Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vydalo Koncepci spotřeitelské politiky na léta 2006 - 2010. Zaměřuje se v ní především na oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti, ochrany ekonomických zájmů, odškodnění, informovanosti a výchovy, sdružování k ochraně zájmů spotřebitelů, životní prostředí a sociální dopady spotřeby. Ohlíží se v ní také za koncepcí na roky 2001 až 2005 a jak se podařilo naplnit cíle v ní vytyčené.
Obsah materiálu:
II. Analýza současného stavu ochrany spotřebitele
III. Koncepce spotřebitelské politiky 2006 - 2010
- Základní priority ochrany spotřebitele v letech 2006 - 2010
- Institucionální uspořádání
- Zajištění realizace Koncepce
I. Úvod
Základní principy spotřebitelské politiky byly vymezeny v Koncepcích na léta 1999 až 2000 a léta 2001 až 2005. Opatření realizovaná na základě těchto koncepcí vytvořila v České republice právní i institucionální podmínky pro uplatňování principů ochrany spotřebitele v míře, která je srovnatelná s ostatními členskými státy Evropské unie. Velkou měrou k tomu přispěla harmonizace právních předpisů, vytvoření podmínek pro činnost nevládních spotřebitelských organizací a všestranná podpora jejich činnosti, zdokonalení a postupné zvyšování účinnosti vymáhání práv spotřebitelů zejména prostřednictvím dozorových orgánů působících v jednotlivých oblastech trhu.
Významně se posílily aktivity směřující k informování a vzdělávání spotřebitelů s cílem zvýšit znalostní úroveň občanů o jejich právech, která ve svém důsledku vedou k posílení jejich postavení na trhu a předcházení vzniku spotřebitelských sporů plynoucích ze smluvních vztahů. Pokud spotřebitelské spory vzniknou, mají v současnosti spotřebitelé možnost využít poradenských služeb, které poskytují s podporou státu nevládní spotřebitelské organizace. Významně se též rozšířily aktivity na poli mezinárodní spolupráce, a to především na evropské úrovni.
I přes pozitiva, která realizovaná opatření přinesla, je nutné konstatovat, že na trhu přetrvávají některé nedostatky, které souvisí např. s uplatňováním odpovědnosti za vady věci (reklamace), poskytováním řádných, pravdivých a úplných informací o výrobku nebo službě (klamání spotřebitele), nabídkou a prodejem nebezpečných výrobků, klamavou reklamou ale i s nedostatečnou orientací spotřebitelů v nových oblastech, jako jsou například finanční a telekomunikační služby.
Nová Koncepce si klade za cíl navázat na dosavadní uskutečněné kroky a dále posilovat ochranu spotřebitele v oblasti informování, vzdělávání, podpory činnosti nevládního spotřebitelského hnutí, podpory rozvoje samoregulačních aktivit ze strany podnikatelských subjektů a jejich asociací. Součástí je i potřeba reagovat na technologický vývoj a jeho dopady na spotřebitele, např. v oblastech elektronického obchodování a obchodování mobilním telefonem. Koncepce předpokládá i podporu spolupráce na evropské a mezinárodní úrovni.
V oblasti legislativy jsou navrženy úpravy, které souvisí s povinností implementovat nově přijaté či přijímané předpisy ES (např. směrnice o nekalých obchodních praktikách), s rekodifikací národní právní úpravy (zákona o ochraně spotřebitele) a úpravou mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, které by se mohlo stát významným pomocníkem především při řešení problémů s odpovědností za vady - reklamacemi.
V oblasti vymáhání práva Koncepce předpokládá zdokonalování a zvyšování účinnosti výkonu orgánů dozoru a vytvoření podmínek pro přeshraniční spolupráci. V této Koncepci nejsou rozvedeny otázky zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti potravin, neboť tyto jsou řešeny samostatně přijatou Strategií zajištění bezpečnosti potravin v České republice z roku 2004. Kvalitu potravin, otázky potravinového práva a jednotnou kontrolu nad trhem potravin řeší Koncepce potravinářství ČR po vstupu ČR do EU (2004 -2013).
pokračování dokumentu
II. Analýza současného stavu ochrany spotřebitele
1. Plnění cílů Koncepce spotřebitelské politiky na léta 2001 - 2005
Hlavními cíli Koncepce bylo:
- dokončit transpozici předpisů Evropských společenství tak, aby ke dni vstupu byly transponovány příslušné předpisy evropské spotřebitelské legislativy
- podpora aktivit nevládního spotřebitelského hnutí včetně zapojení jeho zástupců do evropských a mezinárodních struktur
- podpora rozvoje informovanosti a vzdělávání spotřebitelů
- podpora samoregulační aktivity podnikatelských subjektů
- zapojení ČR do mezinárodních aktivit zabývajících se spotřebitelskou tématikou
- zvýšení účinnosti dozoru nad trhem a tím zajištění lepší vymahatelnosti práva na ochranu spotřebitelů, sblížení systému tržního dozoru ČR a EU.
Transpozice předpisů
V oblasti ochrany spotřebitele se podařilo transponovat všechny předpisy ES, které se této problematiky týkaly a k jejichž převzetí se Česká republika zavázala. Předpisy nabyly účinnosti v průběhu hodnoceného období, nejpozději dnem přistoupení České republiky do Evropské unie dne 1. května 2004. Na transpozici se podílela jednotlivá ministerstva, do jejichž působnosti spadal věcný obsah příslušné legislativy. Ode dne přistoupení tak spotřebitelé mají stejná práva jako spotřebitelé v ostatních členských státech.
Transponovány byly evropské předpisy týkající se nepřiměřených podmínek ve spotřebitelských smlouvách, smluv uzavíraných na dálku, smluv uzavíraných mimo provozovnu, záruk za vadu prodané věci, časově sdíleného užívání nemovitostí (timesharing), spotřebitelského úvěru, zásazích nevládních spotřebitelských organizací pro ochranu zájmů spotřebitelů, elektronickém obchodě, uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku, klamavé a srovnávací reklamy, o souborných službách pro cesty a pobyt, označování cenou, označování obuvi, textilních výrobků a křišťálového skla, o obecné bezpečnosti výrobků a celá oblast potravinové legislativy.
V resortu Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva financí Generálního ředitelství cel, Ministerstva dopravy byly vytvořeny legislativní, technické i organizační podmínky pro zajištění fungování evropského systému rychlé výstrahy o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků na trhu RAPEX a zahájeno jeho fungování ke dni přistoupení České republiky do EU.
