Unikátní supervýkonný laser ELI (Extreme Light Infrastructure) bude instalován ve špičkovém výzkumném komplexu v Dolních Břežanech nedaleko Prahy. Projekt za téměř sedm miliard korun schválila Evropská komise.
Bude financován z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). V programovacím období 2007-2013 z něho může Česko čerpat na vědecké projekty přes dvě miliardy eur (víc než 48 mld. Kč). Provoz centra by měl být zahájen začátkem roku 2016. Na projektu ELI spolupracuje 40 výzkumných institucí z 13 zemí EU. U nás má stát jedna ze tří částí infrastruktury s názvem ELI Beamlines – nejvýkonnější laser světa. Jeho výkon by měl být až stokrát větší, než jaký mají dosud největší zařízení tohoto druhu. ELI má v ČR na starosti Fyzikální ústav AV ČR, který náš stát zastupuje v konsorciu ELI-PP (ELI Preparatory Phase) a koordinuje národní konsorcium ELI-CZ (14 tuzemských univerzit a výzkumných ústavů). Další dvě vědecká centra s odlišným zaměřením postaví unie v Maďarsku a Rumunsku.
Podle Ministerstva školství patří mezi technologie a projekty, u kterých se očekává dlouhodobý ekonomický přínos, především nové techniky pro lékařské zobrazování a diagnostiku, radioterapii a léčbu rakoviny, nástroje pro vývoj a testování nových materiálů, nové techniky pro nakládání s radioaktivním odpadem apod. Vědci se v Dolních Břežanech budou zabývat také některými aspekty termojaderné fúze. V českém laserovém centru budou působit přední světoví vědci, včetně českých odborníků, kteří se díky výstavbě unikátního objektu rozhodli vrátit ze zahraničí a pracovat v něm. Ministerstvo také očekává, že se tím zamezí odlivu vědců z ČR; v centru najdou uplatnění v oborech od laboratorní astrofyziky přes medicínu až po chemii nebo biologii. Pro mladé vědce se v rámci ELI otevřou speciální studijní programy, zaměřené např. na fyziku plazmatu, optiku nebo fyziku extrémních částic. Setkávání se všemi bude velkým přínosem i pro vysokoškolské studenty.
Podle zmocněnce ČR pro ELI Vlastimila Růžičky nehrozí, že by se v centru dělala „věda pro vědu“. Měl by se tam např. vyvíjet nejintenzivnější laserový urychlovač, který má být používán k léčbě rakoviny. Bude se tam provádět nejen základní, ale i aplikovaný výzkum.
Podle některých vědců a i ekonomů má ale výstavba podobných center i jistá rizika. Do budoucna se mohou ukázat jako obtížně finančně udržitelná, a ohrozit tím i současné vědecké instituce. Jejich nesystémové budování a řízení by vedlo k velké neefektivnosti a nepředvídatelnosti situace výzkumných organizací včetně vysokých škol.
Na schválení totiž v Bruselu čeká dalších pět obřích vědecko-výzkumných projektů z ČR. V Brně by měl za 6,5 mld. Kč vyrůst Středoevropský technologický institut (CEITEC) zaměřený na biomateriály a robotické systémy využitelné při náročných operacích. A také Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) za zhruba pět miliard korun. U Vestce u Prahy vznikne Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, další na řadě je Udržitelná energetika Centra výzkumu ŘEŽ za 2,45 mld. Kč. V Ostravě pak superpočítačové centrum IT4Innovations za 1,8 mld. Kč.
Zdroj: Převzato z časopisu Podnikatel – podnikatelský list pro Českou republiku, vydávaném společností PROFIL Brno, s.r.o.
