Relativně novými skupinami majetkových sporů, které řeší Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR jsou spory vyplývající z globalizujícího se podnikání a spory vznikající v prostředí internetu. O výhodách, jež nabízí při řešení těchto sporů právě Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR hovoří v rozhovoru JUDr. Marie Moravcová, tajemnice rozhodčího soudu, a Mgr. Tereza Bartošková, asistentka sporů o doménová jména.
Rozhodčí soud před několika lety obhajoval svou prestiž, a zejména propagoval své možnosti – osvěta byla nutná, protože mnoho firem i jednotlivců o jeho možnostech a využití pro řešení soudních sporů nevědělo. Jak je tomu dnes?
JUDr. Marie Moravcová
Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR je jediným stálým rozhodčím soudem v České republice s neomezenou místní a věcnou příslušností. Z toho také vyplývá, že může rozhodovat všechny spory, které jsou v rámci našich právních předpisů svěřeny do rozhodovací pravomoci rozhodcům. Navíc bylo posíleno postavení našeho Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR sjednocujícím právním názorem Nejvyššího soudu, který cituji: „...pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, ale v této souvislosti jen odkazuje na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná pro obcházení zákona, a to podle § 39 OZ. Nebo-li pokud subjekt, který není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, vykonává takové činnosti spadající podle zákona o rozhodčím řízení výlučně do působnosti stálých rozhodčích soudů, jde o zcela zřejmý a logicky odvoditelný úmysl obcházet zákon a o nastavení podmínek vzbuzujících pochybnosti o nestranném a předvídatelném rozhodování. Nelze mít ani za to, že by se účastníci byli dohodli na tom, že by jejich případný spor řešil rozhodce ad hoc, neboť žádný takový rozhodce nebyl v rozhodčí smlouvě přímo uveden, tedy jasným a zákonu odpovídajícím způsobem nebyl stanoven způsob, jak by příslušný rozhodce měl být určen.“
Lze zmínit, jaká úspěšná řešení má Rozhodčí soud za sebou?
JUDr. Marie Moravcová
Rozhodčí soud v loňském roce dosáhl hranice, kdy bylo podáno více než 3000 podání, neboť musíme vzít v úvahu nejen počet sporů řešených v „klasickém“ rozhodčím řízení, ale také spory o domény, spotřebitelské spory a samozřejmě i spory, jejichž řešení bylo zahájeno na úrovni řízení smírčího. Rozhodčí soud v březnu tohoto roku publikoval v Obchodním věstníku Řád pro vnitrostátní úhradové spory ve zdravotnictví a předpokládáme, že první spory v této oblasti by mohly být zahájeny na podzim.
Současně bych chtěla informovat o další aktivitě Rozhodčího soudu – a to sportovní arbitráži. Tento projekt je na začátku, zahajujeme jednání se zainteresovanými subjekty a snad najdeme i příležitost seznámit čtenáře vašeho časopisu s dalšími aktivitami Rozhodčího soudu v této zajímavé oblasti.
Chystají se změny v legislativě, které by posunuly možnosti uplatnit rozhodčí řízení dále? Aby bylo využitelné ve větším záběru? A aby ještě více sloužilo praxi?
JUDr. Marie Moravcová
Chystané změny v legislativě vedou i k tomu, že Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR se aktivně zúčastňuje prací na legislativních úpravách zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. V návaznosti na tyto změny bude novelizován i Řád a Pravidla o nákladech rozhodčího řízení, ve kterém se promítnou nejen tyto legislativní úpravy, ale také úpravy připravované předsednictvem Rozhodčího soudu za podpory a široké diskuze rozhodců tohoto Rozhodčího soudu. Předpokládáme jeho vydání ke konci tohoto kalendářního roku tak, aby mohl nabýt účinnosti začátkem roku 2012. Snažíme se, aby tyto chystané změny přiblížily rozhodčí řízení většímu počtu klientů.