Ministerstvo zemědělství zajistilo splnění požadavků a vytvoření předpokladů pro evropský systém rychlé výstrahy u potravin a krmiv (RASFF). Kromě toho byla v prosinci roku 2004 vládou přijata Strategie zajištění bezpečnosti potravin v ČR po přistoupení k EU, která stanoví hlavní úkoly vedoucí k zajištění bezpečnosti potravin, rozvoji a konsolidacepotravinářské, krmivářské a zdravotní legislativy, zdokonalování a koordinaci kontrolní činnosti v celém potravinovém řetězci a k rozvoji komunikace se spotřebiteli a jejich vzdělávání.
Podpora aktivit nevládního spotřebitelského hnutí
V souladu s Koncepcí spotřebitelské politiky na léta 2001 až 2005 došlo k posílení vlivu nestátních občanských spotřebitelských organizací, k rozšíření jejich členské základny a zároveň všech dále uvedených aktivit, což mělo v konečné fázi pozitivní vliv na širokou spotřebitelskou veřejnost. V současné době působí v ČR celkem 7 spotřebitelských organizací, jejichž rozhodujícím předmětem činnosti je problematika ochrany spotřebitelů, a které jsou řádnými členy Spotřebitelského poradního výboru, jenž je poradním orgánem Ministerstva průmyslu a obchodu.
Činnost nestátních spotřebitelských organizací byla zaměřená jednak na účast při tvorbě spotřebitelské legislativy a jednak směrem ke spotřebitelské veřejnosti poskytováním služeb spotřebitelského poradenství včetně mimosoudního urovnávání spotřebitelských sporů, výchovnou a vzdělávací činností, spotřebitelským testováním zveřejňovaným prostřednictvím časopisu TEST, zjišťováním nebezpečných výrobků na trhu. Při tvorbě spotřebitelské legislativy byly využívány jako zpětná vazba zkušenosti získané spotřebitelskými organizacemi při styku se spotřebitelskou veřejností. Poradenská činnost jakožto nejúčinnější prostředek styku s veřejností, včetně přímé pomoci, byla uskutečňována především formou osobních návštěv, telefonicky a prostřednictvím Internetu prakticky ve všech krajích ČR v cca 90 poradenských místech.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci uplatňování spotřebitelské politiky s nestátními občanskými spotřebitelskými organizacemi úzce spolupracovalo. Během let 2001 až 2005 došlo k postupnému navyšování finančních prostředků určených formou dotací pro nestátní neziskové organizace na oblast ochrany spotřebitelů. V roce 2001 bylo pro spotřebitelské organizace určeno 10 mil. Kč, v roce 2002 - 13,8 mil. Kč, v roce 2003 - 17 mil. Kč, v roce 2004 - 17 mil. Kč, v roce 2005 - 20 mil. Kč, přičemž konečná výše rozdělených dotačních prostředků se odvíjela od počtu a především kvality projektů předkládaných nestátními neziskovými organizacemi na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podporovány byly též mezinárodní aktivity v oblasti ochrany spotřebitele, které byly financovány rovněž z prostředků určených na konkrétní projekty.
Podpora aktivit vedoucích k uplatňování samoregulačních nástrojů ze strany podnikatelských subjektů
V roce 2004 bylo založeno profesními organizacemi výrobců, poskytovatelů služeb a obchodníků spolu s řadou firem z České republiky Sdružení Korektní podnikání s cílem zlepšit obraz podnikání a podnikatelů u veřejnosti, kultivovat „samoregulací" podnikatelské prostředí v České republice a zvýšit důvěru spotřebitelů ve vztahu k dodavatelům, obchodu a reklamě. Jde o aktivitu vzešlou z iniciativy Svazu obchodu a cestovního ruchu, která má trvalou podporu a součinnost Ministerstva průmyslu a obchodu. Sdružení se nehodlá smířit s paušálně špatným obrazem, který má podnikání u české veřejnosti a který poškozuje poctivé a slušné podnikatele. Sdružení hodlá prostřednictvím dobrovolného dodržování Kodexu "Korektní podnikání" oddělit poctivé a seriózní podnikatele a firmy od těch subjektů trhu, které trvale poškozují pověst podnikatelského stavu v naší zemi. Založením sdružení Korektní podnikání jsou vytvořeny institucionální předpoklady pro působení této iniciativy v podnikatelském terénu.
Zapojení ČR do mezinárodních aktivit zabývajících se spotřebitelskou tématikou
Nejvýznamnější aktivity a největší podíl práce odvádí Česká republika v rámci aktivit Evropské unie. Na evropské úrovni, zejména po našem vstupu do Evropské unie, se zástupci jednotlivých resortů účastní jednání orgánů Rady, Evropské komise, poradních výborů, vědeckých výborů, pracovních a expertních skupin apod.
Kromě aktivit v Evropské unii se zástupci České republiky na úrovni mezinárodní spolupráce účastní především jednání Výboru pro spotřebitelskou politiku OECD. Účastní se též zasedání Výboru pro spotřebitelskou politiku Mezinárodní standardizační organizace (ISO COPOLCO). Zástupci České republiky dále aktivně působí i v některých standardizačních pracovních komisích této organizace. ČR se rovněž účastní zasedání ICPEN (International Consumer Protection and Enforcement Network).
V uvedeném období byly v České republice uspořádány následující akce mezinárodního významu vztahující se k spotřebitelské problematice: seminář Přistoupení České republiky k Evropské unii - nové výzvy pro spotřebitelské hnutí, který se konal dne 19. 9. 2003 v Praze, zasedání Výboru pro spotřebitelskou politiku ISO COPOLCO ve dnech 17. až 19. května 2004 v Praze a konference „Český spotřebitel v Evropské unii" dne 22. června 2004 v Praze za účasti tehdejšího komisaře EK pro ochranu zdraví a spotřebitele Pavla Teličky.
Zvýšení účinnosti dozoru nad trhem
Pokračovalo jasné vymezení kompetencí dozorových orgánů s cílem odstranit duplicity v oblasti dozoru a tím i zefektivnit čerpání lidských i finančních zdrojů pro provádění dozoru nad trhem. Dokončilo se vymezení dozoru nad trhem na potravinářské, nepotravinářské výrobky, problematiku ochrany zdraví atd. Dozor byl svěřen orgánům dozoru v působnosti jednotlivých resortů. V oblasti potravin přísluší kompetence k dozoru nad trhem Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Státní veterinární správě a orgánům ochrany veřejného zdraví. V oblasti nepotravinářských výrobků je hlavním dozorovým orgánem Česká obchodní inspekce, ve vybraných oblastech pak působí dále živnostenské úřady, orgány ochrany veřejného zdraví, celní orgány, finanční ředitelství, Český telekomunikační úřad, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva (pyrotechnické výrobky) atd. Je možné konstatovat, že zásadní duplicity v oblasti kontroly na trhu byly odstraněny. V některých dílčích oblastech se však projevují aplikační problémy. V tomto směru bude potřebné jasněji vymezit působnost jednotlivých orgánů. V roce 2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu přijalo Koncepci činnosti České obchodní inspekce na léta 2005 - 2010 jako rozhodujícího dozorového orgánu v oblasti nepotravinářských výrobků. Koncepce stanoví cíle a priority dozoru, konkrétní nástroje a opatření k dosažení těchto cílů.
