Podle údajů mezinárodního měnového fondu vykázala irácká ekonomika v roce 2008 růst HDP o 9 procent. Přestože ceny ropy výrazně poklesly, celkové postupné zlepšování stavu hospodaření v zemi dává dobrý předpoklad k růstu HDP o odhadovaných 5 procent v roce 2009. Existuje několik pozitivních signálů pro dosažení dobrých výsledků hospodaření v letošním roce. Úspěšně probíhá financování obchodu, zrychluje se tempo výstavby a zvyšuje se objem v poskytování bankovních půjček.
Tyto nárůsty byly zaznamenány díky zlepšené bezpečnostní situaci, což vede k přímo úměrnému nárůstu ekonomiky země. Zemědělská výroba by mohla v roce 2009 činit zhruba 10% příjmu HDP.
Globální krize postihla Irák hlavně v oblasti tržeb za exportovanou ropu. Velký pokles cen ropy začátkem roku 2009 způsobil, že státní rozpočet země byl třikrát přepracováván a nakonec byl prezidentskou radou stanoven rozpočet ve výši 58,6 miliard USD s tím, že rozpočtový deficit ve výši 20 miliard USD bude pokryt ze zisku (státní rezervy) z exportu ropy z roku 2008.
V dlouhodobém výhledu bude Irák finančně závislý na cenách ropy. Zaměstnanost bude limitována počtem pracovních příležitostí hlavně v zemědělství, stavebnictví a sektoru služeb.
Dovozní poplatky jsou poměrně nízké a neohrožují obchod. Avšak technické bariéry jako například hygienické předpisy (testování kvality dovážených potravin) vytváří závažné bariéry obchodu. Provádění obchodních kontraktů je významně poškozováno nedostatkem zkušeností, slabými zákony, neschopnosti vymáhání a dodržování kontraktačních podmínek. Mezinárodní obchod je stále limitován nedostatečnou infrastrukturou a nedostatkem kvalifikovaného personálu. Irák se v současné době snaží dosáhnout členství ve Světové obchodní organizaci (WTO), ačkoliv jeho snaha je velmi pomalá.
Analytické a výkazové (statistické) informace z ekonomických sektorů mimo ropu povětšinou chybějí. V zásadě všechny ekonomické sektory potřebují významné investice. Současnými největšími obchodními příležitostmi jsou kontrakty s iráckými ministerstvy, účast na rekonstrukčních projektech USA, OSN a dalších mezinárodních organizací (např. začínající aktivity Ligy arabských států, LAS), spolupráce s privátním iráckým sektorem.
Národní investiční zákon (National Investment Law) schválený v roce 2006 je velmi dobře napsán a poskytuje dobrý základ pro moderní právní strukturu na ochranu zahraničních investic a domácích firem. Irácká vláda však dosud nevydala prováděcí předpisy (vyžadované podle zákona), čímž vznikla překážka pro vlastní vstup investorů na irácký trh.
Registrace zahraničních společností zůstává problematická a podobně i procedury registrace se účastní velmi malé množství zahraničních firem. Irák zůstává z hlediska investic vysoce rizikový, ale nabízí také vysoké zisky, vzhledem ke vložené investici.
Irák je zemí s celoročně nízkými srážkami, což je důvodem, proč zde má zavlažování dlouholetou tradici. V oblasti zemědělství vévodí plodiny jako jsou pšenice a ječmen. Ty mohou být pěstovány i v relativně ne zcela ideálně zavlažovaných oblastech. Třetí hlavní plodinou je rýže pěstovaná v blízkosti řek a oblasti jezer (marshlands). Velmi důležité je pěstování datlí, které jediné jsou exportovány. Irák by mohl zvýšit rostlinnou výrobu. Podmínkou je vybudovat zničené a neudržované závlahové systémy a zamezit relativně levnému dovozu ovoce a zeleniny ze zahraničí, zlepšit kvalitu osiva a dodávky hnojiv. Živočišná výroba je převážně extenzivní, velkochovy s mechanizovaným krmením dobytka jsou ojedinělé. Velmi pomalu jsou obnovovány drůbežárny. Vysoká cena krmiva pro drůbež zůstává limitujícím faktorem jejich rozvoje. Metody řízení, pomoci a kontroly ministerstva zemědělství jsou zastaralé. Vláda kontroluje obchod s obilím tím, že dotuje vstupy a vykupuje veškerou produkci.
