Účelem projektu je aktivně se podílet na tvorbě obchodní politiky Evropské unie a prosazovat zájmy České republiky. Pozornost bude zaměřena na zvyšování konkurenceschopnosti a na liberalizaci obchodu zbožím a službami. Součástí projektu je i obhajoba zájmů českých firem při jejich přístupu na trhy členských států EU.
Nové prvky ve srovnání s Koncepcí proexportní politiky 2003–2006:
- Aktivní ovlivňování společné obchodní politiky EU směrem k prosazování zájmů ČR
- Tvorba, vyhodnocování a aktualizace obchodní politiky v úzké spolupráci s podnikatelskou sférou formou Business panelu MPO.
Projekt: Usnadňování podmínek obchodu
Gestor: MPO
Realizuje: MPO, MZV, MZe
Zahájení: leden 2006
Účel: Prosazovat zájmy ČR a aktivně ovlivňovat společnou obchodní politiku EU a fungování jednotného vnitřního trhu EU
Cílový stav:
- Liberalizace obchodu zbožím a službami
- Odmítnutí protekcionismu v mezinárodním obchodě a nalezení řešení dopadů krize na mezinárodní obchod
- Mapování a odstraňování překážek a bariér pro český export
- Zjednodušení procedur v obchodě
- Zajištění ochrany proti nekalým obchodním praktikám
- Koordinované působení subjektů v zahraničí i doma
- Plné využití výhod vnitřního trhu
- Lobování za zájmy českých firem v zahraničí
- Kvalitní informační servis
- Poskytování ucelených řešení
Měřítka:
- Spokojenost podnikatelské sféry s výsledky obchodní politiky
- Snížení a odstranění tarifních i netarifních překážek obchodu
Po vstupu do Evropské unie převzala Česká republika vůči třetím zemím společnou obchodní politiku EU, na jejíž tvorbě, provádění a modifikacích se aktivně podílí (celní sazby, mezinárodní dohody o obchodu zbožím, službami, a dohody týkající se aspektů ochrany práv k duševnímu vlastnictví, opatření na ochranu obchodu, jakož i další úpravy regulačního typu ovlivňující obchod).
V rámci této politiky se ČR zaměřuje na další liberalizaci a tvorbu pravidel obchodu na půdě WTO a na sjednávání dvoustranných či vícestranných obchodních dohod preferenčního charakteru (uzavíraných jako doplněk k liberalizaci na mnohostranné úrovni).
Ve WTO jsou z hlediska zlepšení přístupu na trhy třetích zemí nejdůležitější probíhající mnohostranná obchodní jednání o rozvojové agendě Dohá (DDA), jejichž úspěšné završení přinese českým firmám řadu nových příležitostí. V rámci těchto jednání jsou pro Českou republiku nejvýznamnější tato témata:
- Liberalizace obchodu s průmyslovými výrobky a zlepšení podmínek pro vývoz služeb
- Posílení smluvně závazných pravidel obchodu s cílem usnadnit obchodování či zamezit nekalým praktikám obchodu a zvýšení ochrany práv k duševnímu vlastnictví.
Česká republika ovlivňuje tvorbu a provádění společné obchodní politiky aktivní účastí v orgánech Rady EU, z nichž nejdůležitější je Výbor pro obchodní politiku (dříve tzv. Výbor podle čl. 133). V rámci těchto orgánů zástupci ČR usilují, aby řešení a postupy přijímané v EU co nejvíce odrážely zájmy a potřeby českých firem a spotřebitelů. Dílčí projekty týkající se obchodně politických cílů vůči třetím zemím a prosazování obchodně ekonomických zájmů v EU jsou rozpracovány v samostatných strategických dokumentech MPO. V rámci definovaném EU ČR i nadále realizuje aktivní hospodářskou politiku ve svých bilaterálních vztazích.
K aktivnímu ovlivňování pravidel světového obchodu směrem ke zlepšení pozice ČR ve světové ekonomice využívá ČR členství v mezinárodních ekonomických organizacích. Kromě prioritních WTO a OECD je možné využívat pro účely obchodní politiky i IMF, IBRD, EBRD, UNCTAD, EHK.
Realizace projektu je v gesci MPO ve spolupráci s MZV a ostatními ministerstvy a organizacemi. Účinným mechanismem, napomáhajícím tvorbě obchodní politiky a jejím diskusním fórem je Business panel Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. V jeho rámci a na základě partnerského vztahu s podnikatelskou sférou jsou aktuální témata pravidelně aktualizována. Zástupci podnikatelů se na tomto fóru mohou vyjadřovat k problémům a přispívat svými náměty k jednáním o obchodní politice na mezinárodních fórech.