V roce 2002 proběhla v České republice monitorovací akce Evropské komise Peer Review k problematice dozoru nad trhem u obecné bezpečnosti nepotravinářských výrobků a u potravinářských výrobků. V oblasti nepotravinářských výrobků výsledná zpráva konstatovala odpovídající stav pokud se týká institucionálního uspořádání, výkonu kontrolní činnosti, kompetencí k ukládání opatření apod. Jisté nedostatky konstatovala v přístupu k plánování kontrolní činnosti, k využívání informačních zdrojů a propojení mezi jednotlivými kontrolními úřady. Tyto nedostatky se podařilo přijetím příslušných opatření a zapojením do evropského informačního systému RAPEX odstranit.
V oblasti dozoru nad trhem Koncepce spotřebitelské politiky pro léta 2001 - 2005 předpokládala, že Pracovní skupina pro spotřebitelskou politiku zpracuje analýzu dozorové činnosti na domácím trhu a stanoví cíle, priority a termíny legislativních, organizačních, metodických a technických změn směřujících k dosažení plné kompatibility s EU včetně souvisejících finančních požadavků. Dále předpokládala, že bude požadováno, aby veškeré požadavky na investice, strukturální změny a dodatečné finanční prostředky pro činnost dozorových institucí vycházely z této analýzy. Tento cíl Koncepce se ve stávajících podmínkách nepodařilo zajistit v podobě, jak byl navrhován. Je však možné konstatovat, že spolupráce na poli dozoru nad trhem se průběžně uskutečňovala především na regionální úrovni spoluprací příslušných dozorových orgánů, vytvářením informačních databází s možností poskytovat informace i ostatním orgánům, vytvořením společných informačních sítí pro konkrétní účel (např. výstražné systémy).
Kromě uvedeného plnily dozorové orgány průběžně i informativní funkci ve vztahu ke spotřebitelům. Prostřednictvím médií informovaly o nebezpečných a nekvalitních výrobcích a o dalších výsledcích kontrol.
Rovněž tak se dozorové orgány zapojily do spolupráce s dozorovými orgány členských států, do činnosti odborných pracovních skupin, odborných sdružení, jejich zástupci se účastnili různých seminářů projednávajících otázky dozoru nad trhem ve specifických okruzích. Je možné konstatovat, že byla zahájena realizace činností směřujících ke sjednocení dozorových aktiv v rámci EU.
Ostatní aktivity nad rámec Koncepce
- Od 1. ledna 2005 bylo při Ministerstvu průmyslu a obchodu zřízeno Evropské spotřebitelské centrum. Je určeno pro pomoc spotřebitelům v otázkách přeshraničních nákupů zboží a poskytování služeb - pro české spotřebitele při nákupech v zahraničí, pro zahraniční spotřebitele při nákupech na našem trhu. Poskytuje informace o podmínkách prodeje výrobků a poskytování služeb v členských státech a v součinnosti s Evropskými spotřebitelskými centry v ostatních členských státech pomáhá při řešení stížností a sporů. Centrum je součástí sítě Evropských spotřebitelských center a jeho činnost je spolufinancována z prostředků Evropské komise.
- Stejně jako v ostatních oblastech činností i v ochraně spotřebitele se za sledované období rozšířila forma získávání informací, publikování právních předpisů, informování spotřebitelské veřejnosti o výsledcích kontrol a dalších okruzích ochrany spotřebitelů prostřednictvím elektronických prostředků, zřízením a provozováním webových stránek jednotlivých úřadů. Také média věnovala problematice ochrany spotřebitele stálou pozornost, ať se jednalo o informace o přijímané či platné legislativě nebo o informace o konkrétních případech porušování práv spotřebitelů, výskytu nebezpečných výrobků na trhu, používání nekalých praktik apod.
- S problematikou ochrany spotřebitele byli v rámci školní výuky seznamováni i žáci základních i středních škol prostřednictvím metodických pomůcek, využívaných v rámci různých učebních předmětů např. matematiky, občanské výchovy, chemie a fyziky. Pro zvýšení odborné úrovně zpracování problematiky spotřebitelského vzdělávání žáků, studentů a pedagogů byla navázána úzká spolupráce s tehdejšími regionálními Pedagogickými centry. Oblast udržitelného rozvoje byla prezentována na vybraných školách, na seminářích pořádaných pro studenty, byly vydány metodické podklady.
- V roce 2002 pověřila vláda ČR na základě usnesení č. 685 předsedu Rady ČR pro jakost (tuto funkci vykonává náměstek ministra průmyslu a obchodu) řízením Programu Česká kvalita. Cílem tohoto programu je mimo jiné zlepšit informovanost spotřebitelů o značkách kvality na českém trhu. Vedle zmíněného programu Česká kvalita, který zabezpečuje informovanost spotřebitelů o nabídce kvalitních výrobků a služeb, existuje na Ministerstvu zemědělství značka KlasA, která upozorňuje spotřebitele na kvalitní české potravinářské a zemědělské výrobky.
2. SWOT analýza
Silné stránky
- Kompatibilita právní úpravy s právem Evropských společenství
- Zapojení ČR do činnosti evropských institucí a systémů
- Zapojení ČR do přípravy právních předpisů na úrovni ES
- Vznik Evropského spotřebitelského centra pro pomoc při řešení přeshraničních problémů souvisejících s rozvojem nových forem obchodování, cestovním ruchem apod.
