Dokument obsahuje souhrnné informace o vývoji v Maďarsku v průběhu čtvrtého čtvrtletí 2011. Zabývá se mimo jiné legislativními změnami a změnami daňových pravidel, hypotečními úvěry, jednáním s Mezinárodním měnovým fondem, dále přináší informace o energetice, financích a ekonomickém vývoji.
Legislativní změny
Na novou maďarskou ústavu vstupující v platnost 1. 1. 2012 navázalo v ekonomické oblasti několik zákonů, které doplňují a konkretizují ekonomickou politiku vlády HU.
Zákon o centrální bance (ústavní – dvoutřetinový)
Dne 30. 12. 2011 schválil maďarský parlament vládní návrh zákona o centrální bance. Hlavními změnami zákona je zvýšení počtu viceguvernérů MNB ze 2 na 3 a zvýšení počtu členů monetární rady ze 7 na 9. Zatímco dva viceguvernéři jsou nominováni guvernérem MNB, třetího bude nominovat premiér (viceguvernéry jmenuje prezident). Také na jmenování nových dvou členů monetární rady bude mít vliv vláda. Existují proto obavy, že tímto krokem hodlá vláda zvýšit svůj vliv v MNB a na její monetární politiku. Zákon navíc připravuje možnost pro budoucí spojení MNB s orgánem dohledu nad finančními institucemi (Pszáf), což by však znamenalo vznik nové instituce, jejíž šéf by byl nadřízen guvernérovi MNB.
Především tyto změny vyvolaly kritiku ze strany EK i Evropské centrální banky (ECB) s odůvodněním, že dochází k podkopávání nezávislosti MNB. ECB vládu kritizovala za to, že přípravu nového zákona s ní nekonzultovala a navíc již několikátá změna v průběhu roku odporuje potřebám stabilního legislativního prostředí v této oblasti. Předseda EK M. Barroso se obrátil dopisem na maďarského premiéra Orbána, ve kterém upozorňoval na možný nesoulad s normami EU a žádal o odložení schválení zákona a jeho změnu. To však Orbán ve své odpovědi odmítl. Ve svých vyjádřeních upozornil, že ve věci maďarské centrální banky neustoupí a že je Maďarsko připraveno bojovat i právně, bude-li to potřeba. Argumentoval, že Maďarsko vyslyšelo 13 z 15 připomínek ECB (pozn.: nikoliv však ty zásadní) a zákon je podle Maďarska v souladu s právem EU.
Rozšíření počtu viceguvernérů vláda odůvodňuje např. potřebou posílení kontinuity politiky MNB, neboť mandát guvernéra i dvou současných viceguvernérů vyprší zároveň v r. 2013. K možnému sloučení MNB a Pszáf Orbán sdělil, že není na pořadu dne před skončením mandátu guvernéra Simora v r. 2013 (pozn.: čímž reagoval na obvinění, že mu jde o snížení vlivu nezávislého a k vládě mnohdy kritického guvernéra). Zdůraznil, že vláda respektuje nezávislost MNB, a popřel, že by vláda chtěla zasahovat do kompetencí MNB a do její nezávislosti a odkázal se přitom na explicitní ustanovení v zákoně, které uvádí, že se vláda nebude pokoušet ovlivňovat centrální banku a její představitele. Odmítl spekulace z tisku o možném záměru vlády financovat stát prostřednictvím čerpáním rezerv MNB.
Barroso na odmítavý postoj Maďarska reagoval s tím, že Evropská komise maďarskou odpověď i zákon detailně zanalyzuje a podle toho bude reagovat. Otázka zákona bude i předmětem jednání Maďarska s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a EU o dohodě na poskytnutí úvěrového rámce HU (viz dále).
Zákon o finanční stabilitě (ústavní – dvoutřetinový)
Zákon z dílny ministerstva hospodářství přijal parlament dne 23. 12. 2011. Upravuje základní daňové otázky, otázky týkající se státního dluhu, penzijního systému či Rozpočtové rady. Zakotvuje v Maďarsku mj. rovnou daň z příjmu. Obsahuje ustanovení omezující možnosti samospráv při braní úvěrů, neboť v řadě případů je potřebný souhlas ústředních orgánů. Odkládá na rok 2016 uplatňování ustanovení nové ústavy Maďarska, podle které má parlament schvalovat pouze rozpočty snižující státní zadlužení, pokud státní dluh přesahuje úroveň 50 % HDP (tzv. dluhová brzda).
Dále umožňuje zbylým asi 102 tis. členům dříve povinných soukromých penzijních fondů, aby do 31. 3. 2012 přešli do státního penzijního fondu. Zároveň však byl přesměrován jejich 10% zaměstnanecký příspěvek do státní pokladny na neurčito (přesměrování bylo dosud v platnosti na přechodnou dobu 14 měsíců, která skončila v prosinci), což má pomoci příjmům státního rozpočtu v dalších letech.
Opozice vládu obviňuje, že těmito opatřeními hodlá zcela zlikvidovat zbylé původně povinné soukromé penzijní fondy s cílem dostat se k jejich prostředkům. (pozn.: Podle informace z tisku počátkem ledna 2012 mělo ministerstvo hospodářství potvrdit, že zbylí členové soukromých penzijních fondů budou oprávněni pobírat státní penze bez ohledu na to, jestli do konce března přejdou do státního pilíře. To je v rozporu s tím, co vláda dříve tvrdila. Právě deklarování nemožnosti pobírat státní důchody vedlo mnohé k přechodu od soukromých fondů (celkem 2,8 mil. osob) ke státnímu pilíři.)
Zákon ve svém dopise Orbánovi rovněž kritizoval M. Barroso, především vzhledem k začleňování fiskálních opatření do doutřetinového zákona.
Zákon o přechodných opatřeních k nové ústavě
Opravňuje k použití speciálních opatření (např. speciálních daní), jestliže v důsledku rozhodnutí ústavního soudu, orgánu EU či soudu nebudou ve státním rozpočtu dostatečné finanční prostředky.
Nový zákoník práce
Parlament schválil v prosinci 2011 nový zákoník práce, který vstoupí v platnost 1. 7. 2012 (nahradí současný pocházející z r. 1992). Podle vlády se Maďarsko zařadí tímto zákonem mezi 3 top země EU z hlediska flexibility pracovního trhu. Nový zákon zavádí např. možnost stanovení diferencované minimální mzdy podle odvětví či s ohledem na regionální odlišnosti, umožňuje jednodušší propuštění zaměstnance, zvyšuje rozsah mimořádných pracovních hodin, které může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci z 200 na 250 hodin ročně (v kolektivní smlouvě max. 300). Pracovníkům na směny přisuzuje příplatek 30 % za práci v noci. Zkušební doba je maximálně 3 měsíce, pokud je sjednána kratší, je možno ji jednou prodloužit (v kolektivní smlouvě je možné jít max. do délky 6 měsíců). Pracovní síla může být „zapůjčena“ na jiné místo max. na 5 let.
Novinkou je zavedení tzv. pojistky zaměstnance, kterou může zaměstnavatel požadovat od zaměstnance pracujícího s velkým objemem peněz či jiného majetku. Částka nesmí být vyšší než jedna základní mzda. Zachován nicméně zůstává rozsah základní dovolené v počtu 20 dnů (na základě dalších podmínek může být zaměstnavatel oprávněn k čerpání dalších doplňkových dnů). Je stanoveno pětileté ochranné období před odchodem do důchodu (propuštění možné pouze v odůvodněných případech). Zaměstnavateli zůstává povinnost poskytnout odborům kancelář a vybírat pro ně členské příspěvky.
Výsledný zákon je kompromisem mezi vládou a odbory (3 z 6 odborových organizací podepsaly s vládou dohodu ohledně nového zákoníku práce). Jeho přijímání však bylo provázeno řadou odborářských demonstrací. Podle vlády neodpovídá zcela jejím původním představám (pozn.: původní ministerský návrh vyvolal ostré kritické reakce a byl označován za novodobé nevolnictví), neboť zapracovává některé požadavky odborářů, se kterými se vláda neztotožňuje. Přesto však má dle vlády zákon velký potenciál, zlepšuje rovnováhu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a jeho výsledkem má být povzbuzení zaměstnanosti i ekonomické výkonnosti země. Organizace zaměstnavatelů vyjádřily se zákonem spokojenost, neboť podle nich dostatečně garantuje zaměstnavatelům základní práva. Podle opozice omezuje práva zaměstnanců i odborových organizací a znamená značné zvýhodnění zaměstnavatelů vůči zaměstnancům.
