Ve dnech 3. a 4. října 2011 se v Bruselu uskutečnil 5. summit EU-Brazílie. Hlavními body diskuze summitu byly současné světová ekonomická krize, krize eura a možnosti, jak je překonat. Kromě uvedeného se diskutovaly otázky spojené s přípravou summitu G-20 ve Francii, problémy klimatických změn a příprava setkání Rio20. Cílem summitu brazilské strany bylo rovněž zdůraznit spolupráci obou bloků při překonávání celosvětové finanční krize a tím potvrdit vzrůstající globální postavení Brazílie.
Pro prezidentku Brazílie Dilmu Rousseff to byl první summit od jejího nástupu do úřadu v lednu 2011. Dvoudenního jednání se zúčastnili prezident Evropské komise José Barroso, prezident Evropské rady Herman van Rompuy, HR/VP Ashton a komisař pro obchod de Gucht. Kromě ministra zahraničí doprovázeli prezidentku ministr průmyslu Pimentel, ministr vědy a techniky Mercadante, ministr spojů P. Bernardo, ministryně kultury Hollanda a početná podnikatelská delegace.
EU jako celek se podílí cca 22 % na obchodním obratu Brazílie, přičemž Brazílie je 4. největším příjemcem evropských investic, dosahujících v prvních 7 měsících r. 2011 23 mld. USD. EU je po Číně druhým největším investorem v Brazílii. Jedním z důležitých brazilských cílů cesty bylo posílit příliv investic a to zejména v sektoru telekomunikací a letecké přepravy. V této souvislosti ministr spojů zjišťoval, zda by v Evropě existoval zájem o tendr na provozování sítě 4G, přičemž brazilská vláda chce, aby tato síť byla zprovozněna do roku 2014, alespoň ve městech, kde se bude konat MS ve fotbale. V této souvislosti je Brazílie ochotna požadovat nižší cenu za licenci.
Prezidentka neopomněla zmínit krizi, která postihla Latinskou Ameriku v 80. letech minulého století a zdůraznila, že zkušenosti Brazílie z této doby naznačují, že extrémní fiskální škrty krizi nevyřeší, naopak ji prohloubí. Dle názoru prezidentky se z krize dostává jen těžce bez nárůstu spotřeby, investic a nárůstu úrovně ekonomiky. Důležité jsou podle jejího názoru stimuly směřující ke stabilizaci makroekonomiky ve spojení s příznivou sociální politikou. Ve vyjádření prezidentky k nástrojům politiky EU při řešení finanční krize je spatřován názor, že drastická recesivní opatření ve fiskální politice mohou krizi jenom prohloubit a ekonomika, nejen evropská, pocítí stagnaci, ztrátu příležitostí a nezaměstnanost spojenou s nárůstem sociální nerovnosti.
Prezidentka Rousseff ubezpečila partnery, že EU může počítat s pomocí Brazílie při překonávání stávající krize. Konkrétní prostředky pomoci ovšem neuvedla. Zároveň však zmínila, že regionální evropská krize bude mít vliv na celou Jižní Ameriku, jako výrazný cíl evropských investic, proto i u těchto zemí existuje zájem na vyřešení evropské krize. Evropští politici dostali příslib, že ministři financí seskupení Unasul (Unie jihoamerických zemí) se v blízké době na společném setkání dohodnou o společném postupu při řešení krize. Prezidentka rovněž vyjádřila podporu ze strany Brazílie, jako člena seskupení BRICS, které by podle jejího názoru mělo ekonomickými nástroji rovněž pomoci při zmenšování dopadů krize s výhledem na následnou stabilizaci světové ekonomiky i za pomoci MMF.
Názory brazilské partnerky nezůstaly bez odezvy. Na jedné straně byla z evropské strany oceněna stabilizovaná ekonomická situace v Brazílii a její ochota se podílet na řešení krize v Evropě. Na druhé straně si prezidentka Rousseff vyslechla kritiku nedávných protekcionistických opatření, které chrání brazilský vnitřní trh. Zároveň jak předseda ER, tak EK vyslovili jistý nesouhlas s doporučeními prezidentky Rousseff. Charakter krize v LA v 80. letech a v nynější Evropě je jiný.
Podle brazilského tisku jedním z cílů summitu bylo vdechnout nový život do jednání o Dohodě o volném obchodu mezi EU a Mercosur, které bylo přerušeno v roce 2006 a po obnovení vyjednávání v roce 2010 nastal jen malý posun. Prezidentka zastává názor, že z dohody bude profitovat krizí postižena Evropa. Bohužel výsledek jednání je v této oblasti nulový, zmínka o jednání EU–Mercosur se neobjevila ani v závěrečném komuniké.
Kromě přijetí Společné deklarace bylo výsledkem jednání i schválení kreditní linky ve výši 500 mil. EUR mezi Evropskou investiční bankou a BNDES na projekty v oblasti obnovitelné energie. Kromě jiného byly rovněž přijaty následující dokumenty:
- Společná deklarace o kultuře mezi Evropskou komisí a vládou Brazilské federativní republiky (2011–2014)
- Dokument o záměru dialogu o vesmírné politice
- Dokument o spolupráci mezi Společným výzkumným centrem Evropské komise a ministerstvem vědy, technologie a inovací BFR
- Společné prohlášení mezi Ministerstvem turistiky BFR a p. Antonio Tajanim, vice-prezidentem Evropské komise plánu na posílení toku turistů mezi Brazílií a Evropou
- Společný akční plán na léta 2012–2014, důraz bude kladen na problematiku lidských práv, spolupráci v oblasti peacekeepingu a spolupráci v oblasti boje proti drogám.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Brasílii (Brazílie).
