Devadesátá léta minulého století nebyla jen obdobím, kdy došlo k masivnímu aplikování systémů řízení jakosti, v jejich druhé polovině byly připraveny postupy pro aplikaci přístupů environmentálního managementu a následně i managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Převzato z knihy Řízení jakosti a ochrana spotřebitele (Druhé, rozšířené a přepracované vydání), vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2006.
5.2 Management environmentu, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Devadesátá léta minulého století nebyla jen obdobím, kdy došlo k masivnímu aplikování systémů řízení jakosti, v jejich druhé polovině byly připraveny postupy pro aplikaci přístupů environmentálního managementu a následně i managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
5.2.1 Environmentání managment
S přístupy systému environmentálního managementu (EMS) se můžeme setkat ve dvou podobách:
- v normách ISO řady 14 000,
- v přístupech nařízení Rady a následně i Parlamentu ES – EMAS.
Normy ISO řady 14 000
Normy ISO řady 14 000 představují celosvětově transparentní normativní dokumenty, které slouží jak k zavedení EMS do podnikové praxe, tak pro certifikaci těchto systémů. Jejich faktický počátek se datuje do roku 1996, kdy byly ve strukturách ISO přijaty první verze norem ISO řady 14000. V roce 2004 došlo k jejich revizi, v současnosti platí podoba norem daná touto malou revizí:
- ČSN EN ISO 14 001:2005 – Systém environmentálního managementu – Požadavky s návodem pro použití. Tato norma je analogická s normou ISO 9001, neboť představuje kriteriální normu, podle níž se provádí vlastní certifikace zavedená a provozovaná EMS.
- ČSN EN ISO 14 004:2005 – Systém environmentálního managementu – Všeobecná směrnice k zásadám, systémům a podpůrným metodám. Norma představuje metodickou pomůcku pro zavádění EMS do podnikové praxe.
Vedle těchto norem, klíčových pro zavádění a udržování EMS, tedy norem skupiny 14 000, byla vydána řada dalších, které lze využít při hodnocení environmentálního profilu organizace, posuzování životního cyklu apod.
Za svoji desetiletou existenci doznaly normy ISO celosvětového rozšíření. V České republice k jejich rozšíření1 bezpochyby přispěl i požadavek zákona o veřejných zakázkách, který požaduje při jejich vypisování, aby subjekty hlásící se do tendrů využívaly EMS2.
EMAS
V roce 1993 bylo přijato nařízení Rady (ES) 1836/93 – EMAS (Environmental Management Audit Scheme), v jehož důsledku se objevila potřeba formování národního systému ověřování EMS v členských státech EU. Jednotlivé státy EU se s tímto nařízením vyrovnaly vydáním vlastního zákona či nařízení vlády, které vytvořilo rámec pro ověřování a registraci systému environmentálního managementu.
Program EMAS vstoupil v platnost v dubnu 1995 a byl otevřen především pro podniky z výrobní sféry. Revize tohoto nařízení byla provedena v roce 2001, a to nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) číslo 761/2001, označovaným jako EMAS II3. Hlavním cílem revize bylo:
- rozšířit platnosti nařízení z oblasti průmyslu na všechny ekonomické sektory, včetně veřejných institucí,
- zapojit zaměstnance do problematiky EMS a hledání cest, jak zlepšovat životní prostředí,
- posílit kompatibilitu mezi EMAS a ISO 14001 využitím ISO 14001 jako základu při zavádění a provozování EMS,
- zavést loga programu, které mohou používat organizace, jež splní příslušné požadavky EMAS, ke své propagaci.
Oba systémy (ISO 14 001 i EMAS) mají přibližně stejné požadavky na zavedení a udržování EMS. V EMAS jsou uvedeny i další požadavky, jdoucí nad rámec norem ISO 14 001. Odlišnosti najdeme i při ověřování zavedeného systému: zatímco přístupy podle ISO 14 001 předpokládají certifikaci prostřednictvím akreditovaných certifikačních organizací (jak je tomu i v případě certifikací systémů jakosti) a v případě kladného výsledku vystavení certifikátu, přístupy podle EMAS vyžadují verifikaci systému autorizovanými verifikátory, kteří v případě úspěchu ověří prohlášení o stavu životního prostředí (podoba prohlášení je specifikována v příloze III nařízení EMAS II.
Subjekty, které se v České republice rozhodnou zavádět systém řízení zaměřený na ochranu životního prostředí, mají dvě možnosti: postupovat podle přístupů vyplývajících buď z norem ISO 14 001, nebo z přístupů EMAS. Drtivá většina českých firem se rozhodla pro ISO 14 001.
