Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob za rok 2011 

Dotaz:
Jaké příjmy jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob?

Odpověď:
Předmětem daně z příjmů fyzických osob upraveným v § 3 zákona o daních z příjmů jsou :

• příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky,
• příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
• příjmy z kapitálového majetku,
• příjmy z pronájmu,
• ostatní příjmy.

Příjmem se rovněž rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

Dotaz:
Převod obchodního podílu na společnosti s ručením omezeným, kdy držitel tohoto podílu je fyzická osoba a tento podíl nebyl součástí obchodního majetku. FO nabyla účast na společnosti s ručením omezeným v roce 1999 (vkladem), v roce 2003 snížila svoji účast na společnosti převodem podílu o 50% a v roce 2007 zvýšila svůj obchodní podíl o 50 % (v daném případě převodem podílu od jiného společníka). V roce 2011 převedla svoji účast na společnosti s ručením omezeným na nabyvatele. Bude její příjem z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným v roce 2011 zdanitelným příjmem?

Odpověď:
Pokud FO nabyla účast na společnosti s ručením omezeným v roce 1999 (vkladem), v roce 2003 snížila účast na společnosti převodem podílu o 50% a v roce 2007 zvýšila svůj obchodní podíl o 50 % (v daném případě převodem podílu od jiného společníka), potom stále platí, že její účast na dané společnosti nepřetržitě trvá od roku 1999.

Pokyn č. D – 300 uvádí v komentáři k § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, že dnem nabytí podílu se rozumí den zápisu do obchodního rejstříku v případě zakládajícího účastníka společnosti i v případě, že společník v průběhu trvání společnosti zvýší svůj obchodní podíl např. převodem od jiného společníka.

Znamená to, že změna míry účasti nemá vliv na vznik a časový běh trvání účasti, tzn. nepřerušuje dobu trvání účasti na společnosti s ručením omezeným.

Jestliže k nabytí účasti na společnosti s ručením omezeným došlo v roce 1999 a k převodu této účasti dochází v roce 2011, jedná se o příjem osvobozený, neboť je splněna podmínka daná ustanovením § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, tj. doba mezi nabytím a převodem účasti na společnosti přesahuje dobu pěti let.

Dotaz:
Prodej vytěženého dřeva z vlastního lesního pozemku, kdy vlastník tohoto pozemku není zemědělským podnikatelem. V roce 2011 poplatník vykácel stromy z porostu na pozemku, na kterém měl povinnost hospodařit podle lesního zákona a toto vytěžené dřevo prodal. Podléhá příjem z prodeje dřeva zdanění daní z příjmů a lze k tomuto příjmu uplatnit výdaj stanovený procentem z příjmů?

Odpověď:
Příjem z prodeje dřeva bude pro účely daně z příjmů považován za příjem ze zemědělské výroby podle § 10 odst. 1 písm.a), ke kterému lze uplatnit výdaj v paušální výši (procentem z příjmů) podle § 7 odst. 7 písm. a)zákona , tj. 80% z příjmů.

Dotaz:
Prodej bytu (rodinného domu) – o jaký druh příjmů se jedná?

Odpověď:
Příjmy z prodeje bytů a nemovitostí (nezahrnutých do obchodního majetku) podléhají zdanění daní z příjmů fyzických osob podle § 10 zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), pokud nejsou od této daně osvobozeny.

Dotaz:
V roce 2011 jsem prodal byt (nebyl zahrnut do obchodního majetku), ve kterém jsem měl bydliště od roku 2000. Jsou příjmy z prodeje osvobozeny?

Odpověď:
Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud jste v něm měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, jsou osvobozeny podle § 4 odst.1 písm. a) zákona o daních z příjmů.

Dotaz:
Jak se postupuje u příjmů z prodeje rodinného domu, pokud jsem v něm měl bydliště po dobu kratší než dva roky?

Odpověď:
Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let, pokud použije získané prostředky na uspokojení vlastní bytové potřeby podle § 4 odst.1 písm.u) zákona o daních z příjmů. V případě, že příjem z prodeje nebude použitý na uspokojení vlastních bytových potřeb, bude podléhat zdanění podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Dotaz:
Zdědila jsem po matce byt včetně příslušných nebytových prostor. V tomto bytě prozatím bydlím. Mám v úmyslu jej ještě letos prodat, protože mám svůj, který jsem před 4-mi lety, kdy jsem se přestěhovala k matce z důvodu péče o ni, začala pronajímat. Jakou daň z příjmů z prodeje tohoto bytu musím zaplatit?

Odpověď:
Existují dvě možnosti, jak Vaši situaci řešit:

Budete-li mít v prodávaném bytě bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, což naznačují uvedené skutečnosti ve Vašem dotazu, bude Váš příjem z prodeje bytu osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů.

