Daň z příjmů 

Daň z příjmů patří bezesporu k nejsložitějším daním, se kterými se lze setkat. Dokument vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů a jeho strukturovaný obsah napomáhá lepší a snadnější orientaci v této problematice. Dokument přináší vedle vybraných ustanovení zákona také další důležité informace, mezi něž patří například termíny podání daňových přiznání, termíny splatnosti záloh daně, ale i praktické rady, co vše je možné využít ke snížení základu daně z příjmů.

Společná ustanovení pro FO a PO

• Splatnost daně
• Splatnost záloh na daň v roce 2011
• Příklad stanovení termínu splatnosti záloh daně
• Postup při podávání daňového přiznání ve zvláštních případech

Daň z příjmů fyzických osob

Poplatníci daně (§ 2)

1. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci“).
2. Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
3. Poplatníci neuvedení v odstavci 2 nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.
4. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

zpět na začátek

Předmět daně z příjmů fyzických osob (§ 3)

Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen „daň“) jsou:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky – např.: mzda,
2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
3. příjmy z kapitálového majetku – např.: úroky, dividendy,
4. příjmy z pronájmu,
5. ostatní příjmy – např.: příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí, výhry (§ 10).

Příjmy ze závislé činnosti (§ 6)

Jsou to:

1. příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku,
2. příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce a příjmy za práci likvidátorů,
3. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
4. příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.

Úplný výčet příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků naleznete v § 6.

Příjmy z podnikání (§ 7)

Jsou to:

1. příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,⁷⁾
2. příjmy ze živnosti,⁸⁾
3. příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
4. podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

Úplný výčet příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti naleznete v § 7.

Příjmy z kapitálového majetku (§ 8)

Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti a příjmy z podnikání (§ 6 odst. 1 a § 7 odst. 1 písm. d), jsou:

1. podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále jen „mimo stojící společník“), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu (dále jen „smlouva o převodu zisku“) nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen „ovládací smlouva“), úrokový výnos státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a to i v případě odkupu tohoto státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti,
2. podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,
3. úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu,^9f)
4. výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveň postavených,
5. dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem,^9a)
6. plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
7. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech s výjimkou podle § 7a a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků obchodních společností. Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.), se posuzují podle písmene c),
8. úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy).

Úplný výčet příjmů z kapitálového majetku naleznete v § 8.

Příjmy z pronájmu (§ 9)

Pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti, z podnikání či z kapitálového majetku (§ 6 až 8), jsou to:

1. příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí),
2. příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a).

Úplný výčet příjmů z pronájmu naleznete v § 9.

Ostatní příjmy (§ 10)

Jsou to příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, např.:

1. příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),
2. příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a příjmy plynoucí jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu^13d) s výjimkou uvedenou v § 4,
3. příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu¹³⁾ s výjimkou uvedenou v § 4,
4. příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,¹⁰⁾
5. přijaté výživné, důchody¹¹⁾ a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4,
6. podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva a nebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu,
7. vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva,¹³⁾
8. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 3 písm. b) a v § 4,
9. ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4,
10. příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast,
11. příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu,¹³¹⁾
12. příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a pojišťovnou⁷³⁾ s výjimkou uvedenou v § 4.

Další informace k ostatním příjmům a příjmům, které jsou od daně, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny, naleznete v § 10.

Příjmem se rozumí:

Příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. Nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštního právního předpisu^1a), pokud tento zákon nestanoví jinak.

zpět na začátek

Předmětem daně nejsou (§ 3):

• příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,¹⁾ zděděním, vydáním²⁾ nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností; předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností,
• úvěry a půjčky s výjimkou:
1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,
2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,
• příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů,^1b)
• příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit,^1c)
• příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3, který vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair),
• příjmy získané převodem majetku od osoby blízké, která byla zemědělským podnikatelem^1e) a předčasně ukončila provozování zemědělské činnosti,
• příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů^1d), příjmy z vypořádání společného jmění manželů^4g),
• částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny.

zpět na začátek

Příjmy osvobozené od daně z příjmů (§ 4)

Kompletní výčet příjmů včetně podmínek, za kterých jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, naleznete v § 4 zákona o daních z příjmů.

