Dublin system
Dublinský systém je označením pro soubor pravidel, podle nichž je určen jeden stát, který meritorně rozhodne o žádosti o azyl, tj. posoudí, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení azylu, resp. pro přiznání statutu uprchlíka.
Dublinský systém má za cíl eliminovat jev nazývaný „asylum shopping“, tedy předcházet situacím, kdy cizinci podávají současně či postupně v několika členských státech žádost o azyl a tyto státy současně či postupně vedou řízení o udělení azylu a rozhodují ve věci této žádosti. Smyslem systému je tedy určit bezprostředně po podání žádosti o azyl pouze jeden členský stát, který bude podanou žádost o azyl posuzovat a ve věci rozhodne. Tím se současně zamezí vzniku jevu označovaného jako „refugee in orbit“. Tedy situace, kdy naopak žádný stát díky aplikaci institutu třetí bezpečné země neuznává svou příslušnost k meritornímu posouzení podané žádosti o azyl. Pro žadatele o azyl Dublinský systém obecně znamená, že má obecně právo na meritorní posouzení žádosti o azyl pouze v jednom členském státě.
