Intellectual Property
Pod pojem duševní vlastnictví patří:
autorské právo, práva související a právo pořizovatele databáze
průmyslová práva - ochrana výsledků technické tvůrčí činnosti (vynálezy a užitné vzory), předmětů průmyslového výtvarnictví (průmyslové vzory), práva na označení (ochranné známky) a konstrukční schémata polovodičových výrobků (topografie polovodičových výrobků)
Evropská unie vnímá ochranu duševního vlastnictví jako pobídku pro rozvoj tvůrčí činnosti a využívání jejích výsledků, které přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a inovací. Duševní vlastnictví patří do širší problematiky vnitřního trhu, představuje „znalostní aspekty" vnitřního trhu. Duševní vlastnictví je v podstatě monopol, tedy výlučné právo využívat předmět ochrany, a všem ostatním subjektům takové využívání zakázat. Naopak jednou ze zásad vnitřního trhu je svoboda pohybu zboží. Tento zdánlivý konflikt mezi vnitřním trhem a ohranou duševního vlastnictví je řešen jednak harmonizací předpisů členských států, jednak vytvářením práv, která platí jednotně na celém území EU (ochranná známka Společenství, průmyslový vzor Společenství). V současné době probíhá diskuse o patentu Společenství. O zápisu ochranných známek Společenství a průmyslových vzorů Společenství rozhoduje Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) se sídlem v Alicante (ES).
Ochrana duševního vlastnictví patří do působnosti Rady pro konkurenceschopnost (COCOM). V Evropské komisi se jí primárně zabývá Generální ředitelství pro vnitřní trh a služby, konkrétně ředitelství D - Znalostní ekonomika a v jeho rámci oddělení pro autorské právo a znalostní ekonomiku a oddělení pro průmyslové vlastnictví.
V České republice spadá ochrana autorského práva, práv souvisejících a práv pořizovatele databáze do působnosti Ministerstva kultury, ochrana práv průmyslových do působnosti Úřadu průmyslového vlastnictví.
