Kanadská vláda potvrdila, že její předvolební slib odstranit rozpočtový deficit ve fiskálním roce 2014-2015 nebude dodržen. Podle vyjádření ministra financí by mohl rozpočet skončit přebytkem nejdříve ve fiskálním roce 2015-2016, pokud se však podaří každoročně ušetřit 4 mld. CAD na provozních výdajích vlády. V opačném případě by mohl být rozpočet přebytkový až ve fiskálním roce 2016-2017. Výše státního dluhu Kanady by měla vzrůst ze současných 550 mld. CAD na 640,6 mld. CAD v roce 2015-2016.
| Fiskální rok | 2011–2012 | 2012–2013 | 2013–2014 | 2014–2015 | 2015–2016 | 2016–2017 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Prognóza - červen 2011 | -32,3 | -19,4 | -9,4 | -0,3 | +4,2 | |
| Prognóza - listopad 2011 | -31 | -27,4 | -17 | -7,5 | -3,4 | +0,5 |
Ministerstvo financí ve svém upraveném výhledu hospodaření vlády předpokládá, že peněžní transfery federální vlády provinciím na zdravotnictví budou každoročně růst o 6 % do roku 2015–2016. Současná dohoda mezi federální vládou a kanadskými provinciemi v této věci vyprší v roce 2013–2014. Ministr Flaherty naznačil, že provincie by už neměly po roce 2016 spoléhat na současný růst transferů. Závazek vlády překračuje o dva roky platnost současné dohody.
Kanadská vláda i většina provincií se potýkají s poklesy příjmů kvůli slabému ekonomickému růstu a stoupající nezaměstnanosti. V říjnu 2011 ztratila kanadská ekonomika 54 000 pracovních míst, přičemž téměř všechna místa byla na plný pracovní úvazek. Míra nezaměstnanosti stoupla na 7,3 %. Dluhová krize v Eurozóně, ochabující zotavení americké ekonomiky a zpomalující růst v Číně působí negativně na důvěru kanadských spotřebitelů i firem. Existují také reálné obavy, že ceny komodit budou dále klesat. Kanada je přitom výrazně závislá na exportu komodit. Kanadskou ekonomiku také tíží rostoucí náklady na zdravotnictví a vysoké zadlužení domácností spojené s rostoucími cenami nemovitostí.
Kanada utrpěla v průběhu finanční krize v letech 2008–2009 menší škodu než ostatní země skupiny G7. Hlavními důvody byly dobře regulovaný finanční systém a důvěryhodná finanční politika vlády a centrální banky. Kanadě také pomohl rychlý růst cen komodit, na jejichž export tolik spoléhá.
Podle doporučení Mezinárodního měnového fondu (MMF) by v případě výrazného poklesu domácí poptávky měla kanadská vláda zvážit spuštění stimulačního programu v ekonomice. MMF i kanadská vláda jsou však ohledně výhledu kanadské ekonomiky optimističtí. MMF očekává reálný růst HDP ve výši 2,6 % v roce 2013, zatímco kanadská centrální banka dokonce 2,9 %.
Optimistický tón MMF a kanadské centrální banky ohledně výhledu kanadské ekonomiky nesdílejí kanadské komerční banky. Dle jejich názoru existují velmi vysoká a nepředvídatelná rizika ve světě, která mohou mít výrazný dopad na globální ekonomiku. Pokud političtí představitelé v Evropě a USA uspějí při řešení současné dluhové krize a podaří se jim navrátit důvěru na trh, může to vést k dramatickému růstu světové ekonomiky včetně kanadské. V opačném případě může nastat bankovní krize v Evropě, která způsobí ekonomické prostředí podobné finanční krizi v roce 2008.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Ottawě (Kanada).
