Předstihne jednou sebevědomá Indie Japonsko? 

Západní svět sice připouští rychlý hospodářský růst Indie, ale ostražitě hledí především na Čínu. Přitom podle expertů není vůbec jasné, který asijský obr bude rychlejší a úspěšnější.

Kdo se prosadí ve „století Pacifiku“?

Západní svět sice připouští rychlý hospodářský růst Indie, ale ostražitě hledí především na Čínu. Přitom podle expertů není vůbec jasné, který asijský obr bude rychlejší a úspěšnější. Stačí se podívat na taková města, jako například Béngalúr. Uvidíte mrakodrapy největších světových bank, moderní výzkumné ústavy či haly sterilně hermetizovaných továren na polovodiče a softwarové počítačové programy, jež nyní úspěšně konkurují evropským a americkým výrobcům. Respekt si zaslouží i indický letecký a kosmický průmysl s vlastními raketovými nosiči či telekomunikační družice, které vysílají vzdělávací programy do každé vesnice a školní třídy. Návštěvníka překvapí moderní sídliště s obchodními centry, rychle se rozšiřující dálniční síť a na rozdíl od českých drah ziskové železnice.

Podobně jako Čína je Indie obrovským odbytištěm pro spotřební zboží i investiční celky. Dá se říci, že s indickým partnerem jsme si bližší také díky způsobu myšlení, zvyklostem a oficiálnímu jazyku, angličtině. Mnohé západní firmy tam třeba přesunuly svá call centra, aby ušetřily na mzdových nákladech.

K mohutnému skoku Indie do 21. století, nazývaného „stoletím Pacifiku“, přispěly především odvážné reformy, které před dvaceti lety zahájila administrativa pod vedením tehdejšího ministra financí a současného premiéra Manmóhana Singha. Otevřel zemi okolnímu světu, zrušil řadu regulačních opatření, zredukoval počet dovozních cel a omezil rozsáhlou státní byrokracii. Díky těmto opatřením se Indie stala čtvrtou největší ekonomikou na světě. Šedesát let fungující parlamentní demokracie vsadila na moderní technologie a výrobu s vyšší přidanou hodnotou a oproti Číně je v exportu méně závislá na tempu vyspělých ekonomik.

Další zlomový moment přišel v roce 1999. Softwaroví odborníci z USA a Evropy nestačili uspokojovat rychle rostoucí zakázky a stejně schopní a mnohem levnější kolegové z Indie se chopili příležitosti. Dnes je ekonomika země tažena především službami, které se na tvorbě HDP podílejí padesáti procenty. V současné době žije v Indii 1,2 miliardy obyvatel a s dvouprocentním ročním růstem populace zřejmě dostihne v roce 2030 Čínu. V zemi demografického boomu se sice počet příslušníků střední třídy znásobil čtyřikrát, avšak přetrvávají obrovské sociální rozdíly, náboženské a etnické rozpory a problémy ve zdravotnictví, s nimiž si bude muset vláda poradit. Hospodářský rozvoj ale nejvíc tíží vysoká míra korupce a nedostatek energií.

Znovuobjevený indický potenciál

Na sklonku loňského roku si světové velmoci v Indii „podávaly dveře“. Představitelé USA, Číny, Ruska a Francie si odvezli mnohamiliardové kontrakty z oblasti infrastruktury, vědy, energetiky a zbrojního průmyslu.

Stranou nezůstala ani Česká republika. Česká delegace ministerstva průmyslu a obchodu vedená náměstkem ministra Milanem Hovorkou za doprovodu našich podnikatelů přivezla z Dillí podepsanou smlouvu o hospodářské spolupráci obou zemí. Dokument je zaměřen na oblast energetiky, těžebního průmyslu a budování infrastruktury.

Přestože na indické straně existuje reálná poptávka po české produkci, posílená dobrými zkušenostmi, převyšuje nabídka a o úspěchu dodavatele rozhoduje vysoká kvalita za přijatelnou cenu. Pokud nepřijdeme se skutečně výjimečnými výrobky, dostane přednost německá nebo asijská konkurence se známější obchodní značkou. Klíčem k úspěchu jsou tedy inovace. Mnohá výběrová řízení na státní zakázky ale provází korupce, která českému exportérovi hází klacky pod nohy.

Hospodářská revoluce přináší plody

Reformy se uchytily, světová krize se podepsala na indickém hospodářství relativně málo a země se doslova řítí do období znalostní ekonomiky. Jestliže před pár lety považovala indická vláda za své priority zajištění výživy a pitné vody pro své obyvatelstvo a boj s negramotností, nyní se netají daleko vyššími ambicemi. Do roku 2050 chce předstihnout Japonsko a opanovat třetí pozici ve světovém žebříčku za Čínou a USA. To se podaří jen při ročním tempu ekonomického růstu alespoň na úrovni 9 až 10 procent. Vstupem do Světové obchodní organizace (WTO) a hospodářskými výsledky získala Indie právem sebevědomí.

Příležitosti pro české firmy

Můžeme konstatovat, že přetrvává zájem o české obráběcí a tvářecí stroje, o němž svědčila i vysoká účast v české expozici na nedávném veletrhu IMTEX 2011 v Béngalúru.

