Nový ministr hospodářství Rimantas Žylius předstoupil dne 10. května 2011 před zástupce nejvýznamnějších zahraničních firem v Litvě a představil vládní plány v ekonomické oblasti do konce funkčního období koaličního kabinetu. Ministr konstatoval, že i díky vládnímu úsilí přestála Litva celosvětovou ekonomickou krizi v roce 2009 bez státního bankrotu a sociálních nepokojů.
Mezi cíle svého působení v čele resortu ministr vytýčil zvýšení průhlednosti v přidělování státních zakázek, potírání korupce, reformu státních podniků a zlepšení podnikatelského prostředí. Představitele zahraničních firem vyzval ministr k přenášení pozitivních vzorů korporátní kultury z jejich domovských zemí do Litvy.
Po necelých dvou měsících v úřadě přijal ministr pozvání pěti obchodních komor (Americké obchodní komory, Dánské obchodní komory, Francouzské obchodní komory, Německo-baltské obchodní komory a Švédské obchodní komory v Litvě) a obeznámil zahraniční firmy a diplomaty s prioritami nového vedení resortu hospodářství. Akce se kromě vrcholných představitelů resortu hospodářství zúčastnili tituláři Spojených států, Dánska, Francie, Norska, Španělska, zástupci Zastupitelského úřadu ČR, Kanady, Itálie, Německa, Finska, Rakouska a na 100 podnikatelů.
Ministr úvodem konstatoval, že podle aktuálních předpokladů Ministerstva financí vzroste v roce 2011 litevská ekonomika o v EU nevídaných 5,8 %. Zároveň ale upozornil, že ačkoli je zřejmé, že se ekonomice po téměř 15% propadu v r. 2009 a hubeném růstu o 1,3 % v r. 2010 konečně podařilo nalézt půdu pod nohama, na předkrizovou výkonnost si Litva bude muset ještě počkat. Litevská vláda dle mínění ministra obstála ve zkoušce, které byla z důvodu ekonomické krize vystavena. Připomenul, že koaliční kabinet premiéra Andriuse Kubiliuse převzal správu země uprostřed hluboké ekonomické recese, za hrozící insolvence a sociálních nepokojů. Hodnocení uplynulých dvou až tří let v rovině ekonomické, fiskální a sociální často prokládal slovy „dodržení slibů“.
Litevská ekonomika a společnost ve zmiňovaném období projevily vysokou míru odolnosti vůči externím vlivům, a to i přes šokovou terapii úsporných opatření (např. snížení platů státních zaměstnanců v průměru o třetinu a snížení reálných důchodů o čtvrtinu) nevyhnutelných k udržení důvěry zahraničních věřitelů ve stabilizaci veřejných financí. Z dnešního pohledu považuje ministr za klíčové, že se vládě podařilo domluvit se s odbory a se zaměstnavateli (v tzv. Národním memorandu) na nutnosti úsporných opatření. Bez všeobecného konsenzu napříč politickým spektrem o nutnosti výrazně omezit státní výdaje by se vládě nemuselo podařit udržet relativně vysokou úroveň sociální stability.
Mezi cíle svého působení v čele resortu vytýčil ministr pokračování probíhajících ekonomických reforem, zejména zvýšenou průhlednost v přidělování státních zakázek (v současnosti by mělo již 70 % státních zakázek probíhat v online režimu, v dohledné budoucnosti bude implementováno sjednocení všech zakázek ve státní správě do jednoho systému), reformu státních podniků, zlepšení podnikatelského prostředí, budování ekonomiky založené na inovacích a podporu exportu a investic.
Ministr se zmínil i o tom, že v zahraničí nezůstalo reformní úsilí vlády nepovšimnuto. V indexu World Bank Doing Business 2011 si Litva polepšila o tři místa a posunula se v žebříčku jednoduchosti podnikání na 23. místo ze 183 zemí. V uvedené zprávě World Bank např. konstatovala, že ačkoli se korupční prostředí v zemi nedaří zatím zcela vymýtit (především na místní úrovni), snahy vlády o omezení příležitostí ke korupčnímu jednání a o potlačení šedé ekonomiky jsou patrné. Vláda dle ministra v oblasti nezákonného jednání podnikatelů usiluje o redefinici mise z „trestat všechny prohřešky“ na „pomáhat snahám o dodržování pravidel“ s cílem diferencovat mezi „padouchy“ a firmami, které se proviňují zcela výjimečně, příp. z nedostatku zkušeností.
V přednášce se dostalo i na státní podporu exportu, kterou dle ministra charakterizuje odklon od vymezování podpory výhradně pro vývozce ve prospěch prosazování podpory pro podnikatele obecně. V souladu s uvedeným vláda rozhodla i o přejmenování agentury Export Lithuania na Enterprise Lithuania. Cílem Ministerstva hospodářství je zvýšit podíl služeb na struktuře vývozu na 25 % do r. 2012. Vláda v současnosti projednává založení státem vlastněné exportní banky po vzoru jiných členských států v EU.
Závěrem ministr konstatoval, že i díky tvrdohlavému úsilí litevských firem o zachování výroby v některých tradičních průmyslových odvětvích se zatím nenaplnily scénáře o exportu pracovních míst do zahraničí. Jako příklad byl zmíněn textilní průmysl, který je v Litvě na rozdíl od ostatních evropských zemí na vzestupu. Představitele zahraničních firem vyzval ministr k přenášení standardů korporátní kultury z jejich domovských zemí do Litvy.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Vilniusu (Lotyšsko).
