Přestože vývoz Bosny a Hercegoviny zaznamenal v prvním pololetí roku 2011 oproti roku 2010 navýšení o více než 20 procent, zvýšené dovozy v téměř stejném poměru způsobily podstatný obchodní deficit. Přestože se zvýšil vývoz do zemí CEFTA, na vzájemném obratu se nepříznivě může projevit jednostranné zavedení cla ze strany Kosova. Příliv FDI se sice zvýšil, dosáhl však hodnoty pouhých 122,7 mil. EUR a hluboce zaostává za předkrizovými léty.
Podle zveřejněných výsledků zahraničně obchodní výměny Bosny a Hercegoviny se světem za období ledna až června 2011 dosáhl obrat celkové hodnoty 12,04 mld. KM (6,16 mld. EUR), z toho vývoz 4,74 mld. KM (2,42 mld. EUR), což je o 20,5 % více ve srovnání se stejným obdobím roku 2010, a dovoz 7,3 mil. KM (3,7 mld. EUR), což je o 18,2 % více. Deficit obchodní výměny dosáhl úrovně 3,3 mld. KM (1,68 mld. EUR). Pokrytí dovozu vývozem dosáhlo pak úrovně 55,2 %. Stupeň pokrytí dovozu vývozem se od počátku roku 2011 postupně snižuje.
Hlavními obchodními partnery Bosny a Hercegoviny jsou Německo ve vývozu a Chorvatsko v dovozu. Mezi top 10 dovozních zemí se dostaly USA, Rusko a Čína. Z USA se dováží nejvíce automobily, z Ruska ropu a plyn a z Číny zejména spotřební výrobky všeho druhu. Přestože vzájemný zahraničně obchodní obrat Bosny a Hercegoviny se zeměmi CEFTA se v roce 2011 oproti roku 2010 zvýšil za prvních šest měsíců o více než 20 %, tyto hodnoty mohou být ve druhém pololetí ovlivněny jednostranným opatřením kosovské vlády (zavedení 10% cla na dovážené výrobky z Bosny a Hercegoviny), které je důsledkem neuznání Kosova a kosovských celních dokumentů ze strany Bosny a Hercegoviny. Do Kosova se dováží nejvíce ocelářské výrobky, minerální paliva a oleje, dřevo a jeho výrobky (v roce 2010 za 26 mil. EUR). Dováží nejvíce surovou kůži, kaučuk, ocet a různé alkoholické nápoje (v roce 2010 za 1 mil. EUR).
Podle českých statistik dosáhl zahraničně obchodní obrat mezi ČR a Bosnou a Hercegovinou 71,9 mil. EUR (index oproti roku 2010 102 %), vývoz 57,3 mil. EUR (index 101,6 %) a dovoz 14,7 mil. EUR (index 104,2 %). Saldo 42,7 mil. EUR je na úrovni roku 2010.
Průmyslová výroba v červnu 2011 se ve srovnání s průměrem roku 2010 zvýšila o 7 %, ve srovnání se stejným měsícem roku 2010 dokonce o 10,4 % a ve srovnání s květnem 2010 o 2,4 %. Zpracovatelský průmysl se v červnu zvýšil oproti průměru roku 2010 o 11 %, ve srovnání s červnem 2010 o 7,3 %.
Stupeň nezaměstnanosti dosáhl koncem května 2011 43,1 %. Registrováno bylo celkem 526 791 nezaměstnaných osob, což je o 0,4 % více než koncem roku 2010. Ve srovnání s dubnem 2010 se nezaměstnanost zvýšila o 0,2 %. U právnických osob bylo v květnu 2011 zaměstnáno celkem 694 191 osob, z toho 282 666 žen. Ekonomicky aktivních osob je v současné době 1,12 mil. osob, což je podstatně méně než v roce 2008, kdy to bylo 1,62 mil. osob. Ekonomicky neaktivních osob je celkem 1,43 mil.
Roční inflace dosáhla v červnu 2011 úroveň ve výši 3,8 %, měsíční činila 0,5 %. Bosna a Hercegovina je v rámci zemí západního Balkánu zemí spíše s nižší inflací, zejména ve srovnání se Srbskem, kde inflace v poslední době vyskočila na 12,7 %.