Z uvedeného se lze domnívat, že Váš příjem z prodeje by pravděpodobně byl osvobozen i podle § 4 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona. Zde je stanovena podmínka, že doba mezi nabytím a prodejem bytu přesáhne 5 let. Tato doba se zkracuje o dobu, po kterou byl byt prokazatelně ve vlastnictví Vaší matky.

Dotaz:
Vlastním od roku 2000 byt a část společných nebytových prostor v bytovém domě. Do roku 2002 jsem v bytě bydlel a od roku 2002 jej pronajímám. Zvažuji prodej nájemci. Slyšel jsem, že příjem z prodeje bych mohl mít osvobozený od daně z příjmů.

Odpověď:
Protože doba mezi nabytím a prodejem již v tomto okamžiku (2011) přesahuje dobu pěti let, byl by případný příjem z prodeje u Vás osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Dotaz:
Jednotliví majitelé bytů (od roku 2003) jsou v domě spoluvlastníky společných nebytových prostor (bývalá prádelna). Na stavebním odboru městského úřadu ohlásili změnu prostor prádelny na byt, aniž by byly provedeny jakékoliv úpravy. Tyto prostory prodávají. Budou příjmy spoluvlastníků z prodeje těchto prostor osvobozeny od daně z příjmů?

Odpověď:
Příjmy z popsaného prodeje budou osvobozeny z důvodu splnění podmínky vlastnictví po dobu 5 let podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Dotaz:
Co se rozumí pod pojmem rodinný dům?

Odpověď:
Rodinný dům je stavba pro bydlení, který svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v němž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví (§ 2 písm. a) bod 2 Vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území).

Dotaz:
Co se rozumí pod pojmem bydliště?

Odpověď:
Podle § 2 odst. 4 zákona se bydlištěm na území České republiky pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se pak rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní nebo pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka jeho užívání bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, má-li zde rovněž např. manželku (manžela) děti, rodiče nebo, zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.). V praxi to nejčastěji bývá trvalý pobyt.

Dotaz:
Jaký význam má trvalý pobyt z hlediska správy daně?

Odpověď:
Trvalý pobyt (podle zákona o evidenci obyvatel) má význam pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob, protože přiznání se podává místně příslušnému správci daně, a to je podle § 13 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů, u fyzické osoby správce daně v místě pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.

Dotaz:
Co se rozumí pod pojmem bytová potřeba?

Odpověď:
Bytovou potřebou se pro účely zákona rozumí případy, které jsou vyjmenovány v § 15 odst. 3 písm.) a) až g) zákona. Je to např. výstavba bytového domu, rodinného domu, pořízení bytu, splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, úhrada za převod členských práv a povinností družstva, splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování v ustanovení uvedených bytových potřeb písm. a) až g).

Dotaz:
V roce 2011 jsem prodal rodinný dům, ve kterém jsem měl bydliště od roku 2010 jaké musím splnit podmínky pro osvobození příjmů z prodeje domu?

Odpověď:
Částku odpovídající úhradě použijete na obstarání vlastní bytových potřeb nejpozději do jednoho roku následujícím po roce, v němž jste částku přijal. Tento příjem je osvobozen i tehdy, pokud jste částku odpovídající úhradě vynaložil na bytové potřeby v době do 1 roku před jejím obdržením (§ 4 odst. 1 písm.u) zákona o daních z příjmů). Přijetí částky musíte oznámit správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Jestliže použijete na získání bytové potřeby jen část získaných prostředků, jsou osvobozeny pouze tyto získané prostředky a zbývající část je zdanitelným příjmem podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Dotaz:
Prodej pozemku. V roce 2011 jsem prodal pozemek, který jsem zdědil po svém otci. Jak mám postupovat, jsem od daně osvobozen?

Odpověď:
Příjmy z prodeje nemovitostí (neuvedených pod § 4 odst.1 písm. a) zákona, tedy i pozemků) jsou osvobozeny, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let. V případě, že jde o prodej nemovitosti, bytu nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou).

Dotaz:
Co je považováno za den nabytí?

Odpověď:
U nemovitostí (bytů) se dnem nabytí rozumí den převodu nebo přechodu vlastnictví k nemovitostem (§ 132, 133 a 460 občanského zákoníku), tzn.:

1. u převodu nemovitosti, bytu na základě smlouvy (kupní, smlouva, darovací smlouva nebo jiná smlouva) se nabývá vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí. V takovém případě podle zákona o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, je den nabytí den, kdy došla katastrálnímu úřadu žádost o zápisu vkladu,
2. u nabytí děděním – den smrti zůstavitele,
3. u nemovitostí nabytých rozhodnutím státního orgánu den uvedený v rozhodnutí, a není-li určen, pak den právní moci rozhodnutí.

Dotaz:
Refinancování bytových potřeb. V poslední době jsem se setkal s tím, že jedna ze stavebních spořitelem nabízí zajímavý produkt a poskytuje za výhodných podmínek úvěr ze stavebního spoření na splacení již poskytnutého hypotečního úvěru?

