Státní ropná společnost Ázerbájdžánu SOCAR v uplynulých pěti letech rozšířila své aktivity z těžby a přepravy ropy a plynu i do jiných, navazujících oblastí. Dnes její dceřiné společnosti v různých částech světa operují ropné terminály (Kulevi v Gruzii), prodávají ropu těženou i mimo Ázerbájdžán na světovém trhu (Socar Trading - Ženeva), budují nové rafinérie ropy (Aliaga - Turecko) a skupují distribuční sítě v některých zemích (Gruzie, Rumunsko, Švýcarsko).
V budoucnu by tyto operace měly přinášet velmi významnou část zisku tohoto státního holdingu. Na začátku roku 2010 se vedení SOCARu rozhodlo vstoupit také do odvětví těžké chemie a jejích derivátů. V dubnu 2010 podepsal prezident Ázerbájdžánu Ilham Aliyev dekret (direktivu) o začlenění státního chemického podniku Azerkimiya do struktury SOCARu. Ázerbájdžánský chemický průmysl očekávají v nejbližších letech velké změny.
Plná integrace společnosti Azerkimiya (AK) do SOCARu nebyla překvapením a v mnohých ohledech dávala smysl. Od konce 40. let minulého století byla produkce AK přímo technologicky napojena na produkci SOCARu. SOCAR byl nejen hlavním dodavatelem surovin, ale také hlavním zákazníkem pro některé výrobky těžké chemie. SOCAR po příchodu do AK vyměnil celé vedení firmy a provedl hloubkovou inventuru všech provozů (většina provozů AK je situována na severovýchodním předměstí Baku v průmyslové oblasti Sumqayit). Bylo zjištěno, že velká část výrobní základny AK je v podstatě v havarijním stavu a technicky naprosto zastaralá. Dalším problémem bylo, že AK byla technologicky vybavena na zpracování ropy a těžkých frakcí z ní. Moderní chemická výroba je přitom založena hlavně na zpracování zemního plynu. Nicméně, po roce a půl fungování nového vedení a plného začlenění AK do struktury SOCARu se objevují první pozitivní změny. Výroba AK dnes dosahuje 42 % optimální kapacity (oproti 26 % v roce 2010).
Nyní SOCAR připravuje další fázi rozvoje AK. Bude dokončena technická modernizace stávajících provozů (kde to bude možné a efektivní) s pomocí zahraničních partnerů, přičemž všechny technologické procesy musí do budoucna splňovat technické a ekologické normy a standardy EU. Bude zahájena výroba surovin s vyšší přidanou hodnotou a schopných exportu. Začaly práce na demontáži zastaralých a neperspektivních provozů a je připravována studie úplně nového chemického technologického parku v Sumqayitu. SOCAR plánuje v počáteční fázi investovat do tohoto konkrétního projektu 100 milionů USD a bude partnerem pro zainteresované zahraniční firmy. Formálně bude tento projekt zastřešovat Ministerstvo ekonomického rozvoje Ázerbájdžánu (kvůli některým právním a daňovým aspektům). Surovinou pro rozvoj tohoto chemického městečka bude zemní plyn a nafta z nové rafinérie na jihu Baku v lokalitě Garadagh.
Postupem času se rovněž ukazuje, že některé provozy ze sovětské éry nebudou modernizovány, i když na jejich modernizaci byly dokonce vypsány veřejné tendry. Příkladem je podnik Sumqayitsuperfossfat, kde se zjistilo, že v Ázerbájdžánu tento provoz nemá a nebude mít dodavatele suroviny. Na druhé straně se ukázalo, že některé závody, které byly již „odepsány“ a fakticky zastaveny, jako je např. linka na výrobu tekutého chlóru a kaustické sody, mají své zákazníky ve struktuře SOCARu a jejich produkce může být dokonce výhodně exportována do sousedních zemí. Celý proces konverze a rekonstrukce AK je tedy velmi dynamický a je neustále přizpůsobován celkové strategii SOCARu.
Hlavní úsilí SOCARu při modernizaci AK je koncentrováno na dostavbu a rozšíření závodu na výrobu ethylenu a polyethylenu a přidružených provozů. Před devíti lety, při částečné výměně technologie a spuštění nového generátoru páry japonské provenience EP-300, se exportní potenciál provozu výrazně zvýšil a jen díky němu celá AK v omezené míře fungovala dále. Nedávno byl propojen parní generátor EP-300 s rekonstruovanou jednotkou Polimir-120. Byl instalován nový chladicí systém do tohoto provozu a probíhá výstavba dusíko-kyslíkové separační jednotky. Do provozu jsou tak uváděné linky, které zpracovávají nové suroviny z ropy, zejména ty frakce, které předtím AK nikdy v historii nezpracovávala.