Základ daně a daňová ztráta

Definici základu daně a daňové ztráty a postup jejich výpočtu naleznete v § 5 a v § 23 zákona o daních z příjmů.

zpět na začátek

Sazba daně (§ 16)

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.

zpět na začátek

Další informace k dani z příjmů FO

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a termíny jejich podání

Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který měl v roce 2010 příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na zdaňovací období 2010 prohlášení k dani podle § 38k zákona, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně, nemá jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění.

Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 zákona, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) zákona, nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 zákona. Daňové přiznání je povinen podat též poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti a nebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 zákona.

Povinnost podat daňové přiznání má též poplatník, který měl v roce 2010 příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, jemuž plynuly pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění. V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 zákona. Daňové přiznání je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 zákona, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) zákona (na manželku, invalidní důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně, invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, je držitelem průkazu ZTP/P) a daňové zvýhodnění.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2010 jsou poplatníci povinni podat nejpozději do pátku 1. dubna 2011. Poplatníkům, jimž přiznání zpracovává daňový poradce, nebo poplatníkům, kteří mají podle zvláštního zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, se lhůta prodlužuje do pátku 1. července 2011.

Zemře-li poplatník dříve, než bylo podáno přiznání k dani, je právní nástupce s výjimkou právního nástupnictví státu povinen podat přiznání za zemřelého poplatníka do šesti měsíců po jeho úmrtí. Je-li právních nástupců více, podá přiznání kterýkoliv z nich. Nedohodnou-li se, který z nich přiznání podá, určí jej správce daně. Přejde-li právní nástupnictví na stát, tato povinnost nenastává. Není-li právní nástupce znám, podá přiznání zmocněnec ustanovený správcem daně. Zmocněnec ustanovený správcem daně podá přiznání do tří měsíců po svém ustanovení. Správce daně může lhůtu tří měsíců na žádost právního nástupce nebo zmocněnce prodloužit.

zpět na začátek

Daň z příjmů právnických osob

Poplatníci daně z příjmů právnických osob (§ 17)

Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu^30b) (dále jen „poplatníci“).

Poplatníci, kteří:

• mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo“), mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
• nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky. Od daně z příjmů jsou též osvobozena veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení zřízená podle zvláštního právního předpisu.

Zdaňovací období (§ 17a)

Zdaňovacím obdobím je:

1. kalendářní rok,
2. hospodářský rok,²⁰⁾
3. období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva⁷⁰⁾ do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, nebo
4. účetní období,²⁰⁾ pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

zpět na začátek

Předmět daně (§ 18)

Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak.

Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání

Za tyto poplatníky se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu^17c) a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu,^17d*) obce, organizační složky státu,^30b) kraje,^17d) příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Za tyto poplatníky se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem podnikání. Tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.¹⁷ⁿ⁾

Předmětem daně jsou vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v § 18 odst. 4 písm. d).

U těchto poplatníků nejsou předmětem daně příjmy:

1. z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,^17a) statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami,
2. z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů,^17b) z prostředků poskytnutých státními fondy, z podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti podle zvláštního právního předpisu¹²⁴⁾, z podpory od Vinařského fondu, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států, a dále příjmy krajů a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce,
3. z úroků z vkladů na běžném účtu,
4. z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi^30b) a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu^17b) příjmem státního rozpočtu.

Tito poplatníci jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato povinnost nebude splněna nebo nemůže být splněna organizačními složkami státu,^30b) obcemi u jednorázových příjmů, které v souladu se zvláštními předpisy^17b) jsou součástí rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání.

U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů:

1. z investičních transferů,
2. z úroků z vkladů na běžném účtu.

U poplatníků, kteří provozují zdravotnické zařízení podle zvláštního právního předpisu,^17p) jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů:

1. z investičních transferů a dotací na pořízení a technické zhodnocení majetku,
2. z úroků z vkladů na běžném účtu.

Poplatníci, kteří jsou veřejnou obchodní společností

U těchto poplatníků jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36). Při stanovení základu daně společníka veřejné obchodní společnosti se k předchozí větě nepřihlíží.