Odpověď:
K této problematice vydalo Ministerstvo financí pokyn D-324, který se týká aplikace § 15 odst. 3 písm. h) zákona o daních z příjmů. Smyslem a cílem právní úpravy daní z příjmů je zvýhodnit takové fyzické osoby, které uspokojují svou potřebu bydlení způsoby uvedenými v § 15 odst. 3 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, přičemž způsob úvěrového financování by neměl být podstatný. S ohledem na smysl a cíl právní úpravy daňových úlev na bytové potřeby lze za bytovou potřebu považovat i splácení úvěrů na splacení následných hypotéčních úvěrů či úvěrů ze stavebního spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) zákona o daních z příjmů.

Dotaz:
Co to je Paušální výdaj na dopravu?

Odpověď:
Výdajem je podle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem (dále jen „paušální výdaj na dopravu“), pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle písm. k) bodu 4. tohoto odstavce, ve výši 5 000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě.

Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak. Paušální výdaj na dopravuje možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. V průběhu zdaňovacího období nelze měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu na způsob uplatnění výdajů podle § 24 odst.2 písm. k) zákona o daních příjmů.

Dotaz:
Co to je krácený paušální výdaj na dopravu?

Odpověď:
Používá-li poplatník některé silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze na takové silniční motorového vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu stanoveného ve výši 80 % z částky 5 000 Kč (dále jen „krácený paušální výdaj na dopravu“). Pokud poplatník u některého vozidla uplatní v souladu s předchozí větou krácený paušální výdaj na dopravu, potom pro účely zákona platí, že ostatní vozidla, u nichž poplatník v souladu s tímto ustanovením uplatní paušální výdaje na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Dotaz:
Jak jsou vymezena vozidla, na která se vztahuje paušální výdaj na dopravu?

Odpověď:
Paušální výdaj na dopravu lze za předpokladu splnění ostatních podmínek uvedených v zákoně použít v případě silničních motorových vozidel prokazatelně zatříděných do kategorií L, M a N podle přílohy k zákonu č. 501/2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Ve zmíněné příloze se potom silničních motorová vozidla dělí mj. na kategorie:

• L – motorová vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly (např. motocykl),
• M – motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob a
• N – motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu nákladů.

Dotaz:
Kdo může paušální výdaj na dopravu uplatnit?

Odpověď:
Paušální výdaj mohou použít za předpokladu splnění stanovených podmínek fyzické osoby v souvislosti s dosahováním příjmů zahrnovaných do dílčích základů daně podle § 7 a podle § 9 zákona a právnické osoby. Plátci DPH jsou i v těchto případech povinni vést evidenci podle § 100 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Dotaz:
Jak se postupuje v případech prokázání oprávněnosti uplatnění odpočtu DPH?

Odpověď:
Pro DPH platí stejný režim a pravidla jako před novelou umožňující u daně z příjmů zvolit dotčený paušální výdaj. Nárok na odpočet DPH a podmínky pro jeho uplatnění stanoví zejména § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb. v platném znění. Nadále tak platí, že plátce má právo uplatnit nárok na odpočet, pokud přijme od jiného plátce zdanitelná plnění, použije je pro svoji ekonomickou činnost a doloží je daňovým dokladem. Dodržení těchto podmínek v daňovém řízení musí prokázat.

Použití paušálního výdaje na dopravu pro účely daně z příjmů neznamená automaticky, že plátce prokázal použití pro ekonomickou činnost pro účely uplatnění nároku na odpočet DPH. Zákon o dani z přidané hodnoty neurčuje a nikdy exaktně neurčoval, jaké důkazní prostředky pro prokázání správnosti daňové povinnosti má plátce daně předložit, stejně tak neobsahoval k doložení užití motorového vozidla pro ekonomickou činnost povinnost vedení právě tzv. knihy jízd. Bylo a je vždy na plátci daně, jakými důkazními prostředky užití motorového vozidla a spotřebu pohonných hmot pro ekonomickou činnost doloží.

Vzhledem k uvedenému je třeba shrnout, že pouze volba a užití paušálních výdajů na provoz silničního motorového vozidla pro účely daně z příjmů neprokazuje pro účely daně z přidané hodnoty správnost uplatněného nároku na odpočet DPH.

Dotaz:
Jak postupuje poplatník, který má více než tři vozidla?

Odpověď:
Paušální výdaj může použít poplatník maximálně u tří silničních motorových vozidel za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Celkový počet těchto vozidel není u poplatníka omezen. V případě uplatňování výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů u čtvrtého a dalších vozidel je však poplatník povinen prokazovat výši vzniklých výdajů (nákladů) podle ostatních ustanovení § 24 zákona.

Dotaz:
Jak bude postupovat poplatník u kráceného paušálního výdaje?

