Dne 26. srpna 2011 proběhlo jednání s předsedou Korejské komise pro poctivé obchodování (KFTC, obdoba českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) a rovněž v minulosti prezidentem korejské Ex-Im banky Dongsu Kimem. Tématem jednání byla aktuální výměna názorů na vývoj korejské ekonomiky a na perspektivy vzájemného obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou po vstupu v platnost dohody o volném obchodu (1. července 2011).
Stav korejské ekonomiky
Hrubý domácí produkt Korejské republiky za první pololetí roku 2011 vzrostl o 3,6 %. Dynamika růstu však klesá v důsledku globální fiskální krize, která se nebezpečně vrací a projevuje se jak v prohlubování dluhových problémů v EU, tak i ve snížení úvěrového ratingu USA ze strany Standard&Poor’s z AAA na AA, což negativně ovlivnilo finanční trhy.
Velkým rizikem pro světovou ekonomiku je vedle nepořádku veřejných financí a narůstajících dluhů rovněž stoupající inflace v prioritních světových ekonomikách (6,4 % v Číně, 3,6 % v USA a přes 4 % ve Velké Británii). Globalizace světové ekonomiky způsobuje rychlý přenos inflačních tlaků z jedněch trhů na druhé, výjimkou není ani korejská ekonomika, kde se míra inflace na konci července 2011 vyšplhala na 4,7 %. V této souvislosti centrální banka udržuje ústřední úrokovou sazbu na stabilních 3,25 %.
V daných podmínkách je důležitá regulatorní role státu v dohlížení na poctivé obchodování a při ochraně spotřebitelů. KFTC v minulosti odhalila nekalé praktiky řady domácích a zahraničních firem na vnitřním trhu a potrestala je pokutami v souhrnné výši 660 mld. KRW (630 mil. USD). A to nejen za zneužívání dominantního postavení na trhu a neúměrné navyšování cen, ale i kvůli nezákonným praktikám ohledně označování zboží a klamavé spotřebitelské reklamě. Nynější vláda prezidenta I Mjong-baka prosazuje tzv. ekosystematický rozvoj založený na vzájemném sdílení odpovědnosti za ekonomický a sociální rozvoj ze strany velkých, středních i malých firem, zaměstnanců i zaměstnavatelů, tj. celé společnosti. Podle této vládní strategie je odpovědností státu vytvořit takové podnikatelské podmínky v zemi, aby vedle sebe mohly úspěšně podnikat, růst a bohatnout (a vytvářet nové pracovní příležitosti) velké i malé firmy. O tom, že vládní politika Korejské republiky je dlouhodobě správná, svědčí mj. fakt, že za 60 let své existence dokázala „vytvořit z popela desátou největší ekonomiku světa“.
V této souvislosti Dongsu Kim citoval Adama Smitha a Charlese Darwina a poukázal na důležitost dodržování morálních pravidel v tržní ekonomice a rovněž na schopnost vlády a firem rychle reagovat na měnící se podmínky na světových trzích.
Příznivé podnikatelské prostředí prospívá rovněž výběru daní. Podle statistických údajů Národní služby pro výběr daní (NTS) dosáhly daňové příjmy Korejské republiky rekordní výše 158 mld. USD (o 8 mld. USD více než v roce 2009). Největší nárůst zaznamenaly daňové odvody z příjmu fyzických osob (+15 %) a ze zisku právnických subjektů (+6 %). Speciální spotřební daň na luxusní zboží přinesla do rozpočtu o 40 % více (4,6 mld. USD).
Bilance běžného účtu dosáhla za první pololetí roku 2011 přebytku ve výši 9,1 mld. USD, a to především díky dynamickému růstu vývozu, který tvoří 52 % HDP země. Přebytek běžného účtu se udržuje už 16 měsíců v řadě a přispívá ke konstantnímu navyšování devizových rezerv země. Prognóza centrální banky (BOK-Bank of Korea) očekává na konci roku 2011 přebytek běžného účtu na úrovni 15 až 16 mld. USD.
Korejská vláda je přesvědčena, že v době globální finanční a hospodářské krize, která se projevila v roce 2008 a ještě dodnes plně neodezněla, musí stát pro udržení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti více investovat, byť to znamená dočasné zadlužení země. Střednědobý finanční plán Korejské republiky počítá s tím, že současný rozpočtový deficit (-28 mld. USD v roce 2010) vláda promění do roku 2014 v přebytek (+2 mld. USD).
