Dokument informuje o perspektivních oborech pro vývoz do Kazachstánu. Jedná se především o těžbu surovin, zemědělství a potravinářský průmysl, energetiku, zdravotnickou techniku a výrobu stavebních materiálů. Dokument dále obsahuje SWOT analýzu, která identifikuje silné i slabé stránky a příležitosti i rizika této země.
1) Úvod
Kazachstán je nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky ze zemí Střední Asie, přičemž zájem o kazachstánský trh ze strany českých podnikatelů neustále narůstá. Kazachstán je zemí, jehož ekonomika od konce 90. let zažívala skutečně obdivuhodný vývoj, kdy HDP dlouhodobě překračovalo devět procent. Bohaté surovinové zdroje lákaly a stále přitahují zahraniční investory zejména do těžby ropy, zemního plynu a dalších přírodních surovin. Kazachstánská vláda v posledním období přijímá opatření na podporu domácích i zahraničních investorů, kteří budou vkládat finanční prostředky do nesurovinových sektorů, a to zejména do zemědělství a zpracovatelského průmyslu.
V r. 2008 dosáhl vzájemný obchod historicky svého nejvyššího obratu od roku 1993 – přes 700 mil. Kč. Potenciál obou zemí však stále není využit. Mezi perspektivní obory vytipovány odvětví jako energetika, těžba surovin, zemědělství a potravinářský průmysl, zdravotnická technika a turistika.
Více informací o vzájemných ekonomických vztazích naleznete v souhrnné teritoriální informaci (STI) Kazachstán.
2) Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika – SWOT analýza
Pro formulaci strategie přístupu na trh Kazachstánu je vhodné vycházet z analýzy základních aspektů tak, jak je předpokládá SWOT analýza. Rozbor výchozího stavu je nezbytným podkladem a základem k nasměrování cílů a postupů vedoucích k jejich splnění.
Silné stránky
- ohromné surovinové zdroje (ropa, plyn, rudy);
- velký agrární potenciál;
- příznivá geografická poloha jako most mezi Evropou a Asií;
- nejvýkonnější ekonomika ze zemí SNS ve střední Asii;
- srovnatelně dobře organizovaný trh a liberální hospodářství;
- otevřenost vůči zahraničním investorům;
- politická stabilita.
Slabé stránky
- rozsáhlá byrokracie a korupce;
- nedostatečná právní jistota, protichůdné znění zákonů;
- komplikované, časově náročné a drahé exportní a importní procedury;
- rozšířená stínová ekonomika (oficiálně 24% HDP, neoficiálně více než 50 % HDP);
- malá transparentnost v hlavních těžebních odvětvích a hutnictví;
- nedostatek kvalifikované pracovní síly v technologicky orientovaných sektorech;
- netransparentní veřejné zásobování;
- příliš silná koncentrace ekonomiky na surovinová odvětví.
Příležitosti
- velká poptávka po zařízení a materiálech v surovinových odvětvích;
- enormní potřeba modernizovat zpracovatelský průmysl;
- stoupající diverzifikace v průmyslu a službách;
- možnost vstupu do projektů budování infrastruktury (PPP);
- silná poptávka po kvalitním a značkovém spotřebním zboží;
- zvyšující se povědomí o kvalitě;
- odrazový můstek na sibiřský a čínský trh.
Omezení
- příliš silně rostoucí vliv státu na hospodářství;
- stoupající snahy preferování kazašských firem při výběrových řízeních;
- v posledním období výrazné zhoršení kreditních ratingů komerčních bank;
- nedostatečná důslednost při snahách o diverzifikaci ekonomiky;
- stoupající míra korupce v politice a v ekonomice;
- silné znehodnocení národní měny tenge;
- zhroucení malého podnikání v důsledku neschopnosti splácet úvěry.
3) Perspektivní obory:
- Těžba surovin – Kazachstán patří mezi nejbohatší země na energetické suroviny. Zaujímá 8. místo na světě v prokázaných zásobách ropy, prokázané zásoby přírodního plynu jsou odhadovány na 3,4 trl. m3. Uhlí se těží v Pavlodarské a Karagandijské uhelné pánvi, zásoby uranu v zemi se odhadují na druhé největší na světě. To vše předpokládá dodávky těžebního zařízení, modernizaci zpracovatelských závodů, výstavbu kompresorových stanic, plynovodů apod.
- Energetika – vláda má zpracovaný plán opatření rozvoje elektroenergetické soustavy do roku 2015, jehož cílem je rovněž modernizace přenosových sítí a výstavba sítí druhé linie „Sever–Jih“ se zvýšením propustnosti na 1500 MW s ukončením výstavby již v roce 2009. Kazachstán se stal čistým importérem elektřiny a v současné době plánuje výstavbu elektráren, kdy zvažuje všechny zdroje. Kazachstán nyní neprovozuje žádnou atomovou elektrárnu, ale podle představitele vlády v současné době dokončuje projekty výstavby atomové elektrárny 10 km od města Aktau v Mangistauské oblastí na západě Kazachstánu.
- Zdravotnická technika – cílem kazachstánské vlády je zvyšovat celkovou zdravotní péči o občany. Příležitostí proto je vyhlášený projekt vybudovat „100 škol a 100 nemocnic“ do roku 2011.
- Zemědělství a potravinářský průmysl – zvyšování objemu a úrovně domácí zemědělské produkce je jeden z nosných úkolů kazachstánské vlády. Obor byl zařazen do prioritních oborů, které by měly zajistit větší diversifikaci kazachstánského exportu, který je závislý jen na surovinách.
- Výroba stavebních materiálů – cílem je dosažení dostatečných kapacit pro plné zásobování kazachstánského stavebního sektoru.