Odpověď:
Poplatník, který uplatňuje krácený paušální výdaj u vozidla, které používá k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu pouze zčásti, bude uplatňovat krácení ostatních souvisejících výdajů podle § 25 odst. 1 písm. x) zákona o daních z příjmů. Dále je povinen, podle § 28 odst. 6 tohoto zákona, při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, zahrnout do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu poměrnou část odpisů. Při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80% odpisů.

Dotaz:
Pro jaký majetek se uplatní mimořádné odpisy?

Odpověď:
Pro hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 k zákonu o daních z příjmů § 30a, pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců. Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k zákonu pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.

Dotaz:
Kdy má poplatník povinnost zahájit odepisování, když chce uplatnit mimořádné odpisy?

Odpověď:
Poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Mimořádné odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Dotaz:
U jakého majetku lze mimořádné odpisy uplatnit?

Odpověď:
Mimořádné odpisy lze uplatnit pouze u hmotného majetku, který ve vymezeném období splňuje definici danou ustanovením § 26 odst. 10 zákona o daních z příjmů, tzn., že hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání.

Dotaz:
Jak se odepisuje technické zhodnocení na hmotném majetku odepisovaném podle § 30a zákona o daních z příjmů?

Odpověď:
Technické zhodnocení majetku odpisovaného v režimu mimořádných odpisů představuje „jiný majetek“ ve smyslu § 26 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů. U toho majetku se uplatní standardní pravidla pro hmotný majetek, tedy i možnost zvýšení odpisu v prvním roce odpisování. Technické zhodnocení, které je provedeno na hmotném majetku odpisovaném podle § 30a zákona o daních z příjmů, nezvyšuje vstupní cenu tohoto hmotného majetku. Součet výdajů (hodnot) na provedená technická zhodnocení, která budou dokončena a uvedena do stavu způsobilého k užívání v prvním roce odpisování, bude vstupní cenou samostatně evidovaného technického zhodnocení jako jiného hmotného majetku a při jeho odpisování se použije sazba (koeficient) pro první rok odpisování tj. § 31 odst. 1 a § 32 odst. 1 zákona o daních z příjmů. V případě zvýšení vstupní ceny samostatně evidovaného technického zhodnocení hmotného majetku v důsledku opakovaného technického zhodnocení provedeného v dalších letech, se pro odpisování tohoto technického zhodnocení použije sazba (koeficient) pro zvýšenou vstupní cenu resp. zvýšenou zůstatkovou cenu.

Dotaz:
Jak postupovat u hmotného majetku odepisovaného podle § 30a zákona, u kterého dojde ke změně vstupní ceny?

Odpověď:
V případě změny vstupní (zůstatkové) ceny majetku odpisovaného dle § 30a zákona z důvodu jiného než je technické zhodnocení se uplatní zásada uvedená v § 29 odst. 7 zákona s ohledem na měsíční způsob odpisování (tj. odpis se stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ke zvýšení nebo snížení vstupní (zůstatkové) ceny hmotného majetku došlo).

Při změně vstupní ceny majetku odpisovaného dle § 30a zákona se zůstatková cena majetku doodepíše rovnoměrně po zbývající dobu odpisování (případně jednorázově, je-li majetek již plně odepsán), a to jak v případě majetku zařazeného v 1. odpisové skupině, tak u majetku zařazeného v 2. odpisové skupině.

Dotaz:
Jak má postupovat poplatník při vyřazení majetku (v důsledku škody), který byl odepisován v režimu podle § 30a zákona?

Odpověď:
V případě vyřazení majetku odpisovaného dle § 30a ZDP lze poslední odpis uplatnit v měsíci, ve kterém je majetek vyřazen.

Dotaz:
Jaká je výše výdajů stanovených procentem z příjmů podle § 7 odst. 7, § 9 a § 10 zákona?

Odpověď:

Dotaz:
Fotovoltaické elektrárny Jsou osvobozeny příjmy z výroby elektřiny pomocí solárních (fotovoltaických) elektráren?

Odpověď:
Novelou zákona č. 348/2010 Sb., o daních z příjmů, bylo osvobození od daně zrušeno.

Dotaz:
O jaký druh příjmů se jedná?

Odpověď:
Jedná se podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů o příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Zájemce o provozování fotovoltaické elektrárny je povinen požádat o udělení licence, která mu může být udělena dle zákona č. 458/2000 Sb. , energetický zákon.

Dotaz:
Jak má postupovat poplatník při odepisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření?

Odpověď:
U majetku využívaného k výrobě elektřiny ze zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření se postupuje podle § 30b zákona o daních z příjmů. Majetek se odpisuje rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny (pokud bylo provedeno technické zhodnocení). Odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Dotaz:
Jak se odepisuje technické zhodnocení na hmotném majetku odepisovaném podle § 30b zákona o daních z příjmů?

Odpověď:
Technické zhodnocení hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření, odpisovaného podle § 30b zákona o daních z příjmů, zvyšuje jeho vstupní cenu. Poplatník pokračuje v odpisování hmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou v odstavci 1, nejméně však po dobu 120 měsíců.