Poplatníci, kteří jsou společníkem veřejné obchodní společnosti

Předmětem daně je také část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9b)

Poplatníci, kteří jsou komplementářem komanditní společnosti

Předmětem daně je také část základu daně komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.^9c)

Poplatníci, kteří jsou zdravotními pojišťovnami

U zdravotních pojišťoven zřízených zvláštním právním předpisem nebo podle zvláštního právního předpisu^17e) nejsou předmětem daně příjmy plynoucí:

1. z pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštního právního předpisu,^17f)
2. z pokut uložených za neplnění povinností pojištěnců a plátců pojistného,^17g)
3. z penále od plátců pojistného,^17h)
4. z přirážek k pojistnému vyměřených zaměstnavatelům,^17ch)
5. z náhrad škod,¹⁷ⁱ⁾
6. od zaměstnavatelů na úhradu plateb za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče,^17j)
7. z kauce,^17k)
8. z návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu,^17l)
9. z účelové dotace ze státního rozpočtu.^17m)

Poplatníci, kteří poskytují veřejnou službu v televizním nebo rozhlasovém vysílání

U poplatníků zřízených zvláštním právním předpisem k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání^17o) jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů:

1. z investičních dotací,
2. z úroků z vkladů na běžném účtu.

zpět na začátek

Předmětem daně nejsou:

1. příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,¹⁾ zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů,
2. u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona,^15b) příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů,²⁾ do výše nároků na vydání základního podílu,¹³⁾ a dále příjmy z vydání dalšího podílu¹³⁾ v nepeněžní formě,
3. příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů^19e) s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 tohoto zákona,
4. příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.^1c)

zpět na začátek

Příjmy osvobozené od daně z příjmů (§ 19)

Kompletní výčet příjmů včetně podmínek, za kterých jsou osvobozeny od daně z příjmů právnických osob, naleznete v § 19 zákona o daních z příjmů.

Základ daně a položky snižující základ daně (§ 20)

Definici základu daně, postup jeho výpočtu a kompletní výčet položek snižujících základ daně naleznete v § 20 zákona o daních z příjmů.

zpět na začátek

Sazba daně (§ 21)

1. Sazba daně s účinností od 1. 1. 2011 činí 19 % (s účinností do 31. 12. 2009 byla 20 %) pokud v bodech 2 a 3 není stanoveno jinak. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.
2. Sazba daně činí 5 %
1. u investičního fondu. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů, a
2. u podílového fondu.¹⁶⁾ Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.
3. Sazba daně činí 5 % u penzijního fondu nebo u instituce penzijního pojištění. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.
4. Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů.

U investičního fondu, který v průběhu zdaňovacího období ukončil činnost,^19d) se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně stanoveného podle § 20a. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které v průběhu zdaňovacího období vznikl investiční fond.

Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.

zpět na začátek

Další informace k dani z příjmů PO

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob a termíny jejich podání

Daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob se za zdaňovací období vymezená v § 17a zákona podávají nejpozději do tří měsíců po jejich uplynutí; bude-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok 2010, podává se přiznání nejpozději do pátku 1. dubna 2011.

Jsou-li poplatníci povinni na základě zvláštního zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo předkládá-li jejich daňové přiznání daňový poradce, podává se přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, z nich za zdaňovací období kalendářního roku 2010 nejpozději do pátku 1. července 2011.

zpět na začátek

Společná ustanovení pro FO a PO

Splatnost daně

Splatnost daně: Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, daň si sám vypočítat a zaplatit ji místně příslušnému fi nančnímu úřadu, popřípadě tomuto správci daně uhradit rozdíl mezi zaplacenými zálohami na daň a daní tvrzenou v daňovém přiznání, je-li vypočtená daň vyšší, a to v zákonné lhůtě pro podání přiznání. Na úhradu skutečné výše daně se započtou pouze zálohy, jejichž lhůty splatnosti spadaly do příslušného zdaňovacího období, zaplacené před uplynutím zákonné lhůty pro podání daňového přiznání.

zpět na začátek

Splatnost záloh na daň v roce 2011

Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohovým obdobím se rozumí období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za následující zdaňovací období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daně, vymezené v § 141 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).

Za poslední známou daň se pro výpočet periodicity a výše záloh považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po dni podání do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti.

