Ani nedávné ohromující útoky na vládní budovy neodradily výkonné představitele 44 předních i menších světových těžařských společností zavítat o posledním víkendu 11. až 12. prosince 2009 do Bagdádu a zúčastnit se historicky druhé aukce na ropná pole v Iráku. Nabízelo se 10 polí, především z jižních částí Iráku, ale i ze severu (nikoliv však z kurdských provincií).
Ve dnech 11. až 12. prosince 2009 proběhla v Bagdádu v pořadí druhá ropná aukce na irácká ropná pole. První se uskutečnila 30. června 2009 – tehdy došlo k vydražení pouze jediného pole. Kontrakt na pole Rumélie získala tehdy britská BP společně s čínskou CNPC. V návaznosti na tuto aukci nicméně došlo k jednáním s dalšími těžařskými společnostmi účastnícími se aukce a uzavření dalších dvou dohod: na pole Zubair (získalo konsorcium vedené ENI SpA) a na pole West Qurna – První fáze (získaly Shell společně s Exxon Mobil Corp.).
Současná aukce se konala za účelem uzavření dvacetileté servisní smlouvy na 10 ropných polí. Účastníci aukce museli vedle požadované ceny od irácké vlády za každý vytěžený barel ropy nad současnou kapacitu v aukci představit i výši maximální produkce, jíž by chtěli v případě udělení kontraktu v průběhu 6–7 let docílit. Aukce tak odráží úsilí irácké vlády o zvýšení své produkce ropy ze stávajících 2,4 mil. barelů za den na plánovaných 6 mil. Tohoto objemu by Irák rád dosáhl v příštích sedmi letech a během dalších tří let by měl s více než 10 mil. barely denní produkce konkurovat Saúdské Arábii.
Aukce se zúčastnilo 44 společností z celého světa, a to i přesto, že se aukce konala v konferenčním sále ministerstva ropy (v Červené zóně, tj. mimo mezinárodní přísně chráněnou mezinárodní zónu), tři dny poté, co se Bagdád otřásal pod tíhou teroristických útoků na vládní budovy. Dokonce i japonské společnosti, které před aukcí odmítaly opustit bezpečí letiště, se nakonec vydaly mimo bezpečnou zónu.
Výsledky aukce
Největším úspěch na aukci zaznamenala společnost Shell, která přebila svou nabídkou pro oblast Madžnún firmu Total. Ropné pole je v provincii Basra a zasahuje do provincie Missan. Podle odhadů jeho zásoby čítají 12,6 miliard barelů.
Shell nabídl těžbu ve výši 1,8 mil. barelů za den po dobu 10 let za zisk 1,39 USD za barel. Shell v tomto obchodním případě spolupracuje s malajskou společností Petronas v konsorciu, kde jsou rozděleny podíly 60 : 40 % pro Shell.
Total, který měl zájem o stejné naleziště, nabídl ve spolupráci se CNPC (China North Petroleum Co.) pouze těžbu 1,405 mil. b/d za cenu 1,75 USD/barel.
Úspěch koncernu Lukoil v aukci je nepochybně jedním z velkých návratů na ropná pole Iráku. Tato společnost měla již kdysi na těžbu ropy uzavřený kontrakt se Saddámovou vládou, ovšem byl nakonec zrušen pro nedostatečně rychlé spouštění produkce ze strany ruského gigantu.
Lukoil vyhrál pole nazvané „Second Phase“ v jednom z největších nalezišť Iráku – West Qurna. Toto naleziště se v zásobách odhaduje na 12,9 miliard barelů a nachází se severozápadně od města Basry. Lukoil nabídl 1,15 USD/barel při výtěžnosti 1,8 mil. b/d. Ruská firma má na tomto projektu podíl s norskou firmou Statoil v poměru 85 : 15. Lukoil nabídl opět více než Total, ale také přebil Petronas, indonéskou Pertamina a Petrovietnam. Rovněž se neprosadil koncern BP–CNPC.
V případě ropného pole Halfaja se prosadily čínské investice. Jedná se o naleziště nacházející se v provincii Missan, jihovýchodně od hlavního města provincie Amary s více jak 4,1 milirdami barelů zásob. Čínská CNPC získala těžbu 535 000 b/d na 13 let za zisk 1,4 USD/barel. Čínská firma má na tomto ropném projektu padesátiprocentní podíl v poměru se dvěma společnostmi Total a Petronas, které si rozdělily druhou polovinu rovným dílem.
Vzhledem k tomu, že nabídka CNPC byla nižší než nejvyšší stanovená částka ministerstvem ropy, jsou tato data předběžná. Čínské konsorcium ale musí zaplatit 150 mil. USD předem a investovat alespoň 200 mil. USD.
