Hospodářská komora České republiky prostřednictvím časopisu Komora.cz a jeho nové rubriky Zeptejte se svého ministra zavedla pro podnikatele službu, jejímž prostřednictvím se mohou ptát ministrů na problémy, které je zajímají nebo je trápí v podnikání. Článek přináší odpovědi ministra školství, mládeže a tělovýchovy Josefa Dobeše na otázky, které mu podnikatelé položili prostřednictvím časopisu.
Jak vnímáte gesční odpovědnost MŠMT za oblast vědy, výzkumu a inovací? Není tím, že tuto oblast spravujete, více podporován základní a univerzitní výzkum, méně ale již aplikovaný výzkum a inovace ve firmách? Jste ochotni spolupracovat v této oblasti s ministerstvem průmyslu a obchodu?
S ministerstvem průmyslu a obchodu samozřejmě spolupracujeme, především v oblasti koncepčních dokumentů. MŠMT oblast vědy, výzkumu a inovací zastřešuje, ale odpovědnost je rozdělena také mezi další orgány – Radu pro výzkum, vývoj a inovace, ministerstvo průmyslu a obchodu, nesmím zapomenout na Akademii věd ČR či Grantovou agenturu ČR. Poskytování podpory aplikovaného výzkumu zajišťuje především Technologická agentura ČR. Není tedy třeba mít obavu.
Jsme středně velká firma, která nemá peněz nazbyt. Můžeme se u vašeho ministerstva ucházet o nějaký grant či podporu na naše inovace? Pokud ano, co musíme splnit?
Podporu inovací řeší programy EUREKA, EUROSTARS, Společné technologické iniciativy ARTEMIS a ENIAC. Pokud splňujete požadavky těchto programů, o grant či podporu žádat samozřejmě můžete. Podmínky účasti najdete velice jednoduše na našich webových stránkách nebo se můžete obrátit přímo na Odbor mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji MŠMT. Jenom upozorňuji, že návrhy se zpracovávají v anglickém jazyce a jsou hodnoceny zahraničními odborníky. Pokud zjistíte, že požadavky nesplňujete, dalším možným zdrojem financí pro vaši firmu může být Technologická agentura ČR, případně ministerstvo průmyslu a obchodu.
Jakým způsobem ministerstvo motivuje žáky základních škol, aby se rozhodli pro studium nějakého učňovského oboru a ne pro studium na gymnáziu, kam chce jít asi největší část absolventů ZŠ?
Existují přímo projekty ke zvyšování motivace žáků ke vzdělávání v těchto oblastech, například projekt s názvem Propagace technických oborů zaměřený na zvýšení zájmu o technické obory mezi dětmi a mladými lidmi. Chystáme také testování žáků v 5. a 9. třídách. Díky výsledkům žáci a jejich rodiče lépe zjistí, jaké jsou schopnosti žáků, kde mají své limity a jakým směrem by se mělo ubírat jejich další studium.
Jakým způsobem ministerstvo zvyšuje kvalitu učňovského školství? Je jednotná závěrečná zkouška učňů tím „pravým ořechovým“? Spolupracujete při tom s podnikateli?
S jednotnou závěrečnou zkouškou máme tu nejlepší zkušenost. Díky ní zajistíme, že škola nevynechá některou podstatnou část daného oboru jen proto, že k tomu například není dostatečně vybavená. Pro zaměstnavatele znamenají tyto sjednocené zkoušky větší důvěru k výučnímu listu a jsou zárukou určité úrovně absolventa. Zástupci zaměstnavatelů nominovaní Hospodářskou komorou se navíc podílejí na vzniku jednotných zadání pro všechny obory vzdělání. Mohou je tedy ovlivnit tak, aby zadání odpovídala současné úrovni oboru.
Jednotné závěrečné zkoušky učňů jsou zatím nepovinné, je tedy na školách, zda se pro ně rozhodnou, nebo ne. Máte již nějaké poznatky z jejich dosavadního uplatňování? Nedopadne to s nimi jako se státními maturitami, kdy bude kolem nich hodně zmatků?
