Ratingová agentura Moody´s snížila dne 4. října 2011 hodnocení rizikovosti dlouhodobých závazků Itálie o tři stupně z Aa2 na A2 a výhled zachovala negativní. Lze tedy předpokládat další snížení ratingu. Dluhopisový trh snížení ratingu částečně promítl do úroku vládních dluhopisů ještě před oznámením rozhodnutí agentury, ale očekávalo se snížení o jeden až dva stupně. Rating krátkodobých závazků Itálie byl potvrzen na stupni Prime -1.
Vláda v první reakci vydala prohlášení, že snížení ratingu agenturou Moody’s očekávala. Dále v prohlášení stojí, že vláda s maximálním úsilím pracuje na dosažení fiskálních cílů, které jsou pozitivně hodnoceny ze strany Evropské komise. Opoziční leader Pierluigi Bersani označil rozhodnutí Moody’s za „ránu“, přičemž nový rating prý neodpovídá ekonomické situaci Itálie, která je ve skutečnosti lepší.
Tři hlavní důvody snížení ratingu:
- Reálné zvýšení rizika pro státy Eurozóny při refinancování dluhů na finančních trzích ve střednědobém horizontu. Obtížnost refinancování středně a dlouhodobých závazků je pro zemi s vysokým dluhem zapříčiněna necyklickou a kontinuální erozí důvěry institucionálních investorů, která je zapříčiněna krizí evropských státních dluhů.
- Riziko dalšího zpomalení italského hospodářství kvůli jeho strukturálním slabinám a kvůli nepříznivému vývoji globální ekonomiky. Moody’s upozorňuje na nízkou produktivitu, rigidní trh práce a výrobků. Vládní reformy na podporu růstu italské ekonomiky musí být uskutečňovány „účinně“.
- Rizika dosažení (a malý časový prostor) cílů fiskální konsolidace a obrácení negativního trendu zvyšování dluhu vyplývají z politické a ekonomické nejistoty.
Moody’s si všímá, že zdrojem více než poloviny prostředků v posledním balíku fiskálních opravných opatření by měly být vyšší daně. Z toho vyplývá vysoká podmíněnost jeho realizace na hospodářském růstu Itálie a EU. Moody’s přitom pochybuje o dosažitelnosti politické shody na případných dalších škrtech. Bude proto zřejmě obtížné realizovat plánované primární přebytky rozpočtu s cílem snížení veřejného dluhu, který by měl na konci tohoto roku činit 120 % HDP, a snížení nákladů dluhové služby.
Sílu italské ekonomiky Moody’s vidí především:
- v absenci zásadních zdrojů makroekonomické nerovnováhy;
- absenci vážných tlaků na rozpočty domácností, firem, finančních institucí;
- v zásadních fiskálních opatřeních připravených vládou letos v létě.
Rozhodnutí snížit rating o tři stupně agentura zdůvodnila zranitelností Itálie vůči „šokům“. Výhled byl zachován „negativní“ kvůli rizikům spojeným s vývojem na finančních trzích a vývojem hospodářství Itálie a EU.
| Aktuální rating | Poslední změna | Datum poslední změny | |
|---|---|---|---|
| S&P | A Výhled negativní | 20. 9. 2011 | Snížení z A+ na A |
| Fitch | AA- Výhled stabilní | 19. 10. 2006 | Snížení z AA na AA- |
| Moody's | A2 Výhled negativní | 4. 10. 2011 | Snížení z Aa2 na A2 |
Snížení ratingu se očekávalo, protože agentura Moody’s v červenci 2011 oznámila, že přehodnocuje možný pokles. V září pak rozhodnutí odsunula na říjen, přičemž se spekulovalo, že ji k tomu přimělo zářijové snížení ratingu Itálie agenturou Standard & Poor’s. Moody’s pak údajně zvažovala, o kolik stupňů rating nakonec sníží. Třístupňové snížení se sice všeobecně nečekalo, na druhou stranu někteří pozorovatelé předem upozorňovali, že snížením o tři stupně by se ratingové hodnocení agentur Standard & Poor’s a Moody’s vyrovnalo. Nyní lze předpokládat, že ke změně ratingu přistoupí i poslední z trojice renomovaných světových ratingových agentur – Fitch.
Nový rating dlouhodobých závazků Itálie zůstává bezpečně uprostřed „pásma investic“ a stále jej dělí mnoho stupňů od „spekulativního pásma“, v němž se nachází Řecko, Portugalsko a Irsko. Moody’s označila riziko platební neschopnosti Itálie za „vzdálené“, avšak podmínky refinancování italského dluhu prostřednictvím trhu (dluhopisy za 200 mld. eur se splatností v roce 2012) se velmi pravděpodobně při nejbližších aukcích vládních dluhopisů nezlepší.
Italský ministr financí Giulio Tremonti na okraj jednání ECOFIN prohlásil, že schválený balík fiskálních opatření je nastavený tak, že bez ohledu na výši růstu zajistí konsolidaci rozpočtu. Nepřímo tak reagoval na kritiku, k níž se přidala i Moody’s, že bez rychlejšího hospodářského růstu jsou stanovené fiskální cíle (např. vyrovnaný rozpočet v roce 2013) nedosažitelné. Podle Tremontiho by samozřejmě vyšší dynamika růstu realizaci fiskální politiky vlády usnadnila, avšak není podmínkou plnění cílů.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Římě (Itálie).
