Itálie: Hodnocení třetího balíku fiskálních opatření 

Dne 16. prosince 2011 byl v dolní komoře parlamentu schválen vládní návrh vesměs fiskálních opatření. Vládní návrh prošel v dolní komoře četnými změnami, přičemž poslanci mimo jiné zkrátili kapitolu liberalizace. Nyní se textem zabývá senát, který by měl hlasovat ještě před Vánocemi. Obecně se při projednávání v senátu již neočekávají zásadní změny textu, a proto největší ekonomický deník v Itálii Il Sole 24 Ore přišel s hodnocením vybraných důležitých opatření.

* po započtení zvýšených výdajů a snížených příjmů v některých oblastech

zpět na začátek

Italský deník si kriticky všímá, že řada opatření navržených vládou byla poslanci modifikována tak, že se jejich účinek odsouvá a tím bohužel i očekávaný prorůstový dopad na italskou ekonomiku. V tomto smyslu stojí za povšimnutí především oblast liberalizace některých odvětví (různá povolení, otevírací hodiny v obchodech, v lékárnách a v dalších službách). Kladně je hodnoceno zavedení daňových úlev firmám, které přijmou ženy a mladé pracovníky do pracovního poměru. Parlament dále oslabil vládní návrh v rázném postupu za odstranění nadbytečného článku samosprávy – provincií, jejichž pravomoci by měly převzít obce a regiony. Kladně jsou hodnoceny změny v penzijním systému, které odlehčí výdajové stránce státního rozpočtu. A dále také refinancování garančního fondu na podporu malých a středních firem částkou 400 mil. EUR. Deník si dále všímá, že až 3/5 dodatečných příjmů získají veřejné rozpočty ze zdanění majetku (pozn. řada ekonomů dlouhodobě volá o přesunu části daňové zátěže z oblasti příjmů firem a zaměstnanců do oblasti majetku).    

Pozměňovací návrhy poslanců a fakt, že někteří poslanci stran podporujících úřednický kabinet hlasovali nakonec proti návrhu, přiměly bývalého premiéra Berlusconiho k prohlášení, že předseda italské vlády Monti se cítí po událostech v parlamentu „zdrcen“. Premiér Mario Monti se však proti tomu rázně ohradil a prohlásil, že je s výsledkem hlasování spokojen. Monti doufá, že jde o poslední škrty a jeho vláda se nyní bude moci soustředit na liberalizaci.

Italský prezident G. Napoletano podpořil schválený balík s tím, že jde o nezbytné utahování opasků, které Itálii zachrání před pádem do dluhové pasti a Eurozónu před rozpadem. Prezident, byť jde o představitele italské levice, dále prohlásil, že je nezbytné žádat oběti napříč italskou společností včetně méně majetných vrstev. Itálie podle prezidentových slov dělá správné kroky, aby se vrátila na scénu evropské politiky jako respektovaný partner.

Guvernér Italské centrální banky I. Visco v souvislosti s hlasováním dolní komory uvedl, že jde o soubor opatření jdoucí správným směrem. Nyní je zapotřebí čas, aby opatření mohla začít působit.

Podle očekávání balík opatření odmítají italské odbory, které jej označují za nevyvážený a nespravedlivý, protože podle nich nejvíc zasáhne zaměstnance. Tři největší italské odborové centrály CGIL, CISL a UIL dokonce našly nebývalou jednotu v odporu proti vládnímu návrhu. Odboráři dokonce prohlásili, že jedině prezidentka Konfederace italského průmyslu (Confindustria) E. Marcegaglia může být s opatřeními spokojena. Ostatně Confindustria balík opatření skutečně podpořila, avšak s tím, že nyní se vláda musí zaměřit na prorůstové strukturální reformy.

Ministr hospodářského rozvoje Corrado Passera v reakci na kritiku ohledně absence prorůstových stimulů avizoval, že se jeho úřad bude od začátku roku 2012 intenzivně zabývat různými opatřeními na podporu růstu ekonomiky. V první fázi se zaměří mimo jiné na výstavbu nové infrastruktury, zejména v rámci tzv. plánu pro jih, na nějž chce vláda dodatečně získat 10 mld. EUR. Dalším tématem bude rozšíření širokopásmového internetu, a to opět především do jižních regionů Itálie. V oblasti liberalizace některých odvětví chce vláda znovu předložit některá opatření odmítnutá dolní komorou (liberalizace taxislužby a lékáren). Liberalizace by se v budoucnu mohla dále týkat prodeje pohonných hmot a soutěží o provoz regionální dopravy. Liberalizace trhu práce pak bude především v kompetenci ministryně sociálních věcí Elsy Fornero, která by měla zahájit dialog se sociálními partnery (odbory a zástupci zaměstnavatelů) o kombinaci opatření s cílem zvýšit pružnost trhu práce a současně posílit sociální jistoty („flex-security“) a také o minimální mzdě.

