V průběhu května 2011 proběhlo na různých místech v Indonésii několik ekonomických zasedání mezi Indonésii a Jižní Koreou, jak na vládní, tak i na podnikatelské úrovni. Podle aktuálně zveřejněných informací vznikne v Jakartě společný sekretariát pro podporu zahraničního obchodu, investic a další ekonomické spolupráce mezi Indonésií a Jižní Koreou.
Sekretariát bude mít 20 členů, po 10 z každé země, zastoupeni budou vládní úředníci, obchodní komory a průmyslové svazy. Sekretariát by měl začít fungovat ve druhé polovině 2011. Cílem společného sekretariátu bude rovněž provést scoping oblastí společného zájmu pro podpis Comprehensive Economic Partnership Agreement CEPA mezi Indonésií a Jižní Koreou.
Během představení myšlenky společného sekretariátu byl potvrzen zájem Jižní Koreje v nejbližších 3 letech investovat v Indonésii celkem 20 mld. USD. Z jednotlivých investičních záměrů byly představeny projekty nových oceláren jihokorejské společnosti POSCO ve městě Cilegon (provincie Západní Jáva) ve výši 6 mld. USD a petrochemické kombináty společnosti Lotte Group ve městě Banten (provincie Východní Jáva) ve výši 3 mld. USD a v zatím neupřesněné lokalitě na ostrově Kalimantan ve výši 5 mld. USD.
Koncerny LG a Samsung by každý měly investovat celkem 1,5 mld. USD do výstavby nových závodů na výrobu elektroniky v různých místech Indonésie a koncern Hankook Tire by měl postavit nový závod na výrobu pneumatik v hodnotě 1,2 mld. USD.
Kromě těchto konkrétních investičních záměrů došlo k podpisu několika dalších memorand o porozumění.
Indonéské HSP již před časem zveřejnily informace o korejském zájmu postavit v Indonésii rychlodráhy z jakartského letiště Soekarno-Hatta do centra města a z Jakarty do druhého největšího indonéského města Surabaya. V tomto ohledu v květnu 2011 podepsaly MoU indonéská obchodní komora KADIN a korejský výzkumný ústav železnic Korea Railroad Research Institute KRRI. Žádné bližší informace o rozsahu, trase a investičních objemech projektů zatím nebyly zveřejněny.
Několik MoU bylo podepsáno mezi koncernem Samsung, indonéským ministerstvem energetiky a indonéskou státní energetickou společností PLN (Pozn.: místní ČEZ), ohledně výstavby slunečných elektráren o celkové kapacitě 5 000 MW. Memoranda obsahují různé stimuly ve formě zvýhodněných tarifů, daňových prázdnin a pozemků zdarma. Jiný jihokorejský koncern Daewoo podepsal s indonéskou státní loďařskou společností DS Marine Engineering MoU ohledně výroby lodí na přepravu zkapalněného zemního plynu.
Jižní Korea je s objemem přímých zahraničních investic (FDI) ve výši 711 mil. USD v současnosti až 4. největším zahraničním investorem v Indonésii, po Singapuru (5 mld. USD), EU jako celku (2,3 mld. USD) a Japonsku (776 mil. USD).
Problematika FDI začíná v Indonésii v současnosti připomínat sprinterský závod, ve kterém běží největší ekonomiky světa. Japonsko aktuálně vyjednává (jednání pokračují i po nedávném zemětřesení a tsunami) s indonéskou vládou o investicích do ropovodů, plynovodů, těžby nerostných surovin a dopravní infrastruktury, včetně stavby systému městské hromadné dopravy v Jakartě, financovaných japonskou rozvojovou agenturou JICA v celkovém objemu 20 až 60 mld. USD.
Všudypřítomná Čína má zde sice statisticky vzato FDI ve výši pouhých 173,6 mil. USD, většina čínských zahraničních investic se ovšem realizuje ve formě různých vázaných nástrojů ekonomické spolupráce, např. soft-loanů. Objem těchto nepřímých investic dosahuje cca 6,9 mld., tj. až 40násobek objemu ve statistice zahrnutých přímých investic. A závazky z dubnové návštěvy premiéra Wen Jiabao v Jakartě představují 10 mld. USD ve formě exportních úvěrů a 9 mld. USD ve formě soft-loanů na infrastrukturní projekty v sektorech energetiky, těžby a zpracování nerostných surovin a dopravy.
USA, Austrálie, Rusko a Turecko se zajímají o investice do průmyslu, dopravní infrastruktury, přístavů a elektráren včetně nukleárních (Rusko) a geotermálních (USA). Proto je nezbytné, aby ani EU, jak výše uvedeno zatím druhý největší zahraniční investor v Indonésii, neztratila na tomto trhu dech a aktivně přistoupila k vyjednávání o moderní FTA nebo CEPA (i když k instrumentu CEPA lze mít několik negativních připomínek) s řádně ošetřenou kapitolou investic. Otázky udržitelného palmového oleje a další environmentální iniciativy typu FLEGT, RED a REACH by měly být na zdejším teritoriu v tomto okamžiku až druhořadé.
Je nezbytné nejdříve se v indonéské relaci soustředit na dosažení FTA (CEPA) a pak si vlastními investicemi prosazovat splnění různých environmentálních kritérií.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Jakartě (Indonésie).
