Ve dnech 28. května až 3. června 2011 probíhá v Helsinkách akce celosvětového významu, zaměřená na podporu podnikání v oblasti znalostní ekonomiky. Hlavními organizátory jsou Světová banka (WB), International Finance Corporation (IFC), Information for Development Program (infoDev) a Ministerstvo zahraničních věcí Finska (MZV). Významnou podporu poskytla Nokia. Fórum přitáhlo pozornost zhruba 500 odborníků z 80 zemí.
Fórum otevřel ministr zahraničního obchodu a rozvojové spolupráce Paavo Väyrynen. Zdůraznil, že Finsko patřilo celou dekádu mezi inovační mocnosti. Inovační potenciál se snížil po té, co Nokia začala ztrácet pozice. Pozornost je upřena na asijské a africké země, jejich rozvoj je přímo úměrný dosažitelností telekomunikačních prostředků.
Esko Aho (bývalý finský premiér) vymezil pojmy inovace a imitace (innovators and immitators). Odmítl běžné tvrzení, že imitace není hybnou silou rozvoje a dokladoval to na příkladu Číny a Indie, které se v 70. letech 20. století neměly šanci se rozvíjet, protože neměly dostatek vlastní mědi na výrobu tištěných spojů.
V 90. letech Nokia předpověděla, že spotřeba mobilních telefonů na přelomu tisíciletí nepřesáhne 50 milionů. Skutečnost? 700 milionů prodaných kusů. Inovace a technologická kreativita posunula svět rychle dopředu. Dnes obyčejný člověk ovládá technologickou kapacitu, kterou obsahoval lunární model při přistání na Měsíci v roce 1969.
Výzvy podle Aha jsou poptávka po „smart“ (chytrých) technologiích, další rozvoj počítačů a jejich universalita, ekosystémy (business&innovation), demokracie a její rozvoj (pilotní projekt v JAR). Inovace vyžadují propojení soukromé a veřejné sféry (PPP). Inovace jsou postaveny na vizi, architektuře, přebírání rizik. Imitovat lze bez rizika, inovace nesou značný podíl rizik.
Erik Hersman (Global TED, iHub, Keňa) zahájil provokativní větou, že inovacím se daří tam, kde jsou volná pravidla, rozpočet na inovace nízký a vláda nekonsistentní. Vysvětlení jeho úvahy tkví v předpokladu, že když se státu daří, jsou firmy pohodlné. Vztah úspěšných inovací a inkubačních center Hersman znázornil na pyramidě: čím širší základna, tím větší naděje na úspěch. Pekka Himanen z University of Art and Design, Helsinky rozvedl tezi, že největším hybatelem globální společnosti je „síla chtít dosáhnout změny“. Rozvoj lidstva je otázkou uznání práva na důstojnost individuí. Jako příklad uvedl Silicon Valley, jehož výborná pověst jako světového centra inovací je v rozporu s faktem, že v Kalifornii žije pětina obyvatel pod hranicí chudoby.
Podle Himanena nejsou inovace a prosperita pouze nákladem, ale investicí, která se vrátí. Finsko je jasným příkladem. Současný trend v Evropě (částečně vysvětlující ztrátu konkurenceschopnosti) potvrzuje, že nikdo nechce hovořit o případném neúspěchu. Himanen zakončil vystoupení bonmotem: úspěšný je ten, kdo se pohybuje od neúspěchu k neúspěchu bez ztráty entusiasmu.
Následná panelová diskuze přinesla velmi rozdílné pohledy zástupců z 6 zemí na konkurenceschopnost průmyslu v systému inovací. Výběr názorů předních expertů na inovace:
- Brazílie: země si vybrala klíčové sektory a těm věnuje pozornost (letecký průmysl a výroba ethanolu). Výzkum je transformace peněz ve vědomosti, inovace je transformace vědomostí do peněz.
- Finsko: inovace nejsou samoúčelné – cílem je rozvoj společnosti a vyšší životní úroveň. Spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem brzdí ideologické překážky a různý přístup politických stran k inovacím. V současné době, kdy řada zemí se potýká napjatými rozpočty, podíl veřejného sektoru na podpoře inovací klesá.
- Chile: Stát vyhlásil dlouhodobou inovační strategii do roku 2020, jejíž hlavní změnou je přechod od vertikálních priorit k horizontálním. Podpora vybraným sektorům nebyla efektivní, například zemědělské firmy jsou úspěšnými novátory.
Hlavním hostem Kulatého stolu na téma Státní politika podpory inovací byl Jorma Julin, generální ředitel sekce rozvojové politiky MZV. V úvodu se Julin vrátil do historie. Před 15 lety vznikala inovační strategie, první plody sbírala koncem 90. let. Stát vytvořil příznivé prostředí (deregulace, pobídky), ve kterém se dobře dařilo jak velkým firmám (Nokia) tak i SMEs.
Podle infoDEV zasáhnou inovační procesy v příštích pěti letech 80 ekonomik světa a cca 27 mil. podnikatelů do věkové hranice 34 let.
Zástupci 15 zemí (převážně asijských a afrických), kteří se zúčastnili kulatého stolu, vyjmenovali největší výzvy svých vlád ve vztahu k inovacím: nedostatek financí, měření efektu inovací, vytváření pracovních míst, inovace musejí být „taženy“ zájmem spotřebitele, vysoká nezaměstnanost mladých lidí, průhlednost financování, neexistující právní rámec, komercionalizace R&D, inkubátory nemají výsledky, země by si měly volně kupovat nechráněné patenty, atd.
Podle Julina musí vláda vést dialog s firmami a směrovat prostředky do efektivních sektorů. Tzv. „innovation culture“ se týká v převážné kvality vzdělání. Ve Finsku je základní školství na dobré úrovni, střední a vysoké se potýká s řadou problémů (dlouhá doba studia, nedostatek technicky vzdělaných lidí, „útěk“ studentů k jiným oborům). Finsku pomohla důkladná deregulace telekomunikačního sektoru. Úspěšné inovace jsou průsečíkem uskutečněných vizí státní strategie a eliminací rizik s ní spojených.
Čtvrté globální fórum pod hlavičkou Světové banky se koná za značné pozornosti vládních institucí a odborné veřejnosti. Tématicky fórum oslovilo především rozvíjející se země z Asie a Afriky. Jako „lektoři“ vystoupili evropské země a USA. Přesto i v případě zkušených (a bohatších) států platí, že inovační procesy se v době recese pozastavily a jejich efekt se oddálil. Inovace a technologický vývoj však není jen otázkou velkých firem, i v malých firmách lze podnítit a podpořit intelekt. Malé státy se přiklánějí k horizontální podpoře, to znamená umožnit všem firmám dosáhnout na podpory ze státních zdrojů.
Pro českou státní správu, instituce a firmy samotné platí, že bez vizí a rizik jsou inovace nemyslitelné. Příklad Finska ukazuje, že i malá země může dosáhnout na vrchol pyramidy úspěchu. Z finského příkladu lze těžit, a proto jsou česko-finské technologické dny, jejichž 3. ročník se připravuje na příští rok do Helsinek oboustranně prospěšné.
Další informace:
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Helsinkách (Finsko).
