (EHP), jsou to evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání a ve jmenovateli pracovní síla, tj. počet zaměstnaných z VŠPS + počet zaměstnaných občanů EU (EHP) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání či živnostenským oprávněním + počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční průměr).

zpět na začátek

Obecná míra nezaměstnanosti

Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je počítána jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení (Eurostatu a Mezinárodní organizace práce ILO). Jedná se o odhady z výběrového šetření pracovních sil. Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře.

Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly tyto podmínky ILO:

• byly bez práce, tj. nebyly ani v placeném zaměstnání ani nebyly sebezaměstnané,
• byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k disposici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání,
• v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využíváním inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem). Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protože ji již našly, ale nástup je stanoven na pozdější dobu (nejpozději do 3 měsíců).

Pracovní síly tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní.

zpět na začátek

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti – do roku 2005 byla míra založena na počtu nezaměstnaných, kteří si hledali zaměstnání déle než 1 rok. Od roku 2006 je podle Eurostatu tato míra konstruována na základě kratší doby z doby hledání zaměstnání a doby od ukončení posledního zaměstnání respondenta. Tato kratší doba musí překročit délku 1 roku.

Veškeré údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) jsou v časové řadě přepočítány na srovnatelnou bázi 1998 v metodice odpovídající platným definicím Eurostatu a doporučením ILO. Roční průměry jsou počítány z průměrů kalendářních čtvrtletí.

zpět na začátek

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda

Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

Údaje se týkají pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.

Od 1. čtvrtletí 2009 došlo ve statistice práce a mezd ke změnám v metodice zjišťování a prezentaci výsledků.

Mezi nejdůležitější změny v metodice patří:

• údaje jsou zpracovávány a publikovány podle nové Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (národní verze NACE Rev.2), která nahradila dříve používanou klasifikaci OKEČ (národní verze NACE Rev.1.1).
• byly uplatněny nové metody odhadů nonresponse a nově zavedeny doodhady za nešetřenou část populace, které vycházejí z administrativních zdrojů dat,
• údaje o počtu zaměstnanců a průměrných mzdách jsou uvedeny v přepočtu na plně zaměstnané (dříve na fyzické osoby).

Průměrná hrubá měsíční mzda za celé národní hospodářství zahrnuje údaje za všechny zaměstnance. Je uvedena na přepočtené počty zaměstnanců, zohledňuje tak délku pracovních úvazků zaměstnanců.

zpět na začátek

Průměrné reálné mzdy

Index reálné mzdy je podíl indexu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období.

zpět na začátek

Průměrný starobní důchod / průměrná mzda

Průměrný starobní důchod za rok vychází z průměrů starobních důchodů vyplácených samostatně (bez pozůstalostních) za jednotlivé měsíce příslušného roku. (Pramen – MPSV)

Jako průměrná hrubá mzda je uveden všeobecný vyměřovací základ (§ 17, odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.), tj. mzda za fyzické osoby za rok v NH, tzn. bez odhadu za nešetřené zpravodajské jednotky, bez části Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany a bez osob vykonávajících veřejné funkce, např. poslanců, senátorů, soudců, uvolněných členů zastupitelstev všech stupňů atd.

zpět na začátek

Míra inflace

Inflace je obecně definována jako růst cenové hladiny, tj. charakterizuje míru znehodnocování měny v přesně vymezeném časovém období. Míra inflace je měřena pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen.

Míra inflace (r/r průměr) vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct měsíců roku proti průměrné cenové hladině dvanácti měsíců předchozího roku. Tyto průměry jsou počítány z bazických indexů spotřebitelských cen s cenovým základem prosinec 2005 = 100.

Míra inflace (r/r prosinec) udává přírůstek indexu spotřebitelských cen v prosinci daného roku proti prosinci předchozího roku.

zpět na začátek

Ceny

Vývoj spotřebitelských cen (životních nákladů) se sleduje na spotřebních koších založených na souboru vybraných druhů zboží a služeb placených obyvatelstvem. Za cenové reprezentanty byly vybrány takové výrobky a služby, které se významně podílejí na vydáních obyvatelstva a svým rozsahem pokrývají celou sféru spotřeby. Celkový počet reprezentantů je cca 710. Jejich soubor je postupně agregován až do 12-ti hlavních oddílů spotřebního koše a to formou váženého aritmetického průměru individuálních cenových indexů. Váhy ve spotřebních koších byly pro výpočet indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) stanoveny na základě struktury výdajů domácností podle výsledků statistiky rodinných účtů v roce 2005, které byly korigovány na základě údajů statistiky národních účtů.

