Z hlediska tvorby Exportní strategie ČR pro období 2006 až 2010 jsou důležité čtyři hlavní podmínky. Pozornost je kladena na udržení dynamiky a pozice České republiky na evropských trzích a na rozšíření exportu na nové rostoucí trhy. Další významnou podmínkou je nabízet českým firmám služby státu srovnatelné s nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie. Zavedením řízeného systému podpory investic do zahraničí a vývozu služeb se rozšíří obchodní splupráce.
V procesu tvorby exportní strategie byly identifikovány čtyři hlavní podmínky, jejichž naplnění je základem pro úspěšnou realizaci.
1. Udržení dynamiky a pozice ČR na evropských trzích
Export české ekonomiky je úzce teritoriálně koncentrován na EU (kam v roce 2004 směřovalo 85,9 % exportu a současně odtud pochází 71,8 % všech našich dovozů). Pokud bychom v současnosti podcenili aktivní působení na těchto trzích, může dojít ke ztrátě současné pozice. Proto bude těmto zemím i nadále věnována v rámci aktivit exportní strategie náležitá pozornost. Personální a finanční zdroje určené na podporu služeb státu v zemích EU nebudou sice zvyšovány, mohou však být flexibilně přesouvány vrámci zemí EU podle poptávky českých firem.
Pro zajištění stávající dynamiky českého exportu bude nezbytné „maximalizovat příležitosti“ na trzích EU. Kromě tradičních vývozů na tyto trhy může jít o účast českých firem ve veřejných zakázkách, dále o společné působení na zahraničním trhu formou aliancí a o přítomnost na trhu v roli subdodavatelů. Ke zvýšení přítomnosti na trzích EU dojde i cestou praktického naplňování dalších základních svobod jednotného vnitřního trhu, tj. pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob. Trh EU je mimořádně významný rovněž pro firmy, které začínají s vývozem.
2. Prosazení zájmů ČR na rostoucích trzích mimo EU
Předpokladem k naplnění vize exportní strategie je zvýšení exportu na nové trhy (podpořit změny v teritoriální struktuře českého exportu). Současné dominantní postavení EU znamená závislost exportu na ekonomickém vývoji vtéto oblasti. Lze předpokládat, že ze střednědobého hlediska bude export na trhy unie podvazován růstem nákladů výrobců v ČR. Zaměříme-li se na nové rostoucí trhy, a budeme-li tam efektivně působit prostřednictvím nástrojů exportní strategie, lze tuto závislost snížit. Pokud nedokážeme této příležitosti využít, lze očekávat nedostatečné využití vývozního potenciálu naší ekonomiky, vysoké náklady ušlých příležitostí našich firem i státu. Seznam prioritních teritorií bude pravidelně ročně aktualizován podle hodnocení zájmu českých firem a rozsahu příležitostí.
3. Nabídka špičkových služeb státu pro české vývozce
Cílem strategie je v roce 2010 nabízet českým firmám služby srovnatelné s nejvyspělejšími zeměmi EU (v kvalitě, intenzitě a rozsahu). Dojte tak k odstranění jedné z konkurenčních nevýhod, které čelí české firmy.
Tržně konformní podpora bude založena na koordinaci činností subjektů, sdílení informací, pravidelném hodnocení spokojenosti klientů, a na systémovém zjišťování požadavků české podnikatelské sféry. Realizované projekty exportní strategie budou směřovat k dalšímu zkvalitnění služeb poskytovaných exportérům, k rozšíření a sjednocení nabídky služeb a ke zvýšení komfortu obsluhy zákazníků. Z provedeného srovnání státem poskytovaných služeb vyplynulo, že nejvyšší efekty přinášejí asistenční služby vzahraničí. Proto je záměrem exportní strategie navýšení počtu zaměstnanců státu v zahraničí (posílením počtu ekonomických diplomatů, zástupců CzechTrade). Toto navýšení bude realizováno pouze zčásti zvýšením ekonomických diplomatů či zástupců CzechTrade vysílaných z ústředí, ale bude především kryto navýšením počtu místních sil, jak je obvyklé u všech vyspělých zemí. Zároveň se předpokládá, že dojde ke snížení počtu pracovníků v ústředí.
4. Podpora českých investic a vývozu služeb do zahraničí
Poptávka po zboží má své limity. Nevyužité příležitosti s velkým potenciálem pro české firmy jsou v segmentu exportu služeb a investic. S ohledem na legislativní a jiná omezení obchodu může být kapitálový vstup firem nejvhodnějším proniknutím na zahraniční trh. Přenášení výroby do zahraničí navíc posiluje konkurenceschopnost české produkce a přináší exportní příležitosti pro české firmy s vysokou domácí přidanou hodnotou.
Pokud jde o vývoz služeb na obyvatele [OECD2005], lze konstatovat, že se tento ukazatel v ČR od roku 1995 zvýšil o cca 17 %, zatímco u zemí EU-15 srovnatelných velikostí obyvatel o 25 až 50 %. V absolutních číslech jde o hodnoty 760 USD ve srovnání s cca 5417 USD (Rakousko) a 4000 USD (Nizozemí), případně 4300 USD (Belgie).
Obrázek 3 - Graf vývoje exportu služeb ČR na obyvatele (hodnoty exportu uvedené v USD)
V současnosti neexistuje řízený systém podpory investic do zahraničí a vývozu služeb. Zavedením tohoto systému a koordinací aktivit zúčastněných subjektů (MPO, MZV, EGAP, ČEB, CzechTrade, zastupitelské úřady) se výrazně rozšíří příležitosti pro rozvoj obchodní spolupráce a vzroste hodnota vývozu služeb a investic.
Důraz na export služeb a investic je běžný ve všech vyspělých státech. V rakouské proexportní strategii „GO International“ z roku 2004 jsou investicím a službám věnovány 4 z celkových 30 opatření. Důraz na export služeb je patrný také ve strategii irského „Department of Enterprise, Trade and Employment“.
Návrat na stránku Exportní strategie 2006 až 2010