Je nutné mít na zřeteli, že kalendářní rok 2011, pokud není totožný se zdaňovacím obdobím podle § 17a písm. a) zákona, se člení na zbývající část předchozího zdaňovacího období, počínající dnem 1. ledna 2011 a část následujícího zdaňovacího období, končící dnem 31. prosince 2011, jehož začátek připadá na jiný den než 1. leden 2011, a přitom se jedná buď o první den účetního období hospodářského roku (§ 17a písm. b) zákona), nebo rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva (§ 17a písm. c) zákona) anebo první den účetního období, které je delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců (§ 17a písm. d) zákona).

Ve zdaňovacích obdobích nebo částech zdaňovacích období, která spadají do roku 2011, zálohy na daň:

1. neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč a dále obce a kraje,
2. se šestiměsíční periodicitou platí poplatníci, jejich poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období,
3. s tříměsíční periodicitou platí poplatníci, jejich poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti;
   • první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období,
   • druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období,
   • třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a
   • čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

V roce 2011 jsou zálohy na daň z příjmů splatné:

a) u právnických osob, jestliže jejich zdaňovacím obdobím je kalendářní rok podle § 17a písm. a) zákona, a u fyzických osob vždy, pokud jim vznikne zálohová povinnost:

• do úterý 15. března 2011 (první čtvrtletní záloha),
• do středy 15. června 2011 (druhá čtvrtletní nebo první pololetní záloha),
• do čtvrtka 15. září 2011 (třetí čtvrtletní záloha),
• do čtvrtka 15. prosince 2011 (čtvrtá čtvrtletní nebo druhá pololetní záloha);

b) u právnických osob, pokud do roku 2011 spadají dvě navazující části zdaňovacích období hospodářského roku podle § 17a písm. b) zákona, jestliže do některého z následujících kalendářních měsíců připadne:

• šestý nebo dvanáctý měsíc zdaňovacího období hospodářského roku, v němž se platí dvě zálohy nebo
• třetí, šestý, devátý nebo dvanáctý měsíc zdaňovacího období hospodářského roku, v němž se platí čtyři zálohy

Příklad stanovení termínu splatnosti záloh daně

zpět na začátek

Postup při podávání daňového přiznání ve zvláštních případech

Při zániku poplatníka bez likvidace, včetně zániku při přeměně, je jeho právní nástupce nebo zřizovatel či zakladatel povinen podat do konce následujícího měsíce od jeho zániku přiznání za uplynulou část zdaňovacího období.

V případě zániku poplatníka s likvidací trvá daňová povinnost i povinnost podávat daňové přiznání až do dne zániku poplatníka, a to v zákonných lhůtách pro podání daňového přiznání za zdaňovací období.

Ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace je poplatník povinen podat do 1 měsíce ode dne vstupu do likvidace daňové přiznání za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno.

Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku je poplatník povinen podat daňové přiznání za uplynulou část zdaňovacího období, za které dosud nebylo podáno; tuto lhůtu nelze prodloužit.

Při zrušení stálé provozovny na území České republiky jsou subjekty se sídlem v zahraničí povinny podat daňové přiznání za část zdaňovacího období ke dni zániku, nejpozději do konce následujícího měsíce po jejím zániku.

Při insolvenčním řízení je poplatník povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo přiznání podáno; tuto lhůtu nelze prodloužit.

Dále se daňové přiznání podává:

• v průběhu insolvenčního řízení, a to za období ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku do konce zdaňovacího období, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a v dalším průběhu řízení o úpadku, za každé ukončené období shodné se zdaňovacím obdobím kalendářního roku nebo hospodářského roku, a to v zákonných lhůtách pro podání daňového přiznání za tato zdaňovací období,
• ke dni předložení konečné zprávy, ke dni podání návrhu na zrušení konkursu, ke dni zrušení konkursu a ke dni splnění jiného způsobu řešení úpadku, a to za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud přiznání podáno, a přiznanou daň zahrnout do příslušného dokumentu, a podat je do 15 dnů ode dne, ke kterému mělo dojít k jeho zpracování,
• při přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na poplatníka nebo opačně (např. při vydání samostatného rozhodnutí o prohlášení konkursu, jestliže nebylo součástí rozhodnutí o úpadku, a při přeměně reorganizace v konkurs), a podat je do 15 dnů ode dne, k němuž mělo být zpracováno.

Dojde-li k převodu poslední části privatizovaného majetku státního podniku na orgán, jemuž přísluší s tímto privatizovaným majetkem hospodařit, je státní podnik povinen podat daňové přiznání za uplynulou část zdaňovacího období do konce následujícího měsíce ode dne, kdy k tomu převodu došlo; tuto lhůtu nelze prodloužit.