Změny důchodového systému
Koncem listopadu 2011 schválil parlament vládní návrh na zrušení penzí pro osoby mladší 57 let z řad umělců, horníků, starostů, poslanců parlamentu i EP, příslušníků ozbrojených sil a to s účinností od 1. 1. 2012. Výjimkou budou ženy, které odpracovaly 40 let, kterým bude nadále náležet předčasná penze. Peněžní dávky vyplácené penzistům mladším 57 let budou předmětem daně z příjmu. V Maďarsku byla dosud stanovena pro tyto kategorie osob poměrně nízká věková hranice pro odchod do důchodu. Opatření je v souladu s úsilím vlády zapojit práceschopné obyvatelstvo do pracovního procesu (a snížit náklady systému), neboť Maďarsko má dosud jednu z nejnižších úrovní zaměstnanosti v EU.
Vláda rovněž změnila (zpřísnila) systém vyplácení invalidních důchodů a chce pomocí toho vrátit na pracovní trh asi 30 až 40 tis. osob po prodělání rehabilitace. Podle mnohých názorů však bude vzhledem k současné situaci jedinou možností pro tyto lidi program veřejných prací, a tak může dojít i k propadu jejich předchozích příjmů, neboť ztratí nárok na 65 000 HUF invalidní penze a dosáhnou jen na nižší odměny za veřejné práce.
Opatření potírající lichvu a omezující výši úroků u půjček
Počátkem listopadu 2011 schválil parlament vládní návrh na zastropování výše úroků u poskytovaných úvěrů a půjček, který bude v platnosti od 1. 1. 2012. Již předtím v říjnu 2011 schválil zákon, který kriminalizuje lichvu a umožňuje uložit až pětiletý trest i za jedno poskytnutí půjčky na ireálně vysoký úrok (přičemž soud může neomezeně snížit trest těm, kdo při vyšetřování spolupracují).
Minimální mzda
V prosinci 2011 vláda oznámila, že pro následující rok plánuje zvýšení minimální mzdy. Ze současných 78 000 HUF měsíčně pro nekvalifikované pracovníky a 94 000 HUF pro kvalifikované by mělo dojít k nárůstu na 93 000 HUF, resp. 108 000 HUF. Vláda chce nárůst mezd firmám kompenzovat, jestliže nárůst mezd přesáhne 5 %, což však opět zatíží státní rozpočet.
Změny daňových pravidel
Koncem roku 2011 došlo k řadě změn týkajících se daní a daňového systému, které mají vést jednak k zjednodušení systému, ale hlavně aktuálně zvýšit pro další období příjmy státního rozpočtu, aby vláda mohla dosahovat proklamovaného snižování rozpočtových schodků při propadu příjmů z důvodu snižujícího se výkonu ekonomiky. Vláda nadále trvá na rovné dani z příjmů (kterou zakotvila i do ústavního zákona – viz výše) a současné jednotné sazbě 16 %, což kritizuje opozice a požaduje progresivní zdanění. Nicméně v souvislosti s postupným přechodem od konceptu superhrubé mzdy k hrubé (přes polohrubou) v roce 2012, nebude tato rovná daň s ohledem na výši daňového základu zase až tak rovná.
Některé ze zaváděných změn:
Od 1. 1. 2012 růst základní sazby DPH z 25 % na 27 %, čímž se Maďarsko dostává na špici v EU.
Nárůst sociálního příspěvku zaměstnance z 17,5 % na 18,5 % ze mzdy v r. 2012, přitom zaměstnavatel bude platit sociální příspěvek na zaměstnance minimálně 1,5násobek minimální mzdy. Sociální pojištění placené zaměstnavatelem se mění na sociální daň.
Zvýšení sazby zjednodušené podnikatelské daně (EVA) z 30 % na 37 % v r. 2012. Původně chtělo ministerstvo hospodářství a premiér tuto zjednodušenou formu daně zcela zrušit (aby sladilo daňový systém a zvýšilo příjmy rozpočtu), proti čemuž se však postavila vlastní frakce Fidesz v parlamentu. Došlo tak nakonec pouze ke zvýšení sazby, což však podle opozice v podstatě znamená skoro totéž, protože eliminuje výhodu nižšího zdanění a pouze zachovává výhodu jednodušší administrativy této daně. (pozn.: daň EVA zavedena v roce 2003, využívá ji na 93 tisíc daňových poplatníků – hlavně z řad malých soukromých podnikatelů, daň měla malým firmám pomoci snížením výdajů a administrativy)
Koncem prosince 2011 schválil parlament další zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky s platností od 1. 2. 2012. Daň za balíček cigaret bude činit 50–60 HUF. O dalších 30 HUF se zvýší od 1. 7. 2012.
Daň z obalů – vláda v listopadu přišla s úpravou nově přijatého zákona stanovujícího daň na obalové materiály. Podle ní by se zhruba o 30 % měla zvýšit od 1. 1. 2012 daň pro výrobce a distributory obalových materiálů. Daň u plastových lahví by měla vzrůst z 28 HUF na 42 HUF za kilogram, u skleněných lahví z 6 HUF na 17 HUF, u plastových tašek z 1300 HUF za kg na 1800 HUH. Zvýšením hodlá vláda zvýšit příjem státního rozpočtu z 49 mld. HUF na asi 60 mld. HUF.
S platností od 1. 11. 2011 byla zvýšena daň z hracích automatů na pětinásobek původní hodnoty a činí 500 000 HUF měsíčně. Herní asociace Maďarska následně informovala, že to povede ke krachu mnoha menších provozoven a že v důsledku zvýšení daně bylo již počátkem listopadu 2011 vráceno 10000 z 24000 výherních hracích automatů.
Od listopadu 2011 došlo ke zvýšení spotřební daně na alkoholické nápoje (o 5 %, v případě levných aromatizovaných smíšených alkoholických nápojů je to však 50 %), z podomácku pálených kořalek (do množství 50 litrů) a z vinné révy připravovaného vína se spotřební daň ani nadále neplatí.
V listopadu 2011 odhlasoval parlament zavedení nehodové daně pro majitele aut, jejíž sazba odpovídá 30 % z povinného pojištění vozu. Snížena byla naopak registrační daň z vozidla, zatímco zvýšeny byly náklady kolkovného při převodu práv k vozidlu.
Koncem listopadu 2011 vláda informovala Evropskou komisi, že nehodlá zrušit speciální sektorovou daň na telekomunikace zavedenou v předchozím roce. Reagovala tak cca po 2 měsících na výzvu EU ke zrušení daně. Podle vlády je tato regulace v souladu se zákony EU. Argumentovala, že daň byla zavedena na základě principu rovného a spravedlivého rozdělení daňového břemena na přechodné období v době krize. Podle komise daň normy EU porušuje, protože její výnosy jdou do státního rozpočtu a ne na náklady regulace sektoru telekomunikací podle pravidel EU. Další možností EU je postoupení věci Evropskému soudnímu dvoru, jestliže přestupkové řízení neuzavře.
V souvislosti s daňovými změnami v dani z příjmu v r. 2012, které by vedly ke snížení platu zaměstnanců, očekává vláda podle svého vyhlášení od soukromých firem mzdové kompenzace. Byl připraven i návod poskytující rady, jak postupovat v případě zaměstnanců, kteří by měli nižší plat než předtím. V případě lidí s nižšími příjmy požádala vláda firmy o zvýšení jejich platů alespoň o 5 %. Firmy, které nevyhoví, nebudou mít přístup k unijním zdrojům a nebudou se moci ucházet o veřejné zakázky. V případě zaměstnanců, kterým jejich nižší mzdy kompenzovány nebudou, může vláda přistoupit ke snížení jejich daní či budou odškodněni v oblasti sociálního zabezpečení.
