Energetický profil Makedonie 

Infrastruktura

Infrastruktura Makedoni většinou pochází z 50.–80. let 20. století. Přes třicet let sem nesměřovaly téměř žádné investice, což se negativně projevilo na energetické bezpečnosti, stabilitě Makedonie i na nepříznivém složení energetického mixu.

Výroba elektrické energie – tepelné elektrárny

Spolu s uhelnými doly Suvodol a Oslomej jde o poslední velké investice ze 70. –80. let 20. století. Elektrárny jsou zanedbané, nejsou prostředky na jejich obnovu ani na případný upgrade nebo zvýšení efektivity. Tři tepelné elektrárny – REK Bitola, TE Oslomej a TEC Negotino (mazut) – o celkovém instalovaném výkonu 1,062 MW jsou páteří makedonského elektrárenství. Podílejí se až 70 % na výrobě elektřiny. Nejvýznamnější REK Bitola zajišťuje až 72 % celk. produkce. Na podzim r. 2011 byla ukončena částečná modernizace 2. bloku a vláda chce elektrárnu provozovat ještě několik desetiletí. Další TE Oslomej má menší, komplementární, význam a TEC Negotino plní roli záložního energetického zdroje a v r. 2011 nebyla používána.

Výroba elektrické energie – vodní elektrárny

Jsou starší než tepelné elektrárny a na výrobě elektřiny se podílejí cca 30 % resp. cca 426 MW. Největšími elektrárnami jsou HE Globočica, Špilje, Vrben, Raven, Vrutok a Tikveš. HE Kozjak zprovozněna v r. 2004 byla poslední větší MK investici do vodních elektráren.

Přenos elektrické energie

Do odvětví směřovalo v nedávné minulosti nejvíce investic, jež byly součástí širšího investičního rámce zaměřeného na regionální propojení elektrických sítí zemí jihovýchodní Evropy. Investice směřují do budování mezinárodní přenosové sítě, modernizace domácí rozvodné sítě a výstavy velkých mezistátních přenosových uzlů mezi MK, SRB a GR.

Distribuce

Do r. 2006 existoval státní energetický monopol firmy „Elektrostopanstvo na Makedonija“ (ESM), která soustřeďovala dobývání surovin, výrobu, přenos i distribuci elektrické energie. V souvislosti s privatizací byl ESM rozdělen na tři části: výrobu Elektrani na Makedonija – ELEM (státní), operátora trhu MEPSO (státní) a distribuci ESM – Distribucija, kterou v r. 2006 za 220 mil. € privatizovala rakouská EVN. Ta je v současnosti největším investorem do MK energetiky (cca 110 milionů € na výstavbu 1000k nové sítě, 600 nových trafostanic a 11 rekonstruovaných malých HE).

Plyn

Chybí nové investice. Poslední a jedinou investicí byla výstavba magistrálního plynovodu z BG (1997) na trase Kriva Palanka – Kumanovo – Skopje (98 km) o kapacitě 800 mil m³. Plynovod přivádí ruský plyn a jde o společnou investici státu, soukromého MK gigantu Makpetrol a Gazpromu.

Ropa

Surovina zažívá ústup ze slávy (pochybná návratnost investic, nárůst cen, nedostatek zájmu centrálních orgánů). Jedinou investicí je transportní ropovod Thessaloniki – Skopje (1999) za cca 110 mil. USD. Od r. 2005 působí na makedonském trhu ruský LUKOIL, který se Makedonie zaměřuje na velko- i maloobchod s ropnými produkty. Vlastní menší skladovací kapacity a dynamicky buduje síť čerpacích stanic (cca 40). V Makedonii je celkem okolo 260 čerpacích stanic – nejvíc vlastní MAKPETROL (116), OKTA Brend (36) a LUKOIL (40), ostatní jsou v soukromém vlastnictví.

Energetická mapa Makedonie

Plánovaný rozvoj infrastruktury se zaměřuje na tradiční oblasti, které jsou v současnosti prioritní pro zabezpečení energetické stability a bezpečnosti. Nové zdroje energie, ekologické získávání energie a programy na zvýšení energetické účinnosti leží na okraji zájmu vlády.