- Ustavení Spotřebitelského poradního výboru jako zástupce spotřebitelských organizací s možností vlivu na formování spotřebitelské politiky a dialog s vládou
- Překonání roztříštěnosti a překrývání kompetencí u dozorových orgánů působících na trhu
- Spolupráce mezi dozorovými orgány
- Finanční podpora činnosti spotřebitelských organizací ze strany státu
- Zvýšený vliv spotřebitelských organizací, jejich zapojení do evropských a mezinárodních organizací
Slabé stránky
- I přes jistý nárůst přetrvává nízký počet členů spotřebitelských organizací
- Stále ještě nepříliš dobrá znalost právních předpisů ze strany spotřebitelů, čímž se snižuje jejich schopnost prosazovat svoje práva vkaždodenním životě
- Slabá úroveň kultivovanosti podnikatelského prostředí, projevující se ve vztazích mezi podnikateli aspotřebiteli
- Právní ochrana voblasti služeb, právní ochrana při prodeji zboží aslužeb svyužitím nových forem prodeje
- Nedostatečně rozvinutý systém mimosoudního urovnání sporů
- Roztříštěnost spotřebitelského hnutí
Příležitosti
- Trvalá podpora činnosti spotřebitelských organizací včetně finanční podpory
- Podpora zvýšení informování spotřebitelské veřejnosti včetně vzdělávání
- Průzkumy informací o spotřebitelích a trhu v návaznosti na šetření Eurobarometer jako zdroj informací o spotřebitelských otázkách a zpětná vazba pro rozhodování o přijímání opatření a změn stávající úpravy
- Úzká součinnost při tvorbě a přijímání legislativy na úrovni ES
- Rozšíření mezinárodní spolupráce v oblasti dozoru nad trhem, posílení přeshraniční spolupráce při vymáhání práva
- Rozšíření spolupráce s institucemi v jednotlivých členských státech, zajištění fungování Evropského spotřebitelského centra a jeho zapojení do sítě těchto center
- Podpora vytváření samoregulativních instrumentů k ochraně spotřebitele ze strany podnikatelských subjektů
- Posílení aspektů udržitelné spotřeby
- Podpora řešení porušování práv spotřebitelů formou mimosoudního urovnávání sporů
- Zřízení Sdružení Korektní podnikání s cílem zlepšit obraz podnikání a podnikatelů u veřejnosti, kultivovat „samoregulací" podnikatelské prostředí v České republice a zvýšit důvěru spotřebitelů ve vztahu k dodavatelům, obchodu a reklamě
- Posílení úrovně zapojení dalších resortů do ochrany spotřebitele
Rizika
- Nedůvěra spotřebitelů v přeshraniční formy prodeje výrobků a poskytování služeb v rámci jednotného trhu EU
Závěr:
Je možné konstatovat, že rozhodující úkoly Koncepce spotřebitelské politiky na léta 2001 - 2005 byly splněny. V ČR je vytvořen systém ochrany spotřebitele na dobré úrovni, v praxi fungují legislativní, nelegislativní i institucionální nástroje pro zajištění ochrany práv spotřebitelů. Pro budoucí období je proto třeba již provedené kroky a opatření zdokonalovat, upravit nové aspekty ochrany spotřebitele např. zákazy nekalých obchodních praktik, v úzké součinnosti s Evropskou komisí řešit nové okruhy otázek ochrany spotřebitele např. oblast služeb, rozvíjejících se technologií (elektronické obchodování a obchodování mobilními telefony, digitální technologie a otázky související s přehráváním, kopírováním a obecným použitím CD, DVD, apod.), přeshraniční řešení sporů. Bude také třeba reagovat na budoucí situace a potřeby na trhu.
Bude rovněž žádoucí rozvíjet aktivní politiku vzdělávání a informování spotřebitelské veřejnosti a samoregulační aktivity podnikatelských subjektů, systémy mimosoudního řešení sporů atd. V zájmu zajištění vymahatelnosti práva bude potřebné efektivně uplatňovat nástroje dozoru včetně přeshraniční spolupráce mezi dozorovými orgány jednotlivých členských států.
III. Koncepce spotřebitelské politiky 2006 - 2010
Vláda si klade za cíl zajistit, aby byla ochrana spotřebitele v České republice na úrovni srovnatelné s nejvyspělejšími státy EU a aby odpovídala potřebám 21. století. Uplatňovaný režim bude nadále zajišťovat spotřebitelům dostatečnou ochranu a poskytovat jim za tím účelem odpovídající nástroje, přičemž budou podporovány otevřené, konkurenceschopné a inovativní trhy.
Spotřebitelé proto musí být vybaveni schopnostmi, znalostmi, informacemi a důvěrou ve svá spotřebitelská práva. Spotřebitelská práva musí být jasná a srozumitelná. Spotřebitelé musí mít přístup k odpovídajícím a přiměřeným poradenským zdrojům a musí mít vytvořeny podmínky a prostředky k tomu, aby se domohli práva, včetně možnosti využití alternativního řešení sporů mimosoudní cestou.
Mezi základní cíle spotřebitelské politiky v období 2006 - 2010 bude patřit ochrana spotřebitelů před riziky a hrozbami, které sám nemůže ovlivnit (především bezpečnost výrobků a služeb, spotřebitelské aspekty související s užíváním nových technologií včetně elektronického obchodování a obchodování mobilním telefonem, etické chování podnikatelů), dále schopnost spotřebitelů lépe se rozhodovat o svých zájmech, zohledňování zájmů spotřebitelů v ostatních politikách, včetně přípravy právních předpisů s dopady na spotřebitele, jakož i aktivní účast na dění v Evropské unii i jiných mezinárodních organizací.
Koncepce v období pro léta 2006 - 2010 sleduje zároveň zajištění základních a obecně uznávaných základních práv spotřebitelů, kterými jsou práva na:
- ochranu zdraví a bezpečnost
- ochranu ekonomických zájmů
- odškodnění
- informace a výchovu
- zastoupení při řešení uplatňování nároků
- sdružování k ochraně zájmů spotřebitelů
- odpovědnou volbu ve vztahu k životnímu prostředí a sociálním dopadům spotřeby.
Při postupném naplňování cílů Koncepce spotřebitelské politiky se všechny dotčené subjekty (orgány státní správy, dozorové organizace, spotřebitelské organizace i sami spotřebitelé) budou muset vyrovnávat s novými podmínkami, které na ně budou působit. Určitě je třeba si uvědomit, že již nyní dochází k nárůstu přeshraničního obchodování se zbožím a službami, zejména na vnitřním trhu EU. Služby se neustále rozvíjejí, a to včetně služeb finančních a služeb v obecném zájmu, jako jsou například služby spojené s dodáváním elektřiny, plynu, vody, s dopravou, telekomunikačními službami. I v těchto oblastech bude nutné důsledně dbát a uplatňovat ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů.
Rychle se rozvíjejí i technologie a vznikají tak nové bezprecedentní situace, s nimiž musí spotřebitelé i příslušné dozorové orgány počítat (např. otázky možností přehrávání CD nebo DVD na některých zařízeních, nemožnost pořizování jejich kopií, regionální omezení jejich použití, apod.).