Daňové přiznání se dále podává též za období předcházející:

• rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku; podáním daňového přiznání v těchto případech není povinnost podat daňové přiznání podle daňového řádu splněna, pokud nedojde k zapsání přeměny společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku,
• dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost,
• změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den předcházející prvnímu dni hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období,
• přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti zapsaného do obchodního rejstříku z území České republiky, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den předcházející dni přemístění zapsaného sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti z území České republiky.

Ve výše uvedených případech je daňová povinnost splatná ve lhůtě pro podání přiznání.

zpět na začátek

Zákonná úprava

Daně z příjmů upravuje zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších zákonů č. 35/1993 Sb., č. 96/1993 Sb., č. 157/1993 Sb., č. 196/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 114/1994 Sb., č. 259/1994 Sb., č. 32/1995 Sb., č. 87/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 149/1995 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 316/1996 Sb., č. 18/1997 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 209/1997 Sb., č. 210/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 111/1998 Sb., č. 149/1998 Sb., č. 168/1998 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 63/1999 Sb., č. 129/1999 Sb., č. 144/1999 Sb., č. 170/1999 Sb., č. 225/1999 Sb., č. 17/2000 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 72/2000 Sb., č. 100/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 340/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 117/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 453/2001 Sb., č. 483/2001 Sb., č. 50/2002 Sb., č. 128/2002 Sb., č. 198/2002 Sb., č. 210/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 575/2002 Sb., č. 162/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 19/2004 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 49/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 280/2004 Sb., č. 359/2004 Sb., č. 360/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 628/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 676/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 357/2005 Sb., č. 441/2005 Sb., č. 530/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 552/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 179/2006 Sb., č. 189/2006 Sb., č. 203/2006 Sb., č. 223/2006 Sb., č. 245/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 267/2006 Sb., č. 29/2007 Sb., č. 67/2007 Sb., č. 159/2007 Sb. č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 306/2008 Sb., č. 482/2008 Sb., č. 2/2009 Sb., č. 87/2009 Sb., č. 216/2009 Sb., a č. 221/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 289/2009 Sb., č. 303/2009 Sb., č. 304/2009 Sb., č. 326/2009 Sb., č. 362/2009 Sb., 199/2010 Sb., a č. 346/2010 Sb., a nálezů Ústavního soudu č. 3/2000 Sb. a č. 145/2002 Sb.

zpět na začátek

Poznámky:

• 1) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
• 1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
• 1b) § 143a občanského zákoníku.
• 1c) Článek 37 odst. 1 a články 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněného pod č. 243/1998 Sb.
• 1d) § 141 a 142 občanského zákoníku.
• 1e) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb.
• 2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
• 4g) § 149 a násl. občanského zákoníku.
• 7) § 2e zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.
• 8) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
• 9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
• 9b) § 82 obchodního zákoníku.
• 9c) § 100 obchodního zákoníku.
• 9f) Například § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a § 34 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
• 10) Část II a část IV zákona č. 35/1965 Sb.
• 11) Např. § 842 občanského zákoníku.
• 13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
• 13d) § 183i a následující zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 216/2005 Sb.
• 15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
• 16) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.
• 17) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
• 17a) Např. zákon ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon ČNR č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákony o profesních komorách.
• 17b) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
• 17c) § 20f občanského zákoníku.
• 17d) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
• 17d*) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
• 17e) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
• 17f) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
• 17g) § 26 zákona č. 592/1992 Sb. § 44 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
• 17h) § 18 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
• 17ch) § 45 zákona č. 48/1997 Sb.
• 17i) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.
• 17j) § 4 písm. e) zákona č. 551/1991 Sb., ve znění zákona č. 127/1998 Sb. § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/1992 Sb.
• 17k) § 4a zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
• 17l) § 8 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 6 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
• 17m) Například § 6 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 227/1998 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu.
• 17n) Například § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.
• 17o) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.
• 17p) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
• 19d) § 35i zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb.
• 19e) § 26 odst. 8 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
• 20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
• 30b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
• 70) Obchodní zákoník.
• 73) § 449a občanského zákoníku. § 34 odst. 1 a § 44 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).
• 124) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
• 131) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.

zpět na začátek