Rozpočet na rok 2012, který v řádném termínu přijal lotyšský parlament, má být podle ujištění premiéra poslední sestavený pod dohledem mezinárodních věřitelů. Rozpočtový zákon počítá se schodkem 2,5 procenta HDP a v letech 2013 a 2014 by se měl deficit ještě dál snižovat. Zároveň podle plánu končí tříletý úvěrový program, v jehož rámci si Lotyšsko u mezinárodních věřitelů ze schváleného objemu 7,5 miliardy EUR vypůjčilo celkem 4,4 miliardy EUR.
Lotyšská Saeima 15. prosince 2011 ve druhém a závěrečném čtení schválila Zákon o státním rozpočtu na rok 2012 plus 29 souvisejících legislativních norem. Ve stočlenném jednokomorovém parlamentu hlasovalo pro jejich přijetí 56 koaličních poslanců, proti bylo 42 zástupců opozice. Zákon počítá s tím, že stát bude hospodařit se schodkem nepřekračujícím 2,5 % HDP (podle ESA), aby se Lotyšsku napřesrok podařilo splnit jedno z klíčových maastrichtských kritérií pro plánovaný vstup do Evropské měnové unie v roce 2014. V následujících letech 2013 a 2014 by se měl schodek snížit na 1,9 %, resp. 1,1 %.
Při sestavování rozpočtu pro rok 2012 vláda vycházela z prognózy růstu hrubého domácího produktu na úrovni 2,5 %, průměrné roční míry inflace 2,4 %, pokračujícího zlepšování situace na pracovním trhu a také lepšího výběru daní. Objem státního dluhu by v závěru roku 2012 neměl přesáhnout 6,2 miliardy LVL (8,8 miliardy EUR, tj. cca 40 % HDP), přičemž ministr financí může během roku poskytnout státní záruky v hodnotě 124 milionů LVL (176 mil. EUR). Příjmy centrálního konsolidovaného rozpočtu by měly dosáhnout 4,516 miliardy LVL (6,42 miliardy EUR), výdaje 4,641 (6,60 miliardy EUR). Proti roku 2011 by příjmy měly stoupnout o 255,1 milionu LVL (362,9 mil. EUR) neboli o 6 %, výdaje mohou vzrůst o 113,5 milionu LVL (161,5 mil. EUR), tj. o 2,4 %.
Mezi oblastmi, do nichž zasáhne redukce výdajů v roce 2012, je tentokrát překvapivě i spolufinancování projektů z evropských fondů (132,1 mil. LVL); nicméně MF se zavázalo, že bude uchazečům o dotace na evropské projekty poskytovat státní záruky za úvěry. Snižuje se investiční kapitola rozpočtu Ministerstva dopravy, tradičně nebyly ušetřeny škrtů resorty školství a zdravotnictví. Oproti původním slibům se vláda ani v r. 2012 neobejde bez daňových opatření, i když hlavně v nepříliš citlivé oblasti loterijního byznysu. Zlepšit příjmovou stránku rozpočtu hodlá kabinet důslednějším bojem se stínovou ekonomikou a hospodářskou kriminalitou (pašeráctvím), pomoci by měl mj. i prodej emisních povolenek.