Ke splnění obecných cílů spotřebitelské politiky pro nadcházející období je třeba stanovit základní priority. Tyto priority byly vytipovány následovně, avšak s výhradou jejich určitých modifikací souvisejících s vývojem dané i souvisejících oblastí:
- zvyšování znalostní úrovně v oblasti ochrany spotřebitelů, rozvoj pro-aktivních informačních a vzdělávacích aktivit ve prospěch spotřebitelů;
- bezpečnost výrobků a služeb;
- zvýšení efektivity regulace oblasti;
- podpora samoregulace, dialogu státních institucí se spotřebiteli a dialogu mezi podnikateli a spotřebiteli;
- zvýšení účinnosti tržního dozoru;
- podpora rozvoje mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
- podpora činnosti a rozvoje spotřebitelských organizací
- podpora aktivit souvisejících s realizací udržitelného rozvoje spotřeby, např. cestou změny vzorců spotřeby.
1. Základní priority ochrany spotřebitele v letech 2006 - 2010
A. Zvyšování znalostní úrovně v oblasti ochrany spotřebitelů včetně mapování nových trendů na trhu ovlivňujících ekonomické a další aspekty rozhodování spotřebitelů.
Rozvoj znalostní základny je nezbytný pro výběr vhodných instrumentů spotřebitelské politiky, zejména pro dosažení maximálních výsledků s minimálními negativními důsledky na podnikatelskou sféru. Tato priorita je plně v souladu s připravovaným evropským Akčním programem společenství v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele na léta 2007 - 2013.
Česká republika se bude aktivně podílet na mezinárodních studiích a dílčích analýzách zastřešovaných Evropskou komisí s cílem vytvořit informační základnu pro přípravu nových směrů evropské spotřebitelské politiky. Jedná se zejména o systémy umožňující srovnání cen, indikaci spotřebitelských postojů a míry jejich spokojenosti, posílení bezpečnosti výrobků a služeb, omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí, ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů při využívání telekomunikačních služeb, nákupu energií, poskytování dopravních služeb apod.
Spotřebitelské organizace budou mít možnost podílet se na rozvoji znalostní základny prostřednictvím svých vlastních průzkumů a vyhodnocování spotřebitelských dotazů či podání a využívat vybudovanou informační základnu.
B. Zvýšení efektivity regulace v oblasti ochrany spotřebitelů
V souvislosti s rekodifikací občanského zákoníku, revizí evropského spotřebitelského práva a přijetím nových právních předpisů na úrovni Evropských společenství vzniká příležitost pro analýzu existující české spotřebitelské legislativy a její úpravu.
V oblasti ochrany práv spotřebitele před nebezpečnými a zdraví ohrožujícími výrobky je třeba zajistit důsledné a efektivní vymáhání práva prostřednictvím orgánů dozoru nad trhem, spolupracovat v této oblasti jak na národní úrovni tak s Evropskou komisí a jejími výstražnými systémy a s dozorovými orgány ostatních členských států. Tato součinnost může mít různé podoby, od konkrétní spolupráce při šetření případu až po účast v organizacích či sdruženích, která se zabývají otázkami sjednocení postupů a metodologií posuzování rizik, vytvářením databáze prověřovaných výrobků apod. Takovou organizací je například evropská PROSAFE (Product Safety Enforcement Forum of Europe). Zároveň je žádoucí podporovat vytváření etických kodexů souvisejících s výrobou i prodejem výrobků a poskytováním služeb.
Vedle ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů je třeba nadále posilovat ochranu jejich ekonomických zájmů, a to jak formou legislativních úprav, tak také prostřednictvím poskytovaných informací o právech a o způsobech jejich uplatnění. Nezbytné jsou účinné nástroje k jejich vymáhání a k vytvoření prostředí s nezbytnou regulací omezující porušování těchto zájmů. Jedním z důležitých úkolů budoucího období v této oblasti bude provedení transpozice směrnice ES 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách a zajištění odpovídající úrovně efektivního vymáhání práva.
V souvislosti s touto novou právní úpravou a v návaznosti na probíhající rekodifikaci občanského zákoníku bude účelné podrobit revizi i stávající zákon o ochraně spotřebitele, přizpůsobit jej novým podmínkám.
Ochrana spotřebitele proti nesprávnému měření v obchodních a správních transakcích je jednou ze základních úloh legální metrologie, zabývající se měřidly, podřízenými zákonem dané kontrole. Problémy, které musí být v nejbližší době řešeny, souvisí s úlohami legální metrologie v oblasti harmonizované s Evropskou unií a na druhé straně v oblasti neharmonizované, podřízené národní úpravě, kde je cílem dosažení co nejvyšší úrovně slučitelnosti systémů. Je také třeba nalézt optimální řešení pro měřidla, která nejsou pod režimem zákona č. 505/1990 Sb.,o metrologii, ve znění pozdějších předpisů a která jsou vzhledem ke svému významu podřízena rezortním předpisům (například v oblasti dopravy, potravin, zdravotnictví).
Chování podnikatelů poškozující ekonomické zájmy spotřebitelů se objevuje nově v souvislosti s liberalizací některých síťových odvětví, jako jsou energetika, telekomunikace. Nárůst spotřebitelských stížností lze očekávat ve službách, zejména finančních a cestovních, a v souvislosti s rozvíjejícím se elektronickým obchodováním. S rozvojem nových digitálních technologií se objevuje také nově potřeba chránit spotřebitele právě v souvislosti s jejich využíváním.
Při přípravě legislativy a dalších regulativních kroků v oblasti ochrany spotřebitele bude přihlíženo též k uplatňování aspektů a principů Strategie udržitelného rozvoje v České republice přijaté v roce 2004 a zejména Rámce programů udržitelné spotřeby a výroby schváleného Radou vlády pro udržitelný rozvoj v roce 2005.
Při přípravě legislativních opatření bude nadále pokračovat nastolený trend zapojování spotřebitelů (prostřednictvím nevládních občanských sdružení) i zástupců podnikatelů do legislativního procesu. Základem bude nejen informování příslušných zástupců těchto subjektů o legislativních změnách, a to jak na národní tak evropské úrovni, ale pokračovat bude již dnes uplatňovaný princip jejich postavení jako připomínkového místa při tvorbě právního předpisu.
Pokud jde o evropskou legislativu, je třeba aktivně participovat na přípravě nových právních předpisů (jak v oblasti ochrany spotřebitele, tak v oblastech s dopady na spotřebitele, jako např. u směrnice o službách), jakož i na připravované revizi spotřebitelského acquis.
