Ministryně práce, sociálních věcí a rovných příležitostí Elsa Fornero vystoupila dne 18. ledna 2012 na setkání se zástupci významných italských firem a diplomatického sboru, které v Římě uspořádal Club Diplomatia. Ministryně využila setkání, kterého se na rezidenci belgického velvyslance v Itálii zúčastnil značný počet zástupců diplomatického sboru, aby prezentovala především nedávno schválenou penzijní reformu.
Soubor změn penzijního systému byl schválen italským parlamentem dne 22. prosince 2011 v rámci rozsáhlého balíku úsporných opatření, který měl odvrátit pohromu, které Itálie čelila v podobě ztráty posledních zbytků důvěry investorů na dluhopisovém trhu.
Podle ministryně se díky schválení balíku úsporných opatření podařilo odvrátit pád Itálie do dluhové pasti. Penzijní reforma, která byla v době působení Berlusconiho vlády nemyslitelná kvůli odporu koaliční vládní strany Liga severu, byla připravena pod vedením Elsy Fornero ve velmi krátkém čase dvaceti dnů a nová pravidla začala platit již od 1. ledna 2012. Významné změny v penzijním systému byly schváleny v rámci rozsáhlého balíku fiskálních opatření, a proto jim v Itálii nebyla věnována zasloužená pozornost. Tím méně pak tento reformní krok rezonoval v zahraničí.
Vláda se rozhodla přistoupit k reformě penzijního systému bez odkladů zejména proto, aby její pozitivní efekt na tzv. mandatorní výdaje státního rozpočtu začal působit ihned. Bylo třeba systém nastavit tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a nezávislý na „dotacích“ z jiných rozpočtových zdrojů, například z daní.
Podle Elsy Fornero bylo nutné systém zprůhlednit a sjednotit. Řada „privilegovaných skupin“ penzistů se těšila značným výhodám a příznačné byly pro původní systém rozdíly mezi jednotlivými generacemi. Odstraněním výjimek a sjednocením pravidel se eliminovalo dědictví politiků, kteří se v minulosti snažili získat přízeň některých skupin voličů penzijními výhodami.
Nový systém omezil vysoké penze, které byly vypočítávány z vysokých výdělků. Penzijní systém by podle Fornero neměl být „asociální“. Občané s vysokými příjmy nepotřebují vysoké penze. Na druhou stranu si nový systém klade za cíl omezit zaměstnávání „na černo“ bez placení příspěvků do penzijního systému. Bude se proto více zohledňovat doba, během níž pracovníci odváděli příspěvky na penzijní pojištění. Itálie se inspirovala při přípravě reformy ve Švédsku a zavádí „příspěvkový systém“.
Od 1. ledna 2012 se zvýšil věk odchodu do důchodu na 66 let u mužů a k této věkové hranici se bude postupně přibližovat i u žen. Každoročně se věk odchodu žen do důchodu zvýší o půl roku, až se v roce 2018 vyrovná. Fornero v této souvislosti poznamenala, že bude v souvislosti se zvyšováním věku odchodu žen do důchodu třeba přijmout účinná opatření v politice podpory zaměstnanosti, což se ostatně týká i mužů ve věku nad 50 let, kteří obtížně hledají zaměstnání.
Penzijní reformu vláda připravila bez diskuze se sociálními partnery. Odbory přitom vyhlašovaly, že hranice 40 odpracovaných let je „nedotknutelná“. Fornero však upozornila, že tzv. systém oken platný do roku 2011 znamenal, že hranice byla ve skutečnosti na úrovni 41 let. Naproti tomu zaměstnavatelé jsou například nespokojení s tím, že v novém systému pro ně už nebude tak snadné „posílat“ nadbytečné zaměstnance předčasně do penze.
S reformou penzijního systému úzce souvisí reforma trhu práce. Podle Fornero se vládě podařilo zažehnat bezprostředně hrozící krizi a tím získala čas na diskusi se sociálními partnery o reformě pracovního trhu. Fornero se postupně v těchto dnech sešla s představiteli odborů a zaměstnavatelů, aby připravila návrh pro společné jednání, kterého by se měl účastnit také premiér a ministr hospodářství a financí v jedné osobě Mario Monti.
Nová ministryně práce dosud působila jako profesorka ekonomie na univerzitě v Turíně a dlouhodobě se specializovala na problematiku penzí, trhu práce a sociálního zabezpečení. V roli ministryně „proslula“ tiskovou konferencí, kdy po boku premiéra Montiho měla prezentovat úsporná opatření v sociální oblasti a kvůli dojetí a slzám se musel improvizovaně ujmout slova předseda vlády. Na setkání s podnikateli a diplomatickým sborem však ministryně působila jako sebevědomá odbornice, která velmi dobře zná svěřené portfolio a je odhodlaná jej spravovat podle své představy. Sama si je prý dobře vědoma, že úřednická vláda bude nadále narážet na odpor zájmových skupin a bude složitě hledat konsenzus v otázce tolik očekávané reformy trhu práce, ale Montiho kabinet při schvalování rozsáhlého balíku fiskálních opatření podle Fornero prokázal, že konsenzus nalézt umí.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Římě (Itálie).
