Dokument informuje o perspektivních oborech pro vývoz do Číny, mezi které patří především dopravní strojírenství a infrastruktura, energetika, důlní technika, strojírenství, odpadové hospodářství, chemický průmysl nebo vodní zdroje. Dokument dále obsahuje SWOT analýzu, která se zaměřuje na rozbor silných i slabých stránek a příležitosti i rizika této země.
1) Úvod
Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny investiční celky, např. cukrovary. Značného objemu ve vývozu investičních celků do ČLR bylo dosaženo zejména v 50. letech, kdy se Československo významnou měrou podílelo na rozvoji čínské energetiky a průmyslu, ale i zemědělství. Účast tehdejšího Československa na industrializaci Číny byla významná dodávkami a zaváděním strojírenských výrob v oblasti obráběcích a textilních strojů, v automobilovém průmyslu a v řadě dalších oborů (chemie, metalurgie). V dalším období, od 70. let minulého století, byly dále realizovány dodávky investičních celků, zejména elektrárenských bloků 4 x 200 MW a 2 x 500 MW do Shentou.
Po zrušení clearingového zúčtování plateb v 90. letech minulého století významně klesly jak dodávky investičních celků, tak i kusové strojírenské dodávky, zejména nákladních automobilů a traktorů, neboť změnou platebního režimu začalo být české zboží pro čínské odběratele příliš drahé. V souvislosti s politickými změnami v Evropě v devadesátých letech a zlepšením vztahů mezi ČLR a Ruskem přestala být pro Čínu role ČR jako určitého prostředníka ve vztahu k východní Evropě významná. V posledních letech pokračuje tendence prohlubování (z českého pohledu) pasivní obchodní bilance a to i přes stálý růst českého exportu.
Při hodnocení celkové atmosféry obchodních a hospodářských styků, je – přes někdy dosud uváděné zmínky o tradičních dobrých vztazích – současný přístup čínských státních představitelů k českým partnerům již zcela pragmatický a vychází především z vnitřních čínských zájmů. Vstřícnost vůči ČR v ČLR do určité míry existuje na podnikové manažerské úrovni. Potenciál této vstřícnosti je však podmíněn možností předložit konkurenceschopnou nabídku, přičemž významné je i celkové vzájemné pojetí aktuálních politicko–ekonomických vztahů; chybí také lepší informovanost o potenciálu českých výrobců.
2) Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby čínské obchodní relace
Při formulaci strategie přístupu k čínskému trhu je v rámcové poloze zapotřebí zvážit relevanci následujících aspektů SWOT:
Silné stránky:
- ČLR: silná ekonomika produkující HDP ve výši 1.406 mld. USD (druhý nejvyšší HDP na světě v přepočtu parity kupní síly, šestý největší HDP v prostém kursovém přepočtu);
- stabilní ekonomický růst převyšující 7 %;
- politická stabilita, mírná liberalizace ve vedení země;
- fiskální stabilita;
- pokračující stabilita kurzu místní měny, nízká míra inflace;
- dynamický soukromý sektor, silné státem vlastněné podniky;
- zapojení do globálních ekonomických struktur, zejména WTO;
- částečná transformace plánované ekonomiky směrem k tržnímu systému;
- pokračující růst životní úrovně obyvatel;
- liberalizace vnitřního trhu (byť váhavá);
- zkušenosti některých českých podniků s čínským trhem a čínským prostředím.
Slabé stránky:
- přetrvávající silná ochrana vnitřního trhu (např. praktický zákaz dovozu energetických bloků o výkonu nižším, než 600 MW), obecná státem podporovaná preference lokálních výrobků;
- značná míra korupce;
- netransparentní legislativa, nekonzistentní s mezinárodními normami;
- rozpor mezi centrálním řízením a disproporcemi v sociálním rozvoji regionů;
- nevyřešená transformace (privatizace) problémových státních podniků;
- méně standardní pravidla obezřetného chování bank, vyšší % klasifikovaných úvěrů;
- nekonvertibilní měna a související problémy.