C. Podpora uplatňování principů samoregulace, dialogu státních institucí se spotřebiteli a dialogu mezi spotřebiteli a podnikateli
V této oblasti půjde především o:
- podporu vzniku kodexů etického chování a dalších aktivit podnikatelských subjektů včetně vytváření nástrojů k zajištění praktické realizace těchto kodexů tak, aby bylo zajištěno jejich důsledné uplatňování ze strany podnikatelů,
- prohlubování dialogu spotřebitelů se státními institucemi především ve formě vytváření podmínek pro účast spotřebitelů resp. jejich zástupců při projednávání záležitostí dotýkajících se spotřebitelů; možnost uplatnit připomínky v rámci legislativního procesu, zapojení do různých pracovních skupin ke konkrétním okruhům, např. vytváření norem,
- podporu a budování kapacit spotřebitelských organizací, posilování spotřebitelských organizací a jejich kapacit, a to i do oblastí a regionů,
- reprezentaci zájmů spotřebitelů na evropských a mezinárodních fórech, zejména prohloubení účasti zástupců spotřebitelů v oblasti standardizace,
- podporu dodržování principu komplexního plánování (desingn for all) tak, aby navrhovaná řešení vyhovovala všem spotřebitelům, tedy i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace,
- prohlubování dialogu mezi zástupci spotřebitelů a podnikateli.
Samoregulace je považována za vhodnou formu kultivace tržního prostředí. Lze ji chápat i jako prevenci před neodpovědným a manipulativním chováním podnikatelů vůči ekonomicky slabším spotřebitelům. Aby samoregulativní opatření nebyla pouhou deklarací, musí obsahovat také transparentní nástroje pro vynucení plnění závazků. Dialog mezi spotřebiteli a podnikateli napomáhá k hledání efektivních řešení problémů z každodenní praxe. Dialog se spotřebiteli a státními institucemi je jednou z nebytných podmínek pro účinné definování cílů a následně i pro jejich naplňování.
D. Zvýšení účinnosti tržního dozoru
Účinnost tržního dozoru je třeba nadále zvyšovat v oblastech:
- bezpečnosti výrobků a služeb na trhu, včetně zapojení do výstražných informačních systémů o výskytu nebezpečných výrobků na vnitřním trhu ES,
- ochrany ekonomických zájmů spotřebitelů,
- finančních a cestovních služeb,
- v e-commerce,
- reakce a hledání odpovídajících nástrojů při řešení poškozování spotřebitelů v souvislosti s novými problémy, jako jsou např. obchody uzavírané mobilními telefony, omezené možnosti využívání nových technologií,
- účinné spolupráce orgánů tržního dozoru v rámci jednotného vnitřního trhu ES,
- vzdělávání osob odpovědných za vymáhání práva,
- vytvoření uživatelsky přátelského vzájemně provázaného systému informací dozorových orgánů přístupných široké spotřebitelské veřejnosti.
Působnost orgánů dozoru byla profilována přijímanou legislativou již od konce devadesátých let. V současné době je rozdělení kompetencí v zásadě takové, že nedochází k překrývání kompetencí. S ohledem na velmi obsáhlou věcnou problematiku jednotlivých aspektů ochrany spotřebitele (potraviny, technické požadavky na výrobky, nebezpečné chemické látky, apod.) a s ohledem na strukturu a organizační začlenění dozorových orgánů v ostatních členských státech Koncepce proto nepředpokládá vytvoření jednoho univerzálního kontrolního orgánu pro otázky ochrany spotřebitele. V prostředí vnitřního trhu je vedle spolupráce na národní úrovni nezbytná také součinnost s orgány dozoru jednotlivých členských států.
V návaznosti na přijaté Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele budou od konce roku 2006 aplikovány nové kontrolní postupy v přeshraniční spolupráci orgánů dozoru jednotlivých členských států. Aplikace tohoto nařízení sleduje jeden z hlavních cílů, a tím je zajištění vymahatelnosti práva na celém jednotném trhu Evropské unie. Tím bude posílena ochrana práv spotřebitelů především v oblastech přeshraničních prodejů a poskytování služeb, tedy i těch, které souvisí s novými formami prodeje, jako je například prodej prostřednictvím internetu, telekomunikačních prostředků apod.. Tato nová forma přeshraniční spolupráce v oblasti dozoru nad trhem ve svém důsledku povede i k posílení důvěry spotřebitelů v tyto nové formy prodeje.
Pro posílení postavení spotřebitelů a pro zlepšení jejich orientace na trhu je nezbytné, aby dozorové orgány v mezích daných právními předpisy rozšířily aktivity související se zveřejňováním informací o výsledcích kontrol.
E. Podpora rozvoje institutu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
Institut mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je celosvětově považován za rychlý, levný a vhodný způsob vyřešení nároku spotřebitele. Formou mediace či rozhodčího řízení lze úspěšně řešit spory mezi spotřebiteli a podnikateli, které by jinak musely být řešeny soudní cestou.
Metody alternativního řešení sporů nejsou dosud v České republice příliš rozšířené. Jejich potřeba však neustále narůstá a bude důležité zvolit a právně zakotvit takový model, který by byl pro řešení spotřebitelských sporů efektivní a současně nezatěžující ani jednu ze zúčastněných stran.
U formy mediace spotřebitelského sporu půjde o zkvalitňování již dnes prováděných aktivit zejména ze strany nevládních spotřebitelských organizací v rámci jejich projektů a jejich podporu ze strany státních orgánů. Ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu budou i nadále na tyto projekty poskytovány finanční dotace. Zároveň bude účelné zvýšit informovanost spotřebitelské veřejnosti o možnosti vyžití této formy řešení sporu. Zvýšená podpora ze strany státu přispěje i k upevnění postavení nevládních spotřebitelských organizací- mediátora - v očích podnikatelů.
Pokud se týká rozhodčího řízení pro spotřebitelské spory, bude nutné posoudit stávající právní úpravu a vhodnost či možnost jejího použití v celé šíři spotřebitelských sporů se zohledněním některých jejich specifik (konkludentní uzavírání smluv, odpovědnost za vady věci apod.) a následně navrhnout právní úpravu tak, aby byla zajištěna snadná přístupnost spotřebitele k této formě mimosoudního řešení sporů.
F. Rozvoj pro-aktivních informačních a vzdělávacích aktivit ve prospěch spotřebitelů
- Podpora fungování a rozvoje aktivit Evropského spotřebitelského centra
- Podpora vzdělávání spotřebitelů
- Podpora aktivit zaměřených na zvyšování informovanosti spotřebitelů
- Podpora zavádění konkrétních programů udržitelné spotřeby
- Publikace
- Internet
- Medializace spotřebitelských práv
Je třeba nadále posilovat a zlepšovat komunikaci s občany s cílem poskytnout jim nezbytné informace důležité pro ochranu jejich spotřebitelských zájmů, především pro jejich kvalifikované rozhodnutí o nakupovaném zboží nebo službách, mj. i ve vztahu k udržitelnosti jejich spotřebitelské volby. Budou podporovány projekty nevládních spotřebitelských organizací se zaměřením na posílení informací spotřebitelům o technických, bezpečnostních a zdravotních parametrech vybraných druhů výrobků v celém řetězci: výrobce, distributor, prodejce, spotřebitel. Komunikace musí být rozvíjena na úrovni orgánů státní správy, dozorových orgánů i spotřebitelských organizací. Důležité je i informování spotřebitelů o výsledcích kontrol prováděných na trhu, např. pokud jde o ceny, přeshraniční nákupy a související řešení sporů, podvody, nehody a zranění, apod. Neméně významné je zpracování informací od spotřebitelů (stížností nebo jiných vyjádření) a jejich promítnutí do následných opatření spotřebitelské politiky.