Problém úvěrů v zahraničních měnách – pokračování řešení
Poté co dne 29. 9. 2011 vstoupil v platnost zákon, který maďarským devizovým dlužníkům umožňuje jednorázové doplacení jejich devizových úvěrů ve forintech (do konce února 2012), a to za pevný vládou stanovený zvýhodněný kurz, pokračovala vláda v hledání dalších řešení tohoto problému. Zmíněný zákon nadiktovaný bankám vyvolal kritiku nejen u bankovní asociace (hodlala věc řešit u ústavního soudu), ale i u MNB a v zahraničí. Vláda nakonec zasedla s bankami k jednání a v polovině prosince 2011 podepsala dohodu s bankovní asociací, která řeší rozdělení nákladů mezi stát a banky, které vzniknou v důsledku splácení devizových úvěrů dlužníky ve forintech za zvýhodněných fixních kurzů (250 HUF / 1 EUR, 180 HUF/1 CHF, 2 HUF / 1 JPY).
Úpravou nařízení týkajícího se jednorázového předčasného splacení devizových úvěrů vláda umožnila bankám odečíst si 30 % ztrát z výše placené bankovní daně. Vláda pak rovněž souhlasila s celkovým snížením bankovní daně na polovinu v r. 2013 a s dalším snížením na průměrnou úroveň EU v r. 2014.
Vedle toho běží druhý program, který do roku 2015 umožňuje dlužníkům splácet měsíční splátky rovněž na základě výše uvedeného fixovaného zvýhodněného kurzu. Devizovým dlužníkům by se tak podle odhadů měly platby zredukovat asi o jednu třetinu. Kumulovaný rozdíl mezi zvýhodněnými a reálnými splátkami (shromažďovaný na zvláštním účtu) však dlužníci budou muset začít splácet v r. 2015 v souladu se zákonem přijatým v létě. Tento dluh však bude bezúročný, neboť vláda a banky se dohodly, že náklady na úroky ponesou v poměru 50–50 %.
Dohoda tak na 5 let redukuje břímě devizových dlužníků asi o celkovou částku 900 mld. HUF, přičemž vláda z toho pokryje ze svých prostředků 300 mld. HUF a banky 600 mld. HUF nákladů, tedy 1:2 pro vládu. Stát se dále zavázal, že ponese případně všechny náklady, pokud by měly kurzy překročit úroveň 270 HUF / 1 CHF, 340 HUF / 1 EUR a 3,3 HUF / 1 JPY.
Dohoda se dále zabývá otázkou pomoci dlužníkům, kteří již mají zpoždění se splácením hypoték větší než 90 dnů. Banky souhlasily s převedením nesplácených hypoték na forintové, přičemž dlužníkům odečtou 25 % z dluhu k 15. 3. 2012 za předpokladu, že hodnota nemovitosti v zástavě nepřesáhla hodnotu 20 mil. HUF v době nákupu.
Na tuto dohodu by v r. 2012 měla navázat další dohoda o paktu růstu, zaměřená na rozšíření možností zvýhodněných úvěrů pro malé a střední podniky, vlastníky domů a účastníků EU tenderů. Vláda a banky budou nadále konat čtvrtletní konzultace na téma ekonomiky a finančních prostředníků. Dohoda má přispět i ke stimulaci ekonomického růstu.
Centrální banka MNB pozitivně zhodnotila dosaženou dohodu mezi vládou a bankami ohledně devizových hypoték. Podle jejích odhadů z konce prosince 2011 přijdou banky v důsledku dohody o devizových úvěrech v r. 2012 asi o 200 mld. HUF a o 122 mld. HUF v dalších 4 letech. Státní rozpočet bude stát dohoda v r. 2012 asi 110 mld. HUF a v letech 2012–2015 celkově asi 416 mld. HUF. Podle informací Pszáf (úřad bankovního dohledu) bylo do 31. 12. 2011 v rámci programu jednorázového vyrovnání hypoték splaceno 94 337 devizových úvěrů, z nichž 97 % bylo vedeno v CHF a průměrná výše splaceného úvěru činila cca 5 mil. HUF. Banky tak přišly o 174 mld. HUF, neboť tržní hodnota těchto úvěrů činila celkem 642 mld. HUF, zatímco dlužníci zaplatili ve zvýhodněných cenách pouze 468 mld. HUF. Svůj záměr splatit jednorázově své úvěry přitom bankám nahlásilo asi 200 tis. klientů. Ti mají měsíc na to, aby prokázali bankám, z čeho dluh zaplatí, a ve lhůtě 60 dnů do konce února dluh uhradili. Je však otázkou, kolik z nich bude schopno opravdu tak učinit.
Zatím asi 80 % dlužníků vyrovnalo dluhy z vlastních prostředků, zatímco nové forintové úvěry za tímto účelem dostalo cca 17 tis. dlužníků. Vláda původně odhadovala, že program využije asi 200–300 tis. dlužníků z celkového počtu okolo milionu. Podle údajů větších bank se do druhého programu splácení zvýhodněných měsíčních splátek zapojilo do prosince na 3760 osob, což nepředstavuje zatím významnější zájem.
Pro kategorii dlužníků, kteří nemohou splácet hypotéky již déle než 180 dní, připravila vláda program odkupu jejich nemovitostí Státním úřadem správy národního majetku (NET). Kromě toho existuje moratorium, které znemožňuje neplatiče vystěhovávat z jejich bytů, které vláda prodloužila do března 2012. NET byl parlamentem zmocněn od ledna 2012 k odkupu domů nesplácejících devizových dlužníků (prozatím se týká rodin nevlastnících jinou nemovitost a majících aspoň 2 děti). Mělo by se jednat o nemovitosti, jejichž tržní hodnota (v době pořízení) nebyla vyšší než 15 mil. HUF v Budapešti a 10 mil. HUF v regionech a na něž byla uzavřena úvěrová smlouva ještě před 30. 12. 2009 a které byly zároveň již určeny k nucenému odprodeji. Předpokládá se, že NET do konce roku 2014 odkoupí na 25 tisíc nemovitostí dlužníků.
NET by od bank měl nemovitosti podle plánu vlády kupovat za část tržní ceny (55 % tržní hodnoty v Budapešti a župních městech, 50 % v ostatních městech a 35 % v obcích). Dlužníci budou moci nadále zůstat ve svých domovech v nájemním vztahu ke státu a případně po čase i nemovitost odkoupit zpět. Odkoupení by mělo být možné v omezené době (zatím uváděno 6–24 měsíců od doby převzetí dluhu NET od banky, organizace zastupující dlužníky by však lhůtu chtěly prodloužit na 5 let), přičemž cena nemovitosti by měla být buď původní minus splacená částka či cena, kterou NET zaplatil bance plus úroky (kalkulována ze základní sazby MNB). Použita bude vyšší z obou cen.
Jednání Maďarska s MMF a EU o poskytnutí úvěrového rámce
V listopadu 2011 vláda informovala, že hodlá jednat s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a EU o novém druhu spolupráce. To bylo následně konkretizováno jako zájem o uzavření dohody o preventivním úvěrovém rámci s MMF, která by sloužila jakožto pojistka v době krize v eurózóně a kterou vláda hodlá vyjednat v průběhu ledna a února 2012. Zároveň však vláda popírala, že by úvěr chtělo Maďarsko reálně čerpat a bylo deklarováno, že Maďarsko je schopno své potřeby i nadále řešit standardně prostřednictvím finančních trhů. Toto rozhodnutí působilo poměrně překvapivě, neboť až dosud premiér Orbán jakoukoli dohodu s MMF odmítal.
Jednáním za Maďarsko byl pověřen ministr národního rozvoje Fellegi (poněkud překvapivě nikoli ministr hospodářství Matolcsy) s argumentací, že externí ekonomické vztahy patří pod jeho ministerstvo. Ministr Fellegi se následně vzdal své funkce na ministerstvu s tím, že nebude moci souběžně plnit oba úkoly a byl jmenován ministrem bez portfeje zabývajícím se pouze jednáním s MMF a EU. Členy jeho vyjednávacího týmu jsou viceguvernér MNB F. Karvalis a státní tajemník ministerstva hospodářství G. Pleschinger.
