Kanadská ekonomika zaznamenala ve 2. čtvrtletí roku 2011 mezikvartální pokles hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 0,1 procenta po růstu 0,9 procenta v 1. čtvrtletí roku 2011. Měřeno ročním tempem růstu HDP došlo ve 2. čtvrtletí k poklesu ve výši 0,4 procenta po růstu 3,6 procenta v 1. čtvrtletí roku 2011.
Z hlediska výdajů se na poklesu HDP podílel čistý export (tj. rozdíl mezi hodnotou exportu a importu). Export se ve 2. čtvrtletí propadl o 2,1 % po dvou čtvrtletích předchozího růstu. Export zboží se snížil o 2,7 %. K výraznému poklesu došlo u energetických surovin (-6,7 %). Růst exportu byl naopak zaznamenán u strojů a zařízení, zemědělských a rybích produktů a dřevařských produktů. Export služeb se zvýšil o 1,2 %. Na růstu se podílely cestovní ruch a komerční služby. Import se ve 2. čtvrtletí zvýšil o 2,4 %, přičemž tempo růstu importu zboží i služeb bylo stejné. Import strojů a zařízení zaznamenal růst již osm čtvrtletí v řadě.
Firemní investice se ve 2. čtvrtletí zvýšily o 3,7 % a zaznamenaly růst již šesté čtvrtletí v řadě. Investice do strojů a zařízení se zvýšily o 6 %, přičemž nejvyšší růst (11 %) v této kategorii zaznamenaly investice do průmyslových strojů (především plošiny pro těžbu zemního plynu). Investice do počítačů a kancelářského vybavení vykázaly růst 13 %. Investice do nerezidenčních staveb se zvýšily o 0,5 %, avšak jejich růst byl výrazně nižší než v předchozích pěti čtvrtletích. Investice do inženýrských staveb vzrostly o 1 %, zatímco investice do rezidenčních staveb se snížily o 0,9 %.
Vládní výdaje za zboží a služby se ve 2. čtvrtletí zvýšily o 0,4 %. Všechny úrovně vlády (federální, provinční, obecní) zvýšily výdaje na zboží a služby. Vládní výdaje na výstavbu se zvýšily o 0,3 %.
Spotřebitelské výdaje za zboží a služby se zvýšily ve 2. čtvrtletí také o 0,4 %. Ke zvýšení výdajů došlo u zboží dlouhodobé spotřeby (+0,4 %), zatímco k poklesu výdajů spotřebitelů na zboží střednědobé spotřeby (-0,8 %) i krátkodobé spotřeby (-0,1 %). Růst spotřebitelských výdajů byl zaznamenán především u výdajů na nábytek, na opravy motorových vozidel a náhradní díly, vybavení na rekreaci a výdaje v restauracích. K poklesu spotřebitelských výdajů došlo u nových a ojetých aut (-2 %), oděvů a obuvi (-0,5 %).
Z hlediska produkce se na tvorbě HDP podílely především služby, a to informační a komunikační technologie (+0,7 %), maloobchod (+0,3 %), doprava a skladování (+0,3 %), finanční a realitní služby (+0,1 %). Příspěvek stavebnictví byl také kladný (+0,6 %). Záporný příspěvek k růstu HDP zaznamenaly průmyslová produkce, výrobní sektor, energetika a velkoobchod.
Kanadská ekonomika zaznamenala ve 2. čtvrtletí 2011 první pokles HDP od 2. čtvrtletí 2009. Propad exportu byl nejvyšší za poslední 2 roky. Hodnota exportu meziročně poklesla o více než 8 %. Silný kanadský dolar způsobuje problémy domácím firmám při prodeji zboží v zahraničí, a to především v ekonomicky oslabených USA a v zadlužené Evropě. Přírodní katastrofa v Japonsku způsobila obrovský výpadek v dodávkách autodílů do japonských automobilek v Kanadě a nepříznivě ovlivnila produkci kanadského automobilového sektoru. Údržba ropných zařízení v provincii Alberta snížila produkci energetického sektoru, jehož srdce leží právě v severní Albertě.
Na kanadské ekonomice je potřeba vidět i světlou stránku. Firemní nákupy strojů a zařízení se ve 2. čtvrtletí 2011 zvýšily meziročně o 31%, což je nejvyšší nárůst od roku 1996. To ukazuje, že vyhlídky kanadského firemního sektoru jsou optimistické. Na rozdíl od investičně pesimistických amerických firem kanadské firmy investují, nabírají nové zaměstnance a věří budoucí domácí poptávce.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Ottawě (Kanada).
