Nástupcem Maria Draghiho, který se v listopadu 2011 ujme funkce guvernéra Evropské centrální banky, se stane současný zástupce generálního ředitele Italské centrální banky Ignazio Visco. Výběr budoucího guvernéra Italské centrální banky nebyl jednoduchou záležitostí a nakonec zvítězil nejméně kontroverzní kandidát, který je zárukou kontinuity a jistě i nezávislosti centrální banky.
Po několika týdnech nejistoty kolem nástupce současného guvernéra Italské centrální banky Maria Draghiho, který se od listopadu ujme funkce guvernéra Evropské centrální banky, premiér Silvio Berlusconi oznámil, že do čela Italské centrální banky navrhne Ignazia Visca.
Současný zástupce generálního ředitele centrální banky Ignazio Visco (od r. 2007), je podle mnohých zárukou kontinuity a respektu. Absolvoval ekonomii a obchod na univerzitě La Sapienza v Římě, působil jako předseda výboru mezinárodních vztahů v Evropském systému centrálních bank (2009–2010), člen výboru „náhradníků“ G-20, zástupce IT v Hospodářském a finančním výboru EU. Působil také jako ředitel Výzkumného institutu Italské centrální banky a hlavní ekonom OECD.
Visco proslul jako zastánce podpory hospodářského růstu. V minulosti italskou vládu vyzýval k „odvážným a rychlým rozhodnutím“ o strukturálních opatřeních na podporu růstu. Ministr hospodářství a financí Tremonti před časem Visca pověřil, aby vedl neformální pracovní skupinu pro přípravu strukturálních prorůstových reforem.
První reakce na nominaci Visca byly velmi pozitivní. Spokojenost vyjádřil prezident republiky Napolitano, představitelé středových a levicových opozičních stran, podnikatelských asociací i odborů.
Vybraná stanoviska budoucího guvernéra k aktuálním otázkám
Eurobondy
Visco v senátu v srpnu 2011 hovořil velice opatrně o přínosech případné společné emise dluhopisů zemí Eurozóny. Upozornil zejména na to, že sami o sobě nepodnítí růst hospodářství a nelze jimi dosáhnout primární přebytek státního rozpočtu, který by vedl ke snižování veřejných dluhů.
Fiskální politika
Visco se staví rozhodně za snížení deficitu a za nastavení státních účtů tak, aby fiskální politika mohla v budoucnu reagovat na hospodářskou krizi. Rozpočet musí být stabilizován a připraven na případnou fiskální expanzi.
Fiskální restriktivní opatření by podle Visca neměly zvyšovat zdanění práce. Snižování daní z příjmu fyzických osob může omezit pokřivené vztahy na trhu práce a obecně podpořit růst.
| 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | |
|---|---|---|---|---|
| Poměr dluhu k HDP Itálie | 120,6 | 119,5 | 116,4 | 112,6 |
Zdroj: Odhad Ministerstva hospodářství a financí Itálie
Hospodářská politika státu
Visco během jednoho ze svých minulých vystoupení v parlamentu uvedl několik oblastí, na něž by se měla hospodářská politika zaměřit. Mělo by se snížit zdanění příjmů fyzických osob a výpadek z výběru daní by měl být kompenzován zdaněním nemovitostí a spotřeby. Je třeba odstranit překážky v realizaci veřejných stavebních projektů, aby bylo možné lépe čerpat z fondů EU. Visco dále vyzval k redukci administrativní zátěže firem a zlepšení regulačního rámce, ke zlepšení veřejných služeb a infrastruktury, k přijetí opatření podporujících růst velikosti firem, ke zlepšení státní politiky v oblasti školství a podpory výzkumu, ke zvýšení účasti práceschopného obyvatelstva na produktivních aktivitách, zejména mládeže a žen.
Pravomoci Italské centrální banky
V rámci Eurozóny
- spolurozhoduje o monetární politice Evropské centrální banky
- prostřednictvím účasti guvernéra Italské centrální banky na jednáních představenstva ECB
- prostřednictvím činnosti expertů Italské centrální banky v rámci pracovních skupin ECB
V Itálii
- dohled na bankami a finančními společnostmi
- emise a dohled nad oběživem
- banka státních institucí a správce státních finančních rezerv
- sběr, analýza a publikace hospodářských a finančních informací
- organizace a účast na meziresortních jednáních, např. Výbor pro zachování finanční stability
Nominaci Ignazia Visca předcházela komplikovaná vnitropolitická diskuze o celkem čtyřech kandidátech. Viscovi věnovala média minimální pozornost. Vedl se zejména spor mezi italským premiérem Berlusconim, předsedou druhé koaliční strany Bossim a ministrem financí Tremontim o výběru mezi dvěma kandidáty na guvernéra: generálním ředitelem Italské centrální banky Saccomanim a generálním ředitelem státní pokladny ministerstva financí Grillim. Čtveřici nejčastěji zmiňovaných kandidátů doplnil člen výkonné rady ECB Bini Smaghi, který odmítl výzvu italského premiéra Berlusconiho, aby odstoupil. Premiér Berlusconi údajně francouzskému prezidentovi Sarkozymu výměnou za francouzský souhlas s nominací Draghiho do čela ECB slíbil, že Bini Smaghi odstoupí, aby mohla Francie do výkonné rady ECB dosadit svého kandidáta. Bini Smaghi prohlásil, že neodstoupí, protože nechce ohrozit nezávislost ECB. Berlusconi mu chtěl nabídnout místo guvernéra Italské centrální banky. To se však setkalo s odporem členů jejího nejvyššího vedení. Premiér Berlusconi tak zřejmě bude muset otázku setrvání Bini Smaghiho ve výkonné radě ECB vyřešit jinak. Ignazio Visco byl nakonec ze všech čtyř kandidátů nejméně kontroverzní osobou. Visco je skutečnou zárukou kontinuity, a to i v kritickém postoji vůči vládní hospodářské politice, která již několik let postrádá zásadní prorůstové strukturální reformy.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Římě (Itálie).