Velmi důležitým projektem AK je výstavba úplně nového provozu – separátoru polypropylénu a zemního plynu. Používajíc separátoru plynu po úplné hydrogenaci butano-butylénové frakce, bude možné tuto frakci zpracovávat společně s naftou v systému EP-300. Bude nejen zvýšen sortiment výsledných produktů, ale bude také radikálně zvýšena výtěžnost suroviny a sníženo množství odpadu. Modernizace etyléno-polyetylénového závodu bude provedena ve dvou fázích: v první fázi bude výroba polyetylénu zvýšena na 350 tisíc tun ročně, včetně 120 tisíc tun polypropylénu. Pak bude instalováno nové zařízení a výroba polyetylénu bude zvýšena o dalších 350 tisíc tun a výroba polypropylénu dosáhne 200 tisíc tun ročně. Skoro celá produkce bude určena na export, hlavně do Turecka a do zemí SNS. Již v současné době AK dodává některé suroviny z butadien-butylové frakce chemickému závodu Nizhnekamskneftekhim a SterlitamakNeftekhim v Baškortostánu v Ruské federaci. AK intenzivně spolupracuje s německými chemickými firmami, zejména s koncernem BASF při rekonstrukci většiny výše uvedených provozů.
Podle předsedy dozorčí rady AK Mukhtara Babayeva, který ve firmě odpovídá za strategické plánování, je hlavním cílem modernizace AK postupná integrace technologických výrobních procesů AK s operacemi tureckého podniku Petkim-Neft-Kimiya Holding A.S., ve kterém SOCAR drží kontrolní balík akcií, a dosáhnout přitom významného synergického efektu (SOCAR plánuje postavit do roku 2015 novou rafinérii ropy - investice ve výši 5 miliard USD - v městě Aliaga u Izmiru. Prezident I. Aliyev a turecký premiér R. T. Erdogan položili základní kámen této rafinérie 25. 10. 2011). Této integraci obou komplexů nahrává fakt, že současné chemické provozy firmy Petkim v Turecku byly postaveny v 70. letech za asistence expertů z bývalého SSSR a jsou technologicky kompatibilní s vybavením komplexu AK. V Sumqayitu je proto možné v současné době potkat turecké experty při upgradování systému řízení všech provozů, při vylepšování chladicích systémů a při rekonstrukci výměníků tepla.
Další novou oblastí expanze SOCARu do oblasti petrochemie je výstavba závodu na přeměnu zemního plynu na chemické suroviny a výstavba úplně nové rafinérie ropy v lokalitě Garadagh (Qaradaq), 50 km jižně od Baku. Britská konzultantská firma Nexant již zpracovala studii proveditelnosti pro tento petrochemický komplex a zaslala ji vedení SOCARu. Předpokládáme vypsání výběrového řízení na oba objekty v roce 2012.
Projekt firmy Nexant je rozvržen do tří etap a předpokládá výstavbu asi 20 různých chemických závodů. Nový petrochemický komplex musí zkombinovat schopnosti tzv. hluboké rafinace plynu s kapacitou 20 miliard m³ plynu ročně s možností tuto kapacitu zdvojnásobit. Nejdříve bude uveden do provozu závod na separaci plynu. Takto získaná surovina bude dopravena novým potrubím do „srdce“ celého kombinátu, závodu na výrobu etylénu-propylénu. Tam dojde k dalšímu zpracování na polyetylén, polypropylén, benzén, polystyrén a některé další polymery. Dále se ve studii předpokládá výstavba závodu na výrobu hnojiv, výstavba elektrárny, výstavba odsolovacího zařízení pro získání pitné vody a výstavba krakovacích jednotek pro výrobu vysoce kvalitního automobilového benzínu a maziv. Optimistická vize Nexantu je, že všechny provozy budou spuštěny v letech 2018–2019.
Samozřejmě, tyto velké projekty předpokládají i velké investice. Díky vysoké ceně ropy na světových trzích je dnes SOCAR ve velmi dobré finanční kondici. Přesto firma plánuje v roce 2012 vydání dluhopisů, a proto se snaží zvýšit svůj kreditní rating. Dne 29. 12. 2011 The Standard and Poor’s zlepšil její rating na BB+ z BB se stabilními vyhlídkami. Dalšímu zvýšení ratingu SOCARu zatím brání léta neřešené problémy s ilegálním osídlením některých pozemků firmy běženci z oblasti Náhorního Karabachu.
Rozvoj petrochemie spolu s rozvojem infrastruktury a energetiky je jedním z hlavních odvětví ázerbájdžánské ekonomiky, jehož rychlý rozvoj by neměl uniknout českým podnikatelským subjektům. Zastupitelský úřad ČR v Baku je schopen pomoci českým firmám při navázání kontaktů na firmu Azerkimiya. Kromě toho 5.–8. června 2012 se v Baku koná významný veletrh „CASPIAN OIL & GAS 2012 – 19th International Caspian Oil and Gas Exhibition Incorporating Refining and Petrochemicals“ (další informace viz webové stránky ZÚ Baku nebo www.iteca.az), který by mohl posloužit k představení českých firem v těchto oborech v Ázerbájdžánu.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Baku (Ázerbájdžán).