Výpočet bazických indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) je prováděn podle Laspeyresova vzorce. Základním obdobím pro výpočet cenových indexů je prosinec 2005. Z těchto bazických indexů jsou vypočítávány indexy spotřebitelských cen srovnávající dvě libovolná období.

Ceny průmyslových výrobců

Ceny průmyslových výrobců údaj vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct měsíců roku proti průměrné cenové hladině dvanácti měsíců předchozího roku. Jeho účelem je poskytovat rychlou informaci o pohybu hospodářského cyklu a sloužit jako deflátor.

Ceny jsou zjišťovány měsíčně na základě údajů z vybraných organizací (cca 1200) za vybrané reprezentanty (cca 4700). Vykazované ceny jsou ceny sjednané mezi dodavatelem a odběratelem v tuzemsku bez DPH a spotřební daně (bez nákladů na dopravu k zákazníkovi a nákladů s ní spojených) fakturované za významnější obchodní případy mezi 1. až 18. kalendářním dnem sledovaného měsíce.

Z vykázaných cen se na stálých vahách počítá index cen průmyslových výrobců. Ten měří průměrný cenový vývoj všech průmyslových výrobků vyrobených a prodaných na domácím, českém trhu. Za průmyslové výrobky se považují výrobky vyrobené v odvětvích kategorií B až E podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).

V průběhu roku 2008 došlo k přechodu z původní Standardní klasifikace produkce (SKP 2003) na novou klasifikaci (CZ-CPA 2008). Od ledna 2009 jsou cenové indexy sestavovány, počítány a publikovány v klasifikaci CZ-CPA. Přepočet cenových indexů za minulá období byl proveden až do roku 1991 včetně. Přepočet byl založen na převodu odpovídajících podílů stálých vah jednotlivých 4-místných tříd SKP do tříd nové klasifikace CZ-CPA.

Bazickým obdobím pro výpočet indexů cen průmyslových výrobců nadále zůstává prosinec 2005 = 100 a z něj odvozený základ průměr roku 2005 = 100. Váhové schéma je nadále založeno na struktuře tuzemských tržeb roku 2005.

zpět na začátek

Ceny stavebních prací

Ceny stavebních prací – údaj vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct měsíců roku proti průměrné cenové hladině dvanácti měsíců předchozího roku. Tyto průměry jsou od roku 2007 počítány z indexů cen s cenovým základem průměr roku 2005. Pro třídění cen stavebních prací je od ledna 2009 využívána sekce F Klasifikace produkce (CZ-CPA).

Index cen stavebních prací je zjišťován čtvrtletně na základě zjištěných cen stavebních prací dohodnutých mezi dodavatelem a odběratelem za práce realizované vlastními pracovníky respondenta na území ČR. Ceny stavebních prací jsou šetřeny vždy za druhý měsíc příslušného čtvrtletí, bez daně z přidané hodnoty. Zpravodajská síť byla stanovena záměrným výběrem respondentů všech velikostních kategorií a různých právních forem s převažující stavební výrobou (sekce F Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE 41 – kromě 41.10, 42, 43).

zpět na začátek

Ceny tržních služeb

Ceny tržních služeb – údaj vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct měsíců roku proti průměrné cenové hladině dvanácti měsíců předchozího roku. Tyto průměry jsou od roku 2007 (zpětně za roky 2005 a 2006) počítány z indexů cen s cenovým základem průměr roku 2005 = 100.

Úhrnný index cen tržních služeb zahrnuje následující indexy cen tržních služeb v podnikatelské sféře (t.j. mezi podnikatelskými subjekty): nákladní dopravu, skladování a manipulace s nákladem, poštovní a kurýrní služby, telekomunikační služby, programování a poradenství, informační služby, finanční služby, pojištění, služby v oblasti nemovitostí, právní a účetnické služby, architektonické a inženýrské služby, reklamní služby a průzkum trhu, ostatní odborné, vědecké a tech. Služby, služby v oblasti pronájmu, služby v oblasti zaměstnání, bezpečnostní a pátrací služby, služby související se stavbami, úpravou krajiny, administrativní a jiné podpůrné služby.

Cenová šetření uvedených tržních služeb, která jsou agregována v úhrnný cenový index, zahrnují vybrané služby obsažené v Klasifikaci produkce (CZ-CPA) v oddílech: 49, 50, 51, 52, 53, 61, 62, 63, 64, 65, 68, 69, 71, 73, 74, 77, 78, 80, 81, 82. Stálými vahami úhrnného indexu je souhrn vah za jednotlivé okruhy služeb za rok 2005. Cenovým základem je průměr roku 2005.

zpět na začátek

Ceny zemědělských výrobců

Ceny zemědělských výrobců – údaj vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct měsíců roku proti průměrné cenové hladině dvanácti měsíců předchozího roku. Tyto průměry jsou počítány od roku 2007 (zpětně za roky 2005 a 2006) z indexů cen s cenovým základem průměr roku 2005 = 100.

