Centrální banka Malty (CBM) ve své poslední publikované čtvrtletní zprávě mimo jiné hodnotí vývoj maltské ekonomiky. Hospodářský růst v prvním čtvrtletí 2011 meziročně zvolnil na 2,3 procenta HDP (3,6 procenta HDP v posledním čtvrtletí 2010). Růst byl v prvním čtvrtletí tažen čistým exportem. Domácí poptávka byla naopak slabší než ve srovnávaném období roku 2010. Na vině byl pokles investic a zásob, který však byl částečně kompenzován vyšší vládní a soukromou spotřebou.
V prvním čtvrtletí se rovněž zlepšila situace na trhu práce, když míra nezaměstnanosti klesla na 6,4 %. Roční míra inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) se v březnu 2011 snížila na 2,8 % z prosincových 4,0 %. Zpomalení růstu cen je připisováno zejména vývoji cen energií a služeb.
Pokud jde o ukazatele konkurenceschopnosti, upozorňuje CBM na mírný růst jednotkových nákladů práce, za čímž stojí rychlejší růst mezd ve srovnání s produktivitou. Harmonizovaný index konkurenceschopnosti (HCI) signalizoval pokles v reálném i nominálním vyjádření, což bylo způsobeno především vývojem směnných kurzů.
Běžný účet platební bilance zaznamenal v prvním čtvrtletí meziročně výrazně nižší deficit. Saldo běžného účtu dosáhlo na konci prvního čtvrtletí 2011 hodnoty 3,6 % HDP za čtyři předcházející čtvrtletí, přitom na konci prvního čtvrtletí 2010 činil sledovaný údaj 5,4 % HDP.
Také deficit státního rozpočtu se v prvním čtvrtletí meziročně snížil. V poměru k HDP se však tento údaj za sledovaná čtyři čtvrtletí nezměnil (3,6 %). Hrubý veřejný dluh se během prvních třech měsíců roku 2011 zvýšil z 68,2 % na 69,7 % HDP.
CBM očekává nižší růst reálného HDP v roce 2011 než v uplynulém roce, a to ve výši 2,5 %. V roce 2012 by měl růst mírně zrychlit na 2,7 %. K růstu by měla v letech 2011–2012 přispívat zejména vyšší domácí poptávka a částečně také růst čistých exportů.
Roční průměrná inflace vyjádřená HICP by se měla zvýšit z 2,0 % v roce 2010 na 2,6 % v roce 2011 a pak by mělo dojít ke snížení na 2,3 % v roce 2012. Růst cen v roce 2011 lze přičítat očekávanému vývoji na trhu potravin, služeb a průmyslové produkce, s výjimkou energií. Předpověď zpomalení inflace se opírá především o energetický sektor.
Rizika růstu maltské ekonomiky spojuje CBM zejména s nejistotou ohledně síly globálního oživení, rozkolísaností finančních trhů a s pokračující krizí státních dluhů v Eurozóně. Vývoj v severní Africe a na Blízkém východě rovněž představuje hrozbu, byť byl dopad na maltskou ekonomiku dosud omezený. Pokud jde o rizika růstu cen, domnívá se CBM, že by mohly růst rychleji v závislosti na růstu cen komodit na světových trzích a na oslabování kurzu eura.
S odkazem na hospodářskou politiku CBM upozorňuje na napětí na finančních trzích kvůli krizi státních dluhů Eurozóny a na zatím spíše restriktivní monetární přístup Evropské centrální banky. Za těchto podmínek roste potřeba řešení fiskální nerovnováhy a vláda by proto měla usilovat o snížení rozpočtového deficitu. Ačkoliv cíl snížení deficitu za rok 2011 pod 3 % HDP se zdá být dosažitelný (předpověď pro 2011: 2,8 % HDP), pro dosažení cílů fiskální politiky v roce 2012 (deficit ve výši 2,1 % HDP) možná bude třeba sáhnout k dodatečným opatřením.
CBM na závěr doporučuje, aby vláda podpořila fiskální konsolidaci hospodářskou politikou, která posílí odolnost ekonomiky vůči vnějším šokům a zvýší její konkurenceschopnost. Zvláštní důraz by měl být kladen na zlepšení fungování tržních mechanismů.
Z porovnání dat, které CBM publikovala v červnu 2011, s poslední čtvrtletní zprávou vyplývá, že banka zachovala předpověď růstu 2,5 % HDP v roce 2011, ale snížila odhadu růstu v roce 2012 z 2,9 % na 2,7 % HDP. Poslední vládní projekce ročního deficitu státního rozpočtu se přitom oproti dříve publikovaným odhadům plnění Paktu stability a růstu zlepšily. Odhad ročního deficitu byl v dubnu 2011 snížen z 2,9 % na 2,8 % v roce 2011 a z 2,8 % na 2,1 % v roce 2012. Předpovědi obou institucí tak jdou vlastně proti sobě, protože banka snižuje odhad růstu a vláda si klade ambicióznější rozpočtový cíl. CBM proto logicky varuje před nutností přijmout dodatečná fiskální opatření, aby poměr deficitu k HDP v roce 2012 skutečně dosáhl úrovně 2,1 %. V dubnovém vládním odhadu je zohledněn povzbudivý vývoj veřejných financí v roce 2010, kdy díky příznivému hospodářskému vývoji (nominální růst HDP v roce 2010 6,8 %; předpověď 3,5 % HDP) došlo ke snížení ročního deficitu na 3,6 %, oproti předpokládaným 3,9 % HDP. Nyní se však karta obrací.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Římě (Itálie).
