V roce 2011 byl Egypt ve zprávě o vývoji světové konkurenceschopnosti 2011-2012 (The Global Competitiveness Report) vyhodnocen jako 94. země z celkového počtu 142 zemí (propad o 13 míst) s hodnotou indexu konkurenceschopnosti 3,9 na stupnici od jedné do sedmi. V roce 2010 byl Egypt 81. ze 139 zemí s indexem v hodnotě 4,0 a roce 2009 se umístil dokonce na 70. pozici při hodnocení 133 zemí světa s hodnotou indexu konkurenceschopnosti 4,0.
Světové ekonomické fórum hodnotí konkurenceschopnost zemí na základě dostupných statistických dat a celosvětového průzkumu názorů řídících pracovníků. Průzkum probíhal od února do dubna 2011 a zapojilo se do něj 14 000 manažerů z celého světa. Egyptským partnerem, s kterým při získávání a zpracování podkladů s autory studie úzce spolupracovala, bylo Egyptské centrum ekonomických studií (The Egyptian Center for Economic Studies).
Výsledná hodnota indexu konkurenceschopnosti Egypta je výsledkem srovnání celkem 12 základních ukazatelů ekonomické výkonnosti a podnikatelského prostředí země. Tyto ukazatele jsou rozděleny do tří skupin se zaměřením na tzv. základní předpoklady (instituce, infrastruktura, makroekonomické ukazatele a zdravotnictví a základní vzdělání), ukazatele efektivity a výkonnosti (úroveň vyššího vzdělání, využití potenciálu pracovních sil, úroveň rozvoje finančního trhu, velikost trhu, náročnost vstupu zboží na trh, technický vývoj) a ukazatele inovačních aktivit (přívětivost podnikatelského prostředí, inovace).
Podle studia má Egypt relativně dobré předpoklady být konkurenceschopný v oblasti základních předpokladů (index 4,2), ale zaostává v efektivitě výkonnosti (index 3,7) a v oblasti inovačních aktivit (index 3,3). Za hlavní nedostatky egyptského hospodářství z pohledu konkurenceschopnosti byly označeny problémy s využitím potenciálu pracovních sil, s rozsahem inovačních aktivit a problémy se stavem technického rozvoje a vývoje.
Samostatná kapitola ve studii Světového ekonomického fóra 2011–2012 byla věnována faktorům, které mají nejvíce negativní dopad na podnikání v hodnocené zemi. Bylo celkem vytipováno 15 možných faktorů a tyto byly na základě hodnocení respondentů známkou 1–5 ohodnoceny. Na základě tohoto průzkumu se ukázalo, že největšími bariérami pro podnikání v Egyptě jsou v současnosti politická nestabilita, následována nízkou odbornou kvalifikací pracovních sil, nedostatkem finančních prostředků, vysokou byrokracií a neefektivností práce státní správy.
Žebříček konkurenceschopnosti zemí sestavovaný Světovým ekonomickým fórem (WEF) nadále vede Švýcarsko. Na druhou pozici se dostal Singapur, který za sebe odsunul Švédsko. Na opačném konci žebříčku figurují Jemen, Angola, Haiti a Čad. ČR v roce 2011 38. místo s hodnotou indexu konkurenceschopnosti 4,52. Toto umístnění znamená pokles o 2 stupně oproti roku 2010.
Egypt mezi státy arabského světa a státy Severní Afriky v hodnocení figuruje ve druhém sledu za elitou, kterou tvoří státy GCC a Izrael (22.). Dle studie překvapivě ztrácí i na Tunisko (40.), Írán (62.) a Jordánsko (71.), ale umístilo se například před Sýrií (98.) a státy subsaharské Afriky, kromě Jižní Afriky (50.).
Studie Světového ekonomického fóra „The Global Competitiveness Report 2011–2012“ potvrzuje složitost ekonomické situace v Egyptě. Podklady k vypracování studia obsahují údaje z dubna a května roku 2011 a pouze částečně podchycují negativní ekonomický vývoj v zemi za období od ledna 2011 do současnosti.
Na druhou stranu studie dává solidní náměty ke koncepci, která by chtěla najít oblasti pro zlepšení stávající ekonomické situace v zemi. Je patrné, že nyní v Egyptě s ohledem na blížící se parlamentní a prezidentské volby není doba pro zpracování komplexní strategie pro zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti země, ale studie znovu upozorňuje na naléhavost situace.
Problémem zůstává, že koncepční řešení ekonomické situace, ve kterém se země nachází, je v debatách nových politických stran a jejich čelních představitelů zastoupeno minimálně. Země je sužována stávkami za zvýšení mezd a vládní program na tvorbu nových pracovních míst je zatím v nedohlednu.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Káhiře (Egypt).