Relativně dobré výsledky zaznamenává sektor turistického ruchu. Jen v červnu 2011 navštívilo Bosnu a Hercegovinu téměř 75 000 turistů, což je o 41,8 % více než v květnu 2011 a o 1,5 % více než v květnu 2010. Hlavní podíl tvoří turisté ze zemí bývalé Jugoslávie, Slovinska, Chorvatska, Srbska, zvyšuje se však také množství turistů ze západní Evropy, Turecka a zámoří, zejména pak z Dálného východu (Japonsko, Jižní Korea), v poslední době se zvyšuje rovněž počet turistů z Číny.
Celkové bankovní depozity dosáhly koncem pololetí 14,78 mld. KM (7,55 mld. EUR), což je o 0,41 % více od konce roku 2011. Úspory obyvatel se zvýšily o 3,9 % a činí 6,79 mil. KM (3,47 mld. EUR). Limit pro pojištění vkladů činí v Bosně a Hercegovině 35 000 KM (17 895 EUR). Tímto limitem je pokryto 98,7 % deponentů a 68 % všech depozit. Úroky pro krátkodobé korporátní půjčky činí nyní 7,5 % a 10,2 % pro spotřebitelské úvěry. Stejně se snížily úroky na depozitní účty v KM pro korporátní sféru na 3,5 % a 2,9 % u spotřebitelských depozit pro obyvatelstvo.
Brutto HDP za rok 2010 v současných cenách obnáší 14,4 mld. KM (7,36 mld. EUR). HDP na obyvatele činí 6 371 KM (3 257 EUR) a představuje 30 % průměru zemí EU, což znamená, že Bosna a Hercegovina se v tomto porovnání nachází na jednom z posledních míst v Evropě.
V poslední době se v médiích stále častěji objevují články od místních ekonomů a analytiků, které upozorňují na skutečnost, že kurz bosenské marky KM při fixní úrovni 1,95583 za EUR je nadhodnocený a není již delší dobu reálný (hovoří se o reálném kursu až 1 : 4). Důsledkem je nekonkurenceschopnost zboží z Bosny a Hercegoviny, zvyšující se obchodní deficit a snižující se úroveň pokrytí dovozu vývozem, malý růst průmyslové výroby a vysoká nezaměstnanost. Dalším problémem jsou vysoké veřejné výdaje zaměřené výhradně na spotřebu a malý příliv FDI. Výsledkem je pomalý ekonomický růst. Spekulace o případné úpravě kurzu velmi důrazně odmítá guvernér Národní banky, který považuje pevný kurz konvertibilní marky k EUR za jednu z mála pevných kotev BA hospodářství. Někteří politici začali požadovat rovněž zavedení druhé sazby DPH na „sociální zboží“, i přes upozornění Mezinárodního měnového fondu (MMF), že taková úprava by nepřinesla očekávané výsledky (snížení cen) a pouze by zkomplikovala administrativu výběru daní.
K neuspokojivé hospodářské situaci se přidává neschopnost místních politiků dohodnout se po téměř 10 měsících na sestavení celostátní vlády, přijetí adekvátních a tolik potřebných ekonomických reforem a omezení veřejných a státních výdajů, které doslova dusí ekonomický růst země. Z důvodu nesestavení centrální vlády a nepřijetí globálního finančního rámce na léta 2011–2013 hrozí BA, že Evropská komise neodsouhlasí přislíbenou makroekonomickou pomoc ve výši 100 mil. EUR úvěrů za velice výhodné úrokové sazby. Ohroženo je rovněž čerpání 96 mil. EUR na projekty financované z programu IPA pro rok 2011. Z důvodu neschválení rozpočtu na rok 2011 a rozpočtového rámce na příští 2 roky blokují své prostředky MMF, Světová banka a EBRD. To vše vzbuzuje u zahraničních investorů velké obavy z hlediska dalšího budoucího vývoje.
Odrazem této politické i hospodářské nestability je pak opatrný a velmi malý příliv FDI do země, který je jedním z nejnižších v regionu. Především tyto důvody byly příčinou nedávného rozhodnutí agentury Standard & Poor’s změnit výhled hodnocení ekonomiky Bosny Hercegoviny ze stabilního na negativní. Nic na této skutečnosti nemění ani fakt, že se, podle Centrální banky, fiskální situace země mírně zlepšuje. Aby se podařilo dosáhnout předpokládaného růstu HDP ve výši 2,8 % v roce 2011, je bezpodmínečně nutné, aby byla co nejdříve sestavena centrální vláda, která by realizovala podstatné hospodářské reformy. Vzhledem k tomu, že čas se krátí a že výsledkem politických tahanic bude zřejmě spíše vláda široké koalice se slabým mandátem, čekají zemi spíše krušné ekonomické časy.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Sarajevu (Bosna a Hercegovina).
