Cílem programu Národní politika kvality (NPK) je vytvořit v České republice prostředí, v němž je kvalita přirozenou součástí života společnosti. Vrcholným poradním, iniciačním a koordinačním orgánem vlády ČR, zaměřeným na podporu rozvoje managementu a uplatňování NPK u nás, je Rada kvality České republiky. V jejím čele stojí JUDr. Robert Szurman, kterého jsme oslovili následujícími otázkami.
Co je cílem Národní politiky kvality a jaké možnosti má pro její realizaci Rada kvality ČR?
Rada kvality ČR je vládou jmenována jako gestor realizace NPK. Vládou přijatá NPK je obsáhlý dokument, který se dotýká prakticky všech oblastí života české společnosti. Rada si podle své přijaté strategie klade za cíl maximálně přispět k všeobecně uznávané vizi budoucnosti České republiky jako státu s národním hospodářstvím výrazně založeným na „vysokých technologiích“. Ve světle současné světové situace je třeba tuto snahu vidět jako železnou nutnost, která bude garantem prosperity, a tedy bezproblémové budoucnosti naší republiky.
Tato vize je však realizovatelná pouze ve společnosti, jež pochopila, že vysoká úroveň vědy, výzkumu a inovací je možná pouze tehdy, je-li doprovázena vysokou kvalitou nejen ve výrobě, ale i ve školství, zdravotnictví, v dopravě, sociálních službách a ve státní správě. Z pohledu Rady představují pro další rozvoj kvality v České republice záměry tohoto úsilí přehled nejdůležitějších aktivit, jimiž by se měly rezorty, samospráva, podnikatelská a jiná uskupení, ale také např. školy, poradenské a vzdělávací organizace i neziskový sektor ve své každodenní práci ve vztahu ke kvalitě především zabývat.
Pro realizaci této vize Rada nemá sice velké finanční zdroje, zato ale disponuje velmi kompetentním složením svých členů, kteří pocházejí z rozhodujících vládních i nevládních odborných institucí. A prostřednictvím svého „supervizora“ určeného vládou – ministra průmyslu a obchodu – má tak právě s vládou zajištěn přímý kontakt.
Jak souvisí s NPK tzv. Charta kvality ČR?
Text tzv. Charty kvality ČR, vzniklé z iniciativy Rady kvality ČR s cílem podpořit dosažení vysoké kvality ve všech oblastech české společnosti, je – nadneseně řečeno – jakýmsi desaterem, kterým by se měla česká společnost řídit, a díky tomu směřovat k realizaci principů obsažených v NPK. V souvislosti s tím je třeba zmínit se o tom, že k získání vyšší pozornosti jak politiků, tak klíčových osob z hospodářských kruhů byla pro Chartu kvality ČR podpora, kterou jí svými podpisy vyjádřili Jan Fischer, bývalý předseda vlády, Vladimír Tošovský, tehdejší ministr průmyslu a obchodu, a v neposlední řadě Martin Kocourek, současný ministr tohoto resortu. Tuto listinu signovali také čelní představitelé podnikatelských, zaměstnavatelských i odborových svazů, a to včetně odborných nestátních organizací. K nim se začali přidávat i představitelé významných firem, nejnověji např. akciová společnost ČEZ. A právě v těchto dnech jsem byl velmi potěšen zprávou, že o připojení svého podpisu pod Chartu kvality ČR vážně uvažují i představitelé akciových společností Vítkovice a Třinecké železárny.
Radou kvality ČR bylo zřízeno Národní informační středisko podpory kvality. S jakými službami se v něm mohou zájemci setkat?
Národní informační středisko podpory kvality je pracovním orgánem Rady kvality ČR a plní úkoly uložené Radou kvality ČR. Zájemcům nabízí vysoce kvalifikovanou informační službu zaměřenou na oblast kvality a společenské odpovědnosti (CSR). Zejména podnikatelské veřejnosti pak toto středisko poskytuje specializované odborně zaměřené poradenské služby, a to jak elektronicky, tak – po předchozí domluvě – i prostřednictvím osobních kontaktů. Zejména menším podnikatelům pomáhá aplikovat do praxe nejnovější poznatky z výše zmíněných oblastí, a to díky poměrně rozsáhlé vlastní publikační činnosti. Odborné veřejnosti samozřejmě slouží i pravidelně aktualizované databáze certifikačních, poradenských a vzdělávacích organizací působících v ČR, které Národní informační středisko podpory kvality vede. Nechybí zde ani aktuální informace o programech i samotných subjektech Národní politiky kvality. Zejména pro širokou veřejnost jsou pak určeny akce typu „Listopad – měsíc kvality ČR“, na nichž se Středisko realizačně podílí.