Dotaz:
Kdo je nerezident České republiky?

Odpověď:
Fyzická osoba (§ 2 odst. 3 zákona), která nemá na území ČR bydliště ani se zde obvykle nezdržuje. Tato osoba má daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Dále za nerezidenta je považována osoba o níž to stanoví mezinárodní smlouvy.

Dotaz:
V jakých případech mohou využít nerezidenti ČR ustanovení § 36 odst.7 zákona?

Odpověď:
Nově mohou rezidenti EU a EHP zahrnout příjmy podléhající srážkové dani do daňového přiznání (viz tabulka).

Paragraf 36 odst. 7 zákona nelze uplatnit u příjmů:

• ze závislé činnosti podle § 6 odst. 4 tedy § 22 odst. 1 písmeno b)
• z podílů na zisku § 22 odst. 1 písmeno g) bod 3.
• výhry v loteriích § 22 odst. 1 písmeno g) bod 8.

Dotaz:
Kdo je rezident České republiky?

Odpověď:
Fyzická osoba, která má na území České republiky (§ 2 odst. 2 zákona):

• bydliště tj. místo, kde má osoba stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. V praxi je bydliště obvykle totožné s trvalým pobytem, nebo
• se zde obvykle zdržuje tj. pobývá na území České republiky alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dnů se započítává každý i započatý den pobytu.

Tato fyzická osoba (rezident České republiky) má daňovou povinnost, která se vztahuje na celosvětové příjmy, tj. příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Dotaz:
Jak zjistím, zda je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění a jaká metoda pro vyloučení dvojího zdanění se v ní uplatňuje?

Odpověď:
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou zveřejněny ve Sbírce mezinárodních smluv. Přehled smluv o zamezení dvojího zdanění lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva financí ČR nebo ve Finančním zpravodaji.

Dotaz:
Jaká jiná metoda pro vyloučení dvojího zdanění ještě existuje kromě metody vynětí?

Odpověď:
Je to metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí a ta se uplatní například u příjmů ze Slovenska či z Irska. U této metody je nutné finančnímu úřadu doložit doklad o zaplacení daně v zahraničí a pokud daň zaplacená v zahraničí je menší, než daň v České republice, musí poplatník doplatit rozdíl na dani. U příjmů ze závislé činnosti lze postupovat podle § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů a volit výhodnější metodu pro poplatníka.

Dotaz:
Jednotný kurz. Jaký mám za zdaňovací období 2011 použít kurs pro přepočet měny?

Odpověď:
Podle ustanovení § 38 zákona o daních z příjmů, se pro daňové účely používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníků. Pokud poplatník nevede účetnictví, použije jednotný kurz, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví. Tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Jednotné kurzy za zdaňovací období roku 2011 jsou zveřejněny v pokynu Generálního finančního ředitelství GFŘ – D-8.

Dotaz:
Lze uplatnit nějaké položky, které mohou snížit daňový základ?

Odpověď:
Od základu daně je možné jako nezdanitelnou částku odečíst poskytnuté dary např. na zdravotnictví, školství, kulturu atd., často uplatňovaným darem je bezpříspěvkový odběr krve, hodnota jednoho odběru je pro daňové účely oceněna na částku 2 000 Kč, dary lze uplatnit maximálně do výše 10 % základu daně.

Dotaz:
Jak mohu uplatnit penzijní připojištění nebo životní pojištění?

Odpověď:
Příspěvky na penzijní připojištění se uplatňují podle § 15 odst. 5 a 6 zákona o daních z příjmů tak, že od úhrnu příspěvků zaplacených v příslušném kalendářním roce, který má každý uvedený na potvrzení, které mu vystavil penzijní fond, se odečte částka 6 000 Kč a to, co po jejím odečtu zbude, je částka, kterou lze od základu daně odečíst, její maximální výše může být 12 000 Kč. Pokud se jedná o zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, to lze uplatnit do výše 12 000 Kč za rok, pokud je sjednáno tak, že nárok na výplatu pojistného plnění je nejdříve po 60 měsících od uzavření smlouvy a nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let. Pojistná částka musí být uzavřena na min. 40 000 Kč při pojistné době do 15 let, jinak 70 000 Kč.

Dotaz:
Jak mohu uplatnit penzijní pojištění?

Odpověď:
Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění (snížený o 6000 Kč) a penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období.

Dotaz:
Co je instituce penzijního pojištění?

Odpověď:
Institucí penzijního pojištění se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který je:

1. provozován na principu fondového hospodaření,
2. zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a
3. povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státě.

Dotaz:
Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání Jaká jsou omezení v případě uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Odpověď:
Ustanovení § 15 odst. 8 zákona stanoví, že poplatník fyzická osoba si může od základu daně ve zdaňovacím období odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb. , o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo ani uplatněny jako výdaj podle § 24 zákona o daních z příjmů poplatníkem s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů. Novou nezdanitelnou část základu daně lze odečítat maximálně do výše 10 000 Kč, u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze odečíst až 13 000 Kč a jedná-li se o poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.

