Makroekonomická stabilita zůstává po událostech 25. ledna 2011 i nadále značně narušena a egyptská ekonomika zatím nejeví výraznější známky stabilizace. Politické dění mělo silný negativní dopad na egyptskou ekonomiku kvůli špatnému vlivu na zisky z turistického ruchu, toky kapitálu a na tuzemskou ekonomickou aktivitu.
Ekonomické důsledky politického neklidu v zemi je i nadále obtížné kvantifikovat bez oficiálního členění informací. Propad růstu HDP za 3. kvartál fiskálního roku 2010/2011 na -4,2 % lze přisoudit dle odhadu egyptských ekonomů propadům v turistickém ruchu o 33 %, ve výrobním sektoru o 12 %, v konstrukčním sektoru o 9 %, v dopravě a skladování o 9,7 % a ve velkoobchodu a maloobchodu o 7,9 %.
Meziroční růst HDP podle předběžných výsledků dosáhl 0,4 % ve 4. kvartálu fiskálního roku 10/11, čímž celoroční ekonomický růst dosáhl hodnoty 1,8 % HDP. Čtvrtý kvartál byl charakterizován nejistotou, která se odrazila hlavně na soukromé spotřebě, zatímco soukromí investoři zaujali postoj „počkáme a uvidíme“. Situace turistického ruchu, který tvoří 11 % egyptského HDP a zaměstnává kolem 12 % pracovní síly, se postupně zlepšila, především pak začátkem června 2011, kdy obsazenost letovisek v okolí Rudého moře dosáhla téměř 50 %, přestože nedosáhla poměru z roku 2011. Odhaduje se, že příjem z cestovního ruchu za 2010/11 dosáhla hodnoty 10,6 mld. USD oproti 11,6 mld. USD dosažených v roce 2009/10.
Příjem z přímých zahraničních investic byl i v tomto kvartálu minimální.
Oficiálnímíra nezaměstnanosti poklesla v 2. kvartálu roku 2011 na hodnotu 11,8 % oproti hodnotě 11,9 % v 1. kvartálu (pro porovnání ve 3. kvartálu roku 2010 byla míra nezaměstnanosti ve výši 8,9 %). Odborníci se domnívají, že nezaměstnanost je jednou ze základních problémů egyptské společnosti. V zemi je 51,9 % z celkového počtu pracovních sil ve věku 18–29 let a nezaměstnanost je největší právě v tomto věkovém segmentu (jedna z hlavních příčin lednové revoluce). Navíc oficiální čísla neodpovídají skutečnosti, podle odhadů je skutečná míra nezaměstnanosti přes 20 %. Ve fiskálním roce 2011/12 bude nezaměstnanost pravděpodobně růst, protožeje zapotřebí alespoň 7% růst HDP k tomu, aby bylo pohlceno odhadovaných 600 000–800 000 nových subjektů vstupujících každým rokem na trh.
Fiskální deficit – kámen úrazu již v předrevoluční době – se podle odhadů zvýšil na asi 10 % HDP ve fiskálním roce 2010/11 z důvodů nižších příjmů z daní a cla, zvýšených veřejných výdajů a vyšších nákladů na dotace. Ve 4. kvartálu fiskálního roku 2010/11 dosáhl hodnoty 4,99 mld. USD. Příkladem je pokles z přijmu cla o 8 % ve fiskálním roce 2010/11 2,2 mld. USD) oproti roku 2009/10.
Meziroční inflace se pohybovala v rozmezí 10–12 % v posledních dvanácti měsících a nijak výrazně nereagovala na události 25. ledna 2011. Od května 2010 kolísala celková inflace mezi 10–11 % až do března roku 2011, kdy povyskočila na 11,5 %, a dosáhla maxima v dubnu 2011 ve výši 12,1 %. V červnu následoval lehký pokles na 11,8 %. Tyto změny jsou dány předevšímcenovými skoky některých potravin, zejména ovoce a zeleniny, které tvoří převážnou část cenového indexu.Ve stejném období se hlavní index inflace, který používá Centrální banka (a který vylučuje nestálé potravinya regulované ceny) postupně přesunul v listopadu 2010 až za neoficiální cílovou zóny banky (6–8 %) a v červnu 2011 se stabilizoval na 9 %.
Ve střednědobém časovém horizontu jsou cenové tlaky na růst meziroční inflace vyvolány nízkým ekonomickým růstem.Vedlejší účinky plynoucí z vyšších mezinárodních cen komodit, jakož i dopad oznámeného zvýšení mezd ve veřejném sektoru a případné dalšíoslabení egyptské libry jsou nákladovými faktory, které představují riziko zvyšování inflace až do konce roku 2011.
Centrální banka zavedla uvolněnou monetární politiku v ohledu na vedlejší ekonomické účinky lednové revoluce. Poslední snížení úrokových sazeb bylo uskutečněno 17. září 2009 na 8,25 % u krátkodobé („overnight“) vkladové sazby a 9,75 % u krátkodobé výpůjční sazby.
V návaznosti naudálosti z 25. ledna 2011 úřady úspěšně stabilizovalykurz s pomocí oficiálních devizových rezerv. Egyptská libra oslabila z 5,8 liber za dolar v prosinci 2010 na5,95 liberza dolar v červenci 2011, zatímco oslabení vůči eurubylo výraznější a libra ve stejném období oslabila ze 7,5 liber na 8,5 liber za euro. Očekává se další tlak na libru v blízkém až střednědobém období zapříčiněný prodlouženou negativní platební balancí. Tržní odhadyočekávají, že dojde ke stabilizaci vůči dolaruna 6,15–6,30 liber za dolar do konce roku 2011.
