Australská vláda věří, že klimatické změny probíhající ve 20. a 21. století jsou zapříčiněny lidskou činností, konkrétně vysokou koncentrací skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší. Je pevně rozhodnuta hladinu uhlíkových zplodin snížit a za tímto účelem zavedla řadu opatření a další připravuje. Základním nástrojem snížení uhlíkových zplodin v ovzduší by se měla stát tzv. Carbon Tax, daň z uhlíkových emisí vypouštěných do ovzduší.
V australském provedení by zavedení Carbon Tax přineslo jedno z nejrozsáhlejších opatření směřujícího k omezení obsahu emisí uhlíku v ovzduší aplikovaných mimo Evropskou unii. Záměr zavést Carbon Tax oznámila předsedkyně australské vlády Julia Gillardová dne 24. února 2011 a princip fungování této daně byl představen dne 10. července 2011.
V případě prosazení příslušné legislativy začne být Carbon Tax uplatňována od 1. července 2012. Cena za jednu tunu uhlíkových zplodin bude stanovena pevně, v prvním roce ve výši 23 AUD (24 USD) a každý další rok bude zvýšena o 2,5 %. Bude se týkat přibližně pěti set největších emitentů uhlíkových zplodin, v dopravě postihne však pouze těžkou nákladní dopravu a uplatňována naopak nebude v zemědělství. Od 1. července 2015 by měla být daň konvertována do schématu ceny za tunu zplodin určované trhem (emission trading scheme) a od stejného data budou moci být australské emisní povolenky obchodovány se zahraničím.
Má-li být dosaženo ambiciózního cíle australské vlády snížit obsah emisí uhlíku v ovzduší do roku 2050 o 80 % ve srovnání s rokem 2000, je odhadováno, že se cena emisní povolenky za tunu zplodin vyšplhá až na částku 100 AUD. Plán na snížení obsahu emisí v ovzduší, diskutovaný za vlády premiéra Rudda, počítal s redukcí zplodin v roce 2050 pouze v rozsahu 60 %.
Největší producenti emisí získají od australské vlády do poloviny roku 2015 celkem 9,2 miliardy AUD na zmírnění dopadů uplatnění daně. Například výrobcům hliníku a ocele bude kompenzováno až 94,5 % průměrných nákladů způsobených zavedením daně s tím, že by se tato dotace měla postupně snižovat. Oceláři a uhelné těžební společnosti obdrží navíc dodatečnou kompenzaci. V prvním případě ve výši 300 mil. AUD po dobu pěti let a ve druhém případě ve výši 1,3 miliardy AUD po dobu šesti let.
Současně se zavedením daně vznikne instituce s názvem Clean Energy Finance Corporation, v jejíž agendě by měla být správa téměř 10 miliard AUD určených na poskytování půjček a na účast na investičních programech směřujících k zavádění obnovitelných zdrojů energie. Tzv. Clean Technology Program bude navíc dotován částkou 1,2 miliardy AUD. K dispozici by měly být rovněž finanční prostředky určené na uzavření nejstarších elektráren spalujících hnědé uhlí (např. Hazelwood ve státě Victoria) s termínem do roku 2020. S příspěvkem ocelářům a těžařům prozatím nesouhlasí Strana zelených (The Greens), Carbon Tax jako takovou by však vzhledem k dalším přijatým opatřením podpořila.
I přes kompenzace poskytnuté firmám se zavedení daně promítne do spotřebitelských cen zvýšením v průměru o 0,7 % a každá domácnost tak zaznamená zvýšení životních nákladů o 9,9 AUD týdně. To je však třikrát méně, než na kolik se do spotřebitelských cen promítlo zavedení daně z přidané hodnoty (Goods and Services Tax, GST) před deseti lety. Více než polovina uvedeného nárůstu bude způsobena zvýšením ceny elektrické energie (o 10 %) a ceny plynu (o 9 %).
