Lotyšská vláda po jistém váhání rozhodla, že se do záchrany krachujícího národního leteckého dopravce airBaltic zapojí stát a nenechá tak firmu padnout. Aerolinky, které byly nejen v Lotyšsku, ale v celém regionu po řadu let vnímány jako symbol úspěchu, se nyní dostaly do závažných finančních potíží.
Poradenská firma Prudentia, najatá vládou, urychleně zkoumá možné scénáře dalšího osudu firmy. Reálné jsou dva – buď plné převzetí státem, tj. odkup akcií menšinových vlastníků, nebo společný ozdravný postup s dosavadním hlavním soukromým spolumajitelem, firmou BAS. Obě varianty počítají s odstavením současného managementu a s nutností navýšit firemní kapitál; do budoucna se předpokládá získat pro airBaltic strategického partnera.
Podle neauditovaných výsledků za rok 2010 vykázala společnost airBaltic ztrátu ve výši 34,2 miliónu LVL (48,8 mil. EUR), zatímco v roce 2009 dosáhla zisku na úrovni 14 mil. LVL (20 mil. EUR). Se zhoršením hospodářského výsledku vedení firmy sice počítalo vzhledem k dopadům finanční krize, podhodnotilo však globální zdražování paliv a nemohlo samozřejmě počítat s výpadkem provozu loni na jaře vlivem aktivace jedné z islandských sopek.
Firma založená v roce 1995 operuje ze tří pobaltských metropolí – Rigy, Tallinu a Vilniusu, ze kterých zajišťuje přímé spojení do zhruba osmi desítek destinací v různých částech Evropy a v postsovětském prostoru. Obsluhuje též řadu vnitrostátních linek ve Finsku a je významným tranzitním dopravcem v regionu severní Evropy a Pobaltí. Flotilu airBaltic tvoří 34 letadel, s nimiž v roce 2010 obsloužila přes tři milióny cestujících; za první pololetí 2011 s ní cestovalo již 1,97 mil. osob, což bylo o 7 % víc než ve stejném období 2010.
Největšími vlastníky Air Baltic Corporation jsou stát s 52,6 % akcií a společnost Baltijas Aviácijas sistémas (BAS) se 47,2 %. V tomto soukromém subjektu pak polovinu drží prezident airBaltic Bertolt Flick a druhou Taurus Asset Management Fund Ltd., společnost registrovaná na Bahamách.
Odhaduje se, že pokud by lotyšský stát měl aerolinky převzít, musel by do nich investovat kolem 170 miliónů latů (243 mil. EUR), s nimiž se v připravovaném rozpočtu na rok 2012 zatím nepočítalo a budou se teprve složitě hledat. Prostředky jsou zapotřebí na případný odkup akcií BAS, úhradu závazků, navýšení základního kapitálu a nastartování dalšího rozvoje, podmíněného mj. výstavbou druhého terminálu rižského letiště. Jak stát, tak soukromý vlastník do podniku již v roce 2009 napumpovali mimořádnou investici v celkové výši přes 30 mil. latů (43 mil. EUR), tyto peníze však šly na úhradu „starých dluhů“ jednomu z bývalých majitelů, skandinávské společnosti SAS.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Rize (Lotyšsko).