Prvotní neoficiální setkání Maďarska s MMF a EU konané v polovině prosince 2011 skončilo krachem a opuštěním jednání ze strany představitelů MMF a EU. Stalo se tak především v souvislosti s projednáváním zákona o centrální bance v maďarském parlamentu, který byl těmito mezinárodními institucemi kritizován, a poté, co premiér Orbán odmítl zohlednit požadavky MMF a EU na odložení přijetí zákona. Rozhodnutí o přerušení jednání s Maďarskem mělo údajně padnout přímo od komisaře O. Rehna, když se dozvěděl o rozhodnutí Maďarsko pokračovat v přijímání sporného zákona. Ostatně premiér Orbán i přes deklarovaný zájem dosáhnout dohodu stále vyhlašoval, že trvá na právu na samostatnou ekonomickou politiku Maďarska a že si vláda s MMF nepřeje diskutovat svou ekonomickou politiku. Zatímco na informaci o zájmu Maďarska jednat s MMF reagovaly finanční trhy pozitivně a forint posílil, krach prvního setkání naopak způsobil oslabení forintu z cca 300 HUF na 305 HUF za 1 EUR. Následně došlo i k oslabení ratingu Maďarska pod investiční úroveň a počátkem ledna 2012 k dalšímu výraznému oslabení forintu.
Ze strany EK bylo následně deklarováno, že Maďarsko nemůže počítat s finanční podporou, dokud nebude garantována nezávislost MNB. Také MMF potvrdil, že nehodlá při jednání s Maďarskem dělat kompromisy. Předmětem jednání mají být podle nich i otázky kritizovaných maďarských zvláštních a bankovních daní, nezávislost centrální banky, posílení rozpočtové rady, restrukturalizace podniků veřejné dopravy atd. Již od počátku bylo možno ze strany MMF slyšet, že místo o Maďarskem upřednostňovaném preventivním úvěrovém rámci (precautionary line of credit) hodlá s HU jednat o záložním úvěrovém rámci (standby credit facility), tedy podobném jako HU uzavřelo za předchozího premiéra Bajnaie a který bude od Maďarska vyžadovat splnění určitých podmínek.
Zřejmě s ohledem na neblahý vývoj forintu a tlak ze strany zahraničí zmírnili představitelé Maďarska svou rétoriku a premiér i ministr Fellegi vyhlásili, že Maďarsko má zájem na rychlém uzavření dohody a že je připraveno s MMF a EU jednat bez předchozích podmínek i o všech otázkách, které partneři budou považovat za důležité, a to o jakékoli formě úvěrového rámce, která Maďarsku umožní financovat jeho potřeby na mezinárodních finančních trzích. Bylo také potvrzeno, že Maďarsko je otevřeno doporučením ze strany MMF a EU a že otázka změny některých předpisů podložená názory EK není pro Maďarsko věcí prestiže. Předběžné jednání Fellegiho s MMF bylo následně zahájeno ve Washingtonu 9. 1. 2012. Někteří analytici tvrdí, že případná nedohoda by měla těžké dopady na Maďarsko a mohla by vést zemi až ke státnímu bankrotu. Premiér Orbán zatím tvrdí, že dohoda je sice důležitá, nikoli však zásadní a že Maďarsko bude i nadále schopno financovat své potřeby prostřednictvím finančních trhů. To se však stává vzhledem k rostoucím nákladům Maďarska na půjčování si stále obtížnější. Opozice komentuje tento vývoj jako krach Orbánovy ekonomické politiky a vyzývá jej k odstoupení.
Finance
Státní rozpočet 2011
Rozpočtový deficit Maďarska činil podle oznámení ministerstva hospodářství z 9. 1. 2012 v r. 2011 1 734,4 mld. HUF, tj. 2,5 krát nad původní cíl a 110 % modifikovaného cíle oznámeného v prosinci. Bylo zdůrazněno, že deficit odpovídá 2,94 % HDP, což odpovídá maastrichtským kritériím (pozn.: kdyby ovšem nebylo použito jednorázových dotací v podobě prostředků zkonfiskovaných soukromých penzijních fondů, činil by deficit cca 6 % HDP). Nad příjmy v hodnotě 13 208,9 mld. HUF převážily výdaje dosahující hodnoty 14 943,3 mld. HUF. Deficit narostl v posledním období po převzetí dluhů župních vlád v hodnotě 196 mld. HUF, převzetím dluhu železniční společnosti MÁV v hodnotě 50 mld. HUF a z důvodu 120 mld. HUF injekce pro státní rozvojovou banku MFB. Navíc stát musel na základě rozhodnutí Evropského soudního dvora vyrovnat neoprávněně vybranou DPH firmám v hodnotě 220 mld. HUF.
Původní cílový deficit byl přitom stanoven na 687 mld. HUF. Ten byl však v létě zvýšen na 1 184 mld. HUF v důsledku odkoupení státem 21% podílu v energetickém gigantu MOL. Ještě v prosinci 2011 zvedala vláda stanovený cílový deficit na 1517 mld. HUF v důsledku zakalkulování dluhu MÁV a samospráv.
Návrh státního rozpočtu 2012
Dne 20. 12. 2011 schválil maďarský parlament zákon o státním rozpočtu pro rok 2012, který počítá s deficitem 2,5 % HDP. Vláda na poslední chvíli měnila základní parametry rozpočtu oproti variantě schválené 30. 11. 2011 a to z důvodu zhoršené vládní prognózy hospodářského růstu (z 1,5 % HDP na 0,5 % HDP) a změně očekávaného směnného kurzu forintu (z 268 HUF za EUR na hodnotu 299 HUF za EUR). Počítá s inflací ve výši 4,9 % v r. 2012.
V konečné schválené variantě rozpočtu činí ústřední příjmy 14 340,9 mld. HUF (původně plánováno 14 323,6 mld. HUF) a výdaje 14 917,1 mld. HUF (původně 14 899,8 mld. HUF). Výše deficitu na úrovni 2,5 % HDP zůstala zachována, neboť příjmy i výdaje rozpočtu byly oproti původním hodnotám zvýšeny cca o 16 mld. HUF. Deficit v r. 2012 by tak měl dosáhnout hodnoty 576,2 mld. HUF.
Kvůli zhoršeným výchozím podmínkám rozpočtu musela vláda při schvalování rozpočtu řešit otázku, jak zacelit vzniklou díru ve výši 320 mld. HUF oproti původním předpokladům. Vláda k tomuto účelu použije 200 mld. HUF z rezerv tzv. krizového fondu, dalších 52 mld. HUF mají dohromady přinést úspory v jednotlivých resortech, 20 mld. HUF by mělo pokrýt zvýšení spotřebních daní a DPH a zbylých 48 mld. půjde z prostředků privátních penzijních fondů.
Zhoršení ratingu Maďarska
Koncem listopadu 2011 snížila ratingová agentura Moody’s Maďarsku rating na vládní dluhopisy z dosavadní známky Baa3 na spekulativní hodnocení Ba1, tj. mimo investiční pásmo, navíc s negativním výhledem. Tento krok byl zdůvodněn mj. vysokým zadlužením země, zhoršeným výhledem růstu či nejasnou fiskální konsolidací s tím, že to může mít negativní vliv na finanční sílu vlády a zhoršení schopnosti ekonomiky Maďarska absorbovat šoky. S negativním výhledem souvisí i případné dopady dluhové krize v eurozóně.
Na rozhodnutí agentury reagovalo ministerstvo hospodářství, které 25. 11. 2011 vydalo prohlášení, ve kterém rozhodnutí Moody’s označilo za zcela nepodložené a označilo ho za akt finančního útoku na Maďarsko. V prohlášení se uvádí, že přes všechny vnější ekonomické problémy a turbulence se Maďarsku za poslední rok a půl vlády (tj. vládnutí Fidesz) podařilo dosáhnout příznivé změny ve většině sektorů hospodářství Maďarska.
