Česká republika si udržuje postavení respektované rozvinuté země, jejíž firmy požívají důvěru a jsou na iráckém trhu vítány. Irácká centrální vláda i regionální vláda iráckého Kurdistánu (Kurdistan Regional Government, KRG) připravují řadu projektů, kde mají české firmy dobrou šanci uspět.
Celkový pohled – Národní investiční komise centrální vlády (Bagdád)
Přehlednou informaci o investičních příležitostech týkající se celého Iráku poskytl předseda irácké Národní investiční komise (National Investment Commission, NIC) Dr. Sami R. al-Araji. Uvedl, že irácká vláda a její investiční komise mají připravenou řadu projektů, k jejichž realizaci hodlají přilákat zahraniční investory. Protože rozpočtová situace země dosud nedovoluje financování velkých investičních akcí, jsou projekty nabízeny jako investice s odloženou splatností (deferred payment projects). Předseda Komise zmínil obory, v nichž je potřeba zahraničních investic nejpalčivější – zdravotnictví, školství (výstavba 5 000 škol), vodohospodářství (úprava pitné vody a čištění odpadních vod), zemědělství, telekomunikace. Zdůraznil, že Irák má zájem o spolupráci s českými firmami a že NIC je připravena jejich představitele pozvat na návštěvu své země a seznámit je s projekty a podmínkami na místě. Má také možnost pomoci v případě potřeby českým podnikatelům se získáním iráckých víz.
S předsedou vlády P. Nečasem a ministrem průmyslu a obchodu M. Kocourkem přicestovali v květnu 2011 v rámci početné podnikatelské mise také generální ředitelé státních organizací pro podporu exportu (ČEB, EGAP), kteří byli při jednáních s iráckými partnery seznámeni s potřebou financování iráckých rozvojových projektů ze strany investorů resp. s konceptem odložených splátek a přislíbili českým subjektům vstřícný přístup při podpoře financování jejich účasti na projektech.
Autonomní Region iráckého Kurdistánu (Erbíl)
Generální sekretář KRG Fawzí Harírí poskytl podrobnosti o připravovaných projektech KRG, na jejichž realizaci by se společnosti z ČR chtěly podílet. V první řadě jde o projekt plynovodu z Erbílu do Dohúku, kde již vláda právě rozhodla o vyhlášení tendru na výstavbu (bude zveřejněn v době ramadánu, tj. během srpna 2011). Má jít o potrubí o průměru 24–30“ v délce 280 km. Předpokládá se, že hodnota kontraktu bude asi 200 mil. USD.
Druhým infrastrukturním projektem v pokročilém stadiu přípravy je projekt posílení generační kapacity kurdistánských elektráren výstavbou 6 nových bloků po 1 000 MW v různých provinciích regionu. Půjde o EPC projekt, zveřejnění tendru se předpokládá 15. 9. 2011 jak na internetových stránkách KRG, tak v místním a mezinárodním tisku. Výběrové řízení bude dvoustupňové – v prvním kole budou zájemci vyzvání ke zpracování projektových studií, určení dodavatele bude předmětem druhého kola, do nějž postoupí 6 nejlepších projektových studií z prvního kola výběru.
Třetím konkrétním projektem ve stadiu přípravy zadání tendru jsou 2 vodní elektrárny, které by měly být vybudovány v Erbílu a v Sulejmanýji.
Generální sekretář informoval také o dalších příležitostech pro české dodavatele. Především se jedná o zájem KRG o vybudování muniční továrny. Takový projekt by mohl mít formu joint-venture s českým partnerem, přičemž výroba by probíhala v licenci a pod dohledem české strany. (Pozn.: Kurdistánský ministr vnitra Sindžárí vyslovil zájem o výstavbu muniční továrny v iráckém Kurdistánu již na podzim 2009 při návštěvě V. Tošovského v Erbílu.) KRG má také zájem o nákup vrtulníků a o montáž traktorů Zetor v iráckém Kurdistánu. Uvedl také, že se otevírá příležitost pro dodávku cca 1 000 automobilů Škoda pro centrální úřady v Bagdádu v rámci rozpočtového programu Ministerstva financí.
KRG bude v říjnu 2011 pořádat investiční konferenci.
