Podnikání a daně v Kanadě 

Ve všech renomovaných žebříčcích hodnotících kvalitu života v jednotlivých zemích světa patří Kanada do první desítky zemí s nejlepšími podmínkami k lidskému bytí. Kanada totiž dokázala skloubit výborné podmínky pro byznys i rodinný život.

Kanadská ekonomika je hodnocena jako velmi výkonná a životní úroveň Kanaďanů je jedna z nejvyšších na světě. Výhodou pro domácí ekonomiku jsou velká naleziště energetických surovin a kovů. V produkci mnoha kovů zaujímá Kanada přední místo na světě. Ekonomický růst je hlavním předpokladem růstu životní úrovně občanů. Kanaďané tak mají vysokou možnost seberealizace. Kvalita zdravotnictví, školství i veřejných služeb je na vysoké úrovni. Kanadská města Vancouver, Calgary, Ottawa, Montreal či Toronto patří mezi města s nejlepšími ekologickými podmínkami k životu.

Hlavním ekonomickým partnerem Kanady je USA, kam směřuje 75 % veškerého vývozu. Dále Kanada vyváží hlavně do Velké Británie (4 %) a Číny (3 %). Nejvíce Kanada importuje rovněž z USA (51 %), Číny (11 %) a Mexika (5 %). Kanada exportuje především auta a díly pro automobilový průmysl, letadla, průmyslové stroje, informační a telekomunikační zařízení, elektroniku, chemikálie, biotechnologie a farmaceutický průmysl, dřevo, ropu, zemní plyn či hliník.

Dle každoročně publikované zprávy OSN „Human Development Index 2010“ je kvalita života v Kanadě 7. nejvyšší na světě (lepší hodnocení má pouze Norsko, Austrálie, Nový Zéland, USA, Irsko a Lichtenštejnsko), Česku patří 28. místo. Human Development Index hodnotí země světa dle střední délky života, vzdělání, životní úrovně či životních podmínek pro děti. Dle studie Th e Legatum Institute, která každoročně sestavuje „Prosperity Index“, přísluší Kanadě také 7. místo (lepší hodnocení má pouze Norsko, Dánsko, Finsko, Austrálie, Nový Zéland a Švédsko), Česku náleží 24. místo. Výsledný index zohledňuje výsledky daných zemí ve všech sledovaných ukazatelích kombinujících blahobyt občanů nejenom po materiální stránce, ale hodnocena je i úroveň země po zdravotní a sociální stránce, přístup občanů ke vzdělání a samozřejmě míra osobní svobody.

Kanada nabízí rovněž přátelskou legislativu upravující podnikání. Dle studie Světové banky „Doing Business 2011“ nabízí Kanada 7. nejlepší podmínky k podnikání. Česku přísluší 63. místo. V Kanadě je dále 6. nejvyšší ekonomická svoboda na světě (Th e Heritage Foundation „2011 Index of Economic Freedom“) a 6. nejnižší korupce na světě (Transparency International Corruption Perceptions Index 2010).

Daňová soustava

Celkové zdanění v Kanadě z členských zemí OECD je podprůměrné a dosahuje 31 % k HDP, v Česku je to 36 % k HDP. Daně jsou v Kanadě rozděleny na federální, provinční a municipální. Celkové zdanění v jednotlivých provinciích se tedy liší.

Daň z příjmů fyzických osob

Federální sazba daně platí pro všechny provincie, místní sazba daně se však liší, rozdíly ve zdanění mezi jednotlivými provinciemi v Kanadě jsou však nižší než mezi jednotlivými americkými státy. Federální sazby daně pro rok 2011 jsou: 0 % (do ročního zisku 10 382 kanadských dolarů), 15 % (od 10 383 do 41 544 kanadských dolarů), 22 % (od 41 545 do 83 088 kanadských dolarů), 26 % (od 83 089 do 128 800 kanadských dolarů) a 29 % (nad 128 801 kanadských dolarů). Daňové sazby v Kanadě mírně klesaly, např. v roce 1998 byly čtyři sazby daně (0 %, 17 %, 26 % a 29 %) a horní 29% sazba daně platila již pro příjem nad 59 180 kanadských dolarů.

Sociální pojištění

U pojistného jsou zavedeny stropy již při mírně nadprůměrné mzdě, proto s rostoucím příjmem odvody na sociálním pojištění klesají. U průměrné mzdy činí souhrnné odvody zaměstnance na pojistném 7,3 % z průměrné mzdy, zaměstnavatel dále odvádí 11,5 %. Celkové zdanění práce u průměrné mzdy tak dosahuje 30,8 %, v Česku je to 41,9 %.