Stejně jako v oblasti jakosti, i v oblasti environmentu chtějí firmy, které zavedly EMS a mají tento systém certifikován, využít tuto skutečnost marketingově, zároveň tento fakt může být zohledněn při uzavírání pojištění apod. Někteří producenti zavedli a certifikovali EMS s cílem čelit argumentům ze strany zahraničních konkurenčních firem, které tuzemským vývozcům vytýkají eko-dumping. Již není výjimkou, že zejména odběratelé automobilových dílů podmiňují zadání zakázky zavedením EMS u dodavatele. Poznatky ze zahraničí ukazují, že zavedení systému environmentálního managementu může být vyžadováno státními orgány ve firmách působících v ekologicky rizikových oblastech (v národních parcích, chráněných krajinných oblastech apod.). Zavedením systému EMS firma jasně demonstruje partnerům i okolí svůj vztah k životnímu prostředí.
Charakteristické rysy systému environmentálního managementu:
- Nezastupitelná úloha vrcholového vedení – přijetí environmentální politiky a stanovení environmentálních cílů a programů.
- Respektování národní environmentální legislativy, mapování relevantních právních a jiných předpisů v podobě registru legislativy4.
- Vymezení environmentálních vlivů činnosti a produktů organizace a vytipování vlivů s významným vlivem na životní prostředí (určení priorit).
- Zavedení firemní dokumentace upravující environmentální chování a jednání včetně případů ekologických havárií.
- Vedení záznamů o všech relevantních environmentálních skutečnostech.
- Zabezpečení povědomí všech zaměstnanců a zejména zaměstnanců, kteří mají významný vliv na životní prostředí.
5.2.2 Managment bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Právo na ochranu zdraví patří mezi základní lidská práva, která jsou ve vyspělých státech zaručena ústavou a Listinou práv a svobod. EU v této souvislosti přijala řadu směrnic5. Pro management každé firmy z toho vyplývá trvale vytvářet takové podmínky při práci, aby byl zabezpečen vysoký stupeň bezpečí pro pracovníky firmy i pro jejich zákazníky a okolí.
V minulosti představovaly rozhodující nástroj pro usměrňování této oblasti a chování (zejména u podnikatelských subjektů) legislativní předpisy. V nedávné minulosti se zde začaly prosazovat tendence usilující o zavedení a udržování systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Health and Safety Management System - HSMS), a to na obdobných principech a postupech, jako tomu bylo v případě kvality a environmentu.
Stejně jako v předcházejících případech, praxe může využít více přístupů pro zavádění a provozování HSMS. V českých podmínkách si pozornost zaslouží:
- BSI-OHSAS 18 001:99 – Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – specifikace.
- Program „Bezpečný podnik“.
OHSAS 18 001
Ve strukturách ISO nedošlo k vypracování samostatné normy týkající se HSMS, tuto úlohu převzalo normativní doporučení britského institutu pro normalizaci (BSI), označené OHSAS 18 001, které slouží jako nástroj specifikující požadavky na manažerský systém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V posledních letech plní zejména v evropském prostoru úlohu předlohy pro požadavky pro zavádění a následnou certifikaci manažerských systémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Program „Bezpečný podnik“
Program vyšel z dílny Výzkumného ústavu bezpečnosti práce a byl vyhlášen v roce 1996 ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. Program podléhá aktualizaci6, vedle požadavků týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoví i základní systémové požadavky, týkající se ochrany životního prostředí a požární ochrany.
Podnikatelským i dalším subjektům, které hodlají implementovat manažerský systém zaměřený na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, se tak nabízí možnost buď zavést a plnit požadavky vyplývající z OHSAS 18 001, nebo se účastnit programu „Bezpečný podnik.“ S ohledem na skutečnost, že OHSAS získává mezinárodní uznání, zatímco „Bezpečný podnik“ je národní záležitostí, se naprostá většina firem opět přiklonila k mezinárodnímu standardu.
Jak bylo uvedeno, požadavky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou blízké požadavkům, které se týkají manažerských systémů zaměřených na kvalitu a na ochranu životního prostředí. I v tomto případě se předpokládá zapojení a angažovanost vrcholového vedení (vyhlášení politiky bezpečnosti práce, vyhlašování cílů, přezkoumání vedením). Společnost by měla mít přehled o legislativních požadavcích z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a o tom, jak je dodržuje. Specifickým požadavkem je mít k dispozici analýzu bezpečnostních rizik (její vyhotovení vyžaduje zákoník práce). HSMS počítá i s existenci příručky a dalších dokumentů, specifikujících požadavky na chování pracovníků s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Klíčovým požadavkem je důsledné dodržování požadavků národní legislativy pro oblast BOZP a přijímat nad její rámec další opatření, která povedou k zlepšování bezpečnostního profilu dané organizace.