Podpora možnosti aktivního vymáhání práv ze strany spotřebitelů je významnou součástí zajištění vysoké úrovně jejich ochrany. Z tohoto důvodu musí být podporován zájem spotřebitelů na vzděláváni a informováni o relevantních oblastech práva a pod.
Programy udržitelné spotřeby vytvářejí žádoucí tlak na chování jednotlivých zainteresovaných stran (výrobce, obchodní řetězce, instituce a podniky jako spotřebitele, jednotlivé spotřebitele, média). Programy podpory odbytu ekologicky šetrných výrobku (viz např. usnesení vlády 720/2000), zelené nakupování veřejné správy obecně, podpora odbytu výrobků spravedlivého obchodu (fair trade), výběru „zelené elektřiny", zdravých a lokálních bioprotavin jsou dobrými a vyzkoušenými nástroji, které je potřeba v ČR po vzoru vyspělých zemí posílit.
V souvislosti s uvedeným vzděláváním spotřebitelů je třeba zaměřit se především na následující aktivity:
- podporu fungování a rozvoje aktivit Evropského spotřebitelského centra,
- vydávání publikací (obecných i konkrétně zaměřených na vybraná témata ochrany spotřebitele),
- pravidelnou aktualizaci internetu, včetně vytvoření rubriky „nejčastější dotazy spotřebitelů",
- vyhodnocení a případné provedení úprav v osnovách základních i středních škol, pokud jde o výuku zaměřenou na spotřebitelské otázky, vč. otázek souvisejících s udržitelnou spotřebou,
- školení v oblasti práv spotřebitelů jak pro spotřebitele tak pro podnikatelské subjekty
- medializace spotřebitelských práv,
- ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy budou iniciováno získávání větších znalostí o sortimentu prodávaných výrobků (zbožíznalství).
G. Podpora činnosti a rozvoje spotřebitelských organizací.
Spotřebitelské organizace hrají v celkovém pojetí ochrany spotřebitele nezastupitelnou úlohu, proto je třeba pokračovat v podpoře rozvoje jejich aktivit a zefektivňování jejich činností, včetně vzdělávání jejich členů a představitelů. Cílem podpory bude zejména integrace a zkvalitnění poradenské a informační služby poskytované spotřebitelům, zapojení do vzdělávací a osvětové činnosti, realizace hromadných kauz chránících zájmy spotřebitelů, zvýšení základny členů a podporovatelů spotřebitelských organizací, vylepšení schopnosti spotřebitelských organizací pomáhat spotřebitelům, sledovat nepoctivé obchodování a varovat spotřebitele i zastupovat zájmy spotřebitelů na národní i mezinárodní úrovni.
Přitom musí být na tyto spotřebitelské organizace kladeny základní požadavky vyplývající i z diskusí na evropské úrovni (vytvoření závazného etického kodexu spotřebitelských organizací), zejména plná nezávislost na podnikatelských subjektech. Z dlouhodobého hlediska je nezbytné podporovat schopnost spotřebitelských organizací generovat vlastní zdroje, ať už z poskytování služeb spotřebitelům, členských příspěvků apod. či v návaznosti na zvažované legislativní úpravy (daňové asignace, podávání hromadných žalob o náhradu škody atd.).
2. Institucionální uspořádání
Vzhledem k průřezovosti problematiky ochrany spotřebitele je nadále nezbytné, aby pro budoucí období byl pro tuto oblast určen koordinující ústřední státní orgán. Protože již více než pět let fungující institucionální uspořádání se ukázalo jako dobře fungující a životaschopné, Koncepce předpokládá, že by se toto uspořádání pro následující období nemělo zásadně měnit.
Ministerstvo průmyslu a obchodu bude věcně odpovědné za činnosti, které přímo přísluší do jeho kompetence, a nadále bude koordinovat otázky spotřebitelské politiky v oblastech ochrany spotřebitele spadajících zcela nebo částečně do působnosti jiných orgánů státní správy, a to zejména v těchto oblastech:
- závazkové vztahy mezi spotřebitelem a podnikatelem včetně problematiky záruk
- cestovní a dopravní služby
- finanční služby a oblast informací o ceně, vyjma spotřebitelského úvěru (působnost MPO)
- mimosoudní urovnání sporů
- značení výrobků, obalů např. ve vztahu k životnímu prostředí
- e-commerce, obchodování mobilními telefony a používání nových technologií, telekomunikačních služeb
- přeshraniční spolupráce v oblasti dozoru.
Příslušné ústřední orgány státní správy (především Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo informatiky, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) budou poskytovat v předem dohodnutém rozsahu informace týkající se otázek ochrany spotřebitelů včetně údajů potřebných k zajištění součinnosti při realizaci společného postupu.
Společnou platformou pro zajištění koordinační úlohy Ministerstva průmyslu a obchodu, vzájemné informovanosti dotčených orgánů státní správy a řešení úkolů bude Sektorová skupina Ochrana spotřebitele ustavená při Resortní koordinační skupině Ministerstva průmyslu a obchodu.
Ve vztahu k nevládnímu spotřebitelskému hnutí Ministerstvo průmyslu a obchodu bude i nadále podporovat a organizačně zabezpečovat činnost Spotřebitelského poradního výboru.
3. Zajištění realizace Koncepce
A. Legislativní opatření
- Průběžně spolupracovat s Evropskou komisí a ostatními orgány Evropských společenství na přípravě spotřebitelské legislativy. Při jednáních uplatňovat zájmy české spotřebitelské veřejnosti.
- Zajistit řádnou transpozici nové evropské legislativy do právního řádu České republiky, průběžně vytvářet podmínky pro aplikaci přímo účinných právních aktů ES a vytvořit tak sjednocující podmínky ochrany spotřebitele v rámci jednotného trhu.
- Respektovat průřezový charakter spotřebitelské problematiky a při tvorbě národních právních předpisů přihlížet k zajištění oprávněných zájmů ochrany spotřebitele.
- V souladu s Doporučením Komise z 30.3.1998 o zásadách platných pro orgány odpovědné za mimosoudní vyrovnání spotřebitelských sporů a Doporučení Komise z 4.4.2001 o zásadách pro mimosoudní orgány při řešení spotřebitelských sporů dohodou právně upravit problematiku mimosoudního řešení spotřebitelských sporů v České republice. Vedle forem mediace zpřístupnit spotřebitelům možnost využití rozhodčího řízení.