Následně ke snížení ratingu Maďarska na neinvestiční úroveň přistoupila 21. 12. 2011 agentura Standard&Poor’s (na dlouhodobé/krátkodobé vládní závazky snížila rating z BBB-/A-3 na BB+/B). Odvolala se přitom na nedostatek důvěryhodnosti vládní hospodářské politiky. Podle vyjádření S&P změny v ústavě i ve fungování některých nezávislých institucí včetně MNB a ústavního soudu podrývají jejich institucionální efektivitu, speciální daně a některá další přijatá opatření pak mají negativní vliv na investice, tvorbu pracovních míst a následně i ekonomický růst. Vláda Maďarska reagovala opět negativně, když ministr hospodářství Matolcsy označil snížení ratingu za politicky motivovaný útok. Podle něj je sice finanční zranitelnost Maďarska vysoká, ekonomické základy země jsou však pevné. Mluvčí premiéra prohlásil, že současné ekonomické směřování Maďarskav žádném případě neospravedlňuje snížení ratingu a že toto rozhodnutí je výrazem spíše krize eurozóny než faktického stavu.
Jako poslední ke snížení ratingu Maďarska do neinvestičního pásma přistoupila 6. 1. 2012 agentura Fitch, z BBB- na BB. Podle agentury představuje vývoj vnějšího finančního prostředí pro Maďarsko významný problém a vzhledem k neortodoxní ekonomické politice vlády se horší vyhlídky týkající se rozpočtu a ekonomického růstu. Špatné výsledky Maďarska v případě posledních prodejů jeho cenných papírů signalizují i budoucí horší výsledky ekonomiky.
V důsledku snižování ratingů docházelo k dalším propadům kurzu forintu.
Státní dluh Maďarska
Ministerstvo hospodářství dne 19. 12. 2011 informovalo, že se vládě podařilo snížit státní dluh na aktuální úroveň 79,7 % HDP oproti 81 % HDP na konci r. 2010 a 82 % HDP při nástupu vlády Fidesz 4/2010 (pozn.: za 8 let socialisticko-liberálních vlád 2002–2010 vzrostl dluh z 53 % na 82 %). Ke snížení dluhu využila vláda nicméně jednorázových prostředků pocházejících z konfiskovaných prostředků soukromých penzijních fondů v objemu okolo 10 % HDP.
Krátce na to 2. 1. 2012 nicméně centrální banka MNB uveřejnila zprávu, podle které vzrostl ve 3. čtvrtletí 2011 státní dluh HU na úroveň 82,6 % HDP a dosáhl hodnoty 22,9 bln. HUF. Jedná se o nejvyšší hodnotu za posledních 16 let. Nárůst celkové hodnoty státního dluhu byl způsoben poklesem kurzu forintu (vzhledem k podílu dluhu v cizích měnách). Ze strany Fidesz a vlády byly údaje MNB zpochybněny s tím, že nemají profesionální podklad a jsou důsledkem použité výpočtové metody. Podle mluvčího premiéra nejsou uvedená data v souladu se zájmy Maďarska a každý přece ví, že se maďarský státní dluh snižuje. MNB reagovala, že data vycházejí z léta používané výpočtové metodiky EU.
Snižování státního dluhu je prioritou Orbánovy vlády a tzv. dluhová brzda byla zapracována i do nové ústavy. Podle vyjádření ministra hospodářství Matolcsyho z počátku prosince plánuje vláda snížit státní dluh na úroveň 65–70 % HDP do r. 2015 a dostat se k 50 % HDP okolo r. 2020.
| po čtvrtletích | Hrubý | Čistý |
|---|---|---|
| 2010 Q1 | 80,5 | 61,2 |
| Q2 | 83,9 | 61,0 |
| Q3 | 81,2 | 61,4 |
| Q4 | 80,2 | 60,1 |
| 2011 Q1 | 81,9 | 52,4 |
| Q2 | 76,7 | 53,5 |
| Q3 | 82,6 | 54,1 |
Přístup Maďarska k finančním prostředkům
Podle vyjádření viceprezidenta orgánu správy státního dluhu (AKK) z konce prosince 2011 hodlá Maďarsko v r. 2012 financovat veškeré své finanční potřeby z prostředků finančního trhu a AKK neplánuje čerpání úvěrů od mezinárodních institucí. AKK hodlá vydat dluhopisy v hodnotě 643 mld. HUF s ohledem na čisté finanční požadavky HU v hodnotě 674 mld. HUF v r. 2012. Jelikož 95 % bude denominováno ve forintech, nezvýší se v r. 2012 HU dluh v cizích měnách. Pro rok 2012 je sice plánováno vydání dluhopisů v hodnotě 4 mld. EUR, které však budou využity na refinancování splatných devizových úvěrů.
Uvádí se, že v roce 2012 očekávají Maďarskopoměrně vysoké platby, neboť své doby splatnosti nabudou jeho závazky v zahraničních měnách v hodnotě 4,8 mld. EUR. V důsledku zhoršování ratingu se zemi prodražuje její financování. Zatím se sice daří na trh umísťovat vládní dluhopisy, ale jejich výnosy se zvyšují. (pozn.: během návštěvy ministra národního rozvoje Fellegiho v Číně ministr jednal i ootázce nákupu maďarských obligací čínskými finančními společnostmi – konečné výsledky nenaplnily očekávání Maďarska, i když předtím již Čína nějaké dluhopisy nakoupila).
Začátkem roku musel AKK zrušit plánovaný SWAP desetiletých státních dluhopisů, když jejich výnosy dosáhly úrovně 10,6 %, tj. úrovně z doby finanční krize v březnu 2009. Rovněž na sekundárních trzích rostly výnosy u všech dob splatnosti a došlo k poklesu zájmu o maďarské dluhopisy. Za této situace Maďarsko zahajuje jednání s MMF o poskytnutí „bezpečnostního“ úvěrového rámce. Investoři zatím spíše vyčkávají výsledků těchto jednání.
Základní úroková sazba MNB
Koncem listopadu a v prosinci 2011 přistoupila MNB ke zvýšení základní úrokové sazby. Dne 30. 11. 2011 došlo k jejímu zvýšení o 0,5 % na 6,50 % (k poslednímu zvýšení sazby došlo předtím v lednu 2011 – viz TAB). Monetární rada rozhodla o zvýšení jednomyslně. Tento krok MNB byl již dříve analytiky očekáván s ohledem na poslední ekonomický vývoj Maďarska (snížení ratingu agenturou Moody’s, oslabování forintu, očekávaný růst inflace atd.). Ještě v létě však mnohé prognózy předpovídaly, že se sazba udrží na hladině 6 % do konce roku i na počátku následujícího. Dne 20. 12. 2011 pak MNB úrokovou sazbu dále zvýšila na 7 %. Podle MNB bylo zvýšení nutné kvůli vývoji inflace a špatným perspektivám hospodářského růstu. Guvernér MNB A. Simor následně upozornil, že je možné očekávat další zvýšení základní sazby, pokud rizika porostou.
Ministerstvo hospodářství vydalo následně prohlášení, že MNB zvýšením ratingu nejen brzdí ekonomický rozvoj země, ale je v protikladu k vývoji v jiných zemích EU. Podle tohoto vyjádření je nyní hlavním úkolem Maďarska vytvořit pro ekonomiku co nejkonkurenceschopnější prostředí v období krize. Guvernér banky na vyjádření reagoval s tím, že je označil za neakceptovatelné a vládu obvinil, že nerozumí konceptu nezávislé centrální banky. Již předtím ministr hospodářství s guvernérem MNB konzultoval možná monetární opatření, která by povzbudila hospodářský růst a reagovala na oslabování forintu, jako to dělají centrální banky EU, USA či VB (podle guvernéra by však v případě Maďarska tato opatření nefungovala).
| Datum změny sazby – sazba v % | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2008 | 1.4.-8,00 | 29.4.-8,25 | 27.5.-8,50 | 22.10.-11,50 | 25.11.-10,00 | 9.12.-10,50 | 23.12.-10,00 |
| 2009 | 20.1.-9,50 | 28.7.-8,50 | 25.8.-8,00 | 29.9.-7,50 | 20.10.-7,00 | 24.11.-6,50 | 22.12.-6,25 |
| 2010 | 26.1.-6,00 | 23.2.-5,75 | 30.3.-5,50 | 27.4.-5,25 | 30.11.-5,50 | 21.12.-5,75 | |
| 2011 | 25.1.-6,00 | 30.11.-6,50 | 20.12.-7,00 | ||||
Devizové rezervy MNB vzrostly v prosinci 2011 o 2 mld. EUR a dosáhly 37,8 mld EUR (v prosinci 2010 činily 33,7 mld. EUR. Rekordní výše dosáhly v září 2011, kdy činily 38,8 mld. EUR.
