Dokument obsahuje charakteristiku finančního a bankovního sektoru v České republice, dopady krize na český finanční systém a ekonomiku, základní strukturu finančního sektoru a podrobný vývoj v této oblasti.
Charakteristika finančního sektoru
Pro základní charakteristiku finančního a především pak bankovního sektoru v České republice jsou typické následující body:
- finanční sektor v ČR výrazně dominován bankami;
- z pohledu vlastnické struktury je bankovní sektor v ČR výrazně internacionalizován;
- významnou měrou koncentrován a dominován velkými bankovními domy;
- navzdory vysoké míře koncentrace přetrvává dosti významná míra vzájemné kompetitivity mezi jednotlivými bankami, přestože lze vnímat odlišnosti mezi jednotlivými segmenty bankovního trhu;
- banky střední velikosti neustále posilují svou aktivitu a představují jednu z hybných sil zaměřených na neustálý přísun tržních inovací, a to i tím, že pro velké bankovní domy v některých vybraných segmentech bankovního trhu představují reálnou konkurenci;
- banky jsou leadery téměř všech finančních skupin působících v České republice, takže lze hovořit o finančním trhu, kde hrají hlavní úlohy bankami vedené finanční konglomeráty;
- finanční sektor v ČR je dohlížen a regulován Českou národní bankou (ČNB), která od dubna 2006 představuje instituci, ve které jsou koncentrovány dozorové aktivity nad celým finančním trhem a všemi jeho subsegmenty, tj. kromě bank samotných i nad:
- družstevními záložnami,
- pojišťovnami,
- penzijními fondy,
- investičními společnostmi a investičními a podílovými fondy,
- leasingovými společnosti, atd.
- v posledních letech věnují banky velkou pozornost rozvíjení retailového bankovnictví, kam spadají úvěry domácnostem, a to jak spotřebitelské tak na uspokojení potřeby vlastnického bydlení. Retailové úvěrování je dynamickým segmentem bankovního trhu.
Světová krize zasáhla finanční systém
Světová finanční a ekonomická krize, které postupně propukla v roce 2008, vytvořila bezprecedentně obtížné podmínky pro fungování finančního sektoru a způsobila vstup většiny západních ekonomik do hluboké recese.
Vysoký růst světové ekonomiky krizi předcházející přinesl stabilitu ekonomik, nízkou inflaci a také příznivý vývoj na finančních trzích. Kolapsem investiční banky Lehman Brothers v září minulého roku (poté, co náznaky nestability se stále více projevovaly na více trzích) se situace změnila de facto přes noc. Dříve bezproblémově fungující světové finanční trhy ztratily likviditu a růst rizikových přirážek a obezřetnosti investorů i finančních institucí vedl až nemožnosti prodat na trhu jakákoliv aktiva za přijatelnou cenu.
Stabilizace světového finančního systému trvala dlouhé měsíce, během kterých vlády řady zemí vynaložily desítky procent HDP na podporu bank a centrální banky realizovaly bezprecedentní kroky ve snaze podpořit finanční trhy a ekonomiku.
Dopad krize na český finanční sektor
Finanční krize se na českém finanční trhu projevovala jen postupně. Díky vysoké likviditě trhu i rozhodujících bank a podpoře trhu opatřeními ze strany centrální banky (rozvolněním přístupu k financování) nedošlo k zásadnímu porušení fungování trhu i přes pokles likvidity a nárůst rizikové přirážky. Dokonce ani poměrně velké oslabení koruny (v pololetí roku 2008 koruna dosáhla kurzu 23 Kč za Euro, poté však soustavně oslabovala a v únoru 2009 se euro obchodovalo kolem 29,50 Kč) nevedlo ke vzniku paniky či kapitálového odlivu.
I další měsíce potvrdily, že český finanční systém se s finanční krizí vyrovná dobře, a obejde se bez státních subvencí či mimořádných opatření. Situaci přitom pomohlo, že domácí vlády některých bankovních skupin působících v České republice poskytly, v případě potřeby, včasnou a rezolutní podporu svým institucím.
Dopad krize na české hospodářství
Ekonomickou aktivitu zasáhla světová krize razantně. Významný pokles světové poptávky po zbožích, službách i investicích se rychle promítl do klíčových odvětví českého exportu – automobilového průmyslu či elektrotechnického. Pokles měřící se v desítkách procent přišel po období rychlého růstu produkce těchto firem a v situaci, kdy díky neustálému tlaku na ceny byly marže v těchto odvětvích velmi nízké.
Za odvětvími, ve kterých se krize projevila velmi rychle, následuje zbytek ekonomiky, včetně pracovního trhu, a při předpokládaném dně ekonomického poklesu v průběhu 2. čtvrtletí dosáhlo zpomalení ekonomiky více než 5 %.
Zatímco problém toxických aktiv se promítl do českého finančního trhu jen omezeně a také zhoršení fungování trhů mělo jen omezený vliv, oslabení situace bankovních dlužníků se do hospodaření bank promítnout musela. V první fázi se zhoršení projevilo na insolvenci několika málo firem (Moravie Energo, Korkárna, atd), u kterých probíhající ekonomická krize znásobila jejich předchozí problémy. Přesto však problémy s korporátními úvěry, které se projevily nárůstem pohledávek v selhání o 13,5 mld. Kč, nevedly ke vzniku ztrát bank, ale pouze ke snížení jejich ziskovosti. Ke konci roku 2008 dosahoval podíl standardních úvěrů v investičním portfoliu bank 93,6 %, což je jen o 1,1 procentního bodu méně.