Za tyto zkoušky nelze považovat např. jazykové nebo rekvalifikační kurzy, ale jedná se o činnosti spadající do oborů, které jsou zveřejňovány na internetových stránkách Národní soustavy kvalifikací.

Dotaz:
Jakým způsobem postupuje zaměstnanec při uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Odpověď:
Zaměstnanec může odpočet nezdanitelné části základu daně uplatnit po uplynutí roku jednak u zaměstnavatele v žádosti o roční zúčtování záloh, a to na základě předloženého potvrzení o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání a nebo v přiznání k dani z příjmů fyzických osob u místně příslušného správce daně.

Dotaz:
Jakým způsobem postupuje poplatník (OSVČ) při uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Odpověď:
Poplatník s příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti má dvě možnosti, jak tuto daňovou výhodu uplatní. Jednak si může příslušnou částku odečíst od základu daně podle § 15 odst. 8 zákona v daňovém přiznání, nebo jí může uplatnit jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zo) zákona, jestliže toto další vzdělávání souvisí s jeho podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činností.

Dotaz:
Co to jsou odčitatelné položky od základu daně?

Odpověď:
Jedná se např. o daňovou ztrátu. Od základu daně lze odečíst dosud neuplatněnou vyměřenou daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Ztrátu nelze odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti, Nejstarší ztráta, kterou lze za r. 2011 uplatnit jako odčitatelnou položku, je ztráta za zdaňovací období r. 2006.

Dotaz:
Jaký tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob lze použít za zdaňovací období 2011?

Odpověď:
Pro zdaňovací období 2011 je v platnosti tiskopis:

• Přiznání k dani z příjmů č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 18, a pokyny k jeho vyplnění č. 25 5405/1 MFin 5405/1 – vzor č. 19. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise pokud má daňový subjekt pro ně náplň, v opačném případě přílohy nepřikládá.
• Příloha č. 1 – č. 25 5405/P1 MFin 5405/P1 – vzor č. 7 – slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (podle § 7 zákona o daních z příjmů).
• Příloha č. 2 – č. 25 5405/P2 MFin 5405/P2 – vzor č. 7 – slouží pro výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu (podle § 9 zákona o daních z příjmů) a z ostatních příjmů (§ 10 zákona o daních z příjmů).
• Příloha č. 3 – č.25 5405/P3 MFin 5405/P3 – vzor č. 7, je určena pro výhradně pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí – metoda zápočtu (podle § 38f zákona o daních z příjmů). Příloha č. 3 je zveřejněna pouze elektronické podobě.

Dotaz:
Lze použít anglickou verzi tiskopisu přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Odpověď:
Tento tiskopis je určen především nerezidentům podávajícím daňové přiznání jako pomůcka k vyplnění, a je opatřen potiskem s upozorněním a odkazem na § 76 odst.1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád), podle kterého se před správcem daně se jedná v jazyce českém. Proto nelze na těchto verzích v angličtině platně daňové přiznání podat a je třeba použít tiskopis v českém jazyce.

Dotaz:
Jak podat daňové přiznání?

Odpověď:
Daňové přiznání lze účinně podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Daňové přiznání lze podat osobně na místně příslušném finančním úřadě, nebo poštou, a nebo můžete po skončení zdaňovacího období 2011 využít nabídky na webových stránkách České daňové správy a podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem, a to za podmínek zveřejněných ministerstvem financí v aplikaci „Daně elektronicky“.

Dotaz:
Kam se mám obrátit když chci získat zaručený elektronický podpis?

Odpověď:
Pokud nevlastníte kvalifikovaný certifikát, můžete se obrátit na akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, jejichž seznam je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra ČR v sekci „eGoverment“. V současnosti jsou akreditováni tři poskytovatelé: První certifikační autorita, a.s., eIdentity a.s. a Česká pošta, s.p. . Více informací naleznete na internetových stránkách České daňové správy.

Dotaz:
Povinnost podat daňové přiznání. Kdy je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Odpověď:
Podle § 38g zákona,

• je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 zákona). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
• Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 zákona pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4) a nepodepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, má jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč.
• Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 zákona (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) zákona, nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 zákona.
• Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.
• Dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti a nebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 zákona.
• Daňové přiznání může podat nerezident ČR (rezident EU nebo EHP) který využije postup podle § 36 odst. 7 zákona.
• Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému tak stanoví § 239 (v případě právního nástupce za zemřelého) nebo § 244 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s insolvenčním řízením, poplatník pak postupuje podle § 38gb zákona.

A dále vždy pokud je poplatník správcem daně k podání daňového přiznání vyzván (§ 135 odst. 1 daňový řád).

Dotaz:
Jaké jsou lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2011?