- V návaznosti na rekodifikaci občanského zákoníku posoudit stávající národní právní úpravu ochrany spotřebitele a případně zpracovat nový Spotřebitelský zákon (kodex), jehož cílem bude i zpřehlednění právní úpravy spotřebitelské legislativy.
- Ochranu spotřebitelů je třeba zajistit také v souvislosti se zavedením EURO v České republice. Za tím účelem se předpokládá zabezpečení garance právní jistoty smluvních vztahů, úprava způsobu zaokrouhlování při převodu z korun na EURO, současné označování cenou v Kč a EURO a využití dalších nástrojů vymezených mj. doporučeními Evropské komise.
- Podporovat dodržování principu komplexního plánování (design for all) tak, aby navrhovaná řešení vyhovovala všem spotřebitelům, tedy i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.
- Při přípravě legislativy v oblasti působnosti orgánů dozoru nad trhem bude kladen důraz na jasné vymezení kompetencí příslušného orgánu dozoru.
B. Nelegislativní opatření
- Podpora činností nevládních spotřebitelských organizací, zejména v podobě finanční podpory projektů zaměřených zejména na informování a vzdělávání spotřebitelů a poradenskou činnost, testování výrobků z pohledu jejich bezpečnosti a kvality, podpora jejich zapojení do řešení spotřebitelské problematiky v legislativních i nelegislativních otázkách na národní úrovni a podpora jejich zapojení do evropské a mezinárodní spolupráce.
- Rozvoj vzdělávání spotřebitelské veřejnosti včetně zařazování vybraných spotřebitelských témat do školních osnov.
- Podpora činnosti Evropského spotřebitelského centra jako místa pro poskytování informací a řešení stížností a sporů v otázkách přeshraničního prodeje výrobků a poskytování služeb.
- Realizace evropské a mezinárodní spolupráce na úrovni příslušných státních úřadů včetně dozorových.
- Podpora rozvoje samoregulačních nástrojů podnikatelské sféry s důrazem na vytváření principů odpovědného chování podnikatelů vůči spotřebitelům a jejich praktického uplatňování v každodenním životě.
- V souvislosti s přijetím EURO v potřebném rozsahu provést informační kampaň s cílem seznámit spotřebitele s aspekty tohoto zásadního kroku.Podpora dalšího rozvoje Programu Česká kvalita, sledující zlepšenou informovat spotřebitelů o nabídce kvalitních výrobků a služeb.
- Podpora dodržování principu komplexního plánování (design for all) tak, aby navrhovaná řešení vyhovovala všem spotřebitelům, tedy i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.
C. Dozor nad trhem
- Trvalé zajišťování účinného vymáhání práv spotřebitelů, průběžné hodnocení účinnosti a efektivnosti vynakládání finančních i lidských zdrojů.
- Realizace spolupráce na národní a zejména na evropské úrovni s cílem dosažení efektivního a jednotného postupu při dozoru nad trhem.
- Odpovídající zapojení do výstražných systémů, které shromažďují informace o výskytu nebezpečných výrobků na jednotném trhu EU.
- Dozorové orgány budou v maximálně možné míře spolupracovat v oblastech přímého výkonu dozoru nad trhem, např. formou společných kontrolních akcí zajišťujících komplexnější prověření kontrolovaného subjektu.
- Dozorové orgány budou zvyšovat míru informovanosti spotřebitelské veřejnosti o výsledcích kontrol (mimo jiné s využitím účinnějšího propojení informačních systémů dozorových orgánů) a zajistí účelnou a účinnou výměnu informací mezi sebou navzájem.
D. Finanční nároky
Vzhledem k tomu, že činnosti v oblasti ochrany spotřebitele z hlediska ministerstev a ostatních orgánů státní správy jsou nedílnou součástí jejich práce v rozsahu kompetencí daných příslušným zákonem, a to včetně součinnosti s orgány Evropské Unie, předpokládá Koncepce, že navržené činnosti budou hrazeny z rozpočtů jednotlivých úřadů pro příslušný rok.
Dále se předpokládá, že Evropské spotřebitelské centrum (ESC) zůstane nadále součástí Ministerstva průmyslu a obchodu. Na financování jeho činnosti se bude podílet Evropská komise. Předpokládaný podíl rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu bude následující:
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Evropské spotřebitelské centrum* | 5,0 | 5,0 | 5,0 | 6,0 | 6,0 |
| z toho MPO | 1,5 | 2,5 | 2,5** | 3,0** | 3,0** |
*/ V souladu s rozhodnutím Komise 20/2004/ES v roce 2006 bude činit příspěvek z fondů Evropské komise 70 % celkového rozpočtu, v roce 2007 bude příspěvek poskytnut ve výši 50 %. V následujících letech je předpoklad 50 % spolufinancování ze strany Evropské komise.
**/ Předpoklad spolufinancování MPO
Na podporu rozvoje všech forem spotřebitelského poradenství, vydavatelské a publikační činnosti, spotřebitelského testování zboží a služeb, mimosoudního urovnávání spotřebitelských sporů, řešení žalob na zdržení se protiprávního jednání (hromadných kauz), prosazování etického chování ve vztazích mezi podnikatelskými subjekty a spotřebiteli a pro vytváření a rozšiřování podmínek pro aktivní spoluúčast českých spotřebitelských organizací na činnosti evropských a mezinárodních spotřebitelských organizací včetně potřebné finanční spoluúčasti na tvorbě a realizaci mezinárodních projektů v oblasti ochrany spotřebitelů, bude v následujících letech potřebné zajistit finanční prostředky pro dotační řízení v následujícím rozsahu:
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Nevládní spotřebitelské organizace | 21,0 | 22,0 | 24,0 | 27,0 | 30,0 |
IV. Závěr
Navrženou Koncepci spotřebitelské politiky na léta 2006 - 2010 je třeba chápat především jako otevřený materiál, který vymezuje základní aspekty budoucího směrování činností v této oblasti. Ponechává prostor pro řešení budoucích aktuálních potřeb ochrany spotřebitele na trhu, reakci na řešení konkrétních problémů, které s sebou přinese vývoj, a to jak v České republice, tak v Evropské unii. Zejména bude potřeba reagovat na nově připravovanou legislativu a v současné době projednávaný návrh Akčního programu Společenství v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele na léta 2007 - 2013. Případné změny obsahu Koncepce spotřebitelské politiky včetně opatření k jejich realizaci budou uvedeny ve Zprávě o průběžném plnění úkolů zpracované v polovině roku 2008.