Petronas získal úspěšně naleziště Garraf s nabídkou 1,49 USD/barel a produkcí 230 000 b/d. V tomto ropném poli bude mít Petronas podíl spolu s Apexem v poměru 60 : 40. Jedná se o menší naleziště nacházející se v provincii Thi Qar, severně od Nasírije. Jeho zásoby se odhadují na 900 mil. barelů.
Dalším menším nalezištěm, které bylo získáno v aukci, bylo pole Nadžmah se zásobami 900 mil. barelů, nacházející se v provincii Ninewa, mezi Mosulem a Beidži. Získala jej angolská společnost Sonangol za odměnu 6 USD/barel s výtěžností 110 000 b/d.
Společnost Sonangol získala ještě před aukcí také malé ropné pole Qajara s výtěžností 120 000 b/d za zisk 5 USD/barel. Naleziště je blízko Mosulu, disponuje zásobami pouze 8 milionů barelů a ropa z tohoto pole vyžaduje náročné zpracování, které produkci značně prodražuje. Navíc je zde i bezpečnostní faktor, který zatíží těžařskou společnost nutnými náklady na zajištění svých pracovníků. Firma Sonangol se rovněž zavázala uskutečnit investice v hodnotě 150 mil. USD na tomto poli.
Gazprom vydražil společně s TPAO, Kotas a Petronas ropné pole v Badře v provincii Wasit poblíž íránských hranic. Jeho zásoby se odhadují na 100 mil. barelů. Gazprom s 40% podílem v konsorciu nabídl při aukci 6 USD/b a rozšíření produkce na 170 000 b/d. Irácké ministerstvo ropy bylo ochotno platit max. 5,50 USD/b, což konsorcium vedené Gazpromem nakonec přijalo.
Zhodnocení výsledků aukce
Za úspěšné v aukci lze pokládat především společnosti Shell a Lukoil, které získaly velká ropná pole s dlouhodobou vytěžitelností. Přes neúspěch čínské CNPC na některých aukcích (na nalezištích West Qurna a Madžnún) se jedná o budoucího největšího ropného hráče a partnera irácké vlády v teritoriu. Se ziskem Rumélie – společně s BP – z minulé aukce a obsazením Halfaje má CNPC v Iráku na ropném trhu jasnou převahu.
Překvapením je nepochybně návrat Lukoilu do společnosti velkých ropných gigantů v Iráku. A to spolu s norskou firmou Statoil, kterou nikdo z expertů po boku ruského bohatýra nečekal. V aukci se nakonec prosadily i menší firmy jako je angolský Sonangol a ukazuje se tak, že zájem nepřichází jen od gigantů a tradičních hráčů. Musíme ale vzít v úvahu, že i za menšími firmami se skrývá kapitál velkých mogulů.
Velmi dobře se prosadila malajská Petronas, která získala 40% podíl na Madžnúnu, a naopak neuspěly korejské a kazachstánské společnosti, které se zúčastnily aukce Garraf.
Zdá se, že ani americké společnosti jako Exxon, Conoco Philips nebo Chevron neuspěly v této druhé aukci. Ovšem vezmeme-li v úvahu, že firma Conoco vlastní 20% podíl v Lukoilu a Exxon uspěl spolu se Shellem v první aukci o naleziště „Phase One“ ve West Qurna, je zřejmé, že ani jejich podíl na obnově ropného průmyslu nebude zanedbatelný.
Ačkoliv se nyní zdá, že obsazenost ropných nalezišť v Iráku je z velké části uzavřena, nelze vyloučit změny. Nová vláda se má ujmout moci po březnových volbách a ozývají se hlasy, že kontrakty by měli schválit členové parlamentu. Někteří také namítají, že bez nového ropného zákona jsou i aukce nelegální. Společnosti, které těží ropu v iráckém Kurdistánu, se navíc aukce nesměly účastnit.
Na druhé straně je zřejmé, že Irák potřebuje silný ropný sektor, zahraniční investice a odborníky. Irácký ropný průmysl byl od r. 1972 v rukou státu, jeho produkce je stále pozadu za produkcí těsně před invazí v r. 2003. Příjmy z ropy jsou přitom hlavními příjmy ve státním rozpočtu, jejich nárůst umožní rozvoj dalších oblastí národní ekonomiky.
Ve hře je rovněž i politická stránka věci, především vztah Bagdádu ke kurdským provinciím. Joost Hiltermann, zástupce ředitele odboru pro Blízký východ v International Crisis Group, říká, že zvýšení produkce jižních polí může přinést příjmy, které umožní Bagdádu omezit rozvoj ropných nalezišť na severu. Kurdská místní vláda již podepsala kontrakty v jejich provinciích a centrální vláda je považuje za nelegitimní. Pokračuje tak i boj o to, zda Bagdád zůstane centrem strategického ropného průmyslu, či zda získá Kurdistán více autonomie i v těchto otázkách.
Příloha ke stažení
Seznam společností, které se zúčastnily aukce
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bagdádu (Irák).