Odpověď:
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2011 se podává podle § 136 odst. 1 daňového řádu nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V této souvislosti je však nutno vzít v úvahu počítání času podle § 33 odst.1 daňového řádu, který stanoví, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.

Pro názornost lze uvést následující příklad: dne 31. 12. 2011 nastala rozhodná skutečnost, kterou je v případě poplatníka na dani z příjmů konec zdaňovacího období. Počátek lhůty počíná běžet následující den, tedy 1. 1. 2012. Lhůta končí dnem, který se číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh této lhůty. Posledním dnem lhůty pro podaní daňového přiznání je 1. 4. 2012. Jedná-li se o poplatníka, který má ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Podat daňové přiznání v prodloužené lhůtě je možné, jen pokud je příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty tj. před 1. 4. 2012. Vzhledem k tomu, že 1. 4. resp. 1. 7. 2012 je vždy neděle, je podle § 33 odst. 4, daňového řádu,posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání 2. 4. resp. 2. 7. 2012.

Dotaz:
Pokuta za opožděné tvrzení daně. Pokud podám daňové přiznání po lhůtě stanovené zákonem, jaký postih mne může čekat?

Odpověď:
Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši:

• 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
• 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Dotaz:
Kde je zveřejněna daňová kalkulačka?

Odpověď:
Česká daňová správa zpřístupnila na svých internetových stránkách aplikaci „Daňová kalkulačka“, která nabízí možnost orientačního výpočtu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2011 u nejběžnějších případů.

Dotaz:
Jak zaplatit daň?

Odpověď:
Projekt „daňové složenky“, skončil. Poplatníci byli v minulých letech zvyklí, že daňovou složenku, která umožňovala zaplacení daně bez úhrady poplatku za převod peněz, pravidelně dostávali, pokud se jich týkala daň z nemovitostí. Daňovou složenkou však bylo možné zaplatit jakoukoliv jinou daň, protože byla dostupná jak na finančních úřadech, tak na pobočkách České pošty.

Další možnosti zaplacení daňové povinnosti:

• bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně,
• přeplatkem na jiné dani,
• v hotovosti.

1. prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo poštovním poukazem na příslušný účet správce daně,
2. úřední osobě pověřené přijímat tyto platby, přičemž součet plateb na všechny druhy daně za jeden daňový subjekt nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku 500 000 Kč,
3. šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb,
4. daňovému exekutorovi, jde-li o platbu při daňové exekuci, a
5. oprávněné úřední osobě, jde-li o platbu pořádkové pokuty.

Dotaz:
Jaké jsou pro zdaňovací období 2011 Slevy na dani podle § 35ba zákona?

Odpověď:
Pro zdaňovací období 2011 jsou podle § 35ba zákona o daních z příjmů stanoveny slevy na dani ve výši:

• 23 640 Kč na poplatníka,
• 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) – průkaz ZTP/P (dále jen „průkaz ZTP/P“), zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek.
• 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu,
• 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,
• 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,
• 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory.

Dotaz:
Vlastní příjem manželky Jaké částky (peněžitá pomoc v mateřství, výplata za dovolenou, rodičovský příspěvek) se započítávají do vlastního příjmu manželky pro uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona?

Odpověď:
Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):

• dávky státní sociální podpory
• dávky sociální péče
• dávky pomoci v hmotné nouzi
• příspěvek na péči, sociální služby
• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem
• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření
• stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání
• příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen

Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných):

• veškeré příjmy „v hrubém“!! Od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu...
• všechny druhy důchodů
• nemocenská
• náhrada mzdy při pracovní neschopnosti
• ošetřování člena rodiny
• podpora v nezaměstnanosti
• peněžitá pomoc v mateřství

Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnují. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.

Dotaz:
Pokud se má žena stala mou manželkou v polovině roku mohu si uplatnit slevu na dani podle § 35ba? Manželka je od 02/2011 na mateřské dovolené.

Odpověď:
Slevu na dani na vyživovanou manželku můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68 000,- Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá dávka v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory. Slevu na manželku, v případě že splnila podmínky uvedené výše si můžete uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Pokud jste byli oddáni např. 23. 7. 2011, pak lze uplatnit slevu (za měsíce srpen – prosinec tedy 5 x 2 070 Kč) ve výši 10 350 Kč.

Dotaz:
Co se rozumí pod pojmem vyživované dítě?

Odpověď:
Za vyživované dítě poplatníka se považuje (podle § 35c odst.6 zákona) dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je nezletilým dítětem. Pokud je zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod, a soustavně se připravuje na budoucí povolání, příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nebo nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dotaz:
Jaká výše daňového zvýhodnění je platná pro zdaňovací období 2011?

Odpověď:
Podle § 35c odst. 1 zákona má poplatník uvedený v § 2 téhož zákona nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši 11 604 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b zákona o daních z příjmů. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba zákona o daních z příjmů. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.