Zastupitelské úřady v zahraničí a jejich obchodně ekonomické úseky mají významnou roli při prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR. Náplní jejich činnosti je podpora národních orgánů a institucí a dalších subjektů při rozvíjení bilaterálních kontaktů, zjišťování skutečností významných pro přípravu národních stanovisek a podkladů, předávání a výměna informací, lobování při prosazování věcí prioritního zájmu a rozvoje hospodářské spolupráce.
Základním měřítkem pro hodnocení je spokojenost podnikatelské sféry s výkonem obchodní politiky a míra pokroku ve snížení a odstranění překážek obchodu. Hodnocení projektu se provádí 2 x ročně.
Vzhledem k prohlubující se hospodářské krizi čelila v roce 2009 světová ekonomika nebezpečí protekcionismu a zavádění restriktivních obchodních opatření. Propad světového obchodu byl enormní. ČR využila svého předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009 k prosazování liberální obchodní politiky a otevřenosti Evropské unie vůči třetím zemím i v rámci jednotného vnitřního trhu. Činnost se zaměřila zejména na:
- monitoring protekcionistických opatření, snaha o jejich odstraňování a podpora další liberalizace obchodu;
- posilování konkurenceschopnosti českých firem a vytváření podmínek pro jejich snazší pronikání na třetí trhy;
- uvolnění přístupu pro suroviny a komponenty z třetích zemí na trh EU;
- zabránění zneužívání nástrojů na ochranu obchodu (např. antidumpingu).
Cíle a činnost projektu vychází z koncepčního dokumentu „Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR v EU“. S ohledem na mechanismus Společné obchodní politiky („SOP“) jsou cíle naplňovány především prostřednictvím orgánů EU. Zejména během svého předsednictví v Radě EU měla ČR prostor určovat její prioritní zaměření.
Dlouhodobě dochází k posilování vnitřního trhu EU, kde se ČR profiluje jako velmi aktivní hráč. Důkazem toho může být například fakt, že ČR jako jedna z prvních členských zemí EU implementovala směrnici o službách na vnitřním trhu, která výrazně posiluje myšlenku 4 svobod na vnitřním trhu EU.
Snaha ČR o liberalizaci mezinárodního obchodu se odrážela také v přístupu ČR k jednáním na půdě Světové obchodní organizace („WTO“). ČR usilovala v průběhu celého roku 2009 a zejména v době svého předsednictví v Radě EU o dosažení rozhodujícího pokroku v jednáních o tom, jakým způsobem bude dále liberalizován obchod zemědělskými a nezemědělskými výrobky a službami. ČR má zájem na tom, aby jednání známá jako Rozvojový program z Dohá byla úspěšně a pokud možno co nejdříve ukončena a aby byl na základě těchto jednání posílen transparentní mnohostranný systém mezinárodního obchodu. V podmínkách světové finanční a ekonomické krize se ukázalo zajištění těchto úkolů jako obtížnější, než se původně předpokládalo. Přesto bylo potvrzeno, že cesta další liberalizace světového obchodu je jedním z významných prostředků k překonání této krize. Tento přístup ČR, společně s EK a dalšími členskými státy EU, uplatňovala i na 7. Konferenci ministrů členských zemí WTO, která se konala na přelomu listopadu a prosince 2009 v Ženevě.
ČR zároveň vychází z principu, že bilaterální dohody tvoří důležitý doplněk multilaterálních jednání a že i prostřednictvím těchto dohod může a musí usilovat o získání lepšího přístupu na zahraniční trhy a usnadnění obchodu. Během svého předsednictví v Radě EU podporovala ekonomickou integraci jako důležitý signál v době ekonomické krize. Mezi výrazné úspěchy ČR patří zahájení jednání o bilaterální dohodě o volném obchodu s Kanadou a posun k rychlému dokončení jednání o obdobné dohodě s Jižní Koreou.
Důležitým a poměrně novým prvkem zvyšování konkurenceschopnosti je zajištění snazšího přístupu podniků ke vstupům do výroby. Zde orgány státní správy mohou výrazně pomoci českým výrobcům asistovat při přípravě, podávání i prosazování žádostí o dovoz surovin a komponentů do EU se sníženým clem. V rámci projektu byla na základě žádostí ČR prodloužena platnost 46 stávajících suspenzí cla a suspendována dovozní celní sazba u 4 dalších surovin či komponentů (3 z chemického průmyslu a 1 z elektrotechnického). Celkové nevybrané clo, tj. úspora dovážejících firem, představuje každoročně desítky milionů Kč. Pro období od 1. 1. 2010 bylo ČR předloženo 9 úspěšných žádostí o dočasnou suspenzi cla (7 z automobilového průmyslu a 2 z elektrotechnického).