Sdružení pro oceňování kvality organizuje program Národní ceny kvality ČR, v jehož rámci jsou každoročně vyhlašovány nejlepší zástupci podnikatelského i veřejného sektoru. Podle jakých kritérií je tato cena udělována?
Národní cena kvality ČR vychází z Evropské ceny kvality a Národních cen kvality, které se udělují ve všech vyspělých zemích. Česká národní cena se snaží přiblížit možnostem i menších podnikatelů, a proto je v současnosti udělována v rámci celkem tří programů, které se liší zejména podle velikosti firmy. Jednoticím prvkem těchto programů je devítikriteriální „Model EXCELENCE EFQM“ Evropské nadace pro management kvality. Jednotlivá kritéria modelu postihují veškeré činnosti organizace, která musí ve své „sebehodnotící“ zprávě prokázat, že požadavky těchto kritérií splňuje. Kritéria pak dělíme na část „předpoklady“ a část „výsledky“, kdy v „předpokladech“ firma uvádí, co dělá pro to, aby dosahovala excelentních výsledků. Ty pak dokladuje ve zmíněné druhé části. Pro ilustraci uvádím vítěze z posledních ročníků Národní ceny kvality ČR, kdy jimi byly společnosti: Aramark, Beneš a Lát, IFE-CR, Městská část Praha 10, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje a Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje.
V loňském roce vznikla odborná sekce Kvalita v ochraně spotřebitele Rady kvality ČR. Co bylo hlavním důvodem jejího vzniku?
O vznik této sekce jsme usilovali dlouho marně, a to proto, že vztahy mezi některými organizacemi na ochranu spotřebitelů byly dlouho příliš konkurenční. Naštěstí toto období máme – zdá se – za sebou, sekce je už ustavena a daří se i vzájemná spolupráce. Za jeden z prvních nemalých úspěchů sekce Kvalita v ochraně spotřebitele považuji skutečnost, že i při relativní krátkosti své existence dokázala vypracovat dva velmi solidní návrhy na značky kvality. Jednu pro bezpečná hřiště a sportoviště, která by měla umožnit veřejnosti zorientovat se v kvalitě sportovišť, a zejména rodičům pak usnadnit rozhodování, kam mohou posílat své děti sportovat, aniž by se museli třást strachy o jejich zdraví, či dokonce o život. Příkladem mohou být před časem medializované případy smrtelných úrazů dětí na hřištích zapříčiněných špatně upevněnými fotbalovými brankami. Druhá značka kvality se týká dětských botiček, a měla by osvícené rodiče orientovat na ortopedicky dobře řešené dětské boty, které dětem nedeformují nohu v citlivé fázi jejich fyzického vývoje, takže v pozdějším věku pak nebudou muset zápasit s nepříjemnými zdravotními problémy.
Oblíbeným výrokem je dnes tvrzení, že za kvalitu je třeba si připlatit. Je to pravda, nebo jde často jen o marketingovou manipulaci?
Pokud jde o výrobky, na trhu existuje zboží nepochybně velmi kvalitní, a přitom za velmi příznivé ceny, dostupné většině zákazníků. Musím však bohužel zároveň konstatovat, že „marketingoví kouzelníci“ opravdu mnoha českým spotřebitelům během uplynulých let z hlavy „vymyli“ základní kritické myšlení, takže zákazníci často naletí na reklamu až podvodnou, a ač by měli, nepídí se ani po výsledcích testů kvality a bezpečí zakoupených výrobků, a bohužel také nehledají praktické zkušenosti jiných spotřebitelů. Je třeba si přiznat, že se zatím nepodařilo přesvědčit většinu české spotřebitelské veřejnosti o staré pravdě, „že nejsou tak bohatí, aby si mohli kupovat laciné věci“. Je však těžké přesvědčovat zákazníky o tom, že by měli hledat především kvalitu zrovna v době, kdy velká část společnosti začíná žít „ze dne na den“ a zajímají ji hlavně nízké ceny. I z této stručné odpovědi je zřejmé, jak velký problém máme právě z hlediska propagace kvality v Česku před sebou a kolik nás čeká v této oblasti práce.
Zdroj: Převzato z časopisu Podnikatel – podnikatelský list pro Českou republiku, vydávaném společností PROFIL Brno, s.r.o.