V první řadě chci zdůraznit, že jsme několikaletý „moloch“ zvaný státní maturita zvládli a dotáhli do zdárného konce přes všechny černé scénáře různých oponentů. V tomto školním roce plánujeme změny, které celý proces zjednoduší a zpřehlední. Co se týká jednotných závěrečných zkoušek, tady se na rozdíl od maturit sjednocuje odborný, nikoliv všeobecný obsah. Jednotná zadání tvoří autorské týmy, kde jsou zastoupeni pedagogové vyučující daný obor a zástupci zaměstnavatelů – čili odborníci z praxe. O kladném přijetí svědčí fakt, že při závěrečných zkouškách využily dobrovolně jednotné zadání už tři čtvrtiny škol. Ohlasy pravidelně zjišťujeme, jsou kladné.
Podporujete, a případně jakými prostředky a formami, spojení zaměstnavatelů a odborného školství? Jakými prostředky působíte na to, aby zainteresovaní zaměstnavatelé měli zájem účastnit se závěrečných a maturitních zkoušek a naopak, aby odborné školství reflektovalo potřeby trhu práce?
To je jednoduché, zaměstnavatelé jsou motivováni, aby se účastnili závěrečných a maturitních zkoušek tím, že mohou ovlivnit úroveň absolventů – svých potenciálních zaměstnanců. Motivačně působí i spolupráce při propagování technických oborů nebo společné vzdělávací aktivity.
Jakým způsobem probíhá hodnocení kvality odborného školství a jak se toto hodnocení odráží ve školské politice?
„Kvalitu“ můžeme hodnotit různě, může jít o vybavení škol, jejich atmosféru a vztahy mezi žáky a učiteli. Můžeme hodnotit úroveň jazykového vzdělávání, které škola poskytuje, a může jít o úroveň odborných předmětů a kvalitu vyučujících. K hodnocení „kvality“ vzdělávání rozhodně přispělo zavedení státní maturity, v případě učilišť jednotné závěrečné zkoušky a na základních školách to budou chystaná testování v 5. a 9. třídách. Velkou roli při hodnocení kvality škol hraje určitě Česká školní inspekce. Samy školy navíc mají za povinnost provést jednou za dva roky vlastní hodnocení a na jeho základě plánovat další vývoj.
Jakými prostředky MŠMT působí proti dlouholetému trendu poklesu zájmu o technické školství? Podpoří v dohledné době ministerstvo zájem o studium např. takovými prostředky, jako je snížené školné pro studijní obory strategického významu pro národní hospodářství?
První část dotazu je obsažena už v předešlých odpovědích, proto jen krátce – spolupráce škol s firmami, zvyšování úrovně vzdělání díky jednotným závěrečným zkouškám a státním maturitám, projekty na propagaci… Otázka školného zatím není finalizovaná, bude záležet na ochotě jednotlivých vysokých škol přizpůsobit nastavené školné svým parametrům.
Má ministerstvo zmapovánu legislativu z oblasti dalšího vzdělávání, která brání plnému uplatnění zákona 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, a iniciuje aktivně změnu legislativy, která je s tímto zákonem v rozporu?
Zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání může být v souladu s § 2 uplatňován ve všech oblastech, které nejsou v oblasti vzdělávání, hodnocení či prokazování odborné způsobilosti řešeny jiným právním předpisem. Zejména proto, aby nebyly dvojkolejně vydávány doklady o kvalifikaci. MŠMT má dlouholetou zkušenost se systémem Uznávání odborných kvalifikací (pod zákonem č. 18/2004 Sb.) a s prací v rámci rekvalifikačních programů, kdy fakticky platí stejná podmínka (neakreditovat tam, kde se kvalifikace dosahuje jiným způsobem). Oblasti, kterých se omezení zákona dotýkají, tedy zmapovány má a o žádný rozpor se zde nejedná.
Učím na střední škole a zajímá mě, zda se uvažuje o tom, že by firmy přes kvalifikace obsažené v Národní soustavě kvalifikací ovlivňovaly i výuku na středních školách? Pokud ano, tak kdy to reálně přichází v úvahu? A jaký bude další postup?
Systém je nastaven tak, že Rámcové vzdělávací programy by měly být v souladu s Národní soustavou kvalifikací. V případě potřeby užšího provázání s Národní soustavou kvalifikací je možné provést úpravu školních vzdělávacích programů – tedy v rámci konkrétních potřeb dané školy a regionu. Chystáme se na revizi Rámcových vzdělávacích programů, kde provázání se standardy Národní soustavy kvalifikací ještě více zohledníme. V tuto chvíli existují standardy pro kvalifikace řemeslné a službové (na úrovni vyučení) a některé další standardy pro vyšší kvalifikace – maturitní, VOŠ. Během dalších dvou let by měly vzniknout v Národní soustavě kvalifikací standardy i pro obory maturitní.
