Očekávaný vstup Chorvatska do EU v červenci 2013 bude pro Chorvatsko znamenat i vystoupení ze Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA), jejíchž bezcelních výhod dokázala v minulosti využít řada chorvatských firem k pronikání na balkánské trhy. Právě díky členství v CEFTA se dařilo i v evropském měřítku méně konkurenceschopným chorvatským výrobkům pronikat na trhy Bosny a Hercegoviny, Srbska, Makedonie, Kosova, Černé Hory, Moldavska a Albánie.
Od vstupu do CEFTA v roce 2006 chorvatský vývoz do této skupiny zemí nepřetržitě rostl a na rozdíl od obchodní bilance s EU, jeho zahraničněobchodní bilance se skupinou CEFTA byla vždy pozitivní. V roce 2010 představoval chorvatský vývoz do zemí CEFTA 1,655 mld. €, zatímco dovoz činil polovinu této částky (811,6 mil. €). Pozitivní trend pokračoval i v prvních pěti měsících roku 2011, kdy vývoz v hodnotě 650,4 mil. € zaznamenal nárůst o 11 % oproti stejnému období 2010. Růst chorvatského vývozu do zemí CEFTA je tak výrazně vyšší, než je celkový růst vývozu Chorvatska ve stejném období (3,7 %).
Vstupem do EU přijdou chorvatští výrobci u mnoha položek o možnost bezcelního vývozu do zemí CEFTA, protože se budou muset přizpůsobit celním tarifům, které aplikují jednotlivé země na výrobky dovezené ze zemí EU. To se v první řadě projeví na potravinářských a zemědělských produktech, které lze právě v případě chorvatského vývozu považovat za stěžejní. U průmyslových výrobků nebude mnoho změn, protože do okamžiku vstupu Chorvatska do EU budou i země CEFTA, které mají s EU podepsánu Stabilizační a asociační dohodu, i nadále postupně snižovat existující tarifní bariéry. Albánie a Makedonie již odstranily dovozní cla k 1. 1. 2011, Bosna a Hercegovina a Černá Hora tak učiní k 1. 1. 2013, zatímco Srbsko až v roce 2014. Do té doby zůstane např. 3% sazba u saponátů a čisticích prostředků, elektricky poháněných strojů, 4% a 6% sazba u výrobků ze skla. Jedinou zemí CEFTA, která nemá s EU podepsanou Stabilizační a asociační dohodu, je Moldavsko (a taková dohoda není podepsána ani s Kosovem). V případě těchto zemí se podmínky chorvatským vývozcům po vstupu do EU značně ztíží.
Přestože se nejedná o žádnou novinku, zdá se, že mnoho chorvatských výrobců si až se stanovením předběžného data vstupu do EU (1. 7. 2013) uvědomilo konkrétní důsledky pro svoje podnikání a začalo veřejně vyzývat vládu, aby s představiteli zemí CEFTA dohodla pokračování bezcelního režimu. Nejaktivnějšími jsou v tomto smyslu představitelé potravinářských a tabákových firem. U tabákových výrobků totiž dojde k nárůstu cla od 10 % do 42 % (v závislosti na zemi dovozu) oproti dnešnímu stavu. Představitelé největšího chorvatského výrobce tabáku TDR spočítali, že po vstupu do EU budou mít oproti dnešku roční celní náklady vyšší o 10 mil. €. Představitelé vlády sice vysvětlují, že pokračování bezcelního režimu nepřipadá v úvahu, prezident Hospodářské komory Vidošević ale např. nevylučuje případné podpory postiženým vývozcům do zemí CEFTA, aby se jim „zmírnil tlak způsobený novými celními sazbami“.
Nejlépe je na situaci připraven největší zemědělsko-potravinářský koncern Agrokor. Již před dvěma lety si nechal vypracovat podrobnou analýzu, na jejímž základě začal intenzivně budovat svoje zpracovatelské závody v Bosně a Hercegovině a Srbsku.
Vstup Chorvatska do EU je dobrým signálem např. pro výrobce cigaret, kteří mají závody v Srbsku (Philips Morfia, British Američan Tobacco, Japan Tobacco), jelikož budou moci bez bariér vyvážet cigarety do Chorvatska. Doposud se naopak z Chorvatska vozily do Srbska cigarety v hodnotě cca 200 mil. € ročně.
Je sice ještě předčasné vypočítávat konkrétní dopady vstupu Chorvatska do EU na zahraničněobchodní bilanci země, již teď je ale jasné, že dopad nebude jednoznačně pozitivní. Evropský trh se sice plně otevře i těm výrobcům potravin, kteří dnes na něj nemají přístup, otázkou je, zda jim to bude něco platné. Až na několik málo výjimek (Agrokor, Podravka, Kraš) se producenti potravin budou v EU prosazovat jen těžko. Jedná se většinou o firmy menší velikosti, kterým nedostatek kapitálu v posledních letech neumožňoval investice do modernizace a tím zefektivňování výroby. Jejich výrobky jsou sice stále kvalitní, často ale mají buď neatraktivní balení, nebo nekonkurenceschopnou cenu. Pokud přijdou částečně o možnost odbytu na méně náročných trzích CEFTA, těžko ji budou kompenzovat na vyspělých trzích EU.
Již dnes je zahraničněobchodní bilance zemědělských a potravinářských výrobků Chorvatska silně negativní (v roce 2010 byl dovoz pokryt vývozem jen ze 60 %). Nejvíce se zemědělsko-potravinářských produktů (celá třetina veškerého vývozu) vyvezlo do Bosny a Hercegoviny a nejvíce se dovezlo z Německa. To samo osobě dává jasný náznak toho, jak se bude vyvíjet zahraniční obchod zemědělsko-potravinářskými produkty po vstupu Chorvatska do EU. Co se týká vládní podpory pro vývozce „postižené vystoupením z CEFTA“, lze si jen těžko představit takovou formu, která by byla v souladu s evropskými pravidly podpory.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Záhřebu (Chorvatsko).