Indie prahne po energii. Za mohutnými tempy růstu indického průmyslu zaostává výroba potřebné energie více než čtvrtinou. Proto vláda i soukromí investoři vkládají ohromné částky do budování nových energetických zdrojů. Zatím směřují zejména do tepelných elektráren, protože země disponuje čtvrtým největším nalezištěm černého uhlí na světě. Těžba však neodpovídá potřebám, a tak se uhlí dováží, což vyžaduje budování nových přístavních kapacit. Velký zájem projevuje indická strana o české těžební technologie.

Indie, země v sousedství Číny a Pákistánu, si musí zajistit i odpovídající úroveň obrany své země a demokratického systému. Vláda do ní investuje velké částky a uvolnila zahraničním dodavatelům přístup k armádním zakázkám, jež byly dříve výsadou indického vojenského průmyslu. Český stát si je této skutečnosti vědom, a proto loni podpořil účast exportérů na veletrhu DEFEXPO.

Velkým problémem celé Indie zůstává zpracování úrody. Na polích i ve skladech často nevyhovující technické úrovně ročně mizí její významná část, což vede k růstu cen potravin a nepokojům nejchudších vrstev obyvatelstva. Centrální vláda i vlády některých svazových států proto investují do moderních skladovacích kapacit. Příležitost pro české exportéry představují i rostoucí nároky střední vrstvy obyvatelstva na kvalitnější potravinářské zboží. Jeho masivnějšímu průniku na trh ovšem zatím brání třicetiprocentní dovozní clo. Indie však přislíbila, že do roku 2015 cla sníží nebo je úplně odstraní.

K největším sektorům indické ekonomiky jak z hlediska toku financí, tak počtu zaměstnanců patří zdravotnictví, které v roce 2009 vzrostlo o neuvěřitelných 16 procent. V současné době se do odvětví ročně investuje kolem 40 miliard dolarů, tedy přibližně 6 procent HDP. Téměř tři čtvrtiny výdajů směřují do soukromého sektoru, respektive soukromých nemocnic.

Průběžně roste počet obyvatel, kteří jsou schopni vynakládat prostředky na zdravotní péči. Více než sto milionů obyvatel mělo již roční příjem v rozsahu 10 až 20 tisíc dolarů, zatímco průměrný příjem na hlavu představuje 650 dolarů. Ke schopnosti platit za zdravotní služby přispělo i zvýšení příjmů rodin, kde ženy nastoupily do zaměstnání (cca 30 %). Nejméně 150 milionů obyvatel má na to, aby si koupilo zdravotní služby západního typu a tento trend pokračuje. Zatím je to však jen polovina z třísetmilionové střední vrstvy.

Exportéři z řad výrobců a dodavatelů zdravotnické techniky mají šanci na úspěch, ale jen s vynikajícími inovativními výrobky. Setkají se totiž s ohromnou místní konkurencí, jež rychle dohání světové trendy, a dalšími světovými výrobci, kteří v Indii již nejenom vyrábějí – a tak snižují náklady na pracovní sílu a nemusí platit dovozní clo – ale též výrobky vyvíjejí.

Indie podobně jako Čína při svém hospodářském růstu poněkud pozapomněla na životní prostředí. Trpí tak nesmírným množstvím odpadů, má znečištěné pobřeží i pobřežní vody. V zemi se vlivem kontaminace projevuje nedostatek vody na pití i k zavlažování. V sektoru ochrany vod mohou uspět i čeští výrobci špičkových čisticích technologií.

Země rychlých proměn

Třebaže Indie zůstává převážně zemědělskou ekonomikou, kde téměř 75 % obyvatelstva pracuje v zemědělství a 25 % se pohybuje pod hranicí chudoby, je doslova na každém kroku patrný vliv nové střední příjmové skupiny, patřičně sebevědomé a náročné. Na ni by se naši exportéři měli zaměřit.

Ne všechny plány se této ambiciózní zemi daří průběžně plnit, což způsobuje prodlevy v dalších investicích a pomalé tempo rozvoje infrastruktury. Uspokojivý není ani stav byrokracie a korupce. Pro české firmy je proto výhodné využít služeb místního zástupce. Při jeho vyhledávání je českým exportérům k dispozici kancelář agentury CzechTrade v Bombaji, která i po uzavření generálního konzulátu hájí zájmy českých firem a pomáhá řešit jejich exportní potřeby.

CzechTrade představí české designéry

Pro úspěch na indickém trhu je třeba neustále inovovat. Ale průmyslový design je v Indii na samém počátku. Proč by nemohli čeští designéři usilovat o přízeň místních firem? Proto agentura CzechTrade společně se Zastupitelským úřadem ČR v Dillí připravuje setkání českého designu s indickými firmami a obchodníky.

Indická ekonomika roste kontinuálně s populací. Pětiprocentní tempo se očekává po dobu 45 let! Pokud udržíme konkurenceschopnost našich výrobků a zbavíme se mnohdy neopodstatněných předsudků o největší demokracii světa, určitě uspějeme.

Jak říká jeden indický manažer velkého koncernu: Firmy obou zemí si musí najít cestu k sobě samy. Češi mají výhodu, že při jejím hledání je provází profesionální služby agentury CzechTrade.

Článek byl publikován v časopise TRADE REVIEW, dvouměsíčníku pro zahraniční obchod vydávaném agenturou CzechTrade. Autor článku: Ivan Kameník, vedoucí kanceláře CzechTrade Bombaj, Indie