Dotaz:
Kdo může ve zdaňovacím období 2011 uplatnit daňový bonus a v jaké výši?

Odpověď:
Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období 2011 měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 zákona o daních z příjmů alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 48 000 Kč. Podle § 35c tohoto zákona může poplatník daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně. U poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 zákona o daních t příjmů nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Dotaz:
Který zákon upravil limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů?

Odpověď:
Zákonem č. 346/2010 v § 4 odst. 3 byla zavedena nová úprava pro zdanění důchodů uvedených v § 4 odst. 1 písmeno h) ZDP (přesáhne-li součet příjmů ze závislé činnosti a dílčích základů daně z podnikání podle § 7 a z pronájmu podle 9 za zdaňovací období částku 840 000 Kč, bude důchod plně zdaněn). U příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP se bude do limitu započítávat skutečný příjem (nikoliv super hrubá mzda). U § 7 a § 9 ZDP je míněn základ daně, tj. příjem po odečtu výdajů.

Dotaz:
Poplatníkovi byl ve zdaňovacím období 2011 vyplacen starobní důchod ve výši 320 000 Kč. Má povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Odpověď:
Poplatník ve zdaňovacím období vykázal základ daně z pronájmu nemovitosti (příjem po odečtu výdajů) ve výši 900 000 Kč, zdanění by podle § 4 odst.3 zákona o daních z příjmů podléhala celá částka vyplaceného starobního důchodu.

Dotaz:
Musí podat daňové přiznání důchodce, který v roce 2011 prodal ovoce ze své zahrady a obdržel za něj 9 000 Kč?

Odpověď:
Jestliže neměl tento důchodce kromě příjmu 9 000 Kč za prodej ovoce, jiný příjem, povinnost podat daňové přiznání nemá, protože příjem z prodeje ovoce v této výši je příjmem od daně osvobozeným (příjmy z příležitostné činnosti, příležitostného pronájmu movitých věcí a příjmy ze zemědělské výroby provozované poplatníkem, který není zemědělským podnikatelem, jsou osvobozené od daně do výše 20 000 Kč podle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů).

Dotaz:
Daňová evidence. Je povinen podnikatel s předmětem činnosti prodej zboží při vedení daňové evidence vést i skladovou evidenci?

Odpověď:
Podle ustanovení § 7b odst. 2 zákona se pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci použije ustanovení § 6 až 9 Vyhlášky č. 500/2002 Sb., k provedení zákona o účetnictví pro podnikatele. Podle ustanovení § 7b odst. 4 zákona o daních z příjmů je poplatník povinen provádět zjištění skutečného stavu zásob k poslednímu dni zdaňovacího období a o tomto zjištění pak provést zápis a o případné rozdíly upravit základ daně podle § 24 a 25 tohoto zákona. Aby mohl zjistit případné rozdíly skutečného stavu se stavem evidenčním podle daňové evidence, musí tak vést evidenci zásob (skladovou evidenci).

Dotaz:
Poplatník má uzavřeno kapitálové životní pojištění, na které uplatňuje daňové úlevy podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Současná smlouva se mu zdá být nevýhodná a chce ji zrušit a současně uzavřít investiční životní pojištění. Co má udělat, aby nedodaňoval?

Odpověď:
Pokud bude pojistné plnění nebo odbytné bude převedeno na novou smlouvu (na účet u nové pojišťovny), může si poplatník uplatnit odpočet pouze pokud budou splněny podmínky dané § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.

Dotaz:
Jak má postupovat poplatník, který zrušil kapitálové životní pojištění a nechal si odbytné vyplatit na svůj účet?

Odpověď:
Pokud bylo pojištění vyplaceno formou odbytného na účet poplatníka, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů zaniká, protože nebyly dodrženy zákonem stanovené podmínky. Příjmem podle § 10 zmíněného zákona ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

Dotaz:
Poplatník pobírá výsluhový příspěvek, který mu byl přiznán ministerstvem vnitra od 1.12. 2010. Od 1.1.2011 je tento výsluhový příspěvek zdaněn. Postupoval plátce daně (MVČR) správně, když zdanil příspěvek, který sice vyplatil v roce 2011, ale příslušel k prosinci 2010?

Odpověď:
Výsluhový příspěvek a odbytné poskytované bývalým vojákům z povolání podle § 131 a následujících zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání a bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů podle zákona č. 361/2003 Sb., jsou pro účely zdanění ostatním příjmem podle § 10 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů a v § 10 odst. 4 tohoto zákona je stanoveno, že jsou nesnížené o výdaje samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou 15 % (§ 36 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů). Budou zdaňovány prostřednictvím plátce daně.
Protože pro doplatky na výsluhových příspěvcích z let 2010 a předcházejících vyplacených poplatníkům až po 1. 1. 2011 není v novele žádné přechodné ustanovení, postupuje se stejným způsobem. (tj. ani tyto doplatky nejsou již osvobozeny od daně z příjmů).