Běžný účet
Přebytek běžného účtu dosáhl ve 3. čtvrtletí 2011 hodnoty 340 mil. EUR, což je méně, než se očekávalo, vzhledem k předchozím přebytkům ve 2. a 1. čtvrtletí 432 mil. EUR a 356 mil. EUR (čísla očištěná od sezónních změn). Součet běžného a kapitálového účtu vykázal v tomto období rekordní hodnotu 916 mil. EUR, tj. 3,5 % HDP (v 1. čtvrtletí 765 mil. EUR a ve 2. čtvrtletí 781 mil. EUR).
Vývoj kurzu forintu
Poslední čtvrtletí roku zaznamenalo oslabování kurzu HUF v reakci nejen na problémy eurozóny, ale především nestandardní ekonomickou politiku maďarské vlády, která vedla ratingové agentury ke snížení ratingu Maďarska pod investiční úroveň. Koncem roku 2011 kurz HUF oslabil na téměř historické maximum 317 HUF za 1 EUR, které pak počátkem ledna 2012 dokonce překonal a dosáhl hodnoty 324 HUF za 1 EUR (v reakci na přijetí parlamentem problematických zákonů o centrální bance a ekonomické stabilitě, souvisejících rozporech EU a MMF a špatných vyhlídkách výsledků jednání HU s MMF o poskytnutí úvěrového rámce).
Následně došlo k opětovnému posílení k úrovni 305–310 HUF, nicméně černé scénáře analytiků pro případ ztroskotání jednání HU s MMF zmiňují možnost propadu kurzu až k hodnotě 340 HUF / 1 EUR. Vláda Maďarska standardně tvrdí, že ekonomické výsledky nedávají opodstatnění k takovému slábnutí forintu a že tyto výkyvy jsou výsledkem spekulativních útoků na forint (v listopadu 2011 dokonce zahájila vyšetřování, aby viníky spekulací proti forintu odhalila, nicméně bez zřejmých výsledků). V návrhu rozpočtu 2012 počítá vláda se směnný kurzem forintu 299,4 HUF/1 EUR.
Energetika
Plynovod South Stream a MVM
Státní elektrárenská společnost MVM převzala v listopadu 2011 z rozhodnutí vlády plnou kontrolu nad maďarskou částí projektu plynovodu South Stream (od státní rozvojové banky MFB). Došlo k tomu i na základě dohody ministra národního rozvoje Fellegiho s Gazpromem z 16. 9. 2011 v Moskvě a následných jednání v Budapešti s ruským vicepremiérem Zubkovem 11. 10. 2011. MVM má tak nadále plnou kontrolu nad studií proveditelnosti, implementací projektu, jeho výstavbou i vlastnictvím maďarské části plynovodu. Převod projektu na MVM je i součástí vládního plánu na posilování státní MVM, což je obsaženo i v r. 2011 přijaté národní energetické strategii Maďarska. MVM se tak začíná postupně více věnovat obchodu s plynem a prostřednictvím svých dceřiných společností má kontrolovat část obchodu s plynem i jeho přepravu. Ministr Fellegi se v této souvislosti potvrdil, že projektu bude dán stejný status preferované investice jako konkurenčnímu projektu Nabucco.
MVM tak nyní vlastní 50 % maďarsko-ruské společnosti Déli Áramlat, která dohlíží nad maďarskou částí plynovodu. Podle informací z konce listopadu jednají MVM a ministerstvo národního rozvoje s Gazpromem o prodloužení dlouhodobých dodávek plynu z RU po r. 2015, kdy dosavadní smlouva vyprší. Současný kontrakt byl podepsán MOL, který později prodal obchod s plynem a skladovací jednotky německému EON. MVM má údajně jednat s EON o koupi EON Földgáz Trade a EON Földgáz storige (prý nabízeno 800 mil. EUR, EON měl chtít za akcie 1,2 mld. EUR).
Plynovod Slovensko – Maďarsko
Začátkem prosince 2011 odsouhlasila státní elektrárenská společnost MVM stavbu 115 km plynovodu na Slovensko o kapacitě 5 mld. m3 ročně, který propojí sítě obou zemí. Maďarská část plynovodu měří 94 km. Dvoucestný vysokotlaký plynovod propojí Vecsés (Maďarsko) a Velké Zlievce (Slovensko) přes Gödölö a Balassagyarmat v Maďarsku. První přeprava plynu by měla proběhnout v lednu 2015. MVM pověřila svou dceřinou společnost Ovit a Magyar Gáz Tranzit, který se vydělí z Ovit, ke stavbě plynovodu. Na slovenské straně je partnerem Eustream. EU podpoří tento celkem 100 mil. EUR projekt částkou 30 mil. EUR. O stavbě plynovodu se obě země dohodly v lednu 2011.
Jaderná elektrárna Paks
Koncem listopadu 2011 informoval ministr národního hospodářství Fellegi, že vláda může v r. 2012 vyhlásit soutěž ohledně konstrukce dvou nových bloků jaderné elektrárny Paks. Potvrdil stanovisko vlády, že jaderná energetika nemá v Maďarsku alternativu a že ji Maďarsko hodlá nadále rozvíjet.
Nová vodní elektrárna
Podle zprávy z konce října 2011 plánuje MVM výstavbu nové přečerpávací vodní elektrárny. Má jít o projekt v hodnotě asi 300–600 mld. HUF a maďarská vláda v polovině října 2011 požádala EU o podporu tohoto projektu částkou ve výši 365 mil. EUR. Elektrárna má sloužit i k vyrovnávání spotřeby energie během dne.
Další aktuální makroekonomická data
HDP
Ve 3. čtvrtletí 2011 vzrostl HDP HU meziročně o 1,4 %. Největší růst zaznamenalo zemědělství s 28,5 %, průmyslová výroba 3,5 %, zatímco stavebnictví pokleslo o 14,3 % a sektor služeb o 0,9 %. Oproti předchozímu čtvrtletí činil růst 0,5 % (očištěno od sezónních změn).
HDP na hlavu
V říjnu 2011 Světová banka uveřejnila informace o výši HDP na hlavu za r. 2010 počítané na základě parity kupní síly. Podle těchto údajů vykazuje ČR o 25 % lepší výsledek než Maďarsko a Slovensko o 15 %. V r. 1993 přitom ČR byla o 12 % za Maďarskem a Slovenskem o 18 %.
| Slovenia | 27,545 |
| Czech Republic | 25,299 |
| Slovakia | 23,448 |
| Estonia | 20,608 |
| Hungary | 20,325 |
| Poland | 19,747 |
| Lithuania | 17,185 |
| Latvia | 14,460 |
Inflace
V listopadu 2011 dosáhla inflace meziročně hodnoty 4,3 %, což byla nejvyšší úroveň za posledních 7 měsíců (v říjnu 3,9 %). Příčinou byl především slábnoucí forint a vyšší spotřební daně. V prosinci 2011 dosáhla inflace meziročně hodnoty 4,1 % a průměrná inflace za celý rok 2011 činila nakonec 3,9 %.
Nezaměstnanost
Počet nezaměstnaných v období září–listopad 2011 činil 460 tis. osob, což představuje nezaměstnanost 10,6 % (za 8–10/2011 činila 10,8 % a za 7–9/2011 10,7 %). Došlo tak k mírnému zlepšení. Z toho 47% nezaměstnaných hledá práci déle než rok a průměrná délka nezaměstnanosti je 17,3 měsíců. Počet zaměstnaných osob činil cca 3,87 mil. osob.
Průmyslová výroba
Podle předběžných údajů vzrostla průmyslová výroba v listopadu 2011 meziročně o 3,5 %, oproti říjnu 2011 pak o 4,2 % (očištěno od sezónních změn). Za leden až listopad 2011 vzrostla průmyslová výroba meziročně o 5,6 %. Domácí poptávka zůstává slabá a růst je založen spíše na exportu a tak tomu má být podle odhadů i nadále.