Korejské přímé zahraniční investice (PZI) se za první pololetí roku 2011 téměř zdvojnásobily ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 a dosáhly 26,9 mld. USD (za celý rok 2010 činily 33,1 mld. USD). Zhruba 60 % (16 mld. USD) PZI připadá na nové projekty v oblasti důlního a těžebního průmyslu v USA, Austrálii a Jižní Americe. Největšími investicemi je petrochemický projekt KNOC (Korea National Oil Corp.) v Texasu (8,5 mld. USD), a dále projekty na těžbu a zpracování plynu KGS (Korea Gas Corp.) v Austrálii (3,6 mld. USD) a GS Caltex Corp. v Kambodži (1,1 mld. USD – pozn.: tato druhá největší rafinérská firma v Korejské republice plánuje ještě v roce 2011 investovat v ČR do výstavby továrny na výrobu plastů pro automobilový průmysl a domácí spotřebiče).
Korejská republika těží především z vysoké konkurenceschopnosti korejského exportu na zahraničních trzích. Největší objem vývozu v hodnotovém vyjádření připadá na lodě (36,1 mld. USD), ropné produkty (29,6 mld. USD) a automobily. Dynamika růstu exportu ITC položek (polovodičů, PC, TV a dalších LCD přístrojů) se snížila v porovnání s předcházejícím obdobím kvůli poklesu cen a poptávky, a to zejména v EU a na trhu USA. Pokles však nebyl tak dramatický, neboť korejské ITC výrobky nahradily dočasně na světovém trhu japonské elektronické zboží, jehož výroba a vývoz byly omezeny kvůli jaderné nehodě a následné přírodní katastrofě na počátku roku 2011. Za období leden až červen 2011 export vzrostl na 276 mld. USD (+24,4 %) a import na 258 mld. USD (+26,6 %). Kladná obchodní bilance převýšila 18 mld. USD. Souhrnná bilance kapitálového a finanční účtu vykázala čistý odliv prostředků v objemu 4,6 mld. USD.
Korejský zahraniční dluh dosáhl během léta rekordní hodnoty 398 mld. USD (údaj ke konci července 2011). Jednou z hlavních příčin konstantního růstu dluhu jsou masivní nákupy vládních dluhopisů ze strany zahraničních investorů, kteří za současné dluhové krize v Eurozóně a nepříznivého výhledu hospodářství USA vidí v rozvíjející se korejské ekonomice stabilní zdroj budoucích kapitálových zisků. Není bez zajímavosti, že za posledních 10 let se objem korejských vládních a korporátních dluhopisů ve vlastnictví zahraničních subjektů zvýšil z 900 mil. USD na 74,2 mld. USD. Většina korejského zahraničního zadlužení připadá na středně- a dlouhodobé závazky (se splatností více než 1 rok), které činí 248 mld. USD. V současné době zahraniční dluh dosahuje 37 % HDP, což je mnohem méně než ve většině vyspělých ekonomik (v USA převyšuje 98 % HDP a v Japonsku 47 % HDP). Podle Dongsu Kima je důležitý fakt, že dluh se v posledním období zvyšuje pomaleji, než roste objem zahraničního obchodu a především exportu Korejské republiky.
Korejské devizové rezervy dosáhly v červenci 2011 historicky nejvyšší úrovně 311 mld. USD. V důsledku toho poprvé za posledních 13 let centrální banka nakoupila na zahraničních trzích 25 tun zlata s cílem diverzifikovat strukturu svých rezerv za současné neklidné situace na světových finančních trzích.
Perspektivy vzájemného obchodu EU a Korejské republiky
Vstup v platnost dohody o volném obchodu (DVO) mezi EU a Korejskou republikou počínaje 1. července 2011 znamená kvalitativně novou úroveň vzájemné spolupráce, která počala v roce 1963 (kdy byly oficiálně sjednány diplomatické vztahy). Korejská republika si velmi cení faktu, že je první asijskou zemí, se kterou EU sjednala podobnou dohodu.
DOV znamená silný impulz pro další rozšíření spolupráce. Liberalizace obchodní výměny umožní firmám z obou stran snadnější průnik na vzájemné trhy, zvýší konkurenci na domácích trzích, rozšíří nabídku zboží a služeb a současně přinese snížení cen pro spotřebitele.
V okamžiku platnosti smlouvy přestala platit dovozní cla pro zhruba 70 % všech zbožových položek obchodní výměny mezi EU a Korejskou republikou. Do roku 2016 bude odstraněno daňového zatížení u 99 % objemu vzájemného obchodu. Podle Dongsu Kima DOV vytváří příznivé podmínky pro to, aby se do 5 let vzájemný obchod zdvojnásobil.
V roce 2010 dosáhl objem obchodní výměny mezi Evropskou unií a Korejskou republikou v oblasti zboží 64 mld. USD, což Korejskou republiku řadí na 4. místo v seznamu největších obchodních partnerů EU (po USA, Číně a Japonsku). Na druhé straně jednotný trh EU je druhým největším odbytištěm korejského zboží s podílem téměř 12 % na celkovém ročním exportu Korejské republiky (první místu zaujímá Čína). EU je současně největším zahraničním investorem v Korejské republice. Přímé zahraniční investice EU dosáhly na konci roku 2010 kumulované výše 36 mld. Euro.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Soulu (Korejská republika).