Spolupracujete s podnikateli, například s Hospodářskou komorou, při řešení konkrétních problémů trhu práce v souvislosti s nedostatkem určitých kvalifikovaných pracovníků? Pokud ano, tak jak – můžete uvést konkrétní příklady?
Některé profese jsou stále téměř na vymření. S Hospodářskou komorou samozřejmě pravidelně a dlouhodobě spolupracujeme. Kromě toho shromažďujeme informace o uplatnění absolventů škol, vyhodnocujeme je a analyzujeme. Tyto analýzy využíváme společně s informacemi o všech školách a nabízených oborech v informačním systému (www.infoabsolvent.cz), který byl vytvořen v rámci národního projektu MŠMT VIP Kariéra. Obsahuje informace o nezaměstnanosti absolventů jednotlivých oborů a mnoho dalších údajů, které lze využít při volbě vhodného oboru. Naše přímo řízená organizace Národní ústav pro vzdělávání také provozuje Centrum kariérového poradenství, které pomáhá zájemcům z řad veřejnosti zorientovat se v nabídce vzdělání a zároveň upozorňuje na možnosti technických oborů.
Pořád se volá po nutnosti inovovat, ale většina peněz na podporu inovací směřuje k akademikům, ale do praxe moc ne. Jaké máte záměry, aby se to změnilo a výsledky výzkumu a vývoje nezůstávaly v šuplíkách škol? Nebude třeba nějaký „volný“ seznam výsledků výzkumu a vývoje z akademické sféry, v němž by podnikatelé mohli najít tip na zajímavá řešení svých problémů, na inovace svých výrob?
Máme Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, jehož cílem je propojit aplikovaný výzkum s komerční, podnikovou sférou. Většina těchto projektů se už svým schválením zavazuje ke spolupráci s firmami. Velká výzkumná a vývojová (VaV) centra mají i týmy lidí, kteří hledají komerční potenciál nových poznatků a technologií, které produkují. A právě z obav o „padání výsledků VaV do šuplíku“ jsme spustili (či ještě spustíme) několik Výzev k podpoře tzv. komercionalizace těchto výsledků. Lidově řečeno, jde nám o to naučit vědce umění prodat výsledky svého výzkumu firmám. Jako příklad můžu uvést Výzvu na podporu Center transferu technologií za jednu miliardu korun z přelomu minulého a letošního roku, v jejímž rámci jsou podpořeny projekty tvorby center, která se primárně starají o zpeněžení výsledků výzkumu a vývoje. Další je strategie grantové podpory začínajících inovativních f rem, kterou spustíme na začátku příštího roku prostřednictvím tzv. pre-seed fondů. „Volný“ seznam výsledků výzkumu a vývoje v tomto smyslu slova nevznikne. Vysoké školy i veřejná výzkumná a vývojová centra pracují na inovacích a patentech s cílem je zpeněžit.
Budete nějakým způsobem podporovat firmy, které se podílejí na přípravě technicky vzdělaných absolventů a aktivně se věnují jejich přípravě (například stážemi, praxemi, přísliby zaměstnání po skončení školy)? Nebylo by vhodnou formou podpory například daňové zvýhodnění takovýchto firem či účinná ochrana firem, které si technické absolventy vychovají a pak jim je „přetáhne“ konkurence?
Pro podporu spolupráce mezi veřejným sektorem a soukromou sférou je možné využít výše zmíněné programy. Další programy vyhlásila například Technologická agentura ČR (program Alfa). Informace o výsledcích veřejně financovaného výzkumu jsou k dispozici už od poloviny 90. let ve veřejně přístupném informačním systému, který spravuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Je určitě správné, že firmy, které investují do výzkumu prováděného ve vlastních výzkumných a vývojových kapacitách, mohou snížit svůj základ daně z příjmu o náklady vynaložené na tyto činnosti. Navrženo je také rozšíření této úpravy i na firmy, které zadávají provedené výzkumné a vývojové činnosti ve veřejném výzkumném sektoru. Tato úprava ale není v působnosti ministerstva školství.
Převzato z časopisu KOMORA.cz, vydávaném Hospodářskou komorou České republiky.