Zemědělství
Podle odhadů Zemědělského výzkumného ústavu z prosince 2011 by zemědělská výroba měla vzrůst v r. 2011 celkově asi o 26 %. Živočišná výroba nicméně pokračovala v poklesu, který činil 34,2 % v r. 2011. Čisté zisky v sektoru zemědělství měly zaznamenat nárůst, oproti slabému roku 2010 asi o 75 %.
Zahraniční obchod
Přebytek zahraničního obchodu za období leden až říjen 2011 dosáhl hodnoty 5,941 mld. EUR (meziročně pokles 1,5 %), při hodnotě exportu 66,508 mld. EUR a importu 60,566 mld. EUR. Za období leden až listopad 2011 pak přebytek činil 6,6 mld. EUR (5,1 mld. EUR ve stejném období 2010). Export vzrostl v tomto období o 12,8 % a import o 11,4 %. Za celý rok by obchodní přebytek Maďarska mohl dosáhnout hodnoty asi 7,5 mld. EUR.
Vývoj mezd
V říjnu 2011 byly čisté mzdy meziročně o 5,8 % vyšší. Za leden až říjen 2011 byly hrubé mzdy meziročně o 6,1 % vyšší a čisté o 6,6 % (vzhledem k daňovým změnám). Reálné mzdy v říjnu 2011 byly o 2,6 % vyšší než rok předtím a o 1,8 % vyšší za leden až říjen 2011. Hrubý příjem v říjnu 2011 se přitom v soukromém sektoru zvýšil o 4,7 % a o 7,2 % ve veřejném.
Stavebnictví
Sektor stavebnictví pokračoval dále v propadu, když zaznamenal v říjnu 2011 meziročně pokles o 8,5 % a za leden až říjen 2011 o 10,3 %. Za období leden až říjen 2011 činil pokles objemu nových zakázek 21 %.
Doprava
Celková nákladní doprava zaznamenala za první tři čtvrtletí roku meziročně pokles asi o 6 %, když dosáhla objemu 196 mil. tun. Z toho 71 % činila silniční doprava a 17 % železniční. Přepravený objem vzrostl o 2 % na železnici, poklesl o 8 % na silnici, o 23 % na řekách a o 1 % v případě potrubní dopravy. Celkově tunokilometry vzrostly o 2 % a dosáhly hodnoty 39 mil. (vzrůst o 3 % u silniční dopravy, 2 % na železnici, 1 % u potrubí, zatímco v případě říční dopravy došlo k poklesu o 16 %).
Odhady vývoje maďarské ekonomiky
Vláda v prosinci 2011 přehodnotila své odhady ekonomického vývoje Maďarska pro léta 2011 a 2012. Viz následující tabulka:
| 2011 | 2012 | |||
|---|---|---|---|---|
| Old | New | Old | New | |
| GDP | 3,1 | 1,5 | 3,0 | 0,5 |
| Household consumption | 3,1 | -0,1 | 2,2 | -1,1 |
| Gross fixed capital investment | 5,7 | -6,7 | 5,3 | -2,0 |
| Exports | 9,7 | 9,1 | 10,5 | 6,0 |
| Imports | 9,7 | 6,3 | 10,4 | 4,1 |
| Number employed | 0,7 | 0,5 | 2,0 | 1,1 |
| Unemp’t % | 10,9 | 11,0 | 10,5 | 11,0 |
Řada dalších odhadů však počítá s horšími výsledky maďarské ekonomiky a s možností recese v r. 2011.
OECD koncem listopadu 2011 odhadovala růst HDP Maďarska pro rok 2011 na 1,5 % a pro rok 2012 prognózovala pokles 0,6 %.
EU v polovině listopadu 2011 prognózovala růst 1,4 % HDP v r. 2011 a 0,5 % v r. 2012, když přehodnotila svůj odhad 2,6 % z jara 2011. EU prognóza inflace činila 4,5 % a rozpočtového deficitu 2,8 % HDP (původně 3,3 %).
Odhad centrální banky MNB: MNB snížila v prosinci 2011 ve své čtvrtletní zprávě odhad růstu ekonomiky pro r. 2012 na 0,1 % oproti odhadu 1,5 % ze září 2011. Pro r. 2013 prognózuje růst 1,6 %. Inflaci přehodnotila z 3,9 % na 5 % pro rok 2012 a 2,6 % pro 2013. V r. 2012 očekává MNB rozpočtový deficit na úrovni 3,7 % HDP, s možností snížení na 2,8 %, pokud vláda nesáhne na 250 mld. HUF rezerv (vláda stanoví deficit 2,5 % HDP pro 2012). Ve zprávě se dále uvádí, že deficit v 2011 by dosáhl hodnoty 5,4 % HDP, kdyby vláda nevyužila prostředky ze znárodněných privátních penzijních fondů. Deficit v r. 2013 očekává MNB na úrovni 3,9 %. Přebytek běžného účtu platební bilance by měl nadále růst 2012 vzhledem k očekávanému růstu exportu o 6,3 % a importu o 5,5 %.
Odhady maďarských ekonomických institutů:
- Nezávislý ekonomický institut GKI ve své zprávě z konce prosince 2011 očekává pro r. 2012 propad HDP o 1,5 %. Při hodnocení ekonomické politiky vlády 2011 uvádí, že nedošlo ke splnění deklarovaných cílů. Částečné výsledky dosažené vládou ve věci snižování státního dluhu za pomoci konfiskace prostředků privátních penzijních fondů byly znegovány oslabením forintu, zaměstnanost rovněž nevykázala podstatný růst, neboť program veřejných prací přinesl jen přechodné výsledky. Místo deklarovaného snižování daní naopak některé daně rostly. Zpráva konstatuje, že pokud se Maďarsku nepodaří s MMF a EU sjednat dohodu o úvěrovém rámci, bude to mít pro Maďarsko těžké následky a může vést k problémům se splácením jeho závazků.
- Také institut Pénzugykutató prognózoval Maďarsku v prosinci pro r. 2012 recesi.
- Institut Kopint-Tárky v prosinci očekával růst HDP o 0,3 % v r. 2012, ale pouze za podmínky dosažení dohody s MMF, jinak je možné očekávat katastrofické scénáře.
- Institut Századvég navázaný na Fidesz dosud předpověděl lehký růst.
Všechny čtyři instituce však předpověděly v prosinci 2011 pokles domácí poptávky pro r. 2012. Jejich odhad nezaměstnanosti se pohyboval v rozmezí 10,9–11 % a směnný kurz forintu v průměru 290–300 HUF v r. 2012.
| Kopint Tárki | GKI | |
|---|---|---|
| GDP growth | 0,3 | -1,5 |
| Exports | 6,0 | 8,0 |
| Imports | 4,3 | 6,0 |
| Industrial output | 4,0 | 5,5 |
| Inflation | 4,6 | 5,0 |
| Unemployment | 11,0 | 11,0 |
| Budget deficit | -3,2 | -2,9 |
| * as % of GDP | ||
Regionální informace
Budapešť
Agentura Standard a Poor’s snížila koncem prosince 2011 Budapešti rating na neinvestiční úroveň. Na dlouhodobé úvěry z BBB- na BB+ a na krátkodobé z A-3 na B. Přitom oznámila, že další snížení ratingu je možné.
Informace o blížícím se krachu Budapešťského dopravního podniku BKV
Podle zpráv z počátku ledna 2012 by BKV mohl zkrachovat koncem ledna či v únoru 2012, jestliže stát nevyčlení pro firmu dostatečné finanční prostředky. Varoval před tím ředitel budapešťského dopravního centra D. Vitézi poté, co vláda nevyčlenila v rozpočtu 2012 pro podporu BKV příslušné prostředky. Místo očekávaných 35 mld. HUF pro BKV rozpočet vyčlenil pouze 3 mld. HUF s tím, že zbylých 32 mld. HUF bude uvolněno, jestliže do března firma předloží komplexní plán udržitelného rozvoje. Vláda sice deklaruje, že hodlá BKV podpořit, ale ne na úkor potřeb jiných slabých regionů Maďarska a pouze za předpokladu zpracování dlouhodobých plánů udržitelného rozvoje BKV.