Pomoc domácnostem ze strany vlády by však měla dosáhnout průměrné částky 10,1 AUD za týden, z čehož vyplývá, že v průměru by domácnosti vlivem zavedení daně postiženy být neměly. Přesto však bude zavedení daně pro celé tři miliony z celkového počtu devíti milionů australských domácností znamenat snížení rozpočtu. Nebude se však jednat o nízko-příjmové domácnosti, ani o domácnosti s více dětmi a ušetřeni vyšších výdajů by měli být rovněž důchodci. Zvýšit by se měl práh pro výběr daní, a to na 18,2 tis. AUD v prvním roce zavedení daně a na 19,4 tis. AUD v roce následujícím, přičemž v současné době je práh pro výběr daní stanoven ve výši 6 tis. AUD. Uvedené opatření by mělo snížit daňové zatížení obyvatelstva o 15 miliard AUD. Na druhé straně je však připravováno opatření na zvýšení daně ze mzdy pro skupinu zaměstnanců s ročním příjmem v rozmezí 37 tis. AUD až 80 tis. AUD. Od 1. července 2012 by se měla tato daň zvýšit ze současných 30 % na 32,5 %, respektive na 33 % od července 2015.
V důsledku uvedených kompenzací bude australská ekonomika zatížena dodatečnými náklady ve výši 4 mld. AUD v rozmezí čtyř let po zavedení Carbon Tax. Vláda připravuje za tímto účelem škrty již ve státním rozpočtu roku 2011, zaměstnanost by však být ohrožena neměla. Naopak, do roku 2020 by mělo být vlivem zavádění nových technologií vytvořeno až 1,6 milionu pracovních míst a nezaměstnanost by měla zůstat na stejné úrovni jako v současné době. Skutečnost, že od roku 2015 bude cena emisních povolenek určována trhem, však znamená, že vláda nebude s to příjem z prodeje emisních povolenek přesně odhadnout a může se tak ve stanovení výše příjmů státního rozpočtu snadno mýlit.
Vzhledem ke skutečnosti, že byly ze schématu daně vypuštěny pohonné hmoty, bude uplatněním daně pokryto pouze 60 % objemu produkovaných emisí. V původním schématu labouristů za vlády Kevina Rudda mělo být pokryto až 80 % objemu emisí uhlíku. Toto schéma však skončilo v koši. Vláda zároveň plánuje snížit úlevy na daních pro provozování těžkých (off-road) nákladních vozidel, což by jí mělo zajistit celkem 1,9 miliardy příjmů v průběhu čtyř let. Uvedené opatření by mělo být po roce 2014 zavedeno také v zemědělství a v lesnictví, prozatím se však vláda setkává s nesouhlasem některých nezávislých poslanců (Rob Oakeshott, Tony Windsdor).
Australské firmy přijímají oznámení o zavedení daně s různými pocity. Více méně spokojené jsou ocelářské firmy, kterým byla přiznána dodatečná kompenzace, a spokojeni jsou rovněž investiční společnosti, které mají konečně jasno v rozsahu dopadu daně a jeho působení. Těžební společnosti zabývající se těžbou uhlí jsou však spokojeny méně, neboť v žádné ze zemí vyvážejících uhlí ve velkém rozsahu tato daň uplatněna není nebo uhelný průmysl nepostihuje. Platí to o Spojených státech, Kanadě, Jižní Africe, Rusku, Indonésii i Kolumbii. Australské těžební společnosti se proto domnívají, že se jimi produkované a vyvážené uhlí stane nekonkurenceschopným a že se dovozci australského uhlí (6 % celosvětového dovozu uhlí) obrátí na konkurenci. V globálním pohledu by se tak hladina emisí vznikajících v důsledku spalování uhlí nesnížila, zaměstnanci australských těžebních firem by však přišli o práci. Cena jedné tuny australského uhlí se v důsledku zavedení Carbon Tax zvýší o 1,8 AUD, přičemž cena jedné tuny této suroviny se v současné době pohybuje kolem 80 AUD.
Opozice návrh na zavedení daně vehementně kritizuje a nabízí řešení, které spočívá v nabídce pobídek pro zavádění čistých technologií. Proti zavedení daně spustila opozice silnou kampaň, v jejímž čele stojí její šéf Tony Abbott. Do čela kampaně za zavedení daně se však postavila samotná předsedkyně vlády Julia Gillardová a Carbon Tax se tak denně objevuje v titulcích téměř všech australských periodik.
Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Sydney (Austrálie).