Čisté devizové rezervy spadly na 25,71 mld. USD počátkem srpna 2011 (oproti 26,5 mld.USD počátkem června a oproti 27,2 mld. USD v květnu) a klesají od prosince 2010, kdy byla jejich hodnota 36 mld. USD (tj. z kapacity pokrytí importů po dobu 8 měsíců na 4 měsíců). Mimoto spadly neoficiální rezervy držené Centrální bankou v tuzemském bankovním sektoru téměř k nule z jejich prosincové hodnoty 7,3 mld. USD.
Bankovní sektor si dobře poradil se stresem způsobeným revolucí. Znovuotevření bank proběhlo hladce a potenciálně možnýútok na bankyse neuskutečnil. Přestože nebyly doposud zavedeny žádné úřední kontroly na odliv kapitálu, bylo zpřísněno prověřování každé velké transakce pro prevenci vývozu nelegálně získanýchpeněz ze země. Nadále ale jsou v platnosti administrativní opatření a určitá omezení při výběru většího objemu v hotovosti a převodu většího objemu finančních prostředků do zahraničí.
Na egyptskéburze byli investoři vystaveni zvýšené volatilitě v posledních 3–4 měsících. Hlavní burzovní index (EGX 30) v Egyptě klesl k 17. dubnu 2011, po znovuotevření burzy po nepokojích, na hodnotu 4 956,47 bodů z indexové úrovně v prosinci 2010 a ztratil 30,6 % své hodnoty. Zvýšené napětí a další protestní akce na Tahrírském náměstí zkonce června/začátku července 2011 zvýšily volatilitu cen akciía také nedůvěru mezi zahraničními investory. Index EGX 30 měl ke dni 6. září 2011 hodnotu 4 715,56 bodů a stále ale představuje kapitalizaci burzovního trhu ve výši asi 40 % HDP.
Výhled do budoucna
Nedávno schválený rozpočet fiskálního roku 2011/12 obsahuje deficit HDP ve výši 8,6 % a spoléhá se na financování tuzemským trhem poté, co byly zamítnuty nabídky externích půjček na podporu rozpočtu. V tomto kontextu – z hlediska makroekonomické stability – musí být věnována dostatečná pozornost dvěma rizikům:
Egyptská ekonomika bude pravděpodobně ovlivněna slabou platební bilancí až do roku 2012, která může mít dopad na směnný kurz. Odmítnutí externích půjček pro financování rozpočtu neumožní rychlé doplnění rezerv Centrální banky, zatímco se množství vyrovnávacích prostředků z velké části snížilo. Ani státy Arabského zálivu doposud Egyptu nezaručily externí přítok peněz pro pokrytí předpokládaného hrubého vnějšího nedostatku financí ve výši 18,5 miliard USD.
Citelně se zvýšila celková zranitelnost Egypta z hlediska krize likvidity tuzemských požadavků na financování. Hrubé tuzemské finanční požadavky pro fiskální rok 2010/2011 dosáhly minimálně 600 miliard egyptských liber (kolem 50 miliard na měsíc) a i v dobrých časech představovaly svým podílem 35-40% HDP problém.
Momentální křehká politická situace je překážkou pro značné ekonomické reformy v nejbližší době.
Z hlediska hospodářské politiky zůstává nejlepším scénářem řádný demokratický transformační proces, který obnoví politickou stabilitu s novým prezidentem/parlamentem/vládou v druhé polovině roku 2011 nebo začátkem roku 2012. Parlamentní volby jsou stále naplánovány na podzim tohoto roku a prezidentské volby krátce poté. Je možné, že nové vedení bude mít možnost dát impuls k ekonomické reformě, přestože bude jeho mandát obsahovat určité sociální požadavky (levné bydlení, zvýšení mezd, dotace, atd.), které mohou být v rozporu s nutnými pro-tržními reformami.
V případě tohoto pozitivního vývoje řádného demokratického transformačního procesu s omezenými nepokoji a pracovními manifestacemi by se makroekonomické indikátory začaly stabilizovat ke konci druhé poloviny roku a makroekonomická stabilita by poté nadále rostla.
Předpokládá se, že ekonomická aktivita se v roce 2011/2012 zotaví, pokud bude hladce pokračovat politický transformační proces. Úřadyv prvním návrhu rozpočtu odhadly růst na 3,5 %, který zůstal v druhémnávrhu nezměněn i přes zpřísnění fiskální politiky o více než 2 % HDP.
Krátkodobý ekonomický výhled pro egyptskou ekonomiku skýtá značná nebezpečí poklesu. Existuje riziko, že politická nejistota bude i nadále mít vliv na egyptskou ekonomiku, protože transformační proces se skládá z více klíčových fází (parlamentní volby, prezidentské volby, atd.), které mohou mít za následek rozčarování ve společnosti. Ta jsou potencionálním vodítkem k dalším nepokojům a překážkám ve zlepšování obchodních podmínek a v obnově turistického ruchu. Navíc zatím nebyly zcela potvrzeny půjčky od arabských států na pokrytí nedostatků externího financování, které byly vyčísleny (před schválením rozpočtu) na zhruba 11 miliard amerických dolarů. Tíha platební bilance by mohla eventuelně vést k oslabení směnného kurzu, což může mít za následek další politické akce a demonstrace. Zajištění egyptských finančních požadavků v celkové výši asi 600 miliard bude pro vládu velkou výzvou a případná likvidní omezení by mohla o to více zatížit egyptskou ekonomiku.
V případě negativního scénáře doprovázeného dalšími politickými nepokoji zabraňujícími jakémukoliv zlepšení obchodních podmínek, obnově důležitého turistického sektoru a dalšímu přítoku kapitálu v příštích 12–18 měsících by Egypt čelil problémům s financováním deficitu běžného účtu, což by mohlo vést ke krizi platební bilance v letech 2012/2013.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Káhiře (Egypt).