Index cen zemědělských výrobců je počítán, na základě zjišťování státním statistickým výkazem u cca 500 vybraných výrobců v zemědělství, z 95 základních zemědělských výrobků (cenových reprezentantů), z toho je 62 rostlinných, včetně ovoce a zeleniny, a 33 živočišných výrobků. Dále se sledují ceny dalších 29 reprezentantů, jejichž ceny do výpočtu indexů nevstupují. Zjišťovány jsou realizační, smluvní ceny (bez vlastní spotřeby), určené pro tuzemský trh.

Stálým váhovým základem indexu, po revizi 2006, je struktura tržeb za zemědělskou produkci v roce 2005. Cenovým základem jsou průměrné celoroční ceny roku 2005.

Měsíční indexy cen jednotlivých výrobků (reprezentantů) se spočítají podílem jejich průměrné ceny za příslušný měsíc a průměrné celoroční ceny roku 2005. Průměrné indexy agregací až do úrovně „zemědělské výrobky úhrnem“ se počítají jako aritmetické průměry měsíčních indexů příslušných výrobků (tzv. nesezónní produkce). Pouze u vnitřních dat agregací ovoce a zeleniny je zaveden výpočet pomocí váženého průměru. Samotná agregace ovoce a zelenina již spadá do kategorie nesezónní produkce.Váhové podíly u nesezónních reprezentantů mají jednotnou roční váhu. Sezónní váhy se v různých měsících roku od sebe navzájem liší, podobně jako v minulém váhové schématu. Index je počítán na základě cen za vybrané komoditní položky agregací jednoduchých cen reprezentantů do úhrnu pomocí výpočetního vzorce Laspeyresova.

zpět na začátek

Ceny vývozu zboží

Ceny vývozu zboží – údaj vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct měsíců roku proti průměrné cenové hladině dvanácti měsíců předchozího roku. Tyto průměry jsou od roku 2007 (zpětně za roky 2005 a 2006) počítány z bazických indexů vývozních cen s cenovým základem průměr roku 2005 = 100.

Index cen vývozu je počítán za ČR od roku 1993. Ve váhovém schématu bylo v roce 2009 zařazeno 1750 reprezentantů na základě váhových objemů realizace zahraničního obchodu za rok 2005. Základním cenovým obdobím je průměr roku 2005.

Ceny jsou zjišťovány měsíčně státním statistickým výkazem od cca 520 vybraných zpravodajských jednotek. Při vývozu se sledují ceny franko česká hranice. Pokud se s cenovým reprezentantem obchoduje v několika zemích, uvádějí zpravodajské jednotky průměrné ceny jako vážený aritmetický průměr z cen docilovaných při významnějších obchodních transakcích (vážených množstvím výrobků ve fyzických jednotkách). Ceny jsou přepočteny na Kč příslušným průměrným měsíčním měnovým kurzem ČNB a sledují se bez cla a daně z přidané hodnoty a spotřební daně.

zpět na začátek

Ceny dovozu zboží

Ceny dovozu zboží – údaj vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct měsíců roku proti průměrné cenové hladině dvanácti měsíců předchozího roku. Tyto průměry jsou od roku 2007 (zpětně za roky 2005 a 2006) počítány z bazických indexů vývozních cen s cenovým základem průměr roku 2005 = 100.

Index cen dovozu je počítán za ČR od roku 1993. Ve váhovém schématu bylo v roce 2009 zařazeno 1650 reprezentantů na základě váhových objemů realizace zahraničního obchodu za rok 2005. Základním cenovým obdobím je průměr roku 2005.

Ceny jsou zjišťovány měsíčně státním statistickým výkazem od cca 480 vybraných zpravodajských jednotek. U dovozu se sledují ceny fakturované zahraničním dodavatelem. Pokud se s cenovým reprezentantem obchoduje v několika zemích, uvádějí zpravodajské jednotky průměrné ceny jako vážený aritmetický průměr z cen docilovaných při významnějších obchodních transakcích (vážených množstvím výrobků ve fyzických jednotkách). Ceny jsou přepočteny na Kč příslušným průměrným měsíčním měnovým kurzem ČNB a sledují se bez cla a daně z přidané hodnoty a spotřební daně.

zpět na začátek

Směnné relace

Směnné relace vyjadřují podíl indexů cen vývozu a indexů cen dovozu.

zpět na začátek