„Toto je poslední rozpočet, kterého se dotkla konsolidace,“ přislíbil po jednání Saeimy premiér Valdis Dombrovskis. „Plánovaný schodek umožní jednak splnit významný ukazatel pro vstup do eurozóny a také úspěšně dovršit program stabilizace ekonomiky a mezinárodní úvěrové podpory, na čemž zase závisí cena dluhové služby v nadcházejícím období,“ vysvětlil šéf kabinetu. Vzhledem k nejisté a těžko předvídatelné situaci v Evropě a ve světě však premiér nevylučuje úpravy rozpočtu v průběhu roku. Vládní stanovisko ironicky okomentoval deník Věsti: „Maastrichtská kritéria si na chleba nenamažete, ale zato se ministr financí může chlubit nejkonzervativnějším a nejúspornějším rozpočtem z celé baltské trojky.“
Sám ministr Andris Vilks ovšem prostřednictvím médií poděkoval občanům za oběti, které rychlému a úspěšnému ozdravování země přinesli: „Považte – celková částka konsolidace za období let 2008–2012 dosáhne 2,3 miliardy latů (3,2 miliardy EUR), to znamená 17,8 % lotyšského hrubého domácího produktu. Za tu dobu bylo přijato mnoho nepopulárních opatření s cílem posílit naši národní ekonomiku. Přitom do budoucna musíme být ještě dvojnásob zodpovědní, protože Lotyšsko je dnes dáváno za příklad jiným zemím EU.“ K tomuto názoru se přidal i guvernér Latvijas banky Ilmars Rimševičs, podle kterého nelze polevovat ve finanční kázni, je třeba stát na vlastních nohou a nepřipustit opakování ekonomického kolapsu.
Lotyšsko k 22. prosinci 2011 podle plánu ukončí tříletý stabilizační úvěrový program spolupráce s mezinárodními věřiteli. Vyplývá to z Dohody o záměru (Letter of Intent), který podepsal ministr financí A. Vilks se zástupci Mezinárodního měnového fondu. Podobný dokument (Memorandum of Understanding) bude podepsán i s Evropskou komisí jako druhým institucionálním věřitelem. Koncem roku 2008, kdy se Lotyšsko propadlo do hluboké krize a v podstatě mu hrozil státní bankrot, byl schválen mezinárodní stabilizační program v celkové výši odpovídající 7,5 miliardy EUR. Z této částky země vyčerpala 4,4 miliardy EUR, a to pouze od mezinárodních institucionálních věřitelů – MMF, Evropské komise a Světové banky. Zcela nevyužity zůstaly prostředky z bilaterálních úvěrových linek, které Lotyšsku nabídly skandinávské země a také Česká republika a Polsko.
Ukončení mezinárodního úvěrového programu v původně plánovaném termínu má znamenat příznivý signál jak pro domácí „publikum“, tak pro mezinárodní finanční trhy. Po listopadovém krachu Latvijas Krājbanky se totiž podstatně snížila důvěra lotyšské populace k peněžním institucím a ke stabilitě finanční soustavy jako celku. Část obyvatel například nedávno podlehla dezinformační fámě a v panice začala vybírat své vklady dokonce i ze Swedbanky, která je systémovou severskou bankou (too-big-to-fail) a jíž navíc – paradoxně – jako jedné z mála evropských bank počátkem prosince, tedy těsně před fámou, agentura Standard & Poor’s zvýšila rating.
| Období /komu | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016–2019 | 2020 | 2021–2025 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| EK | - | - | 999,99 | 1200,05 | - | - | Celkem 200,06 |
| MMF | 322,28 | 483,49 | 223,53 | 62,32 | - | - | - |
| SB | - | - | - | 60,05 | á 60,05 ročně | - | - |
*pouze jistina, bez úroků
Zdroj: Valsts kāse
Pokud jde o mezinárodní souvislosti, pak je pro Rigu logicky velmi důležité znovu získat kredibilitu a vyšší úvěrové ohodnocení od renomovaných agentur, aby si mohla v nadcházejícím období co možná nejvýhodněji půjčovat na mezinárodních trzích. Již od roku 2012 totiž Lotyšsko začne kromě úroků splácet i jistinu a nejvyšší objemy těchto splátek připadnou na léta 2014 a 2015 (viz tabulka). Dobré ekonomické a finanční zdraví je také přirozenou podmínkou pro splnění maastrichtských kritérií a začlenění země do Evropské měnové unie v roce 2014. Mimochodem, je zajímavé, že nehledě na současný bouřlivý vývoj v eurozóně a celé Evropské unii se v Lotyšsku doposud neobjevily žádné hlasitější připomínky či výhrady ani nebyla zahájena diskuze, která by nastoupené směřování země k brzkému zavedení společné měny zpochybnila.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Rize (Lotyšsko).