Výroba elektrické energie – tepelné elektrárny

Dlouhodobě se plánovalo otevření nového povrchového dolu na lignit Brod Gneotino. Ke konci roku 2009 začal se tento důl využívat a byla podepsaná smlouva s německou a.s. Thyssen Krupp na dopravní systém na uhlí. Zpracovává se projektová studie na otevření dolu Mariovo a využití povrchových dolů Suvodol, Živojno a Popovjani. Na základě odhadovaných zásob lignitu se v této oblasti výhledově počítá také s výstavbou další tepelné elektrárny o výkonu cca 300 MW a roční produkci okolo 2000 GWh. Tyto projekty v odhadované výši cca 460 mil € by měly být realizovány v období 2010-2014. Výhledově bude zapotřebí rozsáhlé modernizace zařízení všech TE, aby splňovaly současné ekologické požadavky.

Výroba elektrické energie – vodní elektrárny

V různém stádiu rozpracovanosti (většinou realizační studie) je několik projektů. Nejblíže realizaci je dokončovaná HE Sveta Petka (Matka 2) (kapacita 36,4 MW, roční produkce 66 GWh, investorem 44,6 mil. € je státní ELEM) a měla by být spuštěna do konce roku 2011. Uskutečnilo se již šest tendrů na plánované HE Čebren (kapacita 333 MW, roční produkce 840 GWh, investice 200,3 mil. €) a HE Galište (kapacita 194 MW, roční produkce 263 GWh, investice 318,5 mil. €). Má jít o dosud největší privátní investici v Makedonii a tendru, který doprovází řada nejasných okolností, se účastní i česká firma Energo Pro. Vláda Makedonie se pokusila vylepšit si renomé a jako konzultanta tendru počátkem r. 2011 najala Mezinárodní finanční korporací (IFC). V plánu je rovněž finančně náročná výstavba kaskády na řece Vardar (1.2 miliardy €) a přečerpávací HE Boškov Most (která by byla financovaná z fondů Evropské Banky pro obnovu a rozvoj – 60 mil. €) a Lukovo Pole (financován z fondů Světové banky – 62 mil €). Průběžně jsou vyhlašovány tendry na výstavbu a provozování malých HE, ty ale nemají podporu vlády (garance výkupu energie).

Plyn (plánované nové plynovody a hlavní spotřební kapacity)

Makedonie považuje zemní plyn za perspektivní komoditu. V plánu je výstavba dvou hlavních/magistrálních plynovodů Klenovce – Veles – Štip – Negotino (101 km) a Skopje – Tetovo – Gostivar (48 km) a také připojení Petriče (BG) a Strumice v MK (25 km). V návaznosti na tyto projekty je nutné počítat s lokální plynofikací, která již započala v hlavním městě.

Objemově největšími investicemi se mají stát dvě kombinované elektrárny/teplárny. V případě TE-TO (výkon 240 MW – elektřina, 160 MW teplo) jde o první soukromou investici do výroby elektřiny na Balkáně a 80 % z celkové sumy 137 mil. € zaplatila ruská firma Sintez, zbytek soukromá makedonská firma Toplifikacija. Projekt zahájený v r. 2006 byl spuštěn na jaře 2011 a pokrývá cca 30 % potřeb elektřiny a až 60 % tepelných potřeb. Železara je společným projektem makedonské státní firmy ELEM a budoucího zahr. partnera. Výkonově i cenově se jedná o podobný podnik jako TE-TO.

Ropa

Ambiciózní mezinárodní projekt ropovodu AMBO (Bulharsko a Albánie) je pozastaven a nebude zřejmě realizován.

Vlastnická struktura

Plyn

Magistrální plynovod Kriva Palanka – Kumanovo – Skopje je společným majetkem státu (státní společnost GAMA vlastní 50 %) a soukromého makedonského gigantu Makpetrol a.s. (50 %).

Elektrická energie  

Hlavní výrobní zdroje (HE, TE) jsou sdruženy ve státní společnosti Elektrani na Makedonija – ELEM. 13 malých a středních HE bylo privatizováno rakouským EVN, který je součastné 100% vlastníkem distribuční sítě – společnosti EVN-Distribucija. Dovoz/vývoz elektřiny je v rukou státní společnosti MEPSO (operátor energetického trhu), který v r. 2011 dovážel elektrickou energii i z ČEZ DOO Srbija a EZPADA, s.r.o. Praha.