zpět na začátek  

Hlavní proud kritiky fiskálního balíku se zaměřil na dva momenty: 1. opatření by měla umožnit dosažení vyrovnaného rozpočtu v roce 2013, ale neřeší růst italského hospodářství, které míří do recese (nebo v ní už je); 2. převažuje zvyšování daní nad úsporami.

Ad 1. Ačkoliv jde o mix různých opatření, italská média si osvojila název „manovra“ neboli „korekce státního rozpočtu“. V souboru opatření skutečně převažují kroky, které mají přímý dopad na rozpočet. Na obhajobu Montiho vlády lze říci, že si vytyčila jako první cíl korigovat hospodaření veřejné správy, aby se rozpočtový deficit v roce 2013 snížil na nulu. Prorůstové strukturální reformy si Montiho kabinet určil, až jako druhý cíl v pořadí. Kritikové by proto neměli být překvapeni. Začít úpravou rozpočtu má smysl i kvůli blížícímu se začátku nového fiskálního roku. Navíc je zřejmé, že při relativně malých úpravách daňových sazeb se musí změny realizovat co nejdříve, aby stát mohl inkasovat skutečně velké dodatečné příjmy rozložené v delším čase.

Ad 2. Z výše uvedené tabulky je patrné, že balík opatření se v drtivé většině skutečně opírá o vyšší daně. Vláda se hájí částečně tím, že úsporná opatření je obtížnější připravit a vyžadují čas, který vláda neměla. Funkce se ostatně ujala v polovině listopadu 2011 a dala si za cíl prosadit rozpočtovou korekci do Vánoc. Zároveň však vláda dává najevo, že na některá úsporná opatření ještě dojde. Navíc některé úsporné kroky parlament korigoval nebo je svým rozhodnutím odložil.

Dva bývalí členové vlády, premiér Berlusconi a ministr financí Tremonti, označili balík opatření za „recesivní“. Podle nich ještě více zbrzdí italskou ekonomiku a vláda tak bude muset sáhnout k dalším úsporám. Současný premiér Monti to samozřejmě odmítá, ale nelze si nevšimnout, že přitom používá slovo „prozatím“. Mimochodem bývalý ministr Tremonti připravil první fiskální balík na konci června a už v srpnu musel jít do vlády s novým balíkem úspor. V září pak Tremonti tvrdil, že srpnový balík úspor je nastavený tak, že vyrovnaný rozpočet bude v roce 2013 dosažen bez ohledu na dynamiku růstu italského hospodářství. Pak ovšem nastoupila Montiho vláda a situaci vyhodnotila jinak – navrhla v pořadí již třetí úsporný balík v roce 2011. Na rozdíl od bývalého kabinetu se Montiho vláda odhodlala ke změnám penzijního systému, které úspěšně blokovala menší koaliční strana Berlusconiho vlády – Liga severu. Úpravu penzí, k níž vyzývala mimo jiné i EK, pak v pozměněné podobě Montiho vláda v dolní komoře prosadila.   

Ať už bude v roce 2012 Montiho vláda muset znovu sáhnout hlouběji do kapes italských daňových poplatníků nebo ne, v každém případě ji čeká nelehký úkol podpořit růst hospodářství. V roce 2011 se předpovědi růstu italské ekonomiky postupně stále zhoršovaly. Naposledy přišla s varovnou prognózou minulý týden Konfederace italského průmyslu, která odhaduje pro rok 2012 v Itálii hospodářský pokles o 1,6 % HDP. Níže uvádíme některé další předpovědi, které jsou staršího data a méně pesimistické. Zajímavé na nich je, že odhadují nesplnění rozpočtového cíle pro rok 2013 – tedy vyrovnaného rozpočtu. Uvidíme tedy, na kolik se prognózy vývoje rozpočtového deficitu změní po schválení Montiho fiskálního balíku. 

Datum zveřejnění jednot. předpovědí: EK 10.11.2011; MMF 20.9.2011; OECD 28.11.2011

Zdroj: it. deník „Il Sole 24 Ore“

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Římě (Itálie).