Daň z příjmů právnických osob

Pro rok 2011 došlo ke snížení sazby daně pro firmy v průměru o 1,8 %. Daň z příjmů právnických osob se vybírá jednak na federální úrovni, jednak na místní úrovni. Federální sazba daně z příjmů právnických osob pro rok 2011 činí 16,5 % (v roce 2010 byla sazba daně 18 %) a průměrná místní sazba daně je 11,1 % (v roce 2010 byla sazba daně 11,4 %). Souhrnně tedy v průměru společnosti odvádí na dani z příjmů 27,6 % ze zisku. Ještě v roce 2005 byla souhrnná sazba daně pro firmy 34,2 %. Pro malé společnosti splňující zákonné podmínky (počet zaměstnanců, zisk...) však platí souhrnná 15,3% sazba daně.

DPH

V Kanadě se rovněž DPH vybírá na federální a místní úrovni. Federální sazba daně činí 5 % (v roce 2007 byla 6 % a v předcházejících letech 7 %). DPH je legislativou upravena teprve od roku 1992. Provinční prodejní daň se pohybuje od 0 % po 10 %. Souhrnná daň z prodeje se tedy v jednotlivých kanadských provinciích pohybuje od 5 % (Alberta) do 13 % (Ostrov prince Edwarda). Povinně se musí k DPH registrovat firmy či podnikatelé, jejichž roční obrat překročí 30 tisíc kanadských dolarů.

Trh práce a mzdy

Produktivita práce v Kanadě je vysoká, mnohé společnosti se orientují na high-tech obory a výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Kanaďané jsou vzdělaní a kvalifikovaní. Nezaměstnanost je dlouhodobě nízká, v posledních deseti letech se pohybuje od 6 % do 8 %, v dubnu 2011 činila 7,6 %. Průměrná měsíční mzda dosahuje 3 650 kanadských dolarů. Hodinová minimální mzda se opět v jednotlivých provinciích liší, pohybuje se od 8,75 kanadských dolarů za hodinu (Britská Kolumbie) po 11 kanadských dolarů za hodinu (Nunavut). Stejně jako Česko tak i Kanada patří mezi země s nízkými mzdovými rozdíly. V průměru se rovná medián mezd v zemích OECD pouze 81 % průměrné mzdy, v Kanadě však 89 %. Můžeme říci, že průměrná mzda v Kanadě více odpovídá představě o mzdě běžného zaměstnance než ve většině ostatních zemí OECD.

Prameny: The Worldbank – Doing Business 2011, OECD Tax Database, The Heritage Foundation „2011 Index of Economic Freedom“, OSN „Human Development Index 2010“, The Legatum Institute „Prosperity Index 2010“, Transparency International Corruption Perceptions Index 2010

Kanada – korektní byznys

Kanada je díky své bilingvní tradici zemí s rozdílnými postoji nejen k životu, ale i k byznysu. Anglicky mluvící Kanaďané bývají konzervativnější, frankofonní oblasti se vyznačují větším temperamentem a požitkářstvím. Obchod s kanadskými firmami je však vždy korektní a psané i nepsané slovo se stává zákonem.

Typickým rysem kanadských obchodníků je jejich korektnost. Veškerá i ústně dohodnutá stanoviska či termíny jsou závazné a nelze je měnit. Kanaďané mají silně zažitý morální kodex a smysl pro dodržování zákonů. Stejnou korektnost a spolehlivost předpokládají a vyžadují i od svých partnerů.

Hned při malém podezření z nedodržování dohodnutých pravidel či daného slova ztrácí kanadský obchodník důvěru v obchodního partnera a bude se cítit velmi uražený až podvedený. V takové situaci bude požadovat spravedlnost a nebude se bát obrátit na soudy či vládní úřady.

Reference klíčem k obchodu

Než s někým začnou Kanaďané vést jednání, snaží se partnera co nejlépe prověřit. Prostudují si výroční zprávy, katalogy, zjistí, o jak solventní firmu se jedná, s kým obchoduje. Podrobně prozkoumají také webové stránky, proto se doporučuje, aby obchodníci s ambicemi obchodovat s Kanadou investovali do kvalitní internetové prezentace firmy v bezchybné angličtině. Je vždy vhodné předložit reference od zahraničních i velkých tuzemských obchodních partnerů, s nimiž firma obchoduje již delší dobu. Kanadský partner téměř vždy tyto reference i sám přímo vyžaduje. V případě vážného zájmu se kanadský partner obrátí na českého obchodníka s řadou dotazů, na které bude očekávat odpověď do 24 hodin. Nereaguje-li český obchodník dostatečně pružně, ztrácí Kanaďan zájem a k jednání vůbec nedojde.

V obchodování jsou Kanaďané opatrní, rozvážní, dívají se daleko do budoucnosti, nezajímá je pouze momentální, nahodilý, jednorázový obchod či výhoda. Neradi riskují, dají přednost menšímu riziku, i když s menším ziskem. V obchodování jsou velmi obezřetní, postupují krok za krokem a velmi uvážlivě, jednání nejsou tak rychlá, preferují volnější tempo při jednáních, trvá jim také delší dobu, než dojdou k rozhodnutí či nějakému výsledku. I za cenu toho, že se jim zvýší náklady, jednání raději opakují či prodlužují. Ve větších městech, jako je Toronto nebo Montreal, očekávejte rychlejší tempo jednání, pomalejší pak v západních provinciích, kde je atmosféra při jednáních přátelštější a uvolněnější. Na jednání jsou vždy velmi dobře připraveni, vždy vědí, čeho chtějí dosáhnout, promyslí předem taktiku i strategii.