Ministr zemědělství a vodních zdrojů KRG Jameel S. Haider ocenil dobrou práci, kterou pro jeho ministerstvo vykonává české sdružení vodohospodářských firem CREA i příkladnou spolupráci s českými ministerstvy. Vyjádřil zájem KRG o české investice, konkrétně do výroby traktorů Zetor v regionu. Připomněl, že snahu o přilákání společnosti Zetor do regionu vyvíjela KRG již před 3 roky, ale že se česká firma rozhodla investovat v samotném Iráku. Odbyt je zaručen, protože KRG uskutečňuje program financování kurdistánských farmářů.
Příležitosti jsou také v oblasti vodohospodářství. Brzy bude vyhlášen tendr na výstavbu 2–3 přehrad na bázi projektu BOT (financovat by jej tedy v případě účasti českých firem musely české banky). Další možností pro české dodavatele bude výstavba přehrady a zavlažovacího kanálu Šamamok – na projektu pracuje česká CREA, která vykonává pro ministerstvo roli konzultanta. Předkvalifikace pro budoucí tendr měla být vyhlášena 7. 8. 2011. (Pozn.: Dle dosavadních zkušeností nejsou při nabídce výstavby přehrad české společnosti konkurenceschopné, resp. nemohou si dovolit s ohledem na bezpečnost tak levné technologie jako dodavatelé z Iráku a sousedních zemí.)
V polovině října 2011 se v Praze uskuteční konferenci k hydroenergetice, za spoluúčasti sdružení CREA a českých ministerstev průmyslu a obchodu, životního prostředí a zemědělství. Konference se s velkou pravděpodobností zúčastní generální ředitel kurdistánského ministerstva elektřiny.
Guvernér provincie Erbíl Nawzad Hadi Mawlood vyjádřil potěšení z účasti českých firem na rozvoji regionu v oblastech vodohospodářství, energetiky a konzervace památek, která je mu dobře známa, a zájem o další rozšiřování české podnikatelské aktivity. Připomněl, že irácký Kurdistán je dobrým výchozím místem pro pozdější rozšiřování firemních aktivit na celé území Iráku po zklidnění bezpečnostní situace v zemi. Zmínil se o skutečnosti, že zatím jsou nejaktivnějšími podnikateli na kurdistánském trhu Turci (např. výstavba silnic za cca 100 mil. USD), ale dobré zkušenosti jsou např. s Rumuny (stavba silnice za cca 17 mil. USD). Zdůraznil, že právě účast Rumunska na výstavbě se osvědčila, protože při nižší ceně dodávky je kvalita práce vyšší než v případě srovnatelného projektu realizovaného tureckou firmou. Obecně považuje práci firem z EU za kvalitnější (už jenom proto, že dodržují standardy platné v EU).
Nawzad Hadi Mawlood byl obeznámen s aktivitami českých firem v regionu s důrazem na jejich zájem o účast na nově připravovaných projektech jako je výsadba veřejné zeleně (právě se zvažuje zřízení „zeleného pásma“ kolem samotného města Erbílu), výstavba rafinérie (projekt rafinérie v Bazianu), výstavba plynovodů (jde zejména o projekt nového plynovodu mezi městy Erbíl a Dohúk, pro který má být výběrové řízení vypsáno v průběhu srpna 2011).
Ministr zdravotnictví KRG Tahír Hawrámí potvrdil svou brzkou soukromou cestu do ČR. V jejím rámci by rád uskutečnil i jedno- až dvoudenní pracovní program – jednání na ministerstvu průmyslu a obchodu, na ministerstvu zdravotnictví, na Karlově univerzitě a setkání s firmami se zájmem o rozvoj obchodní spolupráce s KRG v oblasti zdravotnictví.
Kurdistánští představitelé byli informováni o aktivitách navazujících na návštěvu premiéra Nečase a jednání ministra průmyslu a obchodu M. Kocourka s iráckými partnery při této příležitosti (připravovaná cesta náměstka Ministerstva průmyslu a obchodu M. Hovorky do iráckého Kurdistánu, česká účast na mezinárodním veletrhu v Erbílu v říjnu 2011).
