Indie za posledních 10 let vykázala vysoký ekonomický růst a spolu s Čínou jsou nadále nejrychleji rostoucími ekonomikami světa. Moderní technologie jsou neustále na vzestupu, přibývá kvalifikovaných pracovníků a stoupá počet dolarových milionářů. Tržní principy jsou stále prohlubovány, spolu s tím se rozvíjí soukromý sektor.
Indie je druhou nejlidnatější zemí světa s desátým nejvyšším nominálním HDP na světě, jehož výše každoročně stoupá. V paritě kupní síly však HDP na jednoho obyvatele činí 1 265 dolarů, v Česku 18 288 dolarů. O vzestupu indického průmyslu v posledních letech svědčí např. nárůst a rozvoj automobilového průmyslu. Za rok 2010 bylo v Indii vyrobeno přes 3,5 miliónů nových vozů, což je o třetinu více než v roce 2009. Indie je tak po Číně, Japonsku, USA, Německu, Koreji a Brazílii sedmým největším automobilovým producentem světa.
Dalšími důležitými exportními obory jsou textilní průmysl, chemický průmysl, ocelářský průmysl, těžba nerostných surovin, ale také informační technologie, které se stávají klíčovým národním oborem. Indie je významným centrem právě v informačních technologiích, mnohé světové firmy sem přemisťovaly své činnosti. Nejvíce lidí však dosud pracuje v zemědělství. Nezaměstnanost se v posledních třech letech pohybuje mezi 8,5 % až 10 %.
Růst i v krizi
Indie vykazovala přibližně 8% ekonomický růst i během krizových let, důvodem byla zvýšená domácí poptávka a technologický rozvoj. Současně je však v Indii nadále vysoká korupce, byrokracie, nefunkční soudní systém, slabé právní prostředí a přílišná regulace podnikání. Vysoká inflace v posledních letech navíc představuje významné riziko pro makroekonomickou stabilitu země. Roční inflace za rok 2010 dosáhla 9,22 %. V posledních letech výrazně vzrostl i veřejný dluh, který dosahuje již 72 % HDP. Přestože tedy ekonomické hodnocení Indie ve všech renomovaných žebříčcích stoupá, např. hodnocení Česka je lepší.
Česko má 38. nejkonkurenceschopnější ekonomiku za rok 2011, jak vyplývá ze zprávy Světového ekonomického fóra „The Global Competitiveness Report 2011 – 2012“. Indii patří 58. místo. Horší hodnocení má Indie především v oblasti institucí, infrastruktury, zdravotnictví a v makroekonomické stabilitě. V Česku jsou 63. nejlepší podmínky k podnikání, jak vyplývá ze studie Světové banky „Doing Business 2011“, Indii patří až 134. místo. Ekonomická svoboda v Česku je dle poslední zprávy společnosti The Heritage Foundation „2011 Index of Economic Freedom“ 28. nejvyšší na světě. Indii patří až 124. místo.
Nejdůležitější daně
Daňový rok v Indii je od 1. dubna daného roku do 31. března následujícího roku. Fyzická osoba mající příjmy z podnikání musí podat daňové přiznání do 31. října, opožděné přiznání znamená vysokou pokutu. Zaměstnanci daňové přiznání nepodávají. Měnou je indická rupie (INR). Celkové zdanění v Indii je podstatně nižší než v členských zemích OECD či EU. Celkové zdanění v Indii dosahuje 18 % k HDP (obdobná hodnota jako v Číně), v USA a Japonsku 27 % k HDP, v Česku 36 % k HDP, v Německu 41 % k HDP.
Daň z příjmů fyzických osob
V Indii je zavedeno progresivní zdanění, čím vyšší příjem, tím vyšší efektivní sazba daně (tj. poměr daně ke zdanitelnému příjmu). Daňoví rezidenti daní v Indii také příjmy z ostatních zemí. Daňovým rezidentem je občan, který pobývá v Indii nejméně 182 v daňovém roce nebo nejméně 60 dní v daňovém roce a současně nejméně 365 dní ve 4 předchozích letech.
U zdanitelného příjmu nad 1 000 000 INR platí občané 10% daňový příplatek. Bohatí občané dále odvádí daň z majetku, jestliže hodnota jmění převyšuje 3 000 000 INR (46 606 €). Sazba daně z majetku je 1 % z čistého majetku. Základ daně lze snížit např. o příspěvky na důchodové a životní pojištění (max. 100 000 INR), příspěvky zdravotního pojištění (max. 15 000 INR) nebo o léčebné výdaje (max. 40 000 INR).
Povinné pojištění
Zaměstnavatelé jsou povinni odvést za svého zaměstnance daň a sociální pojištění. Příspěvek zaměstnavatele na národní pojištění je 4,75 % z platu nebo mzdy zaměstnance. Zaměstnanci přispívají 1,75 % ze svého platu. Dále zaměstnavatelé odvádí za svého zaměstnance příspěvek do penzijního fondu ve výši 12 %, zaměstnanci 10 % až 12 % ze svého platu.
Daň z příjmů právnických osob
Domácí společnosti odvádí na dani z příjmu právnických osob méně než zahraniční. Proto se některým společnostem vyplatí registrovat firmu v Indii. Sazba daně pro domácí firmy je 30 %, pro zahraniční 40 %. Dále musí firmy počítat s místním příplatkem a vzdělávací daní. Kombinovaná sazba daně je tak 33,22 % pro místní firmy a 42,23 % pro zahraniční firmy.
Daň z přidané hodnoty a prodejní daň
Standardní sazba daně z přidané hodnoty je 12,5 %, jsou však zavedeny i snížené sazby DPH (4 % a 1 %). Povinnost k registraci DPH mají plátci daně s ročním obratem nad 500 000 INR (7 768 €). Přiznání k dani se podává měsíčně nebo čtvrtletně. Dále je nutné počítat s daní z prodeje ve výši 2 %, která je uložena na převod mezi jednotlivými indickými státy.
Vybrané ostatní daně
Daň z nemovitosti se mezi jednotlivými indickými státy liší. V Dilí se pohybuje od 6 % do 10 %. Kapitálové zisky jsou rozděleny na dlouhodobé (sazba daně 20 %) a krátkodobé (15 %). Při splnění zákonných podmínek jsou některé kapitálové zisky od daně osvobozeny. Zvláštní 3% vzdělávací daň je vybírána z celkové daňové povinnosti.
Letí high-tech obory
Obrovský indický trh je šancí pro mnoho výrobců a nabízí netušené možnosti, prosadit se na něm je však velice obtížně a ne každému se to podaří. Je zapotřebí počítat s rozšířenou byrokracií a netransparentním prostředím. Schválení podléhá řada devizových či kapitálových transakcí. Nejperspektivnější pro zahraniční investory jsou v současné době především high-tech obory, informační technologie či domácí obchod a distribuce. Zahraniční investice do nemovitostí jsou však omezeny, stejně jako jsou limitovány investice v určitých oblastech a odvětvích. «
Prameny: The Worldbank „Doing Business 2011“, The Heritage Foundation „2011 Index of Economic Freedom“, Global Property Guide India, Worldwide Tax India, World Economic Forum „The Global Competitiveness Report 2011-2012“.
Převzato z časopisu KOMORA.cz, vydávaném Hospodářskou komorou České republiky, autor: Petr Gola, odborník na daňové systémy.