Jednání bez emocí

Kanaďané ocení, když partneři dokážou jasně formulovat své návrhy, jednoznačně specifikovat požadavky nebo návrhy spolupráce. V písemném styku preferují stručnost a jasnost, nemají rádi dlouhé elaboráty či několikastránkové analýzy. Připravte se však na to, že váš protějšek vás požádá o tzv. split the diference, tj. rozdělme si rozdíl, což je běžná taktika používaná kanadskými obchodníky, když žádají kupujícího, aby zaplatil více. Respektujte časové lhůty pro dodání dalších podrobností, doplňujících informací či zaslání vzorků. Kanaďané znají hodnotu času.

Jednání s Kanaďany začíná nezávaznou konverzací. Rozhodně nejdou přímo k věci, rádi svého partnera nejdříve alespoň trochu poznají a považuje se za zdvořilé pohovořit nejdříve o nějakých obecných tématech a teprve později přejít k obchodu.

Jsou si vědomi velikosti kanadského trhu, s každým však jednají jako rovný s rovným. Jsou velmi zdrženliví a drží své emoce pod kontrolou. Jsou si vědomi svého vysokého životního standardu, kterého dosahují díky tomu, že jsou velmi pracovití, snaživí a přesní v zaměstnání. Jde spíše o individualistickou kulturu, lidé i obchodníci vystupují značně rezervovaně, alespoň do doby, než se lépe poznají. Agresivita a asertivita se při jednáních příliš nevyplácí.

Jako základní způsob komunikace s kanadskými firmami se doporučuje elektronická pošta, kterou se zasílají i mnohé katalogy a materiály. Návrhy smluv a smlouvy samotné se zasílají poštou nebo kurýrní poštou. Formální stránka všech písemností, materiálů i smluv je nesmírně důležitá. Jakýkoliv zasílaný dokument či materiál musí vždy doprovázet průvodní dopis. Kanaďané si potrpí i na gramatickou správnost. Kanadský pravopis je unikátní kombinací americké a britské angličtiny a na tuto výlučnost jsou Kanaďané hrdí. V mluveném projevu jsou Kanaďané k nedokonalé angličtině velmi tolerantní.

Etiketa obchodního jednání

Seznamování a představování probíhá stejně jako v Evropě. Ruce se podávají pouze při setkání a loučení. Součástí seznamování je i výměna vizitek (ve francouzštině, angličtině či anglicko-francouzské). Na kvalitu vizitek si Kanaďané potrpí daleko více než američtí obchodníci. Dobré vzdělání a vystupování se u obchodníků samozřejmě předpokládá. Dbají na profesionální vizáž. Dodržují pravidla etikety a vždy usilují o to, aby se na ně nepohlíželo jako na osoby, které se neumí chovat. Naopak si potrpí nejen na zdvořilost, ale i na přesnost – na jednání chodí včas. Jsou však tolerantní a přístupní novým myšlenkám. Schůzky se domlouvají předem, bez objednání vás nikdo nepřijme.

Oblečení v obchodních kruzích je velmi formální, na jednání je nutné přijít v obleku s kravatou.

Výjimkou může být pátek, kdy se nepřijímají návštěvy a nevedou se jednání s partnery, a proto se lidé ve firmách oblékají volněji. Na jednání však bez saka přijít nelze. V obchodním životě žena nikdy nenosí kalhoty a je samozřejmostí, že i v létě má punčocháče.

V porovnání s Českou republikou přecházejí Kanaďané velmi rychle na oslovení křestními jmény. Jde o formu oslovení, jež nemá stejný význam jako tykání v České republice, nepočítá totiž se žádným sblížením. Jde především o pohodlnost, neochotu pamatovat si dlouhá jména a zjednodušení situace. I kolegové v práci se oslovují křestními jmény, relativně přátelské vztahy vládnou i mezi nadřízenými a podřízenými. V kanadských firmách je přesně určená a respektovaná hierarchie, i když se ji navenek vždy snaží prezentovat jako neformální, či dokonce neexistující.

Zejména při prvních jednáních a v průběhu navazování kontaktů dávají Kanaďané přednost jednáním ve firmách. Rádi posoudí firmu, se kterou by mohli navázat spolupráci, i podle zařízení, čistoty, všimnou si organizace práce i vztahů mezi lidmi.

Převzato z časopisu KOMORA.cz, vydávaném Hospodářskou komorou České republiky. Autoři: Soňa Gullová, VŠE Praha; Petr Gola, odborník na daňové systémy