Proč se některé firmy ze zásady brání mít ve svých smlouvách rozhodčí doložku?
Mgr. Tereza Bartošková
I přes neustálou propagaci a odborné semináře o rozhodčím řízení se některé firmy brání zakotvení rozhodčích doložek v určitém typu smluv, případně nechtějí, aby spor byl rozhodován u našeho RS. Příčinou je ve většině případů neznalost práce s rozhodčí doložkou a také představa o tom, že zahraniční rozhodci jsou lepší než ti, kteří rozhodují pod hlavičkou našeho RS. Proto je neustále třeba zdůrazňovat důležitost práce s textem rozhodčí doložky, která je základem pro řešení sporu u RS. Máte-li zájem dobrat se rychlého rozhodnutí sporného případu, pak je rozhodčí řízení tou nejlepší cestou. Strany ovlivňují rychlost tohoto řízení, složení senátu, místo, kde se řízení bude konat a dále se mohou dohodnout, že chtějí, aby spor byl rozhodován podle zásad spravedlnosti, aby rozhodčí řízení probíhalo bez ústního jednání jen na základě písemných podkladů a aby rozhodčí nález byl vydán bez odůvodnění.
Mohla byste zopakovat výhody rozhodčího řízení v porovnání s klasickým státním soudním řízením?
Mgr. Tereza Bartošková
Výhodou rozhodčího řízení je především jeho dostupnost, rychlost, efektivita a neformálnost. RS může rozhodovat jakékoliv arbitrovatelné spory bez ohledu na místní a věcnou příslušnost, rozhodčí nález je vykonán v zahraničí v souladu s Newyorskou úmluvou ve více než 140 státech světa bez větších problémů. Rozhodčí řízení je neveřejné, rozhodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých s dozvěděli v souvislosti s výkonem funkce rozhodce, pokud nebyli této povinnosti zproštěni. Není možné odvolání, pokud si v rozhodčí doložce strany nedomluví přezkum rozhodčího nálezu, což je jakási druhá instance, nicméně se tím ztrácí jedna z dříve uvedených výhod, a to je rychlost řízení a ekonomická dostupnost. Výhodou je možnost toho, že spor z určité oblasti práva budou rozhodovat odborníci v té dané oblasti, např. že spor ze směnky bude rozhodovat odborník na směnečné právo. Má strana takové možnosti u obecného soudu?
Rozhodčí soud se zabývá zejména spory majetkové povahy. Ale také má ve svém portfoliu duševní vlastnictví, například internetové domény apod. Co všechno je tedy v jeho kompetenci?
Mgr. Tereza Bartošková
V internetových doménách máme skutečně široké kompetence, lze u nás podat žalobu o doménové jméno .cz, .eu, .com, .org a o řadu dalších. Okolnosti, za kterých můžete tuto možnost uplatnit, se ovšem liší podle té které domény.
U domény .cz je to například situace, kdy někdo registrací nějaké domény zasáhl do práv k vašim ochranným známkám či jeho jednání naplňuje znaky nekalé soutěže. U domény .eu pak stačí, že máte k danému označení nějaké oprávnění a protistrana žádné nemá. U .com a dalších domén musíte však navíc prokázat, že protistrana jednala ve „zlé víře“. Zjednodušeně řečeno, pokud si někdo bez jakéhokoliv oprávnění zaregistruje doménu, ke které máte naopak právo vy, můžete se tomu prostřednictvím žaloby k Rozhodčímu soudu bránit. Je to rychlejší, účinnější a v řadě případů také levnější způsob, jak se s takovou situací vypořádat, než vést soudní řízení třeba i v úplně jiné části světa.
Ostatně – co je nového na poli domén?
