Irák: Znalost místního prostředí je klíčová 

Majid Shamas Toma působí jako projektový manažer pro oblast Blízkého východu a severní Afriky ve Svazu průmyslu a dopravy ČR. V jeho hledáčku obchodních zájmů je i Irák, kde se narodil a kde v letech 2007-2008 pobyl několik měsíců v souvislosti s realizací Česko-kurdské podnikatelské rady.

Jak se zlepšila situace v Iráku pro české exportéry v posledních měsících?

Svaz průmyslu a dopravy ČR v polovině května 2009 zorganizoval kulatý stůl s iráckým náměstkem ministra zahraničních věcí Labeedem Abbawi, který informoval o zlepšení bezpečnostní situaci v Iráku. Tento fakt potvrzují i samotní čeští podnikatelé působící na iráckém trhu. Jak zmínil Abbawi, většina území Iráku je bezpečná, postupuje také proces politické konsolidace, a díky tomu roste zájem zahraničních firem o investice a obchod.

Pokud se české firmy chtějí zapojit, mají u nás otevřené dveře a budeme jim ve vstupu na irácký trh nápomocni. Náměstek však poukázal i na to, že do Iráku nyní míří množství podnikatelských delegací ze zemí Evropské unie, zejména z Německa, Francie, skandinávských a jiných zemí. České firmy by měly využívat svého know-how v takových odvětvích, jako je dopravní infrastruktura, včetně železniční, a ve vodohospodářství. Zájem je například o čističky vod, neboť polovina obyvatelstva nemá přístup k čisté pitné vodě, plánuje se výstavba přehrad a vodních elektráren.

Jakou vidíte predikci do budoucna – uspějí české firmy na místním trhu?

Jak jsem zmínil, možnosti tu jsou, zejména v oblasti subdodávek zařízení a služeb pro výrobu, přenos a distribuci elektrické energie, zpracování studií proveditelnosti, odborné poradenství a školení obslužného personálu. Perspektivní jsou také dodávky technologií pro chemický a petrochemický průmysl, dopravní zařízení, zemědělská technika, technologie pro zpracování zemědělských produktů.

Koncem roku 2009 se uskutečnil první poválečný veletrh na mezinárodním letišti v Bagdádu. O co byl hlavní zájem z irácké strany?

Veletrh organizovala Irácko-americká obchodní komora a byl zaměřen zejména na obory energetika, všeobecné i dopravní strojírenství, stavebnictví, ekologie, potravinářství, textilní, chemický i petrochemický průmysl, elektrotechnika, vodní hospodářství, spotřební zboží dlouhodobé spotřeby a služby.

Dotkla se celosvětová krize i místní ekonomiky?

Dle iráckých expertů se zatím celosvětová krize nedotkla iráckého hospodářství. Hlavním důvodem může být fakt, že Irák měl velký výnos z prodeje ropy v době, kdy ropa překonala hranici 100 amerických dolarů. V budoucnosti pokles ceny ropy však může mít negativní dopad na tuzemskou ekonomiku, neboť je zřejmé, že jediný zdroj příjmu Iráku pochází právě z prodeje ropy.

Existují v Iráku nějaké podpůrné programy či fondy, které může využít i český vývozce?

V Irák bohužel neexistují žádné podpůrné programy či fondy, které může využít český vývozce.

zpět na začátek

Co byste doporučil českým vývozcům, aby v současné době získali zakázku na iráckém trhu?

Spolupracovat s místními dodavatelskými společnostmi, které se v hojném počtu podílejí na realizaci konkrétních projektů ministerstva v Iráku, ale i vlastních investičních akcí, a dále i se zahraničními a místními investory.

Problémem při přípravě projektů a vstupu českých subjektů je ale povinnost registrovat se na příslušném ministerstvu…

Velkou výhodou je mít v teritoriu vlastního zástupce nebo mít navázanou spolupráci s místní společností jako autorizovaným a registrovaným zástupcem v teritoriu. Povinná registrace je potřebná, pokud se společnost přihlásí k veřejnému výběrovému řízení, potom je i firma povinná se registrovat na ministerstvu obchodu Iráku.

Jaká forma propagace je vhodná pro místní trh?

Největší výhodou jsou pozitivní reference, na základě kterých lze jednat o možnosti dodávky náhradních dílů a modernizaci dodaných zařízení. Výhodou jsou znalost místního prostředí, pracovní a osobní kontakty na jednotlivá ministerstva a státní instituce. Poslední dobou se jako velmi vhodné jeví vybudování kontaktů na místní výrobní, dodavatelské a inženýrinkové společnosti, které se ve stále větší míře podílí na přípravách a realizaci velkých a středních projektů v průmyslu, službách, infrastruktuře i zemědělství.

V říjnu 2008 byla založena Česko-kurdská podnikatelská rada. Proč tento orgán vznikl a jak může pomoci českým firmám?

Rada vznikla s ohledem na podepsané dohody o spolupráci v roce 2006 mezi Svazem průmyslu a dopravy ČR a obchodními a průmyslovými komorami v Erbilu a Sulaymanyi a na základě smlouvy o spolupráci s KFCCI (poznámka: Kurdistan Federation of Chambers of Commerce and Industry), podepsané v říjnu 2007 v Erbilu. Rozhodli jsme se o založení Česko-kurdské podnikatelské rady jako o dalším rámci rozvoje vzájemné spolupráce, podpis Dohody o založení Česko-kurdské podnikatelské rady tak lze považovat za další z důležitých kroků ke zviditelnění českých podnikatelských subjektů v současné mezinárodní konkurenci v regionu a získání komparativní výhody pro české firmy.

Pro rok 2009 zařadila PP Agency do plánu edice „Česká republika – Váš obchodní partner“ právě i teritorium Iráku. Publikace minimálně po dobu jednoho roku bude tamním podnikatelům poskytovat informace o našem ekonomicko-právním prostředí, o možnostech a formách vzájemné kooperace. Její podstatnou součástí budou také konkrétní prezentace českých podniků, aby mohly v dané oblasti představit a nabídnout svoji produkci. Edici teritoriálních publikací využívají jako nástroj pro rozšíření obchodní výměny zejména naše ambasády. Na distribuci do obchodních míst se dále podílejí partneři tohoto projektu (MPO, Svaz průmyslu a dopravy, obchodní komory, CzechTrade, konzuláty aj.), distribučními místy jsou významné obchodní akce v zemi, výstavy, veletrhy, podnikatelské semináře, a to po dobu jednoho roku.

Převzato z časopisu pro podnikatele a manažery Lobby. Autor článku: Jana Pike.