Z jednání s představiteli Regionu iráckého Kurdistánu je zřejmé, že jeho vláda (KRG) zodpovědně pracuje na rozvoji infrastruktury, že k tomuto účelu má k dispozici dostatečné prostředky a hlavně že má důvěru ve schopnosti českých firem, kterými se mohou v konkurenci s regionálními firmami prosadit. Tento předpoklad vychází z opakovaně zmiňovaného důrazu na kvalitu, která se již stala důležitým aspektem při hodnocení nabídek, kde by nadále neměla rozhodovat jen nejnižší cena. Zároveň ale platí, že podobně jako v samotném Iráku také v jeho kurdistánském regionu budou vítány především nabídky, které kromě samotné dodávky (produkce, výstavby) budou obsahovat i finanční spoluúčast dodavatele. Proto i zde bude podpora proexportních institucí (ČEB, EGAP) pro úspěch českých dodavatelů nezbytná.
Ekonomická spolupráce s KRG má nad rámec zbožové výměny a konzultačních služeb českých expertů mnohem širší potenciál – především v podobě rozvoje turistiky (zejména lázeňské, zmíněno bylo i žádoucí zřízení leteckého spojení), spolupráce ve vzdělávání a využívání zdravotnických služeb v ČR na komerční bázi. Pro podporu aktivit českých firem v regionu slouží kontaktní kancelář ZÚ Bagdád v Erbílu s jedním místním zaměstnancem. ZÚ pracuje na posílení své přítomnosti v Erbílu zřízením konzulárního jednatelství s trvalou přítomností českého diplomata.
Provincie Dohúk v Regionu iráckého Kurdistánu
Guvernér provincie Dohúk Tamar Ramadhtan informoval o tom, že zásadní problematiku zásobování elektrickou energií se již v provincii, která je nejsevernější provincií autonomního regionu a celého Iráku, podařilo téměř vyřešit (chybí údajně jen asi 5 % potřebné kapacity) a zásobování vodou je vyřešeno zcela. Nyní jsou na obzoru dva klíčové projekty, které nabízejí českým firmám možnost nabídnout své kapacity.
Prioritním projektem je výstavba nového mezinárodního letiště v Dohúku. Jde o projekt v hodnotě cca 200 mil. USD, který je v pokročilém stadiu příprav. Projekt je již hotový, potřebné pozemky jsou k dispozici, v současné době se vláda rozhoduje o hlavním dodavateli stavby. Předpokládá se, že letiště, které bude již třetím mezinárodním letištěm v Regionu iráckého Kurdistánu (též Erbíl, Sulejmanýja), umožní do 15 let zvýšit počet cestujících z počátečních 300–400 tisíc na 1 milion, a to v souvislosti s rozvojem jak ekonomických aktivit, tak turistického ruchu v oblasti.
Druhým nejdůležitějším rozvojovým projektem na území provincie je proponovaná výstavba plynovodu Erbíl-Dohúk, který je připravován na úrovni vlády Regionu iráckého Kurdistánu (KRG). V současné době se jedná o zadání projektu se 4 firmami, účast další ve výběrovém řízení je možná.
Dalším projektem, který je zajímavý pro ČR, je rekonstrukce historického mostu ve městě Zakho poblíž hranice s Tureckem. V soutěži o získání této zakázky sice zvítězila nabídka turecké stavební firmy, která nabídla nízkou cenu, ale s postupem rekonstrukce, kterou realizuje vybraná firma v technickém stylu neberoucím ohled na historickou hodnotu stavby, jsou kurdistánské instituce nespokojené a snaží se ji právní cestou zastavit. Zdá se tedy, že zde existuje šance, aby byla rekonstrukce nakonec svěřena české firmě, která nabídne rekonstrukci památkářsky ohleduplným způsobem.
Projekt výstavby rafinérie v provincii Dohúk byl podle guvernéra pozastaven. Pro tento projekt je zapotřebí souhlasu centrální bagdádské vlády, která v současnosti uvažuje o jiné lokalizaci projektu.
Guvernér informoval i o otevření dalšího mostu v rámci hraničního přechodu s Tureckem – posílením kapacity přechodu by mělo být možné odbavit více než 2 000 nákladních vozů denně (potřeba dosahuje v současnosti až 3 000 vozů). V blízké budoucnosti by na hranici s Tureckem měla být také vystavěna zóna volného obchodu.
Závěrem guvernér konstatoval, že díky územní blízkosti se na výstavbě a rozvoji jeho provincie podílí s naprostou převahou turecké firmy. Představitelé provincie by zde rádi viděli i podnikatelské subjekty z evropských zemí.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bagdádu (Irák).