5.2.3 Integrace systémů řízení jakosti, environmentu a bezpečnosti práce
Zavedení a udržování systémů řízení jakosti, environmentu a bezpečnosti práce má řadu společných rysů, takže se nabízí otázka, není-li vhodné tyto systémy vzájemně propojit. Toto spojení může mít jak rovinu organizační (jeden firemní útvar, ze kterého jsou řízeny), tak rovinu dokumentační, záznamovou, kontrolní apod. Impulsem k integraci těchto systémů je i zjednodušení a úspory ve srovnání s provozováním tři izolovaných manažerských systémů. Následující text přináší některé argumenty pro podobnou integraci.
Úloha vrcholového vedení
Od vrcholového managementu firmy se ve všech případech očekává přijetí koncepčních rozhodnutí a zabezpečení zdrojů, nutných pro zavedení a provozování těchto manažerských systémů. Všechny tři systémy vyžadují, aby vedení vyhlásilo příslušnou politiku a cíle - to může být provedeno jedním dokumentem - společnou politikou jakosti, environmentu a bezpečnosti, stejně tak v jednom dokumentu mohou být určeny cíle pro jakost, environment a bezpečnost práce. Vedení též může určit jednu osobu, která bude plnit úlohu představitele vedení pro jakost, environment a bezpečnost, uskutečňovat společné přezkoumání apod.
Legislativa
Všechny tři systémy předpokládají, že firma bude respektovat příslušné právní a jiné předpisy, vztahující se k jakosti, environmentu a bezpečnosti. Proto je vhodné vytvořit jeden registr legislativních předpisů, specifikujících požadavky na kvalitu, environment a bezpečnost, zajistit o těchto předpisech pro zaměstnance firmy jeden informační kanál a jednotný způsob jejich aktualizace.
Princip prevence a priorit
Aplikace manažerských systémů předpokládá analyzovat danou oblast a určit vý¬znamné skutečnosti - v případě bezpečnosti práce jsou to analýzy bezpečnostních rizik, v případě péče o životní prostředí jsou to environmentální vlivy s významným dopadem. V oblasti jakosti můžeme za prioritu považovat jednak oblast bezpečnosti výrobků a služeb, dále pak určení významných okamžiků přípravy, výroby či dodání výrobku, které výrazným způsobem ovlivňují finální jakost výrobků či služeb. Ve všech těchto případech by měl management projevit přednostní zájem o tyto skutečnosti, s cílem preventivně předcházet jakýmkoliv neshodám.
Dokumentace a záznamy
V této oblasti lze díky integraci předpokládat největší zjednodušení. V řadě případů lze připravit jeden dokument, který bude vyhovovat pro všechny tři manažerské systémy - například postup pro skladování může obsahovat požadavky jak z pohledu jakosti, tak ochrany životního prostředí i bezpečnosti práce. Stejně tak lze spojit příručku v jeden dokument. Osvědčil se list na šířku rozdělený na tři části. V rámci takto vytvořených částí lze psát požadavky, které vyžadují jednotlivé manažerské systémy, nebo pole spojit a psát požadavky společné dvěma nebo všem třem systémům. V dokumentaci se ovšem nevyhneme samostatným dokumentům, například havarijním plánům, postupům pro řešení úrazů. Do jisté míry se může podařit i sjednocení záznamů.
Povědomí o jakosti, environmentu a bezpečnosti
I tematika udržování a zvyšování kvalifikace může být zabezpečována jednotně: například v rámci zaškolovacího plánu pro nového pracovníka mohou být uvedeny úkoly pro všechny tři oblasti, plány zvyšování kvalifikace mohou obsáhnout všechny tři tematické okruhy, stejně tak může být vedena jednotná evidence o způsobilosti pracovníků apod.
Provozní činnosti
Pro zabezpečení správného chodu provozních činností všude tam, kde jde o závažnější činnost (ať z hlediska jakosti, environmentu nebo bezpečnosti), je vhodné k jejímu výkonu připravit pracovní instrukce. Dále je třeba mít způsobilé zařízení - tento požadavek neplatí pouze z hlediska zabezpečování jakosti, ale i environmentu. Je mimo pochyby, že správně fungující zařízení je podmínkou bezpečnosti práce, pokud je třeba provádět měření, postupy zabezpečení metrologického pořádku budou stejné pro měřidla, ať se používají při technické kontrole kvality nebo při měřeních týkajících se ochrany životního prostředí či bezpečnosti práce. Jednotné přístupy lze volit i k identifikaci a značení, zachycování neshod a jejich řešení.