V pozdějším období, v souvislosti se zhoršenou situací na trhu práce, dochází ke zhoršení u úvěrů obyvatelům, zejména u nezajištěných spotřebních půjček. Míra delikvence se zde, díky růstu velikosti portfolia v průběhu roku 2008, pohybovala kolem 2,7 %, problém navíc omezuje poměrně kvalitní legislativa v této oblasti.
Struktura finančního sektoru
Ekonomická krize má malý dopad na strukturu finančního systému, který je dominován bankami. Ty ke konci roku 2008 disponovaly ¾ aktiv finančních institucí. Navíc, v porovnání se všemi ostatními součástmi českého finančního systému, dosáhl tento sektor v posledních 2 letech výrazně nejvyššího růstu objemu aktiv.
Nestabilita finančních trhů se jen málo promítla do fungování pojišťovacího trhu. Kapitálový trh byl postižen jak poklesem hodnoty akciových indexů, který kulminoval v případě indexu PX 50 v březnu přiblížením se k hodnotě 600 bodů (proti stavu kolem 900 v červnu tohoto roku) a odlivem peněz z fondů kolektivního investování. Krizí byly postiženy některé nebankovní finanční instituce (poskytující spotřební půjčky, leasing a podobně), které postihl obtížnější přístup k úvěrům.
Reputace bankovního sektoru krizí neutrpěla a naopak, řada institucí benefitovala z rostoucí nejistoty vkladatelů a přesunu do jednodušších a srozumitelných bankovních produktů.
Vývoj bankovního sektoru
Bankovní sektor ke konci roku 2008 zahrnoval 37 českých bank, poboček bank zahraničních a stavebních spořitelen s tím, že během roku došlo jen k minimálním změnám v jeho složení (například dokončení fůze e-banky a Raiffeisen banky, získání licence Evropsko-ruskou bankou). Také ukazatel intenzity konkurence – Herfindahlův index – vykázal jen malou změnu směrem k posílení konkurenční povahy trhu.
I přes rostoucí potíže finančních trhů a nastupující recesi vykázal bankovní sektor v roce 2008 příznivý čistý zisk 45,7 mld. Kč, což bylo jen o necelé 3 mld. méně než v předchozím roce. A to i přesto, že rozsah ztrát ze znehodnocených aktiv se díky zhoršené ekonomické situaci zvýšil o 13 7% na 15,4 mld. Vysoké ziskovosti (ROE činilo 21,6 %) bylo dosaženo také díky mírnému růstu nákladů (o 3,4 %).
I před nepříznivé ekonomické podmínky (před nástupem krize to bylo i rychlé zhodnocení kurzy či prvé náznaky problémů na hypotéčních trzích), které se projevovaly od poloviny roku, vzrostl objem aktiv finančního sektoru na 4 045 mld., meziročně o 7,9 %. Vyšším tempem se zvýšily úvěry bank klientům – nárůst činil 16,4 %, což odpovídá 291,7 mld. Kč. Přitom růst ve skupině středních bank dosáhl téměř 20 % a u malých bank to bylo dokonce 26 %. Pobočky zahraničních bank si připsaly růst úvěrů o 11,8 % a stavební spořitelny 26,8 %.
Rychleji rostly úvěry domácnostem (o 20,3 %, čímž tvoří již 41 % úvěrů celkem), z nichž ¾ jsou úvěry na bydlení, zatím co růst objemu úvěrů nefinančním podnikům dosáhl 14,1 %.
Ani v období rychlého poklesu české ekonomiky v prvním pololetí roku 2008 nedošlo k zastavení úvěrového procesu, a to i přes zjevný růst rizikovosti díky zhoršení situace klientů. Dle informací ČNB byl koncem června tohoto roku meziročně o 3,39% vyšší než v roce 2007, zatímco úvěry domácnostem rostly o 11 %.
Stabilita bank
O dobré kapitálové vybavenosti českého bankovního sektoru svědčí v prvním pololetí roku 2009 provedené strast testy ČNB. Počáteční kapitálová přiměřenost 12,3 % po propočtu scénářů „Evropa v recesi“ či „Nervozita trhů“ se udržela nad 11 % respektive na 10 %. Dokonce i ve scénáři ekonomické deprese byl kapitál bankovního sektoru jen mírně snížený (na 9,7 %) a pouze jedna banka se v tomto scénáři dostala do oblasti záporného kapitálu.
Doposud tedy český bankovní sektor prošel bezprecedentním poklesem ekonomiky a omezením funkce finančních trhů bez větších ztrát a banky byly sto i za této situace úvěrovat své klienty. Náznaky oživění ekonomiky jsou jistě další dobrou zprávou, i když projevy dopadu zhoršené ekonomické situace na klienty bank budou přetrvávat zřejmě delší dobu. Dosavadní vývoj včetně informací zveřejněných ČNB nezakládají však obavy o stabilitu českého bankovního sektoru.