Příležitosti:
- proces posilování energetického sektoru, zejména výroby elektrické energie;
- probíhající regionální rozvoj a industrializace v řadě zaostalých oblastí Číny;
- rekonstrukce nedostatečně rozvinuté infrastruktury;
- snaha o zlepšování životního prostředí;
- silný rozvoj automobilového průmyslu;
- transformace státních podniků, jejich modernizace;
- rychlý růst soukromého sektoru;
- budování exportních továren;
- vysoký příliv zahraničních investic do teritoria;
- příprava pro ČLR prestižních mezinárodních akcí (Světová výstava 2010);
- zájem bank o financování projektů v ČLR.
Hrozby:
- problémy spojené se současnou globální ekonomickou krizí, dopad na exportní výrobu;
- bankroty podniků a jejich negativní efekt na vývoj ekonomiky, růst nezaměstnanosti;
- dlouhodobý rozpor zájmů mezi rozvinutým pobřežím, centrální vládou a chudými západními provinciemi;
- přetrvávající rozdíly mezi rozvoji měst a venkova;
- pomalé zvyšování domácí poptávky, pokles zahraničních investic;
- velmi náročné konkurenční prostředí;
- možnost eskalace napětí v oblasti;
3) Perspektivní obory:
- Energetika – S ohledem na dlouhodobě vysoké tempo růstu průmyslové výroby i spotřeby domácností ČLR existuje trvalá poptávka po nových energetických zdrojích včetně obnovitelné energie. Strategickým cílem země je zajistit spolehlivost a bezpečnost dodávek pro pokrytí rostoucí spotřeby, zároveň se zvyšováním podílu obnovitelných zdrojů. Navzdory očekávanému zpomalení růstu HDP a možnému omezení investic v energetice bude tento sektor i nadále klíčový.
- Důlní technika – Potřeba zajištění surovin pro výrobu patří mezi hlavní úkoly čínského vedení, zároveň je kladen stále větší důraz na efektivitu při dobývání surovin, tj. zavádění moderních technologií, a snížení bezpečnostních rizik. České firmy v tomto ohledu již v Číně podnikají řadu aktivit, které jsou ve spolupráci zejména se ZK CT podporovány.
- Odpadové hospodářství – Řešení otázek spojených s odpadovým hospodářstvím (sběr, recyklace, likvidace, ukládání) patří ke stálým prioritám místních orgánů. Čína hledá vhodná řešení k dosažení udržitelného rozvoje i z důvodu vnějšího tlaku na zlepšení situace v ochraně životního prostředí, navíc je podporováno uplatnění vhodných technologií pro recyklaci odpadu a získávání druhotných surovin pro výrobní spotřebu.
- Dopravní strojírenství a infrastruktura – Další rozvoj čínské ekonomiky a plnění stanovených úkolů ze strany vedení země není možné bez mohutných investic do budování dopravní infrastruktury a zlepšování dopravní obslužnosti. Potenciálními oblastmi pro zapojení českých firem jsou zejména železniční a silniční doprava, městská dopravní síť, spolupráce na dodávkách dopravních prostředků.
- Služby – Dochází k postupnému uvolňování předpisů v oblasti finančních služeb, což vytváří značný potenciál pro uplatnění českých firem. Další potenciál skýtá oblast cestovního ruchu, rozvoj nemovitostí, poradenství aj.
- Potravinářské technologie – Jedná se o tradiční obory vzájemné spolupráce, existuje potenciál pro jejich další rozvíjení.
- Chemický průmysl – Obor s velkou perspektivou, u kterého lze v Číně oprávněně předpokládat silný rozvoj.
- Strojírenství – ČLR je největším trhem uvedených strojů ve světě, spotřeba stále narůstá vzhledem k rozvoji ekonomiky, pro ČR je to velmi důležitá položka exportu, zájem o dovoz nebo výrobní spolupráci je trvalý.
- Vodní zdroje – Budování úpraven pitných vod a čistíren odpadních vod – to jsou s ohledem na překotný rozvoj Číny a rozměry problémů, které země řeší, klíčové sektory do budoucna. Dokládá to i zvyšující se objem investic, které proudí do běžících i nových projektů.