Současná inflace se v období června pohybuje kolem 2%, což jsou velmi nízká čísla ve srovnání s loňským rokem, kdy se inflace pohybovala v desítkách procent. Irácká inflace byla stabilizována dovozem obilovin z USA, které jsou postupně vytlačovány dovozy z Rumunska, Ruska a Austrálie. Z USA a Brazílie se tradičně dováží drůbeží maso, hovězí maso se dováží z Argentiny.
Hlavními regionálními dodavateli potravinářského zboží do Iráku však zůstávají Turecko a Írán. Ročně se z Turecka doveze za 3,6 miliardy USD zboží a z Íránu za 1,2 miliardy USD. Mezi ostatní významné dovozce do Iráku, kromě EU, patří USA, Čína a Indie. Nejvýznamnějšími re-exportéry zboží do Iráku jsou Libanon a Spojené Arabské Emiráty.
Problémem v zemi stále zůstává vysoká nezaměstnanost obyvatel v produktivním věku odhadovaná na 50 až 70%. Nedošlo k vytvoření programů pro uplatnění mladé generace, namísto toho jsou navyšovány důchody a platy pracovníků ve státní správě.
Irácký rozpočet byl v důsledku poklesu cen ropy na světových trzích dvakrát měněn, v aktuální výši (po zkrácení původního rozpočtu o 25,8%) počítá s příjmy 58,6 miliard USD. Většina rozpočtu pro rok 2009 je však určena na vlastní provoz státu (mandatorní výdaje 78%). Finanční prostředky na revitalizaci země (pro rok 2009 ve výši 2,2 miliardy USD) budou investovány do odvětví v působnosti ministerstev ropy, energetiky, financí, vody, průmyslu a nerostných surovin a zdravotnictví.
Bez ohledu na výši rozpočtu však hlavní problém pro obnovu země spočívá v tom, že Irák není schopen stanovený rozpočet proinvestovat. Po získání formální samostatnosti byl např. Irák v roce 2005 schopen spotřebovat pouze 23% vyčleněného objemu peněz na investice, v roce 2006 pouze 19%, v roce 2007 pak 28% a teprve v roce 2008 byl zaznamenán určitý pokrok, kdy bylo využito 39% prostředků vyčleněných pro rozvoj země. „Raketově“ však rostou provozní náklady na jednotlivá ministerstva; díky zvyšování platů a nárůstu počtu zaměstnanců u většiny ministerstev jsou za poslední tři roky zaznamenány až desetinásobné nárůsty provozních nákladů. Irácká neschopnost realizovat rozpočtové prostředky vede k ohromnému nahromadění přebytků finančních prostředků, které podle odhadů GAO (US General Accounting Office) činí za období 2005 až 2008 celkem 47 miliard USD. V době sestavování rozpočtu na rok 2009 se parlament domníval, že bude moci tyto finanční prostředky využít. Opak byl však pravdou. Po schválení rozpočtu Ministerstvo financí a Centrální banka odpověděly, že prostředky pro tyto účely nelze využít a bagdádská vláda si musela vzít úvěr od Mezinárodního měnového fondu namísto toho, aby kryla deficit z vlastních rezerv.