Mgr. Tereza Bartošková
Doménový svět je oblastí, která se neuvěřitelně rychle vyvíjí. Možná jste sami zaznamenali například to, že řadu domén si již lze zaregistrovat nejen ve standardní latince bez háčků a čárek, ale také v národních znakových sadách. To otevírá novou dimenzi internetu zejména asijským uživatelům. V české doméně .cz tento posun prozatím realizován nebyl, jelikož správce české domény v pravidelných průzkumech, které uskutečňuje, stále nezaznamenal zájem o takovou změnu. Zásadní novinkou ale bude zavedení nových druhů generických domén, kdy tyto již nebudou omezeny na několik vyvolených známých kombinací jako .com, .net atd., ale budou rozšířeny podle zájmu potenciálních správců domén. Společnosti, které projdou příslušnou schvalovací procedurou, budou pak moci provozovat svou doménu dle vlastního návrhu a výběru.
Nastane-li situace, kdy se firmy rozhodly soudit, a jedna ze stran uvažuje o rozhodčím řízení, jak má dále postupovat?
JUDr. Marie Moravcová
Rozhodčí doložka je docela dobrý nástroj pro vyhodnocení postavení a úmyslů smluvního partnera. Musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná a písemná forma je zachována i v případě, je-li rozhodčí doložka sjednána elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které ji sjednaly. Jestliže jde při uzavírání kontraktu oběma stranám o to, aby v případě, že spor vznikne, byl co nejrychleji vyřešen, pak obě strany logicky dojdou k závěru, že by smlouva měla obsahovat rozhodčí doložku. A z hlediska posouzení subjektu, který by měl případný spor rozhodovat, by se obě strany měly dohodnout na stálém institucionálním soudu – tj. na Rozhodčím soudu při HK ČR a AK ČR. Má tradici, má své postavení v rámci vnitrostátní i mezinárodní arbitráže, má dostatečný počet fundovaných rozhodců, má jasně stanovený řád a pravidla, každý si může spočítat, jak velký poplatek zaplatí, kdy může vzít a za jakých podmínek žalobu (protižalobu) zpět, a zejména má dobře fungující zázemí. Kde jinde vám na váš dotaz odpoví elektronicky během několika hodin, poradí na telefonu a v případě složitějšího řešení se domluvíte na konzultaci?
A co musí udělat občan, který by rád použil Rozhodčí soud k vyřešení sporu například o dědictví, o byt?
JUDr. Marie Moravcová
Spory, které se v rozhodčím řízení rozhodují, musí být arbitrovatelné – jedná se o spory majetkové, u nichž by byl jinak oprávněn rozhodovat soud, a u nichž lze o předmětu sporu uzavřít smír. V rozhodčím řízení nelze rozhodovat spory vzniklé v souvislosti s výkonem rozhodnutí a spory vyvolané prováděním konkurzu nebo vyrovnání. Dále z povahy věci vyplývá, že v rozhodčím řízení nelze rozhodovat spory, které se například týkají statusových záležitostí, vyloučení společníka ze společnosti, řízení o dědictví, o neplatnost manželství, určení otcovství atp. Na druhou stranu je však možné rozhodovat spory o převodu obchodního podílu, o vyklizení nemovitosti, bytu, a např. spory o právní nárok k nemovitostem či některé nároky z pracovněprávních vztahů. Vždy však musí strany vědět, že podpisem rozhodčí doložky se dobrovolně podvolují pravomoci soukromoprávního subjektu.
Rozhodčí doložku může uzavřít každý právní subjekt, právnická či fyzická osoba, subjekt veřejného práva a lze ji uzavřít i za účelem nahrazení konkrétního obsahu smlouvy (smlouvy o smlouvách budoucích). Ten, kdo bude chtít použít rozhodčí doložku v jakékoliv smlouvě, by si měl přečíst naše webové stránky www.soud.cz, a v případě nejasností zavolat či napsat. Jestliže bude spokojen s vysvětlením, pak mu nic nebrání text uvedený na našich webových stránkách do smlouvy napsat.
Převzato z časopisu PROSPERITA. Autor článku: Eva Brixi