Instituce – personální změny
Novou ministryní národního rozvoje namísto T. Fellegiho, který dne 8. 12. 2011 oznámil svou rezignaci, aby se mohl věnovat jednání s MMF, vybral premiér paní Zsuzsannu Németh. Németh působila jako zástupkyně ředitele státní rozvojové banky MFB a v letech 2002–2010 byla výkonnou viceprezidentkou největší maďarské banky OTP.
Bilaterální vztahy ČR a Maďarska
| Vývoz | Dovoz | Obrat | Saldo | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| EUR | poř. | Index | EUR | poř. | Index | EUR | poř. | Index | EUR | |
| 1993 | 254 184 | 9. | - | 151 900 | 14. | - | 406 084 | 12. | - | 102 284 |
| 1994 | 312 346 | 10. | 122,9 | 151 236 | 15. | 99,6 | 463 582 | 13. | 114,2 | 161 110 |
| 1995 | 291 408 | 11. | 93,3 | 168 568 | 16. | 111,5 | 459 976 | 13. | 99,2 | 122 840 |
| 1996 | 312 928 | 11. | 107,4 | 223 741 | 17. | 132,7 | 536 669 | 13. | 116,7 | 89 187 |
| 1997 | 377 711 | 11. | 120,7 | 315 132 | 16. | 140,8 | 692 843 | 12. | 129,1 | 62 579 |
| 1998 | 445 089 | 11. | 117,8 | 353 359 | 15. | 112,1 | 798 448 | 12. | 115,2 | 91 730 |
| 1999 | 440 477 | 11. | 99,0 | 425 930 | 15. | 120,5 | 866 407 | 12. | 108,5 | 14 547 |
| 2000 | 590 028 | 11. | 134,0 | 558 663 | 15. | 131,2 | 1 148 691 | 12. | 132,6 | 31 365 |
| 2001 | 703 811 | 11. | 119,3 | 704 889 | 15. | 126,2 | 1 408 700 | 13. | 122,6 | -1 078 |
| 2002 | 1 010 081 | 10. | 143,5 | 844 661 | 14. | 119,8 | 1 854 742 | 13. | 131,7 | 165 420 |
| 2003 | 981 536 | 10. | 97,2 | 920 035 | 14. | 108,9 | 1 901 571 | 12. | 102,5 | 61 501 |
| 2004 | 1 465 756 | 9. | 149,3 | 1 149 228 | 13. | 124,9 | 2 614 984 | 12. | 137,5 | 316 528 |
| 2005 | 1 708 242 | 9. | 116,5 | 1 323 975 | 13. | 115,2 | 3 032 217 | 12. | 116,0 | 384 267 |
| 2006 | 2 264 253 | 9. | 132,5 | 1 784 244 | 12. | 134,8 | 4 048 497 | 11. | 133,5 | 480 009 |
| 2007 | 2 796 151 | 9. | 123,5 | 2 450 414 | 11. | 137,3 | 5 246 565 | 11. | 129,6 | 345 737 |
| 2008 | 2 809 443 | 9. | 100,5 | 2 631 468 | 11. | 107,4 | 5 440 911 | 11. | 103,7 | 177 975 |
| 2009 | 2 064 256 | 10. | 73,5 | 1 717 849 | 11. | 65,3 | 3 782 105 | 11. | 69,5 | 346 407 |
| 2010 | 2 303 918 | 12. | 111,6 | 2 069 681 | 12. | 120,5 | 4 373 599 | 11. | 115,6 | 234 237 |
| 2010/I-XI | 2 138 200 | 12. | - | 1 893 071 | 12. | - | 4 031 271 | 11. | - | 245 129 |
| 2011/I-XI | 2 443 778 | 11. | 114,3 | 2 205 688 | 10. | 116,5 | 4 649 466 | 11. | 115,3 | 238 090 |
České tramvaje pro Miskolc
Škoda Transportation uspěla v tendru na dodávku 31 nízkopodlažních tramvají pro maďarské město Miskolc. Hodnota zakázky se blíží 2 mld. Kč. Součástí opce je rovněž desetiletý full service za 175 mil. Kč. Škoda má první tramvaje pro dopravní podnik v Miskolci dodat dva roky od podpisu kontraktu. K tomu by podle prosincových předpokladů mělo dojít v lednu 2012. Nicméně proti výsledku se odvolala španělská firma CAF, kterou stejně jako firmu AnsaldoBreda česká firma porazila. Konečný výsledek bude potvrzen až po vyřízení odvolání (pozn.: jedná se již o 4. opakování tohoto tenderu, kdy v minulosti zvítězili naopak i konkurenti Škody).
Zájem české firmy o aerolinie Malév
V listopadu 2011 informoval maďarský tisk o zájmu české skupiny Unimex Group a její maďarské dceřiné společnosti o získání aerolinek Malév (v minulosti zájem vyjadřovala i čínská společnost Hainan Airlines). V lednu pak měl Travel Service poslat maďarskému Ministerstvu hospodářství obchodní plán na převzetí Malévu (pozn.: podáno ještě před lednovým rozhodnutím EU ve věci nedovolených státních podpor Malévu, které nařizuje Malévu vrácení dotací v rozsahu skoro 100 mld. HUF).
V souvislosti s problematickou finanční situací Malévu již v prosinci 2011 ministr národního rozvoje Fellegi informoval, že vláda zvažuje založení nových národních aerolinií a že mají probíhat jednání s evropskými investory. Zároveň ministr prezentoval tzv. Bílou knihu o dědictví Malévu, která shrnuje vývoj v aerolinkách, který vedl k současnému vysokému dluhu. Sdělil, že vláda již nehodlá jednat s Rusy o Malévu a společný postoj se nepodařilo najít s Číňany. Vláda souhlasila s EK komisařem pro konkurenceschopnost, že neprodá Malév před dokončením vyšetřování EU.
Projekt výstavby elektrárny společným podnikem ČEZ–MOL
Koncem prosince byl potvrzen plán společné firmy ČEZ-MOL na stavbu paroplynové elektrárny v maďarském městě Százhalombatta při ropné rafinérii maďarské energetické společnosti MOL. Paroplynová elektrárna s rekuperací tepla má mít výkon 860 MW. Projekt má hodnotu cca 600 mil. EUR a realizaci projektu by měla obstarat španělská firma Technicas Reunidas. Cílem projektu má být i zvýšení bezpečnosti provozu rafinerie. Zahájení výroby elektrické energie je plánováno na rok 2015. MOL tak chce podle slov svého GŘ Hernádiho vstoupit na lákavý domácí i regionální trh s elektřinou, kde předpokládají výrazný růstový potenciál.
Podnikatelská mise v rámci oficiální návštěvy premiéra P. Nečase v Maďarsku dne 15. 12. 2011
Ekonomickou dimenzi návštěvy premiéra podpořila přítomnost české podnikatelské mise vedená viceprezidentem Hospodářské komory ČR J. Cílkem a tvořená zástupci devíti českých firem. Misi do Budapešti doprovodil náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR pan Milan Hovorka. V Budapešti bylo pro misi připraveno maďarskou hospodářskou komorou podnikatelské fórum, jehož součástí byly i B2B jednání českých firem s maďarskými partnery. V rámci fóra vystoupil NM Hovorka i jeho maďarský partner Kristof Szatmáry, státní tajemník maďarského Ministerstva národního hospodářství. Oba náměstci u příležitosti fóra absolvovali bilaterální jednání, během kterých hovořili o možnostech další bilaterální obchodně-ekonomické spolupráce. Na závěr návštěvy Budapešti bylo na Velvyslanectví ČR zorganizováno setkání české podnikatelské delegace s panem premiérem, kde zástupci podnikatelské delegace měli možnost zhodnotit výsledky své mise a hovořit s premiérem o svém pohledu na možnosti rozvoje obchodních vztahů s Maďarskem.
Seznam zúčastněných firem: Perforation – Václav Pospíšil, T-Soft a.s., VIKO s.r.o., Aerovodochody, a.s., Povodí Moravy, s.p., Czechoslovak OCEAN SHIPPING, s.r.o., ZAHAS, s.r.o., ŠKODA JS a.s., OHL ŽS
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Budapešti (Maďarsko).
