Jak zvýšit v dlouhodobém horizontu životní úroveň v ČR? To je otázka, na niž Ministerstvo průmyslu a obchodu odpovědělo konkrétním projektem. Ten přinese změnu strategie podpory exportních aktivit českých firem, a především výrazné zaměření na inovace, které představují jediný způsob, jak české ekonomice pomoci.
Základem nové, jednotné B2B sítě pro podporu exportérů budou nynější zahraniční kanceláře agentury CzechTrade. „Díky nové strategii pomůžeme exportérům omezit riziko špatného rozhodnutí,“ říká její generální ředitel Ivan Jukl.
Nosným pojmem projektu podpory exportu jsou inovace. Kde jste hledali inspiraci?
Dívali jsme se samozřejmě na země, které jsou v oblasti inovací na špici. Inovačními lídry Evropy jsou čtyři země: Finsko, Švédsko, Dánsko a Německo. Není to nijak překvapivé, protože skandinávské země jsou obecně velmi vyspělé a inspirativní. Například Dánsko je pro nás vzorem v tom, jak dokázali svoji zahraniční síť zprůhlednit pro uživatele, učinili ji měřitelnou a efektivní. Zajímavé je také to, jak jsou celé zastupitelské úřady zapojeny do projektů, jak jsou hodnoceny a motivovány k větší angažovanosti pro byznys. Ve Finsku vnímáme mnohem větší vazbu na inovace. Podíváme-li se například na Norsko, jejich agentura na podporu obchodu se dokonce jmenuje Innovation Norway. To odráží propojení exportu a inovací, tedy tzv. novou národní misi pro všechny agentury na podporu obchodu v zemích, které se chtějí zařadit do první ligy. To je pro nás velkou inspirací. Ukazuje se, že nejvíce postřehů a zkušeností má v této oblasti naše finská sesterská organizace FINPRO, od které se také nejvíc učíme.
Na tiskové konferenci MPO 3. května 2011, kde byl celý záměr představen, se hovořilo o vytvoření nové sítě do dvou let. Jaká bude její podoba?
Páteřní síť bude tvořit deset regionálních center pokrývajících prakticky celý svět. Centra budou řídit menší kanceláře ve svých teritoriích. Celkem tak bude zahraniční síť pro exportéry dostupná asi v sedmi desítkách zemí na světě. Počet kanceláří se zdvojnásobí a změní se jejich zaměření. Místo zaměření na jednotlivá teritoria se budou mnohem víc věnovat oborům perspektivním pro český vývoz průřezově po celém regionu.
Vrátím-li se k porovnání s vyspělými zeměmi, sítě jejich zahraničních agentur jsou mnohem rozsáhlejší, mají stovky lidí. To, co se snažíme teď dohnat, je spíše struktura, a tedy i změna jednotlivých rolí, které naši i místní pracovníci mají. Znamená to mimo jiné úplné obrácení poměru mezi našimi a místními silami ve prospěch místních expertů. Je tedy naprosto logické, že úlohou vyslaných pracovníků CzechTrade bude spíše řízení týmů než dosavadní specializace na místní trh. A jak jsme už naznačili, úlohou zahraničních pracovníků nebude tradiční asistenční podpora, ale zprostředkování oborového know-how specifického pro jednotlivé regiony našim klientům. Otočení poměru bude způsobeno nárůstem místních expertů o více než čtyřicet, čímž získáme také větší časovou kapacitu pro naše klienty.
Můžete víc přiblížit změnu filosofie fungování této sítě?
Chytrá síť by měla být hodně univerzálním nástrojem. Pokud bychom pouze pokračovali v tom, co děláme, tak i přesto, že jsou naši zákazníci spokojeni, je roční dopad činnosti CzechTrade asi 5 miliard korun. To není málo, ale na druhé straně je to pouze asi tolik jako denní export zboží z ČR. Naší ambicí je tedy připravit změnu struktury toho, co budeme vyvážet, a to díky spolupráci našich odborníků doma se specialisty v zahraničí a důslednému sledování potřeb globálních trhů. Zpočátku jsme spoléhali pouze na domácí odborníky. Nikdy však nebylo předem jasné, zda se trefí do nějakého velkého trendu, nebo jestli dané řešení nezůstane nanejvýš ve fázi patentu, který prodáme ven.
Současným trendem v Evropě je, že se do sítě, kdysi čistě diplomatické, zapojuje daleko víc specialistů, kteří dokážou poskytnout asistenci například v oblasti transferu technologií či ochrany duševního vlastnictví. Mají progresivní nástroje, jak vyhodnocovat trendy a jak tyto výsledky předkládat v uživatelsky stravitelné podobě firmám. Zahraniční síť tak vytváří určitou platformu, na níž se scházejí jak firmy, tak také veřejné instituce. „Dávají hlavy dohromady“ a vyhodnocují určité signály zvenčí a jejich vliv na příležitosti do budoucna. Stát je zde partnerem, který dodává informace v určitém množství a kvalitě a ve velmi krátkém čase. To je devíza, kterou zejména v malých zemích privátní subjekty nemají.
Kolik zástupců bude mít v této síti CzechTrade?
V konečné podobě celkem 100. Kapacita sítě by tedy měla být natolik dostatečná, abychom jak dokázali uspokojit požadavky firem na klasickou asistenci, tak také uměli nabídnout služby „dovnitř“ státní správy – pro technologickou agenturu, pro Hospodářskou komoru ČR, pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. V jednotlivých teritoriích máme vytipovány skupiny 4-5 lidí, z kterých budeme zástupce vybírat. Projekt se bude rozbíhat v několika fázích. V té první chceme posilovat podporu v Jižní Americe, v zemích bývalého Sovětského svazu včetně Kazachstánu a v Číně. Tam už nyní probíhají poměrně tvrdá výběrová řízení. Potkáme- li se koncem roku a bude-li naše kapacita posílena o 20 lidí, bude splněno to, co jsme slíbili. Pro jednotlivé pozice je přesně určeno, co mají kandidáti splňovat. Usilujeme o to, abychom našli ty nejlepší.
Jak se změní struktura služeb CzechTrade?
Struktura služeb se nemusí nijak zásadně měnit. Největším benefitem, který nabídneme, je čas, to jest urychlení a usnadnění vstupu do více vzájemně provázaných teritorií. Příkladem může být Rusko a Kazachstán, jejichž podobnost z hlediska exportního profilu naší země jsme analyticky prokázali.
Budeme daleko víc schopni pomoci firmám při výběru trhu. Podívámeli se na světová srovnání, existuje pilíř, který se jmenuje Business Sophistication, a ten říká, jak chytře firmy dělají svá rozhodnutí. Rozdíl mezi těmi, co jsou v čele (Skandinávie), a námi je přesně v tom, že u nás se rozhodnutí v exportu přijímají velmi intuitivně. V tomto směru bychom mohli klientům hodně pomoci, a to jednak díky nástroji Trade Intelligence, a jednak větší kapacitou lidí v zahraničí.
Zdroj: Převzato z časopisu Podnikatel – podnikatelský list pro Českou republiku, vydávaném společností PROFIL Brno, s.r.o.