Auditování
Integrované prověrky manažerských systémů by měly znamenat výrazné zhospodárnění, a to jak na straně interních auditů, tak na straně auditovaných útvarů. Stejně tak dojde-li k sjednocení externích auditů, bude to mít pro firmu pozitivní efekt v podobě úspory času. Úspory lze též zaznamenat při zpracování dokumentace (jedna směrnice o auditech) i z pohledu vedení záznamů (jeden záznam o průběhu auditu).
Shrnutí
Jak bylo uvedeno, v uplynulých letech došlo k výraznému posunu péče o jakost výrobků a služeb. V současnosti vlastní certifikát ISO 9000 stovky organizací a kladou si otázku, kam půjde vývoj v této oblasti dále. Odpověď není jednoduchá, neboť se nabízí minimálně tři další vývojové cesty:
- Integrace systémů řízení jakosti (podle ISO 9000) se systémy environmentálního managementu (podle ISO 14 000) a systémy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jeden systém.
- Rozšíření stávajících přístupů péče o jakost o požadavky, vyplývající z modelu podnikatelské úspěšnosti EFQM.
- Orientace na strategickou koncepci C-Q-T, tedy úsilí o zlepšování v oblasti nákladů, kvality a času. I v tomto směru ovšem existuje řada možností: usilovat o „zeštíhlování“, aplikovat přístupy „právě včas,“ kontinuální zlepšování atd.
Uplatnění všech těchto přístupů se nevylučuje, nicméně jejich současná aplikace je náročná. Mnohé z organizací jdou cestou postupných kroků, zavádějí systém environmentálního managementu, usilují o dílčí zlepšení, která povedou ke zvýšení produktivity ve firmě, zavádějí některé z požadavků modelu EFQM, jež se jim jeví jako užitečné. Řada firem, zejména v automobilovém průmyslu, zavádí různé procesy zlepšování atd.
Otázky
- V čem spočívá podstata a přínos integrace systémů řízení jakosti, environmentu a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci?
- Jakým směrem rozšiřuje přístupy k péči o jakost model úspěšnosti EFQM?
- Jaké přínosy přináší přístupy „lean produkcion“ a „six sigma“?
zpět na dokument Řízení jakosti
Ukázka z knihy Řízení jakosti a ochrana spotřebitele (Druhé, rozšířené a přepracované vydání), vydané nakladatelstvím Grada Publishing.
Autor: Jaromír Veber.
- I když se nevedou přesné statistiky, odhaduje se, že v současnosti bude certifikováno na patnáct set orga-nizací splňující požadavky normy ISO 14 001.
- Viz zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, který v § 56 uvádí: „Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, může veřejný zadavatel v rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů po-žadovat předložení certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou...
- Česká republika, tehdy jako nečlenská země EU, převzala nařízení Rady (ES) č. 1836/1993 ve formě „Národního programu EMAS“ a „Pravidel k zavedení EMAS“, vytvořených na základě usnesení vlády České republiky č. 466/1998. Na aktualizaci EMAS II vláda reagovala svým usnesením č. 651/2002 o aktualizaci Národního programu zavedení systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životní-ho prostředí (Aktualizovaný program EMAS). Samozřejmě byla aktualizována i pravidla pro zavedení EMAS.
- Legislativa zaměřená na ochranu životního prostředí prošla v poslední době prudkým vývojem a koresponduje s legislativními požadavky Evropské unie. I zde jde o dynamicky se vyvíjející oblast práva, takže lze předpokládat, že český právní řád v oblasti environmentu bude dále rozšiřován. Těžiště environmentální legislativy směrodatné pro podnikovou praxi představují předpisy upravující nakládání s odpady, dále pak vodní hospodářství, ochranu ovzduší, ochranu půdy a lesní hospodářství, nakládání s chemickými látkami a prevenci závažných havárií. Velice dobrý a aktuální přehled platných dokumen-tů nabízí internetová stránka ministerstva životního prostředí – www.mzp.cz
- Viz směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a navazující směrnice Rady 89/654 EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti a směrnice Rady 89/655 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (aktualizovaná směrnicí Rady 95/63 EHS) a další směrnice upravující používání osobních ochranných prostředků, ruční manipulaci s břemeny atd.
- Požadavky programu jsou uvedeny v rubrice „Bezpečný podnik“ na stránkách Státního úřadu inspekce práce www.suip.cz