| Měsíc | Celkem | Průměrná cena za exportovaný barel | Export | Těžba | Domácí spotřeba ropy Iráku | Tržby za prodej rafinérských produktů na domácím trhu odhad (10% tržeb z ropy) | Čerpání iráckého rozpočtu vztaženo na rovnoměrné čerpání částky 38 600 milionů dolarů, což je skutečný rozpočet ve výši 58 600 ponížený o 20 000 milionů dolarů rezervy z roku 2008 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| miliony barelů | miliony dolarů | (US$/BBL) | milion barelů denně | miliony barelů denně | miliony barelů denně | miliony dolarů | |||
| Leden | 58,6 | 2150 | 36,69 | 1,89 | 2,36 | 0,47 | 215 | 3216 | |
| Únor | 50,5 | 1922 | 38,06 | 1,80 | 2,27 | 0,47 | 192 | 3216 | |
| Březen | 56,3 | 2489 | 44,21 | 1,82 | 2,29 | 0,47 | 249 | 3216 | |
| Duben | 54,7 | 2692 | 49,21 | 1,82 | 2,29 | 0,47 | 269 | 3216 | |
| Květen | 59,1 | 3378 | 57,16 | 1,91 | 2,38 | 0,47 | 337 | 3216 | |
| Červen | 57,7 | 3714 | 64,37 | 1,92 | 2,39 | 0,47 | 371 | 3216 | |
| Červenec | 61,7 | 4007 | 64,95 | 1,99 | 2,46 | 0,47 | 400 | 3216 | |
| ∑US$ | 20359 | 2033 | 22392 | 22512 | |||||
Z tabulky vyplývá, že výrazný hrozivý deficit rozpočtu z počátku roku se podařilo snížit na celkovou ztrátu ve výši 120 milionů USD (odhad) k červenci 2009. Rozpočet je však stále na hraně plnění.
Vzhledem k současným předpokladům dalšího mírného nárůstu cen ropy, postupnému navyšování těžby surové ropy a rozšiřování refinančních kapacit lze předpokládat, že v závěru roku 2009 by mohl Irák skončit s přebytkem (nebo úsporou v čerpání loňských přebytků) ve výši 2 miliard USD. To však bude platit za předpokladu, že nedojde k propadu cen ropy.
V roce 2010 však bez vnějších zdrojů a/nebo bez výrazného nárůstu cen ropy nebude možné sestavit rozpočet ve stejném objemu jako pro letošní rok. Každoročně má Irák větší rozpočet a je schopen spotřebovat více peněz. Rozhodující ministerstva však tyto finanční prostředky používají hlavně na mzdy a penze namísto investice do budoucnosti a rozvoje Iráku. Problémem zůstává skutečnost, že plnění rozpočtu je na hraně. V této situaci nárokuje Ministerstvo ropy částku 25 miliard USD z celkové částky 75 miliard USD, kterou potřebuje na dosažení těžby 6 milionů barelů denně. Ministerstvo energetiky požaduje částku 27 miliard USD, aby do doby 6 až 10 let bylo schopno pokrýt požadavky Iráku na elektrickou energii stanovené pro rok 2015.
Skutečné náklady na obnovu energetického sektoru však mohou být, podle mínění některých expertů, až dvojnásobné. Světová banka míní, že Irák potřebuje na obnovu svého vodohospodářského sektoru 14 miliard USD. Tyto finanční objemu bude v budoucnu muset vydat zcela jistě bagdádská vláda, poněvadž zahraniční investoři se do Iráku stále nehrnou a pomoc USA a donorů se chýlí ke konci.
Neschopnost současné vlády investovat finanční prostředky, když provozní náklady státu raketově rostou signalizuje, že stanovených vládních cílů v rozvoji Iráku nebude v žádném případě dosaženo v nejbližší budoucnosti.
Vzhledem k tomu, že Centrální irácká banka dosud nezveřejnila ekonomické údaje za rok 2008, může dojít k úpravě konečných čísel, nikoliv však ke změně současných trendů. Významným signálem pro české firmy vyplývajícím z výše uvedených údajů je možnost získávat zakázky přes české experty, kteří budou ochotni dlouhodobě působit v irácké státní správě (poradci) a schopni připravit a řídit realizaci a plnění projektů českými firmami. Současný personál iráckých orgánů státní správy si je této skutečnosti vědom a proto je otevřen jednání o přijetí odborníků z Evropy.
Významným krokem ve spolupráci, kdy řízení projektů bude na straně dodavatele, by mohly být např. projekty k obnovení kompletační linky na výrobu traktorů Zetor/ Antar, čerpadel Sigma (obojí ve státním podniku Iskandariya) a řada dalších. Podobným způsobem například postupuje švédská firma SCANIA.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bagdádu (Irák).