Ropa

Rafinérie OKTA a ropovod Thessaloniki-Skopje/OKTA o roční přepravní kapacitě 2,5 mld. tun vlastní řecká společnost Hellenic Petroleum, která má rovněž 36 čerpacích stanic. Předpokládá se zde ruský vliv. Distribuci ropných výrobků a čerpací stanice vlastní makedonská soukromá a.s. Makpetrol. Od r. 2005 působí v Makedonii ruský LUKOIL, který se zaměřuje na velko- i maloobchod s ropnými produkty. Vlastní menší skladovací kapacity a dynamicky buduje síť čerpacích stanic.

Rizika

Vnitřní – subjektivní

• Neuspokojivý stav energetické infrastruktury (viz výše) je důsledkem dlouhodobého koncepčního přehlížení sektoru a jeho problémů.
• Legislativní a ekonomické reformy zaostávají za investicemi a potřebou investic do makedonského energetického sektoru. Energetika je „Popelkou makedonského investičního ráje“ a za poslední desetiletí do ní směřovalo jen 6,7 % z celkové sumy FDI.
• Neúměrné legislativní překážky jsou často přímo zaměřené na zahraniční investory. Zákony jsou tvořeny a ne/dodržovány podle aktuálních potřeb a zájmů. Samotný energetický zákon (původně z r. 2006, změněný v r. 2008) se nedaří aplikovat a navíc stále obsahuje formulace, které jsou rozporu s legislativou EU. Zákon byl znovu změněn v únoru 2011, avšak opozice hlasování bojkotovala.
• Nedostatečně vyřešená sekundární a terciární legislativa kriticky komplikuje fungování menších firem a dodavatelů (mj. nevyřešené majetkové a pozemkové problémy).
• Vzhledem k objemu zakázek je energetika velmi riziková z hlediska korupce, a to nejen finanční. Rozhodující často bývají příbuzenské vztahy nebo politické vazby – Hodnotící zpráva Evropské komise za r. 2011 opakovaně poukázala, že mezi hlavní makedonské problémy patří korupce, chabá justice a všeobecné nerespektování zákonů (RoL).
• Sociální cenová politika vylučuje liberalizaci trhu a volnou hospodářskou soutěž.
• Na všech úrovních se lze setkat s neúměrnými byrokratickými překážkami, jejich obětí jsou především zahraniční firmy (kromě notoricky známého případu EVN se do potíží dostala i česká firma ZPA Nejdek, která se pokusila zprovoznit první fotovoltaickou elektrárnu v Makedonii).
• Tendry jsou dlouhodobou nemocí Makedonie. Mnoho se jich neuskuteční díky vágně formulovaným požadavkům a nedořešeným byrokratickým okolnostem. Často dochází k anulování tendrů a diskvalifikování vítěze na úkor „výhodnější nabídky“.
• Komplikovaný je přístup ke kreditům a garancím.
• Investiční politika vlády upřednostňuje neziskové propagandistické projekty typu Skopje 2014 a zanedbává strategická odvětví.

Vnitřní – objektivní

• Makedoni je malým trhem se slabou ekonomikou, nízkým hospodářským růstem a není zatím atraktivním trhem a investiční lokalitou.
• Zanedbaná infrastruktura, nedostatečné a nebo neexistující dopravní koridory, nekvalifikovaná pracovní síla s nízkou pracovní morálkou.

Vnější

• Makedoni stále není zapojená do regionálního energetického trhu a sítě a nelze s ní zatím počítat k rámci větších regionálních projektů.
• Absence vlastních surovinových zdrojů a produkčních kapacit z Makedonie dělá pouze relativně malého cílového zákazníka.
• Krátkozraká zahraniční politika soustavně izoluje zemi od členství v NATO a EU a navzdory velmi výhodné geografické pozici je Makedonie mimo dění. Politická garnitura není schopna řešit problémy a je motivována parciálními zájmy.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Skopje (